Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

Související články:

Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí

Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary

Ministerstvo zahraničních věcí stanovilo podmínky pro účast prezidenta Petra Pavla na nadcházejícím červencovém summitu NATO v Ankaře. Resort hlavě státu akreditoval doprovod čtyř lidí, z čehož tři pozice připadají na ochránce a pouze jedna na zaměstnance prezidentské kanceláře.

Prohlédněte si galerii

Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu

Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě novým náčelníkem generálního štábu české armády Miroslava Hlaváče. Ve funkci s účinností k 1. červenci vystřídá Karla Řehku, který byl z tohoto postu zároveň odvolán.

Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel

Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen

I letošní rok je v Česku rokem volebním. V pátek to občanům připomněl prezident Petr Pavel, když vyhlásil termín podzimních senátních a komunálních voleb. Lidé půjdou odevzdat hlas před nebo během druhého říjnového víkendu. 

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti

Prezident je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) a o své účasti na jakékoliv části programu si rozhodne sám. Petr Pavel to dnes uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas.

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud

Ústavní soud ve středu na svém plenárním zasedání přednostně rozhodl o vydání předběžného opatření, kterým uložil vládnímu kabinetu povinnost zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku.

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

O žalobě Pavla na vládu už informují i světová média

O tom, že prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu na vládu kvůli rozhodnutí premiéra Andreje Babiše nezařadit ho do oficiální delegace na červencový summit NATO v Ankaře, už informují i světová média. Server Politico připomíná, že jde o další vyostření napjatých vztahů. Agentura Reuters uvádí, že podle Babiše se jedná o speciální summit.

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Trapné, nebezpečné, pomstychtivé. Opozice stojí na straně prezidenta Pavla

Nynější sněmovní opozice se ve sporu ohledně složení české delegace na letošním summitu NATO postavila na stranu prezidenta Petra Pavla. Rozhodnutí Babišovy vlády označili někteří výrazní opoziční politici za trapné, nebezpečné a pomstychtivé.