rozhovor

Před 75 lety vznikla KLDR. Sjednocení Koreje se nabízí, čas ale hraje proti, soudí koreanista

Rozhovor

Rozhovor

Policie nemá na hackerské útoky čas ani kapacity. Dokonalá obrana neexistuje, weby bank mohou kolabovat dál, říká expert

Vedoucí české, slovenské a maďarské pobočky kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies Miloslav Lujka v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil způsob, jakým fungují různé hackerské útoky. Zejména DDoS, kterým v poslední dnech čelily největší české banky a další instituce. Upozornil, že dnes dokáží hackeři napadat internetové uživatele velice přesvědčivě. „Někdy už je to tak uvěřitelné, že tomu může propadnout opravdu každý,“ říká například o phishingu. 

Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Rozhovor

Za extrémní počasí může globální oteplování, vlny veder budou častější a delší, říká meteoroložka Honsová

Letošní léto nás s výjimkou přelomu července a srpna pronásledují velmi vysoké teploty, které nezřídka přesahují tropické třicítky. V této souvislosti se EuroZprávy.cz obrátily na meteoroložkou Dagmar Honsovou, která prozradila, že se na konci týdne můžeme těšit na ochlazení až o deset stupňů. Smutným poznatkem je, že tropické dny byly například v pražském Klementinu naměřeny pětkrát častěji než před sto lety. 

Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Rozhovor

Odpuštění je možné, Rusové o něj ale musí sami požádat, popisuje náměstek gubernátora Lvovské oblasti

EuroZprávy.cz ve Lvově na západě Ukrajiny vyzpovídaly prvního náměstka gubernátora oblasti Oleksandra Kulepina o tom, jak se změnil život v regionu od začátku války. Rovněž odpovídal na otázky ohledně ruské menšiny. „Když obyvatelé vidí, že lidé, co se přistěhovali z východní Ukrajiny, se snaží mluvit ukrajinsky a dělají chyby, respektují to,“ popisuje. Jiný případ podle něj je, když si myslí, že mají právo ruštinu používat. „To tady respektované není. Místní to pak vnímají jako nerespektování země a jejího jazyka,“ pokračuje. 

Rozhovor

Stovky zraněných demonstrantů. Rumunská vláda se před 5 lety zalekla protestů, zásah byl kontraproduktivní, soudí Kocian

Před pěti lety došlo v Rumunsku k masivní demonstraci před sídlem vlády na Vítězném náměstí v Bukurešti. Původně pokojné protesty proti korupci a za obranu principů právního státu byly tvrdě rozehnány bezpečnostními složkami. Jejich zásah z 10. srpna 2018 si vyžádal stovky zraněných a desítky hospitalizovaných. Pozadí událostí možná nebude nikdy plně objasněno, avšak zůstává otázkou, co by museli demonstranti udělat, aby svým chováním vyprovokovali takto extrémní reakci, konstatuje Jiří Kocian v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 

Rozhovor

Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka

Zástupkyně stálého představitele České republiky při EU a Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínila současný stav přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní dosud není jasné, jak dlouho přijetí potrvá – záleží totiž na připravenosti Ukrajiny i samotné EU. Kvůli takovému rozšíření zřejmě bude muset dojít k reformě unijních smluv, potvrdila.  

Rozhovor

Před 65 lety vznikla NASA. Zprvu kritizovaná instituce se stala synonymem pokroku, míní Přibyl

Americký prezident Dwight Eisenhower před 65 lety, 29. června 1958, podepsal zákon zřizující Národní úřad pro letectví a vesmír, známý pod zkratkou NASA. Šlo o odraz snahy sloučit tehdy roztříštěné kosmické aktivity Spojených států, které byly až do prvních úspěchů Sovětského svazu na tomto poli americkými činiteli poměrně podceňované, objasňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Přibyl. Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně dále poukázal například na kritiku, které zpočátku nová instituce čelila. Zároveň ale upozorňuje, že postupem času překonala cíle, s nimiž byla vytvořena, a získala oprávněnou prestiž, nejen kvůli programu pilotovaných letů na Měsíc.

Rozhovor

Rusové mají blíže ke kolapsu, Ukrajinci si své strategické zálohy ponechali a dokážou reagovat, říká expert o protiofenzívě

Vojenský expert a nově i člen Aktivních záloh Armády České republiky Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně poskytl pro EuroZprávy.cz exkluzivní rozhovor o jeho náhledu na probíhající ukrajinskou protiofenzívu. „Pod označením druhá fáze protiofenzívy si lze představit ledasco. Myslím si, že jde o další oslabení ruské obrany, vystavit ji silnému tlaku se souběžným cílem přivést jejich logistiku přesnými údery až na hranu kolapsu,“ líčí v rozhovoru. 

Rozhovor

Operace Accountability měla zlomit páteř Hizballáhu. V praxi nastal spíše opak, uvádí odborník Jan Daniel

Před třiceti lety, 25. července 1993, zahájil Izrael vojenské údery na území jižního Libanonu. Operace nazvaná Accountability (Zodpovědnost) byla jednou z epizod izraelsko-libanonského konfliktu, který se táhnul celá devadesátá léta a v pozměněné podobě trvá dodnes, upozorňuje vedoucí Centra pro studium globálních regionů na pražském Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že hlavním izraelským cílem bylo především militantní šíitské hnutí Hizballáh, přičemž ukázka míry destrukce, kterou je izraelská armáda schopná způsobit, proti němu měla obrátit politické špičky i veřejnost v Libanonu. Expert na Blízký východ rovněž připomíná, že se tak zcela nestalo, a tak po roce 1993 přišly další dva, ještě rozsáhlejší izraelské údery na Libanon, než konflikt v roce 2006 přinejmenším dočasně zamrzl.  

Rozhovor

V Litvě je každý ochoten bránit zemi se zbraní v ruce, říká velvyslanec pro EZ. Nabádá k ostražitosti vůči Putinovi

Litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša míní, že Češi toho o Litvě příliš neví. Panuje podle něj přesvědčení o tom, že pobaltská země je „příliš daleko“. Upozornil také na fakt, že ruské etnikum je daleko početnější v Česku než v Litvě. „Musíme být neustále ostražití vůči Putinovým pokusům šířit dezinformace a destabilizovat veřejný pořádek v našich společnostech. Zde se naše země mohou od sebe navzájem hodně naučit,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Rozhovor

Rusko sleduje, co se v Česku děje. Důchodci jsou manipulovatelní, SPD pracuje proti českým zájmům, říká poslanec Exner

Podle poslance Martina Exnera (STAN) Rusové v tu chvíli aktivují své lokální agenty, ať už spící nebo aktivní. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také uvedl, že Rusko má tisíce specialistů, kteří se zabývají dezinformačními vlivovými operacemi, a bedlivě sledují, co se odehrává v Česku. Mrzí ho rovněž posun hnutí ANO směrem k extremistickým a manipulativním výrokům. „Pokud jednou budou ve vládě, tak se to zase obrátí proti nim,“ podotýká. 

Rozhovor

Lži o snižování důchodů neplatí, důchodce neokrádáme, ANO příští volby do Sněmovny nevyhraje, říká pro EZ Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popisoval budoucnost důchodové reformy i plánované změny v systému sociálních dávek. Popisoval také, že ukrajinští váleční uprchlíci ekonomice výrazně pomáhají – na daních už zaplatili přes osm miliard a zastávají pracovní pozice, kde byl nedostatek pracovní síly.

Rozhovor

Bachmut lze obnovit, na Ukrajině budou ale vznikat spíše nová města, říká Kopečný

Vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný poskytl pro EuroZprávy.cz exkluzivní rozhovor z ukrajinského Lvova o probíhajícím procesu uchycování českých firem ve válkou zmítané zemi. Problémem českých firem je to, že často nemají zkušenost s pohybem ve veřejných zakázkách vypsaných v mezinárodních organizacích. Nyní však mají možnost se uchytit. „Nechci naši úlohu v celkové obnově Ukrajiny podceňovat, ale pro naši ekonomiku bude velkým úspěchem i když se toho budeme účastnit o řád méně, než americké nebo německé firmy,“ popisuje Kopečný v rozhovoru.

Rozhovor

25 let od opoziční smlouvy. Navzdory nálepkování zajistila stabilní vládu a snížila schodek rozpočtu, míní Koudelka

Před čtvrtstoletím, 9. července 1998, uzavřely dvě tehdy nejsilnější tuzemské politické strany Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, známou jako opoziční smlouva. Výsledkem byla jednobarevná vláda vítěze voleb, ČSSD vedené Milošem Zemanem, tolerovaná druhou stranou v pořadí, ODS v čele s Václavem Klausem. Ačkoliv se proti tomuto uspořádání kriticky vymezovaly menší politické subjekty a část veřejnosti i médií, mezi voliči ČSSD a ODS mělo nezanedbatelnou podporu, uvádí v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz politolog a právník Zdeněk Koudelka. 

Rozhovor

Americké rakety poslaly do moře civilní airbus. Tragický omyl přispěl ke konci krvavé irácko-íránské války, upozorňuje odborník Kraus

Před 35 lety, 3. července 1988, sestřelila americká vojenská loď USS Vincennes v Hormuzském průlivu civilní Airbus A300 iránských aerolinií. Zahynulo všech 290 osob na jeho palubě. Rozhodně se nejednalo o úmysl, svou roli patrně sehrály nervy i vojenské předpisy vyplývající z dramatické eskalace napětí v oblasti, uvádí odborník na Blízký východ Josef Kraus. Zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil širší kontext, který vedl k záměně civilního stroje s bojovým letounem. Vinu podle něj nesou obě strany – americké plavidlo nemělo útočit na neidentifikované letadlo, Írán zase hrubě podcenil řádné nahlašování letů a komunikaci. Důsledkem incidentu je podle politologa i posílení bloku, který od roku 1979 komplikuje vztahy mezi Washingtonem a Teheránem a dosud se jej nepodařilo prolomit.      

Rozhovor

Nikdo nepochybuje, kdo Kachovku vyhodil do vzduchu. Proti Rusům teď míří těžká technika, upozorňuje vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz uvedl, že pokud se potvrdí zničení Kachovské přehrady ze strany agresorů z Ruska, půjde o další z jejich válečných zločinů, kterých na Ukrajině spáchali mnoho. Navíc by to nebylo poprvé, kdy Rusové přehradu na Dněpru zničili – v roce 1941 při ústupu před Němci po zničení vodního díla zemřelo až 120 tisíc civilistů, zatímco nacisté zaznamenali zhruba dva tisíce obětí mezi vojáky.  

Rozhovor

Gottwald v prezidentském křesle nebyl jen zloduch ani zlomený člověk, kterému se rozpadají ideály, říká historik Lóži

Před 75 lety, 14. června 1948, se stal prezidentem republiky dlouholetý vůdce KSČ Klement Gottwald. Ačkoliv se traduje, že o funkci velmi stál, spíše se zdá, že v úřadu chtěl co nejdéle ponechat Edvarda Beneše, třebaže jako pouhou ceremoniální postavu, která by navenek dodávala legitimitu poúnorovému zřízení, upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marián Lóži. Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se specializuje na dějiny KSČ v období stalinismu, rozebral nejen působení Gottwalda v čele státu, ale například i jeho roli v represích přelomu čtyřicátých a padesátých let, stejně jako okolnosti, které vynesly nemanželského syna z chudých poměrů do prezidentského křesla. Mimo jiné se domnívá, že upírat Gottwaldovi schopnosti - třebaže nesouhlasíme s hodnotami, které reprezentuje - je na škodu věci.