historie

Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 
Sovětská armáda Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.
Izraelské tanky překračují Suez během Jomkippurské války. Rozhovor

Trauma z jomkipurské války dopadá na Izrael i po 50 letech, říká odborník

Před padesáti lety, na židovský svátek Dne smíření 6. října 1973, podnikla vojska Egypta a Sýrie za podpory řady dalších arabských zemí překvapivý úder na Izrael. Přestože zaskočená izraelská armáda po několika dnech dokázala ofenzivu odrazit, utrpěla značné ztráty. Objevují se proto i spekulace, že Izrael v jisté chvíli zvažoval nasazení jaderných zbraní. Taková tvrzení však nejsou podpořena důkazy, upozorňuje odborník Azriel Bermant v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Seniorní výzkumník pražského Ústavu mezinárodních vztahů v něm vysvětlil, v čem spočívá hlavní význam konfliktu pro situaci na Blízkém východě, stejně jako důvody, proč je válka ve veřejné debatě v Izraeli stále silně přítomná a proč tamní společnost i s odstupem půl století diskutuje o tom, zda neexistuje hrozba opakování jomkipurské katastrofy.
Ilustrační fotografie.

Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?

Žákům v září začal školní rok a pravidelné vyučování. Jeho struktura a složení prošly za staletí mnohými proměnami. Jaké předměty se v minulosti na školách vyučovaly? A kdy začínal školní rok? Žáci dříve neusedali do školních lavic dne 1. září a učili se zcela jiné věci než dnešní děti.
Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie

Dne 22. září 1808, tedy před 215 lety, zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská. Ta byla již jako malé děvčátko velice hezká a později se o ní hovořilo jako o nejkrásnější dceři Marie Terezie. Svou krásu ráda využívala, často koketovala s muži u rakouského dvora a právě svým vzhledem se snažila upoutat pozornost budoucího vlivného ženicha. Brzy se však na vlastní kůži přesvědčila, že krása je pomíjivá. Onemocněla totiž neštovicemi, které její půvabný obličej trvale znetvořily.
Boris Jelcin Rozhovor

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   
Jimmy Carter Rozhovor

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 
August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 
Vojáci, ilustrační fotografie.

Svatí patroni vojáků. Kdo ochraňuje muže na bitevním poli?

V životě našich předků plnili důležitou úlohu světci. Ti měli ochraňovat města, jednotlivá povolání nebo zabránit vzniku tragédií či epidemií. A protože byla historie plná válečných konfliktů, své svaté patrony mají i vojáci. Kteří svatí mají chránit ve válce?
Zmrzlina, ilustrační fotografie.

Zmrzlina jako sváteční dezert. Dělala ji už Magdalena Dobromila Rettigová

V horkých letních dnech si vydatně dopřáváme osvěžující zmrzlinu. Tuto ledovou pochoutku si oblíbili lidé již před 200 lety. Zmrzlina byla v minulosti poměrně drahou až luxusní záležitostí, kterou si mohly dovolit jen zámožné vrstvy společnosti. Mnohé šikovné hospodyňky v 19. století začaly vyrábět zmrzlinu samy doma, a to podle osvědčených receptů Magdaleny Dobromily Rettigové coby sváteční dezert v letním období.
Boeing 747, jemuž se přezdívá Jumbo Jet, obsluhoval osudového dne také linku KAL 007. Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 
Josef Baxa

Baxa za minulého režimu odsoudil mladíka, který se pokusil o emigraci

Minulost kandidátů na ústavní soudce navržených prezidentem Petrem Pavlem se nadále řeší. Po kauze kolem jmenování Roberta Fremra se začal řešit případ Josefa Baxy, který je dokonce od srpna novým předsedou instituce. Baxa v roce 1985 odsoudila mladíka k podmínce za pokus o emigraci.

Aktuálně se děje

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

včera

USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci

Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura  AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy