Profil editora

Související články:

Počasí: Příští týden do Česka přijde sníh. Objevit se může i v nížinách

Do Česka dorazí příští týden sníh. Podle ČHMÚ.cz může přechodně nasněžit i v polohách pod 400 metrů.

Německo chystá rázný krok proti Číně: Chce zakázat rizikové technologie

Německá vláda se chystá získat rozšířené pravomoci, které jí umožní zakázat rizikové čínské technologické dodavatele z působení v kritické infrastruktuře země. Poslanci spolkového Bundestagu ve čtvrtek schválili legislativu, jež poskytne Ministerstvu vnitra nové nástroje k zákazu používání komponentů od konkrétních výrobců v kritických sektorech, a to z důvodu kybernetických bezpečnostních rizik.

Trump couvá. Kvůli rostoucím cenám ruší některá cla

Americký prezident Donald Trump podepsal výkonné nařízení, které osvobozuje řadu potravinářských výrobků, včetně kávy, banánů a hovězího masa, od jeho plošných dovozních cel. K tomuto kroku došlo v době, kdy jeho administrativa čelí stále většímu tlaku kvůli rostoucím cenám. Ačkoli prezident dříve obavy z vysokých životních nákladů zlehčoval, zaměřil se na tuto problematiku po neuspokojivém výsledku Republikánské strany v nedávných volbách.

170 000 dolarů za minutu. Proč je Saúdská Arábie největší překážkou v řešení klimatické krize?

Saúdská Arábie, pouštní království závislé na ropných příjmech, je dlouhodobě největší překážkou v mezinárodním úsilí o zrychlení klimatické akce. Tento autoritářský stát, jehož ekonomika a vládnoucí rodina závisí na fosilních palivech, vnímá přechod světa na zelenou energii jako existenciální hrozbu. Paradoxně se jeho populace 36 milionů lidí již nyní potýká s podmínkami na „hranici obyvatelnosti“ kvůli zhoršující se klimatické krizi.

UNRWA: Do Gazy může dorazit 6000 humanitárních náklaďáků. Izrael je dovnitř nepustí, příměří navzdory

Izrael i nadále porušuje mezinárodní právo tím, že udržuje přísná omezení na dodávky humanitární pomoci do Gazy, kde populace kriticky postrádá jídlo a životně důležité zboží, a to s blížící se zimou. Uvedla to Natalie Boucly, zástupkyně generálního komisaře Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), během nedávné návštěvy Bruselu. Podle ní je nezbytné, aby celý svět, včetně USA a Evropské unie, zvýšil tlak na izraelskou vládu.

Orbánova tvrzení o vítězství na Trumpově summitu zakrývají rostoucí pochybnosti o jeho moci

Maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí domácím politickým potížím, prohlásil po setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu minulý týden triumf. Uvedl, že si zajistil časově neomezenou výjimku z amerických sankcí na dovoz ropy a zemního plynu z Ruska. Podle něj by tato dohoda ochránila Maďary před prudkým růstem cen energií před parlamentními volbami v příštím roce, čímž by zvýšil své šance na prodloužení své patnáctileté vlády.

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zazněly modlitby za Sněmovnu i dobré vztahy se Slovenskem. Česko se rozloučilo s Dominikem Dukou

V sobotu se v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě konalo poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla celebrována současným pražským arcibiskupem Janem Graubnerem. Obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo, přičemž do liturgie se zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.

Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Bylo to koncem září, kdy Baltské moře rozčeřily tlumené výbuchy a proud bublin. Exploze zasáhly dva plynovody Nord Stream, ruskou plynovou dálnici do Evropy, jen několik měsíců po zahájení plné invaze Moskvy na Ukrajinu. I po letech se otřesy z této noci šíří po celém kontinentu. Útok na tyto kontroverzní plynovody v roce 2022 okamžitě spustil mezinárodní pátrání, přičemž podezření padlo na Rusko a dokonce i Spojené státy musely popírat svou účast, píše CNN.

Rusko stále častěji cílí na vlaky: Útoky na ukrajinskou železniční síť se zintenzivňují

Ukrajina zaznamenala od července trojnásobný nárůst útoků na svou železniční síť. Moskva se snaží zničit jeden z klíčových logistických systémů Kyjeva. Oleksii Kuleba, místopředseda vlády odpovědný za infrastrukturu, oznámil, že od začátku roku 2025 bylo zaznamenáno více než 800 útoků na železniční infrastrukturu, což způsobilo škody v celkové výši jedné miliardy dolarů.

Jak se rodí vláda? Ministerské posty mají dostat Metnar a Zůna

Do čela Ministerstva vnitra se má postavit Lubomír Metnar (za hnutí ANO), bývalý policista a dřívější ministr obrany. Podle informací serveru Novinky zamíří na pozici ministra obrany jako nominant SPD generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Ten se v minulosti ucházel o funkci náčelníka generálního štábu a působil také jako vojenský přidělenec v Číně.

Česko se loučí s kardinálem Dominikem Dukou zádušní mší ve Svatovítské katedrále

V sobotu se v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě koná poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním arcibiskupem pražským. Duka zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začíná v 11 hodin, bude celebrována současným pražským arcibiskupem Janem Graubnerem. Vedle široké veřejnosti se obřadu účastní i řada významných osobností z veřejného života.

Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu

Přední evropští představitelé obrany využili setkání v Berlíně v pátek 14. listopadu 2025 k vyslání jednotného signálu podpory Ukrajině. Hlavními body jednání byly závazek k neomezené podpoře Kyjeva, narůstající hybridní hrozby proti Evropě a odhodlání nejsilnějších vojenských mocností kontinentu převzít větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost, zatímco válka vstupuje do další náročné zimy.

BBC odmítla vyplatit odškodné. Trump zahájil právní kroky

Prezident Spojených států Donald Trump ohlásil, že zahájí právní kroky proti britské veřejnoprávní televizi BBC. Důvodem je způsob, jakým byl sestříhán jeho projev pro dokumentární pořad Panorama. Jeho rozhodnutí přichází poté, co se stanice omluvila, ale odmítla mu vyplatit finanční kompenzaci.

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války

Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur. 

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.