Svět

Související články:

Írán se na útoky připravil předem, k přerušení jaderného programu nedošlo

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil

Napětí mezi Íránem a Izraelem nadále roste. Zatímco izraelská armáda tvrdí, že v úterý ráno zachytila dva raketové útoky z Íránu, Teherán kategoricky popírá, že by po vyhlášení příměří jakékoli střely vypálil. Informace o íránském útoku se objevily pouhé tři hodiny poté, co prezident Donald Trump oznámil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost.

Mimořádná zpráva Příměří padlo. Izrael vydal po íránském útoku pokyn k úderům v srdci Teheránu

V úterý dopoledne došlo k prudké eskalaci napětí mezi Izraelem a Íránem, jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o příměří. Izraelský ministr obrany Israel Katz obvinil Teherán z porušení klidu zbraní a vydal pokyn armádě k „intenzivním úderům na cíle režimu v srdci Teheránu“.

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde

Prezident USA Donald Trump triumfálně vyhlásil konec dalšího konfliktu na Blízkém východě a sám sebe vykreslil jako strůjce historického míru. Po masivním útoku amerických bombardérů na tři klíčové íránské jaderné a vojenské cíle přišla odvetná reakce Teheránu jen v omezené podobě – a Trump ji ihned označil za známku toho, že Írán nechce pokračovat v eskalaci. Vzápětí oznámil dohodu o příměří mezi Íránem a Izraelem.

Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.

Izrael souhlasí s příměřím poté, co oznámil eliminaci íránské jaderné a raketové hrozby

Izraelská vláda v dnešním ranním prohlášení potvrdila, že souhlasí s návrhem příměří, který předložil americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedla, že souhlas přišel poté, co Izrael „dosáhl cílů“ své vojenské operace proti Íránu. Podle oficiálního vyjádření se izraelské síly zaměřily na odstranění „dvojí bezprostřední existenční hrozby“ – íránského jaderného programu a schopnosti odpalovat balistické rakety.

Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok

Írán v pondělí večer spustil odvetu za víkendový americký úder proti jaderným zařízením. Cílem se staly americké vojenské základny v Kataru a Iráku. Dauhá tvrdí, že protivzdušná obrana odrazila raketový útok, který se obešel bez lidských ztrát či zranění. 

Trump se ptá, zda slyšel dobře. Ostře reagoval na slova Medveděva o jaderných zbraních

Americký prezident Donald Trump se rozhodl reagovat na hlasy z Ruska, které navrhují poskytnutí jaderných zbraní Íránu, jenž se v posledních potýká s útoky Izraelců a také Američanů. Podle Trumpa by se o jaderných zbraních nemělo mluvit tak lehkovážně. 

Zelenskyj měl v Polsku zemřít. Ukrajinci tvrdí, že zmařili atentát

Ukrajinci tvrdí, že se podařilo zmařit atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, ke kterému mělo dojít na letišti v polském Řešově. Útok podle dostupných informací plánoval polský občan, jenž byl ve své domovině zadržen už loni na jaře. 

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo nového vrcholu, když Írán a Izrael podnikly sérii vzájemných raketových a leteckých útoků. Situaci dále vyostřil americký prezident Donald Trump, který během víkendu naznačil možnost změny režimu v Íránu a zároveň oznámil zničení jeho jaderných zařízení při amerických náletech.

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího

Reza Pahlaví, syn posledního íránského monarchu svrženého během revoluce v roce 1979, oznámil, že je připraven se ujmout dočasného vedení země v případě svržení režimu duchovních. Na tiskové konferenci v Paříži vyzval světové státy, aby přispěly ke konci vlády ajatolláha Alího Chameneího a pomohly Íránu na cestě k demokracii.

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Spojeného království, kde plánuje jednat o posílení obrany Ukrajiny a o dalších možnostech, jak vyvinout větší tlak na Ruskou federaci. Oznámil to jeho mluvčí s tím, že Zelenskyj absolvuje sérii klíčových setkání s britskými politickými a vojenskými představiteli.

Původní zpráva

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.