Příměří mezi Izraelem a Hamásem přežilo první zatěžkávací zkoušku. Stále ale platí, oznámil Trump
Nedávné příměří v Gaze, zprostředkované Spojenými státy, zdánlivě ustálo svou úvodní velkou zkoušku. Izrael i hnutí Hamás potvrdily svůj závazek k dohodě, a to i navzdory nedělním událostem, kdy v enklávě zahynuli dva izraelští vojáci, což vyvolalo sérii leteckých úderů. Izraelské obranné síly (IDF) následně oznámily, že na politický pokyn začnou s „obnoveným vymáháním“ dodržování příměří. Hamás a jeho vojenské křídlo, brigády Al-Kassám (AQB), ráno potvrdily, že klid zbraní nadále respektují a popřely jakoukoli účast na útoku proti izraelským jednotkám.
Izraelská armáda opět bombarduje Pásmo Gazy
Izraelské nálety zasáhly Rafáh v jižní části Pásma Gazy, a to i přes křehké příměří zprostředkované Spojenými státy. Izraelská a regionální média hlásí, že mezi izraelskými silami a Hamásem došlo k obnovení střetů. Izraelský veřejnoprávní vysílatel Kan uvedl, že letectvo zasáhlo cíle v Rafáhu.
Spor o mrtvá těla graduje. Izrael hrozí Hamásu obnovením bojů
Hnutí Hamás oznámilo, že odevzdalo ostatky všech zesnulých izraelských rukojmích, ke kterým má přístup. U zbývajících těl tvrdí, že k jejich vyproštění z trosek Gazy potřebuje specializované vybavení. Toto prohlášení přichází v době, kdy Izrael hrozí obnovením bojů, pokud nebudou dodrženy podmínky příměří.
Trump pohrozil Hamásu: Jakmile řeku, Izrael obnoví vojenské operace v Gaze
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by zvážil umožnění izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi obnovit vojenské operace v Gaze. Stalo by se tak v případě, že by hnutí Hamás nedodrželo podmínky dohody o příměří. Pro CNN uvedl, že se izraelské síly mohou do ulic vrátit „jakmile řeknu“.
Izrael tvrdí, že jedno z těl předaných Hamásem nepatří rukojmí. Ozbrojenci obnovují hlídky
Izraelská armáda ve středu oznámila, že jedno ze čtyř těl, které jí Hamas předal v předchozí den v rámci dohody o příměří, nepatří žádnému z rukojmích zadržovaných v Gaze. Hamas předal čtyři těla v úterý, aby zmírnil tlak na křehké příměří. Předchozí čtyři těla byla předána v pondělí, kdy bylo propuštěno i posledních 20 žijících rukojmích.
Ukrajinu už neřeší. Trump po ukončení války v Gaze usiluje o mír jinde
Donald Trump se zavázal využít veškerou sílu své prezidentské moci, aby zajistil, že Izrael uzná, že „silou zbraní dosáhl všeho, co mohl,“ a zahájil tak éru spolupráce na Blízkém východě, která by mohla eventuálně vést až k míru s Íránem. V projevu k izraelskému Knessetu, který se uskutečnil jen několik hodin po propuštění posledních zbývajících izraelských rukojmích z Gazy, Trump oslavoval „historický úsvit nového Blízkého východu“ a konec „dlouhé a bolestné noční můry“ války v Gaze.
Nastal v Gaze konečně mír? Dohoda dává Netanjahuovi právo na obnovení bojů
Posledních dvacet žijících rukojmích, držených v Pásmu Gazy, se v pondělí dočkalo propuštění a setkalo se se svými rodinami, což vyvolalo scény neskrývané radosti. Světoví lídři se mezitím sešli v Egyptě, aby prodiskutovali budoucnost Gazy a další etapy dohody o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy. Je to poprvé po více než dvou letech, kdy Hamás a jeho spojenci nedrží v Gaze žádné živé rukojmí.
Dlouhá cesta k uzdravení: Co teď čeká 20 navrátivších rukojmích Hamásu?
Po 737 dnech strávených v zajetí v Gaze se do Izraele vrací posledních 20 žijících rukojmích. Jde o muže ve věku 21 až 47 let a nyní se pozornost plně soustředí na jejich zotavení a rehabilitaci. Stav osvobozených je neznámý, ale izraelské ministerstvo zahraničí varovalo, že Alon Ohel (24) utrpěl vážná zranění, včetně ztráty zraku v jednom oku, když byl unesen z hudebního festivalu Nova.
Příměří v Gaze vyvolává tři klíčové otázky pro budoucnost
Zatímco svět sleduje osvobozování rukojmích z Gazy a jejich shledání s rodinami, a prezident Donald Trump v projevu v Knessetu hovoří o „historickém úsvitu nového Blízkého východu“, diplomaté se chystají jednat o dalších fázích Trumpova dvacetibodového plánu na dlouhodobý mír a obnovu Gazy. Podle Bretta McGurka, bývalého vysokého bezpečnostního představitele USA, je v nadcházejících dnech nutné soustředit se na tři zásadní otázky.
Nevidím žádný realistický scénář, v němž by Hamás souhlasil s odzbrojením. Netanjahu čelí politickému zúčtování, varuje Salem
Současné příměří v Pásmu Gazy zůstává mimořádně křehké. Pro EuroZprávy.cz to v rozhovoru naznačil expert na blízkovýchodní politiku z washingtonského think-tanku Middle East Paul Salem. Podle něj izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvažuje krátkodobě, Hamás se nehodlá odzbrojit a zahraniční politika Donalda Trumpa je nestabilní a chaotická. „Nevěřím, že by se brzy podařilo nasadit mezinárodní stabilizační síly. Izrael je podle mě spokojen s pokračováním konfliktu nízké intenzity v Gaze – nemusí činit žádné zásadní ústupky, a totéž platí i pro Hamás,“ varuje Salem.
Končí věk teroru, nastává historický úsvit nového Blízkého východu, prohlásil Trump v Jeruzalémě
Americký prezident Donald Trump vystoupil s emotivním projevem v izraelském Knessetu, kde vyhlásil, že nedávná dohoda o příměří neznamená jen konec války v Gaze, ale i konec „věku teroru a smrti“. Podle Trumpa dohoda ohlašuje „historický úsvit nového Blízkého východu“.
Trump přiletěl do Izraele dohlédnout na naplnění příměří. EU ocenila jeho roli v konfliktu
Kaja Kallasová, ministryně zahraničních věcí Evropské unie, uvítala propuštění sedmi izraelských rukojmích z Gazy. Zároveň zdůraznila klíčovou roli amerického prezidenta Donalda Trumpa v dosažení tohoto „zásadního kroku k míru“. Na sociální síti X doslova uvedla, že to byl právě prezident Trump, kdo tento průlom umožnil.
Hamás propustil prvních sedm rukojmích
Izraelská armáda potvrdila, že sedm izraelských rukojmích se dostalo z Gazy a nyní jsou zpět na území Izraele. Zpráva o jejich propuštění vyvolala v Tel Avivu na náměstí rukojmích hlasité oslavy a jásot, jak uvádí Alice Cuddy. Celkem by dnes mělo být propuštěno dvacet dosud žijících rukojmích, jejichž seznam jmen zveřejnil už dříve Hamás. Tyto osoby byly drženy v Gaze od útoků, ke kterým došlo 7. října 2023.
Začalo příměří v Gaze, Izrael hlásí stažení vojsk
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že dohoda o zastavení palby je platná a její jednotky se stáhly na předem dohodnuté linie nasazení. IDF v prohlášení na Telegramu uvedla, že se její vojáci začali přesouvat na aktualizované linie zhruba od poledne místního času.
Na příměří v Pásmu Gazy dohlédnou stovky amerických vojáků
Americká armáda se chystá zřídit koordinační centrum v Izraeli, které má sloužit k podpoře stabilizačních snah v Pásmu Gazy. Jak uvedl americký představitel, Velitelství Spojených států pro Blízký východ (CENTCOM) zakládá Centrum pro civilně-vojenskou koordinaci (CMCC) v Izraeli s cílem podpořit stabilizaci Gazy po oznámení dohody o příměří mezi Hamasem a Izraelem z 8. října. Zároveň bylo sděleno, že USA neplánují vyslat do Gazy žádný vojenský personál.
Bombardování Gazy pokračuje, navzdory schválenému plánu o příměří
Ačkoliv izraelská vláda ráno schválila plán příměří, který měl okamžitě vstoupit v platnost, izraelské válečné letouny zahájily v časných pátečních hodinách intenzivní letecké údery v centru Chán Júnisu v jižní Gaze. Útoky proběhly kolem 5:45 místního času (čtvrtek 22:45 ET). Dronové nálety nad městem stále probíhají a izraelské dělostřelecké ostřelování ve středu Chán Júnisu stále pokračuje.
"Velký den pro Izrael." Co znamená první fáze příměří v Pásmu Gazy?
Prezident USA Donald Trump oznámil, že Izrael a Hamás se dohodly na první fázi jeho mírového plánu pro Gazu, což je považováno za významný krok k trvalému ukončení konfliktu. Oznámení přichází dva roky a dva dny po útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito zhruba 1200 lidí a 251 dalších uneseno. Následná izraelská vojenská operace si dle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala přes 67 100 obětí.
Průlom, ale ne konec války. Co znamená dohoda mezi Izraelem a Hamásem?
Dohoda o příměří a propuštění rukojmích mezi Izraelem a Hamásem, která byla oznámena po intenzivních vyjednáváních v Egyptě, představuje dlouho očekávaný průlom. Přibližuje obě strany ke skončení dva roky trvající války v Pásmu Gazy. Nicméně i přes tento posun vpřed neexistuje záruka, že skutečný mír nastane.
Izrael a Hamás se dohodly na příměří v Pásmu Gazy
Izrael a Hamás se dohodly na první fázi příměří, která má ukončit válku v Gaze Donald Trump oznamuje, že všechna rukojmí budou propuštěna „velmi brzy“ a Izrael stáhne své jednotky na dohodnutou linii
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
před 2 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
před 3 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
před 4 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
před 6 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
před 7 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.
včera
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.
včera
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.
včera
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
včera
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.
včera
Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den
Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.
Zdroj: Libor Novák