historie

Dovolená na chalupě. Český fenomén s dlouhou historií

Plovárny a koupaliště. Jak lidé dříve trávili léto u vody?

Ve vodě se naši předci v parném létě zchlazovali do nepaměti. Postupem času vznikaly pro tento účel i pro příjemné odpočinkové chvíle veřejné lázně, plovárny a koupaliště. Zrodila se tak specifická forma letní rekreace. Nejstarší plovárna ve střední Evropě byla na počátku 19. století vybudována v Praze.

Historické památky v Českém Švýcarsku. Některé letos v létě ohrozil požár

České Švýcarsko neukrývá pouze přírodní bohatství, ale také to historické. Nachází se zde řada významných památek, některé z nich nyní ohrozil rozsáhlý požár.

Kdo byl před 80 lety popraven na pardubickém Zámečku a proč?

Po atentátu na Reinharda Heydricha mstili nacisté jeho smrt vražděním nevinných lidí. V červnu a červenci roku 1942, tedy před 80 lety, se popravy vykonávaly také na pardubickém Zámečku. Tehdy zde zemřelo bezmála 200 lidí. Kdo a proč?

Nacisté vyvraždili českou obec také na Ukrajině. Příští rok to bude 80 let

V 70. letech 19. století vznikala ve Volyni na Ukrajině obec českých přistěhovalců, dostala název Český Malín, rychle se rozrůstala a rozvíjela. V červenci roku 1943 však vesnici zasáhla tragédie v podobě nacistických okupantů, kteří ji bez milosti vyvraždili a vypálili. Dodnes dochovaná svědectví přeživších jsou autentickým dokladem děsivých a krutých masakrů páchaných během druhé světové války.

Čechy nepřecházel humor ani za války, někteří za to zaplatili životem

Překonat strasti války pomáhaly lidem různé věci – jednou z nich byl humor. V dobách nacistické nesvobody vznikalo tolik anekdot, že prý samotný Reinhard Heydrich nazval Čechy jako „smějící se bestie“.

Františku Plamínkovou popravili nacisté před 80 lety. Bojovala za práva žen

Před 80 lety, posledního červnového dne roku 1942, byla nacisty popravena Františka Plamínková. Ta celý svůj život usilovně bojovala za práva žen i za spravedlnost, pravdu a svobodu. Této silné a odvážné ženě dnes vděčíme za mnohé.

80 let od poprav na Kobyliské střelnici. Kdo padl za oběť nacistickému režimu?

Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.

Nejen Lidice a Ležáky. Jaké obce vyhladili nacisté?

Letos uplynulo 80 let od vypálení vesnic Lidice a Ležáky nacisty, kteří tímto způsobem pomstili smrt Reinharda Heydricha. Srovnání obcí se zemí se od té doby stalo častou formou nacistické odplaty. Některé vsi byly vyhlazeny v samotném závěru druhé světové války.

Jak šetřit při vaření? To věděla již před více než sto lety Anuše Kejřová

Jméno Anuše Kejřové není tak známé jako třeba Magdaleny Dobromily Rettigové. Také ona však byla skvělou kuchařkou a k vaření vedla i další generace. Zaměřila se především na tzv. úspornou kuchyni, což nás dnes může inspirovat. Anuše Kejřová učila již před více než sto lety ženy při vaření šetřit čas i peníze, jejími radami je možné se řídit i dnes.

Před 80 lety nacisté srovnali se zemí Lidice a Ležáky. Proč právě tyto obce?

Před 80 lety, v červnu roku 1942, se nacisté pomstili Čechům za atentát na Heydricha vyvražděním a vypálením obcí Lidice a Ležáky. Ty tehdy ze dne na den zmizely z mapy. Proč právě tyto vesnice?

Slavné ženy ukrajinské historie. Které z nich se země připomíná?

Z Ukrajiny pochází celá řady významných osobností. Mezi nimi je i několik žen, které se nesmazatelně zapsaly do dějin.

Před 80 lety proběhla operace Anthropoid. Kdo se na ní podílel?

Atentát na Reinharda Heydricha, krycím názvem operace Anthropoid, proběhl dne 27. května 1942, tedy před 80 lety. Samotný útok provedli vojáci Jan Kubiš a Josef Gabčík, do utajené akce se však zapojili i další lidé, kteří za to zaplatili svým životem.

Typické ukrajinské pokrmy dobře známe i v Česku

Ukrajinská gastronomie je typická používáním běžně dostupných surovin domácí produkce i starých tradičních receptů. Mísí se v ní prvky mnoha národních kuchyní a přinesla i dodnes světoznámé pokrmy.

Ukrajinci si také vyprávějí pohádky. Známe jejich příběhy i u nás?

Každá země má své pohádky a Ukrajina není výjimkou. Některé ukrajinské národní pohádky se nápadně podobají těm našim.

Před 77 lety byla vypálena Ploština, zemřelo téměř 50 obyvatel pasekářských osad na Valašsku

Nešťastný osud Lidic a Ležáků je všeobecně známý. Během druhé světové války to ale nebyly jediné obce, které lehly popelem. Na jaro tehdy posledního válečného roku došlo k vypálení několika osad na Valašsku, kde žili takzvaní pasekáři. Za podporu partyzánů zde tragickou smrtí zemřelo na 50 obyvatelů Ploštiny, Prlova a Vařákových pasek.

Kam se vydat za nejstarší rozhlednou v hlavním městě?

Vedle početné řady architektonických a přírodních památek navštěvují lidé v tuzemsku především rozhledny, kterých v posledních letech hojně přibývá. Touha kochat se pohledem do daleké krajiny byla vlastní již lidem v období romantismu, kdy u nás vyrůstaly i první rozhledny. Jednou z nejstarších a nejkrásnějších je i rozhledna v Praze – Cibulce.

Ukrajinské Velikonoce. Jak se liší od těch našich?

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy si věřící připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zatímco v některých zemích mají Velikonoce spíše charakter lidových oslav příchodu jara s pohanskými prvky, na Ukrajině si tyto svátky zachovaly výrazně duchovní ráz.

Pomlázka, kraslice nebo beránek. Jaký je původ velikonočních symbolů?

K velikonočním svátkům bezpochyby patří pomlázka, malovaná vajíčka, sladký beránek nebo mazanec. Jaký je původ těchto velikonočních symbolů a jaký mají význam?

Nejenom Lidice a Ležáky. Jaké obce zanikly v důsledku válek?

Válečné konflikty byly příčinou zániku celých obcí, známé jsou například Lidice nebo Ležáky vypálené nacisty za druhé světové války. Sídla však mizela již mnohem dříve, některá z nich nepřečkala třeba boje husitských válek nebo třicetiletou válku. Jaká místa se ztratila z mapy na našem území?