Profil editora

Související články:

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

USA Venezuelu vojensky porazí jednoduše. I tak ale může operace skončit katastrofou jako v Afghánistánu

Spojené státy se podle dostupných informací připravují na vojenskou akci proti Venezuele, stupňují agresivní rétoriku a zdá se, že už není cesty zpět. Venezuelská armáda proti té americké nebude mít žádnou šanci, pořád ale existuje možnost, že v případě vleklejšího konfliktu na Američany čeká scénář guerillového boje, stejně jako v Iráku nebo Afghánistánu. A zde už jsou šance daleko vyrovnanější.

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 

Svět, v němž o bezpečnosti rozhoduje víc průmysl než politika. Má NATO kapacity na porážku Ruska?

NATO vstupuje do éry, kdy o bezpečnosti rozhoduje nejen politika, ale především průmysl. Generální tajemník Mark Rutte vyzval spojence k masivnímu navýšení obranných investic a k přechodu na válečné tempo výroby. Aliance chce do roku 2035 zvýšit výdaje na pět procent HDP a posílit výrobu munice, techniky i kybernetických schopností. Zatímco Rusko sází na objem a levnou produkci, Západ musí spojit technologický náskok s kapacitní soběstačností. Návrat Donalda Trumpa přitom mění rovnováhu moci uvnitř aliance, protože se Evropa musí naučit bránit sama.

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.

Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend

Švédsko chystá snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 13 let pro nejzávažnější zločiny jako vraždy či bombové útoky. Premiér Ulf Kristersson krok obhajuje bojem proti rostoucímu násilí gangů, které podle policie „verbují děti, protože mladší 15 let nelze stíhat“. Podle kritiků však opatření nepřinese pokles kriminality. Stockholm následuje evropský trend zpřísňování vůči mladistvým pachatelům.

Dispečeři bez výplat a na brigádách. Americká letecká doprava může být ochromena

Americký ministr dopravy Sean Duffy varoval, že pokud bude vládní shutdown pokračovat, dojde od pátku k desetiprocentnímu omezení kapacity letecké dopravy na čtyřiceti největších amerických letištích. Důvodem je rostoucí únava letových dispečerů, kteří jsou bez výplaty už čtvrtý týden.

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

New York proti Trumpovi. Triumf Mamdaniho otevírá frontu mezi Bílým domem a nejvlivnějším městem USA

Napětí mezi prezidentem Donaldem Trumpem a nově zvoleným starostou New Yorku Zohranem Mamdanim se dál stupňuje. Sotva čtyřiatřicetiletý demokratický socialista převzal vítězství v největším americkém městě, obě strany se pustily do ostré slovní přestřelky, která naznačuje, že vztah mezi Bílým domem a New Yorkem bude od ledna mimořádně napjatý.

Chýlí se polský zázrak ke konci? Trumpova politika nutí Varšavu přehodnocovat budoucnost

Po více než třiceti letech nepřetržitého růstu se Polsko ocitá na zásadní křižovatce. Země, která se po roce 1989 potýkala s hyperinflací a úpadkem průmyslu, dnes patří do elitního klubu ekonomik s hrubým domácím produktem přesahujícím bilion dolarů. Tento „polský zázrak“ je ovšem výsledkem globálního ekonomického systému, jehož stabilita se v posledních letech dramaticky zpochybňuje.

Pandořina skříňka. Trump řečmi o jaderných testech vyvolal pozdvižení ve vlastní vládě

Americký prezident Donald Trump otevřel spornou debatu o obnovení jaderných testů, od nichž USA upustily před více než 30 lety. Tvrdí, že Rusko a Čína tajně testují podzemní zbraně, a proto „Spojené státy musí testovat také“. Jeho slova vyvolala odpor i uvnitř vlády. Obavy z eskalace umocňuje fakt, že Čína rychle rozšiřuje svůj arzenál a do konce desetiletí může v počtu jaderných hlavic dohnat Rusko i USA.

Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ruský postup na východní frontě nabývá nových rozměrů. Bitvy o Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti mohou rozhodnout o dalším osudu ukrajinské obrany. Získání obou měst by Moskvě přineslo pevnější kontrolu nad Donbasem, zlepšilo logistiku a umožnilo tlak na aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk. Strategický průlom by však nenastal, cesta na Kyjev ani k hranicím NATO by zůstala pro Rusko nedosažitelná.

Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama

V súdánském Dárfúru se odehrává jedna z nejhorších humanitárních katastrof současnosti. Po pádu města al-Fašír do rukou polovojenských jednotek RSF byly zabity tisíce civilistů, celé čtvrti leží v rozvalinách a satelitní snímky zachycují ulice pokryté mrtvými těly. Mezinárodní společenství situaci sleduje zpovzdálí, stejně jako při genocidě ve Rwandě v roce 1994. Ponaučení však nikde.

Babiš a Pavel budou v krizi spolupracovat, říká Ostrá. Prezidentské volby už nehrají roli

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá vývoj vztahů mezi prezidentem republiky Petrem Pavlem a zřejmě budoucím premiérem Andrejem Babišem. Podle ní už nebude vzájemná negativita z prezidentských voleb roku 2023 hrát při stavění vlády roli. „Jeho cílem je mít vládu co nejrychleji a bez výraznějších překážek. Toho nedosáhne tím, když půjde s prezidentem do zbytečných střetů založených čistě na osobní animozitě,“ říká.

Trump nemůže vyjednat s Ruskem mír na Ukrajině, dokud nepochopí jednu věc

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odhalil, jak hluboko je v ruské politice zakořeněna víra ve válku jako přirozený stav existence. Jeho slova o „válečných genech“ vycházejí z ideologického rámce, který propojuje náboženství, mytologii a militarismus do jednotné doktríny. Jeho světový názor, utvářený od Krymu přes Stalingrad až po dnešní Ukrajinu, činí z války morální povinnost a z kompromisu slabost. Západ – a zejména Donald Trump – tak stojí tváří v tvář mocnosti, pro niž není cílem mír, ale boj za ruskou civilizaci.

Lotyšsko se jako první unijní země stahuje z Istanbulské úmluvy

Lotyšsko se stalo prvním členským státem Evropské unie, který hlasoval pro vystoupení z Istanbulské úmluvy, klíčové mezinárodní dohody Rady Evropy proti násilí na ženách. Rozhodnutí, přijaté po třináctihodinové debatě, odhalilo hluboké politické rozpory a vyvolalo protesty v Rize. Zastánci tvrdí, že úmluva chrání oběti a sjednocuje evropské standardy, zatímco konzervativní kritici ji označují za ideologický projekt podkopávající tradiční hodnoty.