Severokorejci po boku Rusů vysílají jasnou zprávu. Západ se musí probudit
Severní Korea už dávno není jen izolovanou diktaturou a stává se aktivním spojencem Ruska ve válce proti Ukrajině. Kim Čong-un posílá na frontu tisíce vojáků, dodává munici a buduje ideologický mýtus o „revoluční solidaritě“. Válečné nasazení posiluje jeho režim a zároveň odhaluje, jak se autoritářské mocnosti propojují v pragmatické alianci proti Západu. Ten nyní čelí výzvě, zda dokáže tuto hrozbu pojmenovat a čelit jí, nebo jestli se opět nechá paralyzovat vlastní opatrností.
Putin nás chce vlákat do pasti, varuje šéfka unijní diplomacie Kallasová
Nejvyšší představitelka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala v rozhovoru pro BBC před ústupky Rusku v rámci probíhajících mírových jednání. Podle ní by mezinárodní společenství nemělo podléhat iluzi, že postoupení části ukrajinského území může přinést udržitelný mír.
Bod zlomu na Ukrajině. Začíná hra o to, kdo se zlomí jako první
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá, aby se Moskva podílela na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jinak je podle něj nelze brát vážně. Pro Západ i Kyjev jsou takovéto návrhy nepřijatelné, protože by v praxi znamenaly ruské právo veta. Jenže právě tato neústupnost může prodloužit válku na roky. Kreml věří, že Ukrajinu zlomí dřív, než se rozpadne režim Vladimira Putina. Západ si teď musí promyslet, jestli ještě je schopen vydržet další dlouhé roky konfliktu.
Západní vojáci nejsou samospásné řešení. Ukrajinci musí i nadále spoléhat hlavně sami na sebe
Západ zvažuje vyslání mírových jednotek na Ukrajinu jako náhradu za neuskutečněný vstup do NATO. Iniciativa, vedená klíčovými evropskými mocnostmi, má zajistit dodržování míru a odstrašovat Rusko. Problémem však zůstává, že západní armády nejsou připraveny na obranu tisícikilometrové fronty a hlavní břemeno tak zůstane na Ukrajině, která v míru nemá šanci uživit a udržet armádu současného rozsahu.
Mír v nedohlednu. Rusové neslevují z požadavků, které Kyjev nemůže akceptovat
Týden po summitu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce, který měl podle Bílého domu znamenat průlom v mírovém úsilí, se realita nezměnila. Rusko pokračuje v útocích na Ukrajinu a Moskva trvá na podmínkách, které jsou z pohledu Kyjeva i mezinárodního práva nepřijatelné. Americká diplomacie působí nejednotně a váhavě, zatímco Kreml dál takticky prodlužuje konflikt. Skutečné mírové řešení je stále v nedohlednu.
Porazit Rusko může být nemožné, naznačil Trump. Zelenskyj reaguje
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Rusko je ochotné hovořit o jednáních, do uspořádání summitu se ale nežene
Kreml reagoval opatrně na nedávné naděje na summit mezi ruským a ukrajinským prezidentem. Ty vyvolal americký prezident Donald Trump po setkání s evropskými lídry. Rusko nicméně na summit nespěchá a mírová jednání se tak zřejmě odloží.
Politico: Evropa slibuje Ukrajině bezpečnostní záruky. Sama ale neví, jak je dodržet
Navzdory tlaku Donalda Trumpa ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že Ukrajina podepíše mírovou dohodu pouze s jasnými bezpečnostními zárukami. Na pondělním setkání s evropskými lídry Trump osobně prohlásil, že Ukrajina získá ochranu „podobnou Článku 5“ NATO, avšak bez bližších detailů.
Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA
Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.
Právo veta. Rusko se chce podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že Moskva nebude akceptovat žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, pokud nebude sama jejich součástí. Výrok, který zazněl po setkání s jeho jordánským protějškem, vyvolal pobouření mezi západními a ukrajinskými činiteli, kteří považují ruskou podmínku za neakceptovatelnou.
Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským
Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko.
Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.
Ztráta Donbasu by pro Ukrajince byla kapitulací. Rusové si území nárokují neprávem
Dohoda mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, podle níž by Ukrajina měla přenechat Rusku Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za zmrazení bojů na jiných částech fronty, narazila v Kyjevě na tvrdý odpor. Prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož mandát i podpora veřejnosti stojí na neústupnosti vůči ruské agresi, dává jasně najevo, že Donbas je pro Ukrajinu neoddělitelný.
Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat
Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.
Celý proces je postavený na hlavu. Trumpovo nekonvenční jednání o konci války může mít vysokou cenu
Šéf Bílého domu Donald Trump během jediného týdne hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu na Aljašce a vzápětí pozval do Bílého domu Volodymyra Zelenského i evropské lídry. Cílem bylo ukončení války na Ukrajině. Místo průlomu ale přišly rozpory, nejistota a kritika chaotického postupu. Bez příměří, jasného rámce a konkrétních záruk hrozí, že Trumpova iniciativa přinese spíše destabilizaci než mír, po němž oficiálně volá.
Tajný rozhovor s Orbánem. Trump orodoval za Ukrajinu v Evropské unii
Evropští lídři v pondělí neřešili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jen Rusko. Řeč přišla i na Maďarsko. Podle dostupných informací se zástupci Ukrajiny a členských zemí EU obrátili na Trumpa s prosbou, aby zatlačil na maďarského premiéra Viktora Orbána v otázce ukrajinského členství v Unii.
Ještě není vyhráno. Rusku se do jednání se Zelenským nechce, pro Putina by znamenaly prohru
Navzdory skutečnosti, že se dohoda o případném setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem zdála být na spadnutí, aktuální vývoj nasvědčuje tomu, že optimismus může být předčasný. Americký prezident Donald Trump tak možná avizoval téměř historický úspěch příliš brzy.
Kde bude summit Zelenskyj-Putin? Nabídka je široká, dvě varianty jsou nejpravděpodobnější
K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně.
před 2 hodinami
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.
před 2 hodinami
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
Nové napětí na Blízkém východě, které symbolizují vzájemné americké a íránské údery i slova šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o konci příměří, se projevuje i na aktuálním lodním provozu v Hormuzském průlivu. Znovu se totiž snížil počet komerčních lodí v oblasti.
před 3 hodinami
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců.
před 4 hodinami
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
Americký prezident Donald Trump přistoupil během cesty zpět ze summitu NATO ke zvláštnímu kroku. Na jedné ze základen ve Velké Británii totiž absolvoval mezipřistání, během kterého vyměnil letadla. Na sociální síti se to pokusil vysvětlit.
před 5 hodinami
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi.
před 6 hodinami
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
Francouzská politička Marine Le Penová je i podle nejnovějších průzkumů jasnou favoritkou prezidentských voleb, které se uskuteční v příštím roce. Podpora kontroverzní dámy se nesnížila ani poté, co byla v uplynulých dnech odsouzena kvůli zneužití veřejných prostředků.
před 6 hodinami
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
Ukrajina má podle prezidenta Petra Pavla následující dva měsíce na to, aby vyvinula úsilí a pokusila se o diplomatické řešení války s Ruskem, které ji před více než čtyřmi lety napadlo. Poté totiž hrozí, že Moskva přistoupí k další eskalaci konfliktu, míní prezident.
před 7 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Léto se v Česku ujme otěží zase o něco pevněji. Meteorologové potvrdili, že následující dny přinesou oteplení. Tropických hodnot však dosáhnou teploty jen ojediněle. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Aktualizováno před 8 hodinami
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
před 9 hodinami
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
Ve Velké Británii právě dnes fakticky začíná výběr příštího ministerského předsedy, jenž nahradí současného premiéra Keira Starmera, jenž v červnu oznámil rezignaci. Labouristé ve čtvrtek odstartovali nominační proces pro volbu nového stranického lídra, informovala BBC. Favorit je jasný.
před 9 hodinami
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
Hasiči od čtvrtečního dopoledne zasahují u požáru výškové budovy ve Zlíně. Hoří jedna z budov v bývalém areálu Svitu, vyhlášen byl třetí stupeň poplachu. Podle záchranných složek se očekávají značné materiální škody.
před 10 hodinami
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
Americký prezident Donald Trump po návratu domů ze summitu NATO v turecké Ankaře uvedl, že Írán opět žádá o uzavření mírové dohody. Teherán to oficiálně nepotvrdil. Nejnovější vývoj nastává poté, co Američané druhý den v řadě zasáhli desítky íránských cílů.
před 11 hodinami
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání.
před 12 hodinami
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
Druhým dnem pokračovaly americké útoky v Íránu, takže se naplnila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu vyhrožoval Teheránu ze summitu NATO. Všechno každopádně nasvědčuje tomu, že příměří na Blízkém východě je opravdu u konce.
před 13 hodinami
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
Počasí v Česku má vliv i na sucho. Experti očekávají, že v následujících dnech, kdy se počítá s oteplením a úbytkem srážek, se situaci v zemi opět zhorší. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.
včera
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.
včera
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán.
včera
Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala
Prezident Petr Pavel nakonec nechyběl na neformální večeři lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda původně chtěla, aby hlava státu na aliančním jednání vůbec nebyla. Není proto divu, že opoziční politici reagují výsměchem na adresu kabinetu.
Zdroj: Jan Hrabě