Rusko

V Rusku vyletěl do vzduchu armádní důstojník, ikona dobývání Mariupolu

Komentář

NATO nesmí přijmout Putinův návrh. Je to past a pro Rusko další cár papíru

Ruský požadavek na zastavení rozšiřování NATO a zrušení sankcí představuje přímou výzvu západní bezpečnostní architektuře. Ústupek by znamenal kapitulaci před logikou síly, legitimizaci agrese vůči Ukrajině a ohrožení stability celé Evropy. Aliance musí trvat na principech, které ji definují.

Putinovi dává ještě dva týdny na rozmyšlenou. Trump naznačil, co bude pak

Americký prezident Donald Trump dává ruskému protějšku Vladimiru Putinovi dva týdny na to, aby ho přesvědčil o tom, že Moskva stojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku jinak hrozí jiná reakce ze strany Spojených států amerických. Informovala o tom BBC. 

Rusko navrhuje Ukrajině další kolo rozhovorů. Lavrov prozradil detaily

Již v příštím týdnu by se mohlo uskutečnit další kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova vypracovala Moskva memorandum, které by na něm delegace diplomatů představila Ukrajincům. 

Rusko čelí novým sankcím, Putina ale nezlomí. Je zvyklý na horší časy

Spojené království a Evropská unie se dohodly na novém balíku ekonomických sankcí vůči Rusku poté, co zkrachovala jednání o příměří s Ukrajinou. Podle francouzského ministra je cílem „udusit“ ruskou ekonomiku.

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Komentář

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

Komentář

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

Trump čelí zásadní zkoušce: Kreml ho zkouší, Západ čeká na odpověď

Přestože prezident USA Donald Trump opakovaně sliboval, že ukončí válku na Ukrajině „během 24 hodin“, jeho výroky i příspěvky na sociálních sítích se v očích analytiků staly prázdnou rétorikou bez reálného dopadu. Skutečný test jeho politiky nyní přichází: ruské útoky na ukrajinské civilisty eskalují a Moskva sleduje, zda americký prezident své silné řeči konečně doprovodí konkrétními kroky. 

Původní zpráva

Není to strašení, ale skutečná hrozba. Zatímco Evropa spí, Pobaltí se připravuje na útok Ruska

Ruské narušování estonského vzdušného prostoru, pohyb stínové flotily v Baltském moři i historická zkušenost se sovětskou okupací nutí pobaltské státy k mimořádné ostražitosti. Jak uvedla výzkumnice Pavlína Kutnarová z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz, Litva, Lotyšsko a Estonsko berou hrozbu z Moskvy vážněji než většina Evropy, včetně České republiky. Přizpůsobují tomu celý bezpečnostní aparát i veřejný diskurs.

Kreml zareagoval na slova o Putinově šílenství. Trumpovi se vysmál

Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině se znovu vyostřilo. Prezident USA Donald Trump v posledních dnech ostře zkritizoval svého ruského protějška Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Trump obvinil Putina, že „ztratil rozum“ a že „zabíjí bez důvodu“, což podle něj může vést k „pádu samotného Ruska“. Kreml však americké výtky odmítl a označil je za důsledek „emoční přetíženosti“.

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

Operace Endgame: Mezinárodní razie rozbila ruskou síť kyberzločinu

Nadnárodní operace s krycím názvem Endgame přinesla zásadní úder proti rozsáhlé síti kyberzločinců vedené z Ruska. Podle vyšetřovatelů z Evropy a Severní Ameriky byla zlikvidována centrální část sofistikované malwarové infrastruktury, která měla na svědomí stovky útoků na veřejné instituce, soukromé firmy i běžné uživatele po celém světě. Klíčovou roli v akci sehráli policisté z Velké Británie, Kanady, Dánska, Nizozemska, Francie, Německa a Spojených států amerických.

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

Původní zpráva

Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ

Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.