Evropa

Související články:

Novinky v případu tragického požáru v Crans-Montaně. Jeden člověk je ve vazbě

Kličko vyzval obyvatele Kyjeva, aby město dočasně opustili

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vydal naléhavou výzvu k obyvatelům hlavního města, aby v případě možnosti dočasně opustili metropoli. Důvodem je kritický stav městské infrastruktury po masivním ruském útoku z noci na 9. ledna. Podle starosty zůstala polovina všech kyjevských bytových domů, což představuje téměř 6 000 objektů, zcela bez dodávek tepla.

Ochota USA vyvolávat vyhrocené situace znepokojující, zní z Ruska

Moskva v pátek potvrdila, že Spojené státy propustily dva ruské členy posádky z ropného tankeru Marinera, který americké úřady zabavily začátkem tohoto týdne. Podle agentury AFP se jedná o plavidlo plující pod ruskou vlajkou, jehož zadržení v Severním Atlantiku vyvolalo prudkou diplomatickou přestřelku mezi oběma mocnostmi. Washington se lodě zmocnil s tvrzením, že je součástí takzvané stínové flotily, která přepravuje ropu pro země podléhající americkým sankcím.

Proč Rusko použilo na Ukrajině Orešnik? Pomstilo se za útok, který si podle všeho samo vymyslelo

Rusko použilo balistickou raketu Orešnik jako součást masivního nočního útoku na Ukrajinu. Tamní ministerstvo obrany uvedlo, že útok byl odvetou na údajný ukrajinský útok dronu zaměřený na rezidenci Vladimira Putina z konce prosince. Ten se ale podle expertů i Kyjeva nikdy nestal. 

Útoky na Ukrajinu jsou šílené, řekl Macinka. Překroutil otázku novinářky, příznivce Ruska označil za pošuky

Český ministr zahraničí Petr Macinka se v Kyjevě důrazně postavil za napadenou Ukrajinu a vyzval k tomu, aby nyní v mírových jednáních převzalo iniciativu Rusko. Během tiskové konference se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou zdůraznil, že ukrajinská strana již učinila značné množství ústupků. Podle Macinky nastala chvíle, kdy musí začít slevovat ze svých požadavků Ruská federace, aby se situace mohla pohnout kupředu.

Macinka s Turkem přijeli na Ukrajinu v době masivních ruských útoků

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zažil v pátek ráno dramatický příjezd do ukrajinské metropole. Jeho diplomatická mise se odehrává v kulisách jednoho z nejvíce ničivých ruských útoků poslední doby, který zasáhl cíle po celé zemi včetně Kyjeva. Podle aktuálních zpráv si noční nálety v hlavním městě vyžádaly nejméně čtyři oběti na životech a více než dvě desítky zraněných, přičemž záchranné práce stále pokračují.

Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou střelou Orešnik. Jde o vzácné nasazení jedné z jeho nejmodernějších zbraní během probíhajících mrazů. Moskva tuto zbraň, která může nést více konvenčních i jaderných hlavic, použila po více než roce. Ruské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení potvrdilo, že šlo o masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu odpálenými ze země i z moře.

Británie řeší další kauzu bývalého prince Andrewa. Panuje podezření z korupce

Ve Velké Británii se řeší další kauza kolem bývalého prince Andrewa, dnes už známého jako Andrew Mountbatten-Windsor. Mladší bratr současného krále Karla III. obdržel miliony liber od oligarchy, který použil peníze od firmy obviněné z korupce. Upozornila na to BBC. 

Rusko vyslalo válečné lodě, aby ochránily ropný tanker pronásledovaný americkým námořnictvem

V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.

Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu

Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.

Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

Moskevské vysílání, udeřil Kupka. Fiala z SPD zpochybňoval ruskou vinu za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala v nedělním vydání pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že není prokázáno, že za výbuchy ve Vrběticích jsou zodpovědní Rusové. Fiala se stal terčem kritiky přímo ve vysílání a posléze i na sociálních sítích, kde se do něj opřel například expremiér Petr Fiala (ODS). 

Zásah ve Venezuele způsobil v USA a Británii politické zemětřesení. Starmer čelí vlně kritiky

Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky poté, co v rozhovoru pro BBC odmítl jednoznačně odsoudit americký vojenský úder na Venezuelu a zajetí Nicoláse Madura. Opoziční strany i část jeho vlastních poslanců ho obviňují z přílišné podřízenosti administrativě Donalda Trumpa, zatímco Washingtonem otřásají spory o legálnost celé operace.

Tragédii ve Švýcarsku nejspíš způsobily prskavky. Vyšetřování pokračuje

Švýcarské úřady již tuší, co zřejmě způsobilo tragédii v baru během novoročních oslav v lyžařském středisku Crans-Montana. Nepřežily jej desítky lidí, přes sto osob utrpělo zranění. Orgány činné v trestním řízení zatím nemají jasno o tom, zda v případu bude někdo obžalován. 

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.