rozhovor

Sociální sítě jsou ideální pro ovlivňování populace, říká Číhalík. Vysvětluje, proč mazání komentářů není cenzura

Rozhovor

Rozhovor

Pokud Ukrajina padne jako první, začnou guerillové boje. Mírová jednání jsou zatím nereálná, říká expert Řepa pro EZ

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany v Brně Tomáš Řepa v rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral možnosti mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, současnou roli OSN v mezinárodním prostoru a agresivní ruskou rétoriku vůči Ukrajině i Západu. Společně jsme hovořili i o afghánském scénáři, který zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Afghánský scénář se naplnit může, pokud zůstane Ukrajina zcela opuštěna a propadne se do nějakých vnitřních sporů,“ poznamenal Řepa. 

Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.

Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Rozhovor

Izraelská operace Cast Lead v Gaze skončila před 15 lety. Přinesla novou fázi konfliktu s Palestinci, míní Záhora

Před 15 lety fakticky skončila několik týdnů trvající izraelská vojenská operace Cast Lead (Lité olovo) zaměřená proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás a dalším militantním skupinám operujícím v Pásmu Gazy. Ani dnes není zcela jasné, zda šlo o bezprostřední reakci Izraele na tehdejší vývoj – především palestinské raketové útoky na izraelské cíle v okolí Gazy –, nebo dlouhodoběji plánovaný úder proti Hamásu, upozorňuje Jakub Záhora v rozhovor pro server EuroZprávy.cz. Výzkumník Pražského centra pro výzkum míru Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy soudí, že střet, který 18. ledna 2009 ukončilo příměří na obou stranách, byl z mnoha důvodů nevyhnutelný. Dodává však, že i tak se v kontextu tehdejší doby jednalo o poměrně šokující eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu a zároveň začátek trendu opakovaných, velmi intenzivních výbuchů násilí v Pásmu Gazy a jeho okolí, který vyvrcholil po 7. říjnu 2023.

Rozhovor

Korespondenční volba je správný a bezpečný krok, říká poslankyně Decroix pro EZ

Mají opoziční obstrukce v parlamentu nad tématem korespondenční volby smysl? Jak těžké je takové volby zmanipulovat a je projednávaná změna vůbec potřebná? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly poslankyně Evy Decroix (ODS). Korespondenční volba je totiž na programu středeční schůze Poslanecké sněmovny a čeká se tuhý boj koalice s opozicí.

Rozhovor

Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Rozhovor

Bytová nouze ohrožuje 1,6 milionu Čechů. Zachránit je může zákon, na který se čeká 15 let, říká radní

V České republice je dnes v bytové nouzi 154 tisíc lidí včetně 61 tisíc dětí. Dalších 1,6 milionu lidí je dle dostupných dat i kvůli energetické krizi bytovou nouzí ohroženo. Pomáhá český stát v této oblasti dostatečně? A jak tomu může pomoci připravovaný zákon o podpoře v bydlení? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptali Roberta Pisára, radního Karlovarského kraje pro oblast sociálních věcí, který více než dvacet let pracoval v sociálních službách a nyní podporuje také iniciativu Za bydlení, která nedávno odeslala Vládě ČR otevřený dopis na podporu přijetí tohoto zákona.   

Podcast

Debata: 30 let jednotného trhu EU a budoucnost EU, migrace a aktuální konflikty na Ukrajině a v Izraeli

Na facebookovém profilu serveru EuroZprávy.cz dnes proběhla debata zaměřená na téma 30 let jednotného trhu EU a budoucnost EU s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským. Krátce poté následoval podcast zaměřený na aktuální konflikty na Ukrajině a v Izraeli. Na záznam se můžete podívat v článku.

Rozhovor

Čtvrteční útok může být masová vražda i terorismus, může inspirovat další. Bezpečnostní expert prozradil, co v takových případech dělat

EuroZprávy.cz po včerejší tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze oslovily bezpečnostního experta Tomáše Řepu, který vyučuje na Univerzitě obrany. Stejně jako velkou část Čechů, i jeho nejhorší masová střelba v historii České republiky hluboce zasáhla a díky svému členství v aktivních zálohách české armády dokázal poskytnout i náhled na to, co v podobných situacích s aktivním střelcem uvnitř budovy dělat.

Rozhovor

65 let od zvolení de Gaullea prezidentem. Francii hrozila občanská válka, tvrdí Perottino

Charles de Gaulle, se do historie zapsal především svou rolí během druhé světové války, kdy vedl francouzský zahraniční odboj. Hlavou Francie se však stal později, 21. prosince 1958, v době silně napjaté situace krize, kterou v zemi vyvolala hrozící ztráta Alžírska, vysvětluje Michel Perottino v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm mimo jiné uvedl, že rychlost, s níž se de Gaulleovi a jeho stoupencům podařilo demontovat dosavadní, z jejich pohledu nestabilní a neefektivní politický systém a nastolit nové zřízení, pátou republiku, zůstává zarážející. Vysvětlil také, proč je de Gaulle stále vnímán jako velikán francouzských dějin, třebaže na adresu jeho desetiletého prezidentství míří zpětně i kritika.

Rozhovor

Ceny potravin a energií? Stát by měl hlavně hlídat, jestli funguje konkurence, říká ekonom Skořepa

Jak si vláda vede v boji s inflací a vysokými cenami, a jak se jí u toho daří krotit tempo zadlužování ČR? Nejen o tom si EuroZprávy.cz povídaly s Michalem Skořepou, makroekonomickým analytikem České spořitelny, členem Výboru pro rozpočtové prognózy a členem představenstva České společnosti ekonomické, kde v minulosti zastával funkci prezidenta a přednášel i na půdě Mezinárodního měnového fondu, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a dalších zahraničních institucí. V roce 2023 mu vyšla kniha  Ekonomické jednohubky – Odpovědi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí. 

Rozhovor

20 let od dopadení Saddáma Husajna. Bez pomoci místních nemusel být diktátor nalezen, míní politolog Kraus

Irácký diktátor Saddám Husajn se po svém svržení v důsledku Spojenými státy vedené vojenské invaze dokázal skrývat 9 měsíců. Před 20 lety, 13. prosince 2003, jeho útěk skončil, byl dopaden nedaleko města Tikrít. Režim Saddámovy strany Baas a její bezpečnostní aparát byly natolik prorostlé celou zemí, že jejich struktura umožnila bývalému vládci dlouho unikat zadržení, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. Expert na Blízký východ z brněnské Masarykovy univerzity v něm dále přiblížil například to, jakou roli v Saddámově zadržení sehrálo vypsání štědré finanční odměny a pomoc místního obyvatelstva. Vysvětlil také, jaký vliv na další vývoj v Iráku mělo nejen Saddámovo zadržení, ale i následné odsouzení k trestu smrti a jeho poprava.  

Rozhovor

90 let od smrti Antonína Švehly. Zůstal zapomenutým budovatelem československé demokracie, říká Anev

Před devadesáti lety, 12. prosince 1933, zemřel Antonín Švehla, dlouholetý premiér Československa a vůdce agrární strany. Přestože se na něj dnes do značné míry zapomnělo, jeho přínos byl velký, zdůrazňuje odborník na éru první republiky Petr Anev. Historik působící na Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil nejen působení Švehly v čele vlády, ale také veřejnosti poměrně neznámou Švehlovu zákulisní aktivitu v roce 1933, kdy se snažil vytlačit z politiky budoucího prezidenta Edvarda Beneše, který podle jeho názoru nenabízel dostatečnou ochranu Československa proti nastupujícímu nacismu. Anev se zamyslel i nad otázkou, jaká byla šance Švehly stát se Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadu.    

Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Rozhovor

Jsme na tom hůř než Skandinávie, ale zlepšujeme se, říká Bartoš k pokrytí internetem. K IT je třeba přilákat i ženy

Česko je na tom v pokrytí internetovými sítěmi hůře než Skandinávie, ale dlouhodobě se zlepšuje, říká ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Podle Bartoše je například také nutné podporovat talentované ženy, aby stály o práci v IT oborech. 

Rozhovor

Myšlenka ztvárnit cestu československých legionářů přes Sibiř nás nadchla, říká vývojář hry Last Train Home

Počítačová hra Last Train Home, která dnes spatřila světlo světa, je ambiciózní projekt českého vývojářského studia Ashborne Games a rakouského vydavatele THQ Nordic. Mapuje příběh fiktivního posledního obrněného vlaku, kterým se českoslovenští legionáři vrací z občanskými nepokoji zmítaného Ruska domů po konci první světové války. "Události tří let jsme shrnuli do půlročního putování, ať už se jedná o založení republiky, boje v tunelech u Bajkalu, nebo třeba honbu za carským pokladem," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Kolář z Ashborne Games.

Rozhovor

Europoslanec Zdechovský: Výsledek voleb v Nizozemsku mě nepřekvapil. Musíme urychleně přehodnotit náš laxní přístup k migraci a bezpečnosti

V Evropském parlamentu působí už druhé volební období a patří mezi nejviditelnější české europoslance. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP in the EP) se v Bruselu specializuje na kontrolu evropských peněz, zaměstnanost, bezpečnost a migraci. „Musíme urychleně přehodnotit náš laxní přístup k migraci a bezpečnosti, jinak bude zle,“ říká. Od května zasedá také v prestižním zahraničním výboru a je také šéfem parlamentní delegace pro země Střední Asie a Mongolsko.

Rozhovor

60 let od atentátu na Kennedyho zůstává jeho pozadí nadále záhadou, míní historik

Uplynulo 60 let od chvíle, kdy série výstřelů ukončila život amerického prezidenta Johna Kennedyho. Atentát, k němuž došlo 22. listopadu 1963 ve městě Dallas, je americkými historiky i publicisty sice pečlivě zmapován, přesto se stále nepodařilo zcela objasnit, kdo jej zosnoval, což nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím, uvádí ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Michálek. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kořeny Kennedyho násilné smrti patrně vyrůstaly z tehdejší politické situace ve Spojených státech a z jakého důvodu hodnotí Kennedyho prezidentství jako úspěšné, navzdory tomu, že bylo relativně krátké.  

Rozhovor

Happening, který přerostl v revoluci. Nebýt tlaku vlády, Euromajdan mohl vyšumět, soudí ukrajinista

Před deseti lety,  21. listopadu 2013 v pozdních nočních hodinách, začala v Kyjevě dlouhá série protestů, pro které se vžilo označení Euromajdan. Ačkoliv nakonec vyústily v revoluci, která svrhla kritizovaného prezidenta Viktora Janukovyče, zpočátku měly pouliční akce spíše odlehčenou formu, upozorňuje ukrajinista a překladatel Miroslav Tomek, který tehdejší dění sledoval přímo na místě. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, jak velkým zlomem pro další vývoj bylo první rozehnání demonstrantů, proč se část Ukrajinců zpočátku nechtěla do protestů zapojit a z jakého důvodu je nešťastné považovat následnou válku na východě země právě za důsledek Euromajdanu.