rozhovor

Odpuštění je možné, Rusové o něj ale musí sami požádat, popisuje náměstek gubernátora Lvovské oblasti

Rozhovor

Rozhovor

Stovky zraněných demonstrantů. Rumunská vláda se před 5 lety zalekla protestů, zásah byl kontraproduktivní, soudí Kocian

Před pěti lety došlo v Rumunsku k masivní demonstraci před sídlem vlády na Vítězném náměstí v Bukurešti. Původně pokojné protesty proti korupci a za obranu principů právního státu byly tvrdě rozehnány bezpečnostními složkami. Jejich zásah z 10. srpna 2018 si vyžádal stovky zraněných a desítky hospitalizovaných. Pozadí událostí možná nebude nikdy plně objasněno, avšak zůstává otázkou, co by museli demonstranti udělat, aby svým chováním vyprovokovali takto extrémní reakci, konstatuje Jiří Kocian v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 

Rozhovor

Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka

Zástupkyně stálého představitele České republiky při EU a Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínila současný stav přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní dosud není jasné, jak dlouho přijetí potrvá – záleží totiž na připravenosti Ukrajiny i samotné EU. Kvůli takovému rozšíření zřejmě bude muset dojít k reformě unijních smluv, potvrdila.  

Rozhovor

Před 65 lety vznikla NASA. Zprvu kritizovaná instituce se stala synonymem pokroku, míní Přibyl

Americký prezident Dwight Eisenhower před 65 lety, 29. června 1958, podepsal zákon zřizující Národní úřad pro letectví a vesmír, známý pod zkratkou NASA. Šlo o odraz snahy sloučit tehdy roztříštěné kosmické aktivity Spojených států, které byly až do prvních úspěchů Sovětského svazu na tomto poli americkými činiteli poměrně podceňované, objasňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Přibyl. Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně dále poukázal například na kritiku, které zpočátku nová instituce čelila. Zároveň ale upozorňuje, že postupem času překonala cíle, s nimiž byla vytvořena, a získala oprávněnou prestiž, nejen kvůli programu pilotovaných letů na Měsíc.

Rozhovor

Rusové mají blíže ke kolapsu, Ukrajinci si své strategické zálohy ponechali a dokážou reagovat, říká expert o protiofenzívě

Vojenský expert a nově i člen Aktivních záloh Armády České republiky Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně poskytl pro EuroZprávy.cz exkluzivní rozhovor o jeho náhledu na probíhající ukrajinskou protiofenzívu. „Pod označením druhá fáze protiofenzívy si lze představit ledasco. Myslím si, že jde o další oslabení ruské obrany, vystavit ji silnému tlaku se souběžným cílem přivést jejich logistiku přesnými údery až na hranu kolapsu,“ líčí v rozhovoru. 

Rozhovor

Operace Accountability měla zlomit páteř Hizballáhu. V praxi nastal spíše opak, uvádí odborník Jan Daniel

Před třiceti lety, 25. července 1993, zahájil Izrael vojenské údery na území jižního Libanonu. Operace nazvaná Accountability (Zodpovědnost) byla jednou z epizod izraelsko-libanonského konfliktu, který se táhnul celá devadesátá léta a v pozměněné podobě trvá dodnes, upozorňuje vedoucí Centra pro studium globálních regionů na pražském Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že hlavním izraelským cílem bylo především militantní šíitské hnutí Hizballáh, přičemž ukázka míry destrukce, kterou je izraelská armáda schopná způsobit, proti němu měla obrátit politické špičky i veřejnost v Libanonu. Expert na Blízký východ rovněž připomíná, že se tak zcela nestalo, a tak po roce 1993 přišly další dva, ještě rozsáhlejší izraelské údery na Libanon, než konflikt v roce 2006 přinejmenším dočasně zamrzl.  

Rozhovor

V Litvě je každý ochoten bránit zemi se zbraní v ruce, říká velvyslanec pro EZ. Nabádá k ostražitosti vůči Putinovi

Litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša míní, že Češi toho o Litvě příliš neví. Panuje podle něj přesvědčení o tom, že pobaltská země je „příliš daleko“. Upozornil také na fakt, že ruské etnikum je daleko početnější v Česku než v Litvě. „Musíme být neustále ostražití vůči Putinovým pokusům šířit dezinformace a destabilizovat veřejný pořádek v našich společnostech. Zde se naše země mohou od sebe navzájem hodně naučit,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Rozhovor

Rusko sleduje, co se v Česku děje. Důchodci jsou manipulovatelní, SPD pracuje proti českým zájmům, říká poslanec Exner

Podle poslance Martina Exnera (STAN) Rusové v tu chvíli aktivují své lokální agenty, ať už spící nebo aktivní. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také uvedl, že Rusko má tisíce specialistů, kteří se zabývají dezinformačními vlivovými operacemi, a bedlivě sledují, co se odehrává v Česku. Mrzí ho rovněž posun hnutí ANO směrem k extremistickým a manipulativním výrokům. „Pokud jednou budou ve vládě, tak se to zase obrátí proti nim,“ podotýká. 

Rozhovor

Lži o snižování důchodů neplatí, důchodce neokrádáme, ANO příští volby do Sněmovny nevyhraje, říká pro EZ Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popisoval budoucnost důchodové reformy i plánované změny v systému sociálních dávek. Popisoval také, že ukrajinští váleční uprchlíci ekonomice výrazně pomáhají – na daních už zaplatili přes osm miliard a zastávají pracovní pozice, kde byl nedostatek pracovní síly.

Rozhovor

Bachmut lze obnovit, na Ukrajině budou ale vznikat spíše nová města, říká Kopečný

Vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný poskytl pro EuroZprávy.cz exkluzivní rozhovor z ukrajinského Lvova o probíhajícím procesu uchycování českých firem ve válkou zmítané zemi. Problémem českých firem je to, že často nemají zkušenost s pohybem ve veřejných zakázkách vypsaných v mezinárodních organizacích. Nyní však mají možnost se uchytit. „Nechci naši úlohu v celkové obnově Ukrajiny podceňovat, ale pro naši ekonomiku bude velkým úspěchem i když se toho budeme účastnit o řád méně, než americké nebo německé firmy,“ popisuje Kopečný v rozhovoru.

Rozhovor

25 let od opoziční smlouvy. Navzdory nálepkování zajistila stabilní vládu a snížila schodek rozpočtu, míní Koudelka

Před čtvrtstoletím, 9. července 1998, uzavřely dvě tehdy nejsilnější tuzemské politické strany Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, známou jako opoziční smlouva. Výsledkem byla jednobarevná vláda vítěze voleb, ČSSD vedené Milošem Zemanem, tolerovaná druhou stranou v pořadí, ODS v čele s Václavem Klausem. Ačkoliv se proti tomuto uspořádání kriticky vymezovaly menší politické subjekty a část veřejnosti i médií, mezi voliči ČSSD a ODS mělo nezanedbatelnou podporu, uvádí v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz politolog a právník Zdeněk Koudelka. 

Rozhovor

Americké rakety poslaly do moře civilní airbus. Tragický omyl přispěl ke konci krvavé irácko-íránské války, upozorňuje odborník Kraus

Před 35 lety, 3. července 1988, sestřelila americká vojenská loď USS Vincennes v Hormuzském průlivu civilní Airbus A300 iránských aerolinií. Zahynulo všech 290 osob na jeho palubě. Rozhodně se nejednalo o úmysl, svou roli patrně sehrály nervy i vojenské předpisy vyplývající z dramatické eskalace napětí v oblasti, uvádí odborník na Blízký východ Josef Kraus. Zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil širší kontext, který vedl k záměně civilního stroje s bojovým letounem. Vinu podle něj nesou obě strany – americké plavidlo nemělo útočit na neidentifikované letadlo, Írán zase hrubě podcenil řádné nahlašování letů a komunikaci. Důsledkem incidentu je podle politologa i posílení bloku, který od roku 1979 komplikuje vztahy mezi Washingtonem a Teheránem a dosud se jej nepodařilo prolomit.      

Rozhovor

Nikdo nepochybuje, kdo Kachovku vyhodil do vzduchu. Proti Rusům teď míří těžká technika, upozorňuje vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz uvedl, že pokud se potvrdí zničení Kachovské přehrady ze strany agresorů z Ruska, půjde o další z jejich válečných zločinů, kterých na Ukrajině spáchali mnoho. Navíc by to nebylo poprvé, kdy Rusové přehradu na Dněpru zničili – v roce 1941 při ústupu před Němci po zničení vodního díla zemřelo až 120 tisíc civilistů, zatímco nacisté zaznamenali zhruba dva tisíce obětí mezi vojáky.  

Rozhovor

Gottwald v prezidentském křesle nebyl jen zloduch ani zlomený člověk, kterému se rozpadají ideály, říká historik Lóži

Před 75 lety, 14. června 1948, se stal prezidentem republiky dlouholetý vůdce KSČ Klement Gottwald. Ačkoliv se traduje, že o funkci velmi stál, spíše se zdá, že v úřadu chtěl co nejdéle ponechat Edvarda Beneše, třebaže jako pouhou ceremoniální postavu, která by navenek dodávala legitimitu poúnorovému zřízení, upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marián Lóži. Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se specializuje na dějiny KSČ v období stalinismu, rozebral nejen působení Gottwalda v čele státu, ale například i jeho roli v represích přelomu čtyřicátých a padesátých let, stejně jako okolnosti, které vynesly nemanželského syna z chudých poměrů do prezidentského křesla. Mimo jiné se domnívá, že upírat Gottwaldovi schopnosti - třebaže nesouhlasíme s hodnotami, které reprezentuje - je na škodu věci. 

Rozhovor

Před 20 lety Češi odhlasovali vstup do EU. Byla tehdy přístavem, který neměl stinné stránky, poukazuje politoložka Pitrová

Uplynulo 20 let od referenda, v němž obyvatelé České republiky podpořilo vstup do Evropské unie. Pro se vyslovilo 77,3 % z 55,2 % oprávněných voličů, kteří se k urnám dostavili. Referendum přitom nemělo a nemá v českých zemích tradici, šlo spíše o symbolický moment, impulz k přijetí západních hodnot, domnívá se politoložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Markéta Pitrová. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněla, že všechny systémové politické strany se v té době shodovaly na tom, že vůči členství v Unii neexistuje alternativa. Jednoznačný výsledek spojuje také se skutečností, že v roce 2003 nedocházelo k masivnímu šíření dezinformací prostřednictvím internetu. Zároveň varuje, že argumentovat ve prospěch členství v EU prostřednictvím finančního přínosu bylo sice jednoduché, ale zároveň velmi krátkozraké.  

Rozhovor

První schůzka Trumpa s Kimem proběhla před 5 lety. Američané měli upřímný zájem snížit napětí na Korejském poloostrově, míní odborník Tůma

Před pěti lety, 12. června 2018, se v Singapuru uskutečnilo historicky první setkání nejvyšších představitelů Spojených států a Severní Koreje. Vzhledem k dlouhodobému nepřátelství a silné vzájemné podezíravosti bylo jednání tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem samo o sobě úspěchem, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz seniorní spolupracovník Ústavu mezinárodních vztahů Miroslav Tůma. Odborník na bezpečnostní politiku a nešíření jaderných zbraní se domnívá, že oboustranné vstřícné kroky, které po jednání následovaly, naznačovaly možnost postupného řešení složité otázky jaderného a raketového programu KLDR. Nastínil také důvody, proč se tak nestalo a namísto denuklearizace vidíme opět nebezpečně se stupňující spirálu napětí.

Rozhovor

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

Rozhovor

15 let po zákazu kazetová munice dál zabíjí civilisty. Expertka na humanitární právo popsala důvody

Uplynulo více než 15 let od chvíle, kdy se více než stovka zemí z celého světa, včetně České republiky, na konferenci v irském Dublinu dohodla na přijetí Úmluvy o zákazu použití kazetové munice. Důvod, proč se v centru pozornosti ocitl tento typ zbraní, který do okolí rozptyluje velké množství menších náloží, spočívá v ničivých dopadech jejich užití na civilisty, vysvětluje profesorka Veronika Bílková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že navzdory rychlému sjednání a přijetí dohody zůstávají stranou hlavní vojenské mocnosti, což představuje hlavní důvod, proč je kazetová munice nadále používána v ozbrojených konfliktech, včetně toho na Ukrajině, kde ji masivně využívá ruská armáda.      

Rozhovor

Moldavsko je vystaveno ruské propagandě, většina voličů si přeje proevropské směřování, říká velvyslanec Kázecký

Velvyslanec České republiky v Moldavsku Stanislav Kázecký v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ujistil o stabilní politické situaci v zemi. Rusové tady podle něj šíří svůj vliv zejména díky rozšířené znalosti ruštiny napříč moldavskou společností. Přesto je zřejmé, že proevropské směřování Kišiněva podporuje velká část společnosti, a to hlavně podle výsledků posledních prezidentských a parlamentních voleb.