Rakousko-Uhersko

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

Rozhovor

Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu

Sté výročí připojení Vitorazska k Československu si dnes připomněli ve Dvorech nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Nově vzniklá republika se tím rozrostla o více než 100 kilometrů čtverečních, které představuje pohraniční pás s Rakouskem od Kaplice až po Suchdol na Lužnicí. Podle pamětníků v oblasti dlouhodobě dominovala náklonnost k Česku.

Ideál o první republice? Československé mělo zásadní problém

Po takřka 400 letech vlády Habsburků si Češi založili vlastní stát. Dodnes jsou na něj všichni náležitě hrdí. Někdy je také veleben až příliš a to se týká i jeho hospodářských úspěchů.

Rakousko-uhersko vládlo Evropě 400 let. Jak se rozpadlo na republiky?

Rakousko-uherská monarchie oficiálně vznikla na základě takzvaného rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867, dohody maďarské a rakouské politické reprezentace o přetvoření Rakouské říše v dualistickou monarchii s jedním panovníkem. Hranice mocného státu, jejíž součástí bylo i území Česka a Slovenska, sahaly na jihu až k Jadranu a na východě až na území dnešní Ukrajiny. Rakousko-uherský stát nakonec fungoval 51 let a jeho osud zpečetila první světová válka, která skončila před 100 lety, 11. listopadu 1918. Habsburská dynastie ale vládla střední Evropě celkem skoro 400 let.

Kam se poděli Habsburkové po konci Rakouska-Uherska?

Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko pomalu rozpadá a postupně dochází k vyhlašování nástupnických států. Poslední císař Karel I. se nejdříve nároku na trůn vzdává a odjíždí do Švýcarska. Občané nových státu se radují: Monarchie je mrtvá, ať žije republika! A co teď s císařem a celou habsbursko-lotrinskou královskou dynastií v nových státech?

Jak Češi vnímají rozpad Rakouska-Uherska? Tyto odpovědi vás možná zaskočí

Sedm z deseti Čechů vnímá rozpad Rakouska-Uherska před 100 lety pozitivně. Opačný názor na událost, která umožnila vznik Československa v říjnu 1918, má přibližně pětina lidí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury Median pro Českou televizi.

Mým věrným národům rakouským... Poslední český král se snažil zachránit mocnářství

Když zemřel císař František Josef I., nastalo pro Rakousko-Uhersko nelehké období. A právě v této těžké době nastoupil na trůn Karel I., mladý a nepříliš zkušený panovník. Jeho snahy o záchranu mocnářství se ukázaly být nakonec marné.

ČSR jako ekonomický tygr? Velký mýtus. Odpoutat od monarchie se nepodařilo

Praha - Československu se nikdy úplně nepodařilo hospodářsky odpoutat od bývalé monarchie a vybudovat podle plánů při vzniku státu ekonomicky nejsilnější zemi v Evropě. V rozhovoru s ČTK to uvedla historička Antonie Doležalová působící na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a Robinson College Cambridge University.

Psychopat a fanatik? Jaký byl následník trůnu František Ferdinand d'Este

Pokud dnes návštěvník prochází chodbami zámku Konopiště, je často ohromen výstavností zdejších komnat a někdy až vyděšen přemírou loveckých trofejí, které jsou v naprosté většině dílem jednoho muže, kterým byl poslední majitel zámku František Ferdinand d’Este. Každý jistě pochopí, kým František Ferdinand d’Este byl, coby následník trůnu, ale málo kdo už pak spatří, kdo to doopravdy byl.

Poslední česká královna? Zemřela v roce 1989, koruny se nechtěla jen tak vzdát

Dne 14. března 1989 zemřela ve věku 96 let poslední česká královna a rakouská císařovna. Jmenovala se Zita Bourbonsko-Parmská a byla proslulá svou cílevědomostí a neústupností.

Hňup na českém trůnu? Jeden z nejoblíbenějších vládců doplatil na degeneraci

Ferdinand V. je jednou ze zcela zapomenutých osobností na českém trůně. Ve své době však byl mimořádně oblíbený zejména v Praze. Málokdo ví, že Rudolf II. nebyl jediným Habsburkem, který si české hlavní město oblíbil. Že by za to mohly blízké příbuzenské svazky v rodu Habsburků jako v případě Rudolfa II.?

Evropská unie v 19. století? Češi přišli s unikátní myšlenkou, po návštěvě Ruska je to přešlo

Myšlenka sjednocování slovanských národů byla v 19. století velmi populární a v Čechách se pojila s nekritickým obdivem k Rusku. Stejně jako dnes, kdo největší stát světa navštívil, tak z obdivu rychle vystřízlivěl.

Špioni a agenti na každém kroku? Tajná policie existovala i za Rakouska-Uherska

Na dědictví po komunistické StB narážíme dnes a denně. Ovšem tajnou policii, která špiclovala protistátní činnost neměla jen rudá vláda minulého režimu. Speciální tajnou policii si vydržovalo i habsburské mocnářství.

I Česko stálo proti Napoleonovi. Jak uspěl císař František I.?

Nepříliš známý panovník se celý život musel vyrovnávat s dvěma klíčovými osobnostmi počátku tzv. dlouhého 19. století. Jednak byl na domácí půdě pod vlivem ambiciózního kancléře Metternicha a co hůř, na mezinárodní scéně se musel utkat s geniálním vojevůdcem a největším postrachem své doby Napoleonem Bonapartem.

Luxus, o kterém si můžeme nechat zdát? Takhle si žil František Ferdinand d’Este

Pokud se vysloví jméno František Ferdinand d’Este, lidé si většinou vybaví nabručeného fanatického lovce a jeho malebné zámecké sídlo uprostřed zeleného parku v srdci Čech. Známý zámek Konopiště nedaleko Prahy se dnes velkoryse spolu se svým anglickým parkem otvírá široké veřejnosti. Málo kdo však ví, že kdysi zdejší panství znamenalo malý bezpečný svět ve světě nepřejících. Málo kdo též ví, jaká osobnost se skrývala za maskou té zamračené, kamenné tváře a ještě méně lidí tak odhaduje, co všechno Konopiště pro Františka a jeho rodinu znamenalo.

Z deníku konopišťského pána: Kousek císařského dvora v srdci Čech

Mluví-li se o Habsburské monarchii, mnoho lidí se rozpomene na rozsáhlé Rakousko-Uherské mocnářství. Hlavně od druhé poloviny 18. století se centrum mocnářství přesunulo do Vídně, do paláců v Shönbrunnu a Hofburgu. Na přelomu 19. a 20. století byly české země jen součástí této monarchie s ústřední mocí v daleké Vídni. Přesto bychom i v této době mohli v samém srdci Čech najít hlavní rezidenci následníka trůnu. Tím následníkem byl František Ferdinand d‘Este, a oním zámkem bylo Konopiště.

14 bodů prezidenta Wilsona překopalo Evropu. Rakousko-Uhersko původně bourat nechtěl

Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.

Byl to chabrus. Volební podvod poznaly Čechy už za Rakouska-Uherska

Zemské volby v Čechách z roku 1872 se vepsaly do dějin jako tzv. chabrusové. Měly je charakterizovat četné podvody, které však v té době byly poměrně běžnou praxí. Volby proběhly podle kuriového systému a měly vybrat poslance Českého zemského sněmu.

Největší bitva v historii Česka? Střet u Hradce Králové sjednotil Německo

Bitva u Hradce Králové byla rozhodujícím střetnutím prusko-rakouské války. Bitva je počtem nasazených vojáků největší bitvou svedenou na území Česka. Proti sobě v ní stanulo 220.000 pruských a 215.000 rakouských vojáků.

Proč se desetikoruně říká "pětka" a pětikoruně "bůro"? Za vše může rok 1892

Každý určitě ví, co si představit, když mu někdo řekne, že „to stálo tři pětky.“ Odkud však zdánlivě nesmyslné pojmenování „pětka“ pro desetikorunu přišlo? A co třeba „bůro“, „kilo“ nebo „tác“?