Profil editora

Související články:

Ruské vojáky nečekají světlé zítřky. Mají dvě možnosti, lepší je zůstat v armádě

Návrat ruských vojáků domů odhaluje problém, který Kreml nemůže, a možná ani nechce, řešit. Statisíce mužů traumatizovaných válkou a chaotickým velením se vracejí domů, kde na ně čeká zhroucený psychiatrický systém. Stává se z nich časovaná bomba. V zemi, kde se násilí normalizuje a lidský život má nízkou hodnotu, hrozí, že místo léčby budou tito veteráni s PTSD znovu využiti jako nástroj síly. A to představuje riziko, které přesahuje ruské hranice.

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.

Ne vše je zlato, co se třpytí. Ekonomický boom na Blízkém východě je vykoupen utrpením i krví

Blízký východ se mění v region zásadní hospodářské proměny. Vedle dramatických příběhů Sýrie či Iráku dnes stojí státy Arabského poloostrova, které zažívají nebývalý růst a přetvářejí svou ekonomiku i mezinárodní postavení. Omán, Spojené arabské emiráty či Saúdská Arábie dokazují, že disciplinované reformy mohou přinést stabilitu a rychlý rozvoj. Pod leskem modernizace však zůstávají i zneklidňující obrázky, vykreslující zejména absolutní ignoraci lidských práv a práv zaměstnanců.

Trump doma potřebuje ukázat rychlé vítězství. Části jeho mírového plánu působily jako překlad z ruštiny, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil „mírový“ plán Donalda Trumpa, který se v posledních dnech zřejmě podařilo zkorigovat méně v neprospěch Ukrajiny. Promluvil také o možné ruské agresi proti pobaltským státům, která se podle zpravodajských informací nezadržitelně blíží. „Ignorovat ruské výhrůžky úplně nejde, ale nelze ani přijmout, že Moskva má právo vetovat, kdo bude patřit do evropského bezpečnostního prostoru,“ říká.

"Ministr Turek" se záhadnými příjmy? Ideální terč cifršpionů Schillerové

Filip Turek je politik, jehož majetkové poměry dlouhodobě vyvolávají zásadní pochybnosti. Podle zjištění investigativního reportéra Lukáše Valáška může mít desítky milionů korun, které však neodpovídají výkonům jeho firem ani doložitelnému podnikání. Nejasnosti prohlubují sporné hotovostní transakce, nerealisticky nadsazená hodnota sbírky veteránů i riziko střetu zájmů v oblasti automobilové legislativy.

Trumpův omyl s "nevděčnými" Ukrajinci. Zelenskyj děkuje více než dost

Americký prezident Donald Trump se před pár dny nechal opět slyšet, že ukrajinské vedení není dostatečně vděčné za pomoc Spojených států v obranné válce proti Ruské federaci. Ve skutečnosti ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval v desítkách případů, z nichž se podařilo zdokumentovat bezmála osm desítek. Jen od velké únorové hádky v Bílém domě šlo o 29 poděkování směřujících do USA.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.

Trumpův mírový plán? Ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán, říká Zolotukhin

Plán na zmrazení fronty v Záporoží a Chersonu se prezentuje jako krok k ukončení bojů, ve skutečnosti však podle ukrajinského experta na národní bezpečnost Dmytra Zolotukhyina přináší zásadní politická i bezpečnostní rizika. Ukrajina nebude „obchodovat s ukrajinským územím“ a jakékoli omezení její suverenity by jen posílilo ruský tlak, jak řekl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. „Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí,“ varuje. Zdůraznil, že návrhy, které Ukrajina nemůže přijmout, mír nepřinesou.

Evropa narazila na realitu. Kreml odmítá přepracovaný návrh, Kyjev stojí před nemožnou volbou

Evropští lídři po ženevských jednáních hlásí posun v debatě o ukrajinském příměří, přestože Moskva okamžitě odmítla přepracovaný návrh dohody. Roste tak riziko návratu k původnímu americkému plánu, který by po Kyjevu vyžadoval zásadní ústupky. Ukrajina se může ocitnout pod tlakem přijmout řešení diktované Washingtonem a Moskvou, zatímco Evropa se stále není schopna shodnout na použití zmrazených ruských aktiv ani na hlubší bezpečnostní angažovanosti.

Ukrajina a Rusko si vyměnily masivní údery. Kyjev zažil jednu z nejkrušnějších nocí, šest mrtvých

Rusko hlásí zničení stovek ukrajinských dronů, zatímco Kyjev zažil jednu z nejdramatičtějších nocí letošního roku, během níž zemřelo minimálně šest lidí. Rakety a drony zasáhly obytné čtvrti, energetická zařízení i výškové domy, kde záchranáři hledají oběti v troskách. Útoky přicházejí v době mírových jednání, které podle Kyjeva Moskva doprovází eskalací násilí a systematickým tlakem na civilní infrastrukturu.

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Bílý dům označil lidi kolem Madura za teroristy. Invaze do Venezuely je zase o něco blíž

Administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa rozšířila své možnosti postupu vůči Venezuele poté, co se rozhodla zařadit okruh osob kolem tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura mezi subjekty vedené jako zahraniční teroristická organizace. Tento krok se váže k označení struktury nazývané „Cartel de los Soles“, kterou Spojené státy prezentují jako síť jednotek venezuelských ozbrojených sil napojenou na obchod s drogami. Podle expertů však tato struktura není tradičním kartelovým uskupením, ale spíše označením pro údajně zkorumpované představitele režimu.

Evropa se zasekla u vývoje stíhaček páté generace, když USA testují šestou. Na vině je politika

Evropský vzdušný prostor je pod stálým tlakem ruských výpadů, zatímco Ukrajina se mezitím stává hlavním hybatelem modernizace letectva na kontinentu díky ambiciózním plánům na pořízení švédských Gripenů, francouzských Rafalů i dalších amerických F-16. Kontrastem k tomu je krize francouzsko-německého programu FCAS, který se potácí v průmyslových sporech, politických neshodách a chronickém zpoždění. Evropa tak zůstává bez letounu páté generace, zatímco Spojené státy už testují prototypy generace šesté.

Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině

Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.

Nikdo neví, co bude. Trump jde po neexistujícím venezuelském „kartelu“

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Venezuelu a označuje vládu Nicolase Madura za „narkoteroristický kartel“, který podle expertů ve skutečnosti neexistuje. Caracas je však zároveň stále nepříliš cenným, ale stále rizikovým opěrným bodem Ruska, Číny či Íránu. Spojenci slábnou, režim se hroutí a Washington balancuje mezi diplomacií, sabotáží i možností vojenského zásahu. Výsledkem je vysoce nestabilní situace s nepředvídatelnými důsledky.

Rusko se stalo tím, proti čemu bojovalo. Každý další útok na Ukrajině je důkazem

Ruská agrese proti Ukrajině už čtvrtým rokem odhaluje svou skutečnou povahu: nejde o žádnou „operaci“, ale o útočnou válku vedenou s vědomou brutalitou a cynismem. Kreml likviduje města, terorizuje civilisty a používá metody, které odporují elementární lidskosti. Každý další útok, každá rozbořená čtvrť a každé dítě vytažené z trosek jen potvrzují, že ruská moc se dobrovolně stala tím, proti čemu sami Rusové bojovali.

Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě

Německo opouští roli opatrného ekonomického giganta a míří k pozici hlavní vojenské síly Evropy. Politické vedení tlačí na rychlou přestavbu Bundeswehru, masivní nábory i bezprecedentní investice do zbrojního průmyslu. Tím ale nevyhnutelně mění rovnováhu na kontinentu, což zneklidňuje Francii, probouzí ostražitost Polska a posouvá těžiště evropské bezpečnosti směrem k Berlínu. Z Německa se může stát klíčová protiváha Rusku – a Evropa se tomu bude muset přizpůsobit.

Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc

Masové protesty v Bratislavě ukázaly, že odpor vůči vládě Roberta Fica roste a spolu s ním i obavy ze stále více otrávené politické atmosféry na Slovensku. Případ studenta Michala, předvolaného k výslechu kvůli křídovým vzkazům na chodníku, se proměnil v symbol širšího napětí. Vládní reakce působí spíše jako projev nejistoty než síly a naznačují, že Ficova mocenská pozice začíná ztrácet stabilitu.

Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční

Rada bezpečnosti schválila americkou rezoluci o Gaze, která se prezentuje jako krok k trvalejšímu míru. Ve skutečnosti však jen odhaluje hlubokou nefunkčnost OSN, paralyzované vetem a soupeřením velmocí. Organizace ztrácí schopnost jednat, slouží spíše jako nástroj projekce moci než jako mírotvůrce. Rozpad doktríny R2P tuto krizi jen potvrzuje.

Jak bude vypadat polská reakce na sabotáž? Nebude jen diplomatická, Polsko se dokáže Rusku bránit i vojensky

Polsko čelí nejvážnějšímu narušení své bezpečnosti za poslední roky. Sabotáž na železnici, kterou premiér Donald Tusk spojuje s ruskými službami, otevřela otázku tvrdé reakce, již naznačil ministr Radosław Sikorski slovy o postupu „nejen diplomatickém“. Varšava zvažuje kroky od kontrarozvědných zásahů po omezení ruské diplomatické přítomnosti. Incident zároveň znovu ukazuje, že Polsko bere hrozbu ruské agrese vážněji než většina Evropy a systematicky se připravuje i na krajní scénáře.