Profil editora

Související články:

Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ruský postup na východní frontě nabývá nových rozměrů. Bitvy o Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti mohou rozhodnout o dalším osudu ukrajinské obrany. Získání obou měst by Moskvě přineslo pevnější kontrolu nad Donbasem, zlepšilo logistiku a umožnilo tlak na aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk. Strategický průlom by však nenastal, cesta na Kyjev ani k hranicím NATO by zůstala pro Rusko nedosažitelná.

Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama

V súdánském Dárfúru se odehrává jedna z nejhorších humanitárních katastrof současnosti. Po pádu města al-Fašír do rukou polovojenských jednotek RSF byly zabity tisíce civilistů, celé čtvrti leží v rozvalinách a satelitní snímky zachycují ulice pokryté mrtvými těly. Mezinárodní společenství situaci sleduje zpovzdálí, stejně jako při genocidě ve Rwandě v roce 1994. Ponaučení však nikde.

Babiš a Pavel budou v krizi spolupracovat, říká Ostrá. Prezidentské volby už nehrají roli

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá vývoj vztahů mezi prezidentem republiky Petrem Pavlem a zřejmě budoucím premiérem Andrejem Babišem. Podle ní už nebude vzájemná negativita z prezidentských voleb roku 2023 hrát při stavění vlády roli. „Jeho cílem je mít vládu co nejrychleji a bez výraznějších překážek. Toho nedosáhne tím, když půjde s prezidentem do zbytečných střetů založených čistě na osobní animozitě,“ říká.

Trump nemůže vyjednat s Ruskem mír na Ukrajině, dokud nepochopí jednu věc

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odhalil, jak hluboko je v ruské politice zakořeněna víra ve válku jako přirozený stav existence. Jeho slova o „válečných genech“ vycházejí z ideologického rámce, který propojuje náboženství, mytologii a militarismus do jednotné doktríny. Jeho světový názor, utvářený od Krymu přes Stalingrad až po dnešní Ukrajinu, činí z války morální povinnost a z kompromisu slabost. Západ – a zejména Donald Trump – tak stojí tváří v tvář mocnosti, pro niž není cílem mír, ale boj za ruskou civilizaci.

Lotyšsko se jako první unijní země stahuje z Istanbulské úmluvy

Lotyšsko se stalo prvním členským státem Evropské unie, který hlasoval pro vystoupení z Istanbulské úmluvy, klíčové mezinárodní dohody Rady Evropy proti násilí na ženách. Rozhodnutí, přijaté po třináctihodinové debatě, odhalilo hluboké politické rozpory a vyvolalo protesty v Rize. Zastánci tvrdí, že úmluva chrání oběti a sjednocuje evropské standardy, zatímco konzervativní kritici ji označují za ideologický projekt podkopávající tradiční hodnoty.

Trump dostal zlaté věci či letadlo. Lídři na darech nešetří, zákon představuje problém

Během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa se opět ukazuje, že mezinárodní diplomacie dalece přesahuje rámec vzájemných schůzek. Stala se také prostředkem symbolické komunikace, v níž pečlivě volená gesta a protokolární dary představují významný nástroj vyjadřování úcty, posilování osobních vazeb a, v některých případech, i jakousi podprahovou žádost o podporu.

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý

Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, proč maďarské povstání roku 1956 nebylo jen spontánním výbuchem odporu, ale důsledkem hlubokého historického traumatu a sovětské okupace, která v Maďarsku nikdy nezískala legitimitu. Vysvětluje, jak iluze západní pomoci odhalila limity studenoválečné solidarity, proč z maďarské zkušenosti nevzešlo další pražské jaro a jak současný kurz Viktora Orbána paradoxně popírá i využívá odkaz roku 1956.

Kde je "zničená ekonomika"? Před nástupem rozhazovačů roste, dokonce i „sekera“ v rozpočtu má logiku

Česká ekonomika zřetelně ožívá. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 %, což je po letech stagnace nejvýraznější růstový signál. Daří se zejména stavebnictví, obchodu a službám, roste spotřeba i investice. Přestože jde zatím o předběžná data, zpochybňují opoziční tvrzení o „zničené ekonomice“. Zatímco vláda Petra Fialy investovala do rozvoje, hnutí ANO sází na populistické sliby bez finančního krytí a riskuje návrat k politice krátkozrakého rozdávání.

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Masakr v Súdánu. Důkazy o etnických čistkách oživují děs z Dárfúru, svět to jen sleduje

Síly rychlé podpory (RSF) ovládly po několikaměsíčním obléhání město al-Fášir, poslední významnou baštu súdánské armády v regionu Dárfúr. Město, ležící nedaleko hranice s Čadem, padlo po více než roce a půl bojů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si útok na místní nemocnici vyžádal bezmála pět set obětí.

Pokuta hrozí komukoliv. Ficova vláda se snaží o kontrolu každého aspektu života, včetně chůze

Slovenský parlament schválil zákon, který zakazuje pohyb po chodníku rychlejší než šest kilometrů za hodinu. Opatření, jež má údajně zvýšit bezpečnost chodců, se však vztahuje i na samotné chodce, a tím posouvá hranici legislativní absurdity o kus dál. Novela, která je prakticky nevymahatelná, se tak stává symbolem vlády, jež místo skutečných problémů reguluje rychlost lidského kroku.

Otázkou není, zda Rusko udeří, ale kdy a kde. Moskva má kapacity a není radno ji podceňovat

Navzdory diplomatickým gestům mezi Moskvou a Washingtonem se Rusko zjevně připravuje na dlouhodobou konfrontaci se Západem. Od testů mezikontinentálních raket přes militarizaci Arktidy až po provokace v Severním a Baltském moři Moskva systematicky rozšiřuje prostor nestability. Zatímco Západ hlídá moře na severu Evropy, Kreml posiluje logistiku, testuje obranné linie NATO a přesouvá konflikt z Ukrajiny do širší geopolitické roviny.

Trump po schůzce se Si Ťin-pchingem hlásí průlom. Dohoda má uklidnit světové trhy

Americký prezident Donald Trump po setkání s čínským vládcem Si Ťin-pchingem oznámil, že Spojené státy a Čína dosáhly dohody o zrušení či odkladu čínských omezení vývozu vzácných zemin. Tento krok má podle něj uklidnit napětí na globálních trzích a zajistit stabilní dodávky klíčových surovin pro technologický a obranný průmysl. Dohoda působí jako významný posun po měsících obchodních sporů, které ohrožovaly světové dodavatelské řetězce a vyvolávaly obavy z nové obchodní války.

Trump nařídil armádě spustit jaderné testy. Poprvé od roku 1992

Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní Spojených států. Svůj záměr zveřejnil na sociální síti Truth Social těsně před setkáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. Oznámení přišlo jen několik dní poté, co Trump ostře kritizoval ruské testy nových jaderných nosičů a varoval, že Spojené státy nemohou zůstat pozadu.

Wilders ztratil půdu pod nohama. Nizozemsko se po volbách vrací k umírněnému středu

Po roce vnitropolitického chaosu se Nizozemsko zřejmě znovu vrací k umírněnému středu. Středeční předčasné parlamentní volby, které proběhly po téměř ročním období nejistoty a rozkladu, znamenaly zásadní obrat v náladě veřejnosti. Krajně pravicový populista Geert Wilders, který předloni s přehledem zvítězil, tentokrát ztratil téměř třetinu voličů, zatímco proevropský liberál Rob Jetten ze strany Demokracie 66 (D66) zaznamenal historický úspěch a má největší šanci stát se novým premiérem.

Trump může na cestě po Asii změnit svět. Tváří se jako revolucionář, navazuje na předchůdce

Šéf Bílého domu Donald Trump vyrazil do Asie s misí, která může rozhodnout o budoucnosti globální rovnováhy. Jeho cesta ukazuje, že Washington už nevnímá region prizmatem demokracie, ale jako prostor mocenských dohod a ekonomických směn. Trump se profiluje jako transakční vyjednavač, který sází na osobní vztahy a tlak místo ideálů. Pokud se mu podaří znovu navázat pragmatické partnerství se Si Ťin-pchingem, může Spojeným státům vrátit ztracený vliv – nebo spustit novou éru globální konfrontace.

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.