Evropa

Související články:

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Bývalý princ Andrew je bez dvou dalších poct. Ztrácí status rytíře

Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News. 

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.

Muži dochází. Armádní drony na Ukrajině už pilotují i civilistky

Ženy se zapojily do ukrajinských dronových operací již v prvních měsících plnohodnotné invaze. Avšak s rostoucím nedostatkem v armádě se jejich přítomnost zvyšuje, zejména v útočných jednotkách FPV (first-person-view, pohled z první osoby). Počty obětí se nezveřejňují, ale obecně se považují za vysoké. Ukrajina je tak stále závislejší na civilistech, kteří obsazují role dříve určené pro vycvičený vojenský personál.

Napětí v NATO sílí. Státy chtějí o Ukrajině rozhodnout, ne se podvolit USA

Napětí v NATO roste kvůli pozici u stolu při mírových jednáních o Ukrajině. Někteří spojenci požadují jasné „červené linie“ pro roli NATO v mírovém plánu poté, co byli dosud z jednání do značné míry odsunuti na vedlejší kolej.

Jednání o míru na Ukrajině se zasekla. Rozhovory v Moskvě výsledek nepřinesly

Pětihodinové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předními americkými vyjednavači nepřinesly průlom v otázce případné mírové dohody pro Ukrajinu, uvedl ve středu ráno kremelský poradce.

Původní zpráva

Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy

Minulý týden navštívil Prahu britský historik sovětského původu Sergej Radčenko. Tuzemským odborníkům i zájemcům z řad veřejnosti mimo jiné představil svou poslední knihu „To Run the World“ (Vládnout světu), která přináší nový pohled na motivaci sovětské zahraniční politiky během studené války. Radčenkova zjištění jsou přitom důležitá i pro pochopení zdrojů jednání současného Ruska. Nedávají však mnoho důvodů k optimismu.

Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Pokud chcete válku, jsme připraveni, vzkázal Putin Evropě

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý před setkáním s americkými vyslanci pronesl řadu jestřábích poznámek, které eskalují napětí před klíčovými rozhovory o Ukrajině. Putin sice tvrdil, že nevyhledává válku s Evropou, ale zároveň varoval, že pokud „se chce Evropa prát, jsme připraveni hned teď“. Tyto komentáře pronesl novinářům jen chvíli před plánovanou schůzkou s vyslanci Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, v Kremlu.

Pokrovsk nepadnul, tvrdí experti. Rusko ovládá jen část města

Situace v silně napadeném městě Pokrovsk ve východní ukrajinské Doněcké oblasti zůstává nejasná, přestože Rusko ohlásilo jeho dobytí. Podle Emila Kastehelmiho, vojenského analytika ze skupiny Black Bird Group, která monitoruje válku pomocí otevřených zdrojů, ruské síly ovládají západní a jižní části města. Zbývající oblasti, tedy východ a sever, popisuje jako „šedou zónu“.

Putin se dnes sejde s Witkoffem. Budou jednat o konci války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin se má v úterý setkat se zvláštním vyslancem Spojených států Stevem Witkoffem v Moskvě, přičemž Bílý dům vyjádřil velký optimismus ohledně možnosti uzavření dohody, která by ukončila válku na Ukrajině. Očekává se, že se jednání zúčastní i Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, který působí jako externí poradce v diplomatických rozhovorech.

Rusko oznámilo dobytí klíčového Pokrovsku. Hlasitá prohlášení před jednáním, reaguje Ukrajina

Rusko v pondělí prohlásilo, že dobylo východoukrajinské město Pokrovsk, což by bylo významné vítězství pro jeho ozbrojené síly, pokud by se tvrzení potvrdilo. Kyjev tato slova označuje za „hlasitá prohlášení“ ze strany Moskvy, jejichž cílem je ovlivnit nadcházející jednání o ukončení války. Toto ruské tvrzení, které nelze nezávisle ověřit, přichází po měsících těžkých bojů o kontrolu nad tímto strategicky důležitým místem. Moskva při svém útoku na město utrpěla tisíce mrtvých a zraněných.

Kallasová: Tento týden může být pro Ukrajinu klíčový

Diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině by mohlo vstoupit do „klíčového týdne“. Uvedla to nejvyšší diplomatka Evropské unie v době, kdy se speciální vyslanec Donalda Trumpa připravuje na jednání s Vladimirem Putinem po víkendových rozhovorech s Ukrajinou.

FT: NATO zvažuje preventivní úder proti Rusku

Moskva považuje výroky nejvyššího vojenského představitele NATO o možnosti „preventivního úderu“ proti Rusku za extrémně nezodpovědné a za pokus o eskalaci konfliktu. Admirál Giuseppe Cavo Dragone pro Financial Times uvedl, že NATO zvažuje zintenzivnění své reakce na hybridní válčení ze strany Moskvy. Řekl také, že „preventivní úder“ by mohl být považován za „obrannou akci“.

Čtyři mrtví, 40 zraněných. Rusko jednání o míru nereflektuje, dál terorizuje Ukrajince

Ruský raketový útok na město Dnipro na východě Ukrajiny zabil čtyři lidi a čtyřicet zranil, oznámily tamní úřady. Neoficiální zprávy uvádějí, že při pondělním ranním úderu byla použita balistická střela. Záběry sdílené na internetu zachytily silnou explozi u dálnice a místní média informovala o zasažení či vážném poškození kancelářské budovy, obchodů a automobilů. Dnipro, které leží přibližně sto kilometrů od frontové linie, je častým terčem ruských útoků od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022.

Putin schválil rekordní rozpočet od dob Sovětského svazu. Na armádu půjde téměř polovina výdajů

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o rozpočtu na rok 2026 a následující tři roky. Schválený dokument počítá s příjmy ve výši 40,27 bilionu rublů a výdaji 44,06 bilionu rublů. Rozpočtový deficit se očekává ve výši 3,78 bilionu rublů, což odpovídá 1,6 % HDP. Dle dostupných informací ruských médií půjde 40 % rozpočtu na financování války a bezpečnosti Ruska.

BBC: Úřady v Gruzii použily proti demonstrantům chemickou látku z první světové války

Důkazy shromážděné BBC naznačují, že gruzínské úřady loni použily chemickou látku z éry první světové války k potlačení protivládních demonstrantů. Jeden z protestujících popsal pocit pálení po zasažení vodním dělem v hlavním městě Tbilisi, který se nedal ihned smýt. Demonstranti proti pozastavení snahy gruzínské vlády o vstup do Evropské unie si stěžovali i na další příznaky. Patřila mezi ně dušnost, kašel a zvracení, které přetrvávaly týdny.