historie

Srpen ve znamení povodní. Česko zasáhly v letech 2002 a 2010

Analýza

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

Nešťastný a nedoceněný umělec své doby. Van Gogh zemřel před 135 lety

Nizozemský malíř Vincent van Gogh je poměrně známou historickou postavou. Do všeobecného povědomí vstoupil tím, že si uřízl ucho a zastřelil se. Faktem je, že to byl psychicky nemocný a nešťastný muž, jehož dílo se dočkalo uznání až dlouho po jeho smrti.

170 let od prvního vydání Babičky Boženy Němcové. Jak v knize popsala léto našich předků?

Dne 26. července 1855, tedy přesně před 170 lety, vyšla poprvé Babička Boženy Němcové. Ta v ní zaznamenala každodenní život našich předků: jejich zvyky, tradice, rituály, pověry, ale také starosti. Z Babičky lze také vyčíst, jak takřka před 200 lety trávili lidé léto.

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná

Dne 18. července 1925, přesně před 100 lety, vyšel poprvé spis Adolfa Hitlera, který nazval Mein Kampf. Kniha napsaná Hitlerem ve vězení se stala základem zrůdné nacistické ideologie. Dnes je v mnohých zemích zakázaná. Když u nás před 25 lety vyšla v češtině, její vydavatel skončil u soudu.

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro

Přední politik vládnoucí Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Německu uvedl, že země by se měla zapojit do evropského jaderného deštníku, anebo čelit riziku stát se „pěšákem“ na světové scéně. 

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Smutné výročí. Před 75 lety byla popravena Milada Horáková, bojovnice za práva žen i proti nacismu

V pátek uplynulo přesně 75 let od popravy Milady Horákové, jedné z nejznámějších obětí vykonstruovaných komunistických procesů u nás. Kdo byla tato žena? Bojovala za práva žen i proti nacismu, prošla si koncentračním táborem. Jeden totalitní režim přežila, stala se obětí toho dalšího, komunistického.

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály

Kdo by neznal knihy jako je Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu nebo Vánoční koleda. Devátého červnového dne roku 1870, tedy před 155 lety, zemřel jejich autor a jeden z nejvýznamnějších spisovatelů viktoriánské éry – Charles Dickens. Jeho díla sklízela úspěch, protože do nich vložil své smutné zkušenosti z dětství, které byly mnohým čtenářům vlastní. Traumata z útlého věku však slavnému romanopisci způsobila i velké problémy a skandály. 

Analýza

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Čtrnáctý papež Lev. Čím se zapsali do historie jeho stejnojmenní předchůdci?

Osmého květnového dne byl zvolen do úřadu nový papež, který si vybral jméno Lev XIV. Je tedy čtrnáctou hlavou katolické církve tohoto jména. Jací byli jeho stejnojmenní předchůdci a čím se zapsali do historie?

Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

Americký prezident Donald Trump výrazně přehání délku konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Jeho výrok, spolu s čerstvým indickým útokem na pákistánské území, však nabízí příležitost připomenout si skutečnou povahu napětí mezi těmito dvěma státy. Série válek a krizí, které se od vzniku nezávislé Indie a Pákistánu v roce 1947 periodicky opakují, tvoří rámec jednoho z nejnebezpečnějších sporů, jaké dnes na světě probíhají. 

Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Masakry na konci války. Nacisté umučili a zavraždili stovky Čechů

Začátek května roku 1945 se nesl ve znamení osvobozování nacisty obsazených území, ale také masového vraždění. Němci se nehodlali lehce vzdát, a tak v samém závěru druhé světové války došlo na našem území k několika masakrům, při nichž byly umučeny a zabity stovky Čechů.

Komentář

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?

O tom, že byli lidé dříve přesvědčeni o existenci čarodějnic, dodnes svědčí zvyk pálení čarodějnic o poslední dubnové noci. Na hranicích se kdysi skutečně domnělé čarodějnice upalovaly. Jaká jsou jména a osudy těch, kteří skončili v dějinách za čarodějnictví na hranici?

Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.