Komentáře

Související články:

Maďaři a Slováci proti všem? EU je na prahu utnutí finančních toků na Putinovu válku

Drahé potraviny mohou přinést další krize. Srazit ceny se můžeme pokusit i my sami

David Malpass, ředitel Světové banky, tedy World Bank, jedné ze dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě byl v rozhovoru pro britskou zpravodajskou stanici BBC dost nekompromisní. „Válka na Ukrajině zdraží potraviny až o 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Tato krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz na další věci, včetně například zaplacení školného. Kvůli dopadům na nejchudší je svým způsobem nefér krize, stejně jako to bylo za pandemie covidu-19,“ citovala i řada tuzemských médii Malpassovo vyjádření BBC.

Nejen Best in covid, ale i Best in debt. Babiš po sobě zanechal inflaci jako Ukrajina a Rusko

V těchto dnech se začíná nejrůznějšími institucemi a také médii hodnotit po všech, tedy i těch ekonomických a finančních, stránkách rok 2021. A pokud nepatříte ke skalním příznivcům populistických a levicových extremistů, budete si, stejně jako já, muset chtě nechtě přiznat, že žijete v zemi, která byla podobně jako v éře pandemie Best in covid, za rok 2021 The best in debt, tedy „nejšikovnější v růstu dluhu země“ z celé sedmadvacítky členských států Evropské unie.

Jaká je hodnota štěstí? Pro průměrného Čecha 126 tisíc měsíčně

Jeden z finančních citátů, které i renomovaná globální média řadí do seznamu pravých, říká, že peníze a moc nás nezmění, jen odhalí naše pravé já. A české pravé „Já“ možná odhalil mezinárodní průzkum sázkové společnosti Sazka, který se zaměřil na vnímání bohatství Evropany. Podle výsledků průzkumu by se Češi cítili „šťastní“, když by se hodnota jejich majetku pohybovala okolo deseti milionů korun. Otázka je, zda tomu tak je. Třeba podle výsledků indexu štěstí (World Happiness Index) platilo, tedy v roce 2021, že Češi byli šťastnější než Američané. Uvidíme proto, jak se po roce 2022, kdy do každodenní reality dopadaly důsledky souběhu několika vážných krizí, které svět za desetiletí nepoznal, projeví v posouzení vlastního štěstí.

Rusko neváhá nejen válčit a lhát, nyní už i tají podstatná data

Kdyby okolnosti zveřejnění následující zprávy nebyly opravdu nad míru vážné, určitě byste se tomu pousmáli. Posuďte sami: Agentura Reuters oznámila, že ruská centrální banka tento týden dočasně pozastavila zveřejňování údajů o zahraničním dluhu. Součástí zprávy byla i citace samotného regulátora, který tvrdí, že: „Banka Ruska dočasně pozastavuje zveřejňování čtvrtletních údajů o splátkovém kalendáři zahraničního dluhu Ruské federace". Říkáte si jistě: „A jéje, staré dobré praktiky utajování, lhaní a mlžení se jen a jen prohlubují. A v tom to právě je, kdyby to nebylo až příliš smutné, úsměvné. Vždyť v čele centrální banky, říkáte si, nesedí jen nějací hlupáci, kteří nevědí, která bije a co tímto krokem, chtě nechtě, ruský finanční regulátor způsobí. Jenže, to, co se nám zdá být „normální“ a „logické“, v Putinově říši zla už přestalo dávno platit.

Inflace i v politice? Česku hrozí vznik dalších podivných politických stran

Při čtení finančně-ekonomických zpráv nejen ze světa, ale hlavně z Česka, mám stále naléhavější pocit, že nám tu chybí několik důležitých ukazatelů. Nikoliv tedy těch, které by se týkaly peněz či financí, ale spíše těch společenských. Navrhoval bych třeba nějakou srovnávací jednotku ‒ například Intenzita obskurnosti na hlavu, nebo Úroveň chamtivosti na stejný objem. A napadnou vás určitě i další. A proč? Jednoduše proto, aby když každý člověk uvidí v televizi nebo si přečte v novinách či na internetu nějakou zprávu o tom, že někdo něco někde prohlásil, jako třeba, že nyní je právě nejvyšší čas na to, aby se v referendu odsouhlasil výstup ČR z Evropské unie, bylo mu hned jasné, odkud vítr vane.

Jsou sankce proti Rusku skutečně účinné?

Válečný konflikt na Ukrajině, vyvolaný Ruskem, se nezadržitelné blíží k další metě ‒ padesátému dni trvání. A už nejeden západní politik, naposledy šéf obranné Severoatlantické organizace NATO Jens Stoltenberg, varují před tím, že Rusko hned tak nepřestane dobývat a ničit samostatný stát Ukrajinu a zabíjet na jeho území nevinné lidí. „Válečný zločinec Putin a jeho krvelačná armáda si neváží lidských životů,“ zní stále častěji z úst lídrů Západu, ale i novinových článků či televizních reportáží.

O ruinování Česka už se Babišovi lidé postarali. Přesto volají po ještě větším zadlužení

Téměř devadesát procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu České republiky nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. Vedlo to k rekordnímu schodku státního rozpočtu, pro připomenutí ‒ hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2021 schodkem 419,7 miliard korun, tedy skoro čtyřicet tisíc korun na hlavu, doprovázenému nárůstem státního dluhu.

KOMENTÁŘ Martiny Klicperové: Největšími vrahy nejsou jen Hitler a Stalin. Snad dojde i na další...

Pamětníci si možná vzpomenou na gruzínský film Pokání natočený v orwellovském roce 1984. Ten film symbolicky vykopal z hrobů stalinistické mrtvoly a předznamenal uvolnění klepet sovětské totality. Pokání může mít symbolický, psychologický, ale i politický smysl.

Zeman spravedlnosti zhasl světlo, preferuje zlo. Balákovým omilostněním pošlapal Masarykovy a Havlovy hodnoty

Zlo a švindl povýšil nad spravedlnost, které na její úporné cestě úmyslně zhasl světlo, aby ji nasměřoval do beznadějné temnoty, odkud není návratu. Prezident Miloš Zeman dal průchod své bezcharakternosti a aroganci moci, když udělil milost řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi, jehož minulý čtvrtek odvolací krajský soud poslal pravomocně za ovlivnění veřejné zakázky na tři roky do vězení. Ano, hlava státu má k tomuto kroku právo, ale tady svoji gesci zneužil a vyšel tak vstříc hradní partě vyvolených, která je pod jeho rukou beztrestná. Zeman ukázal, jak pohrdá národem, právním systémem i demokracií. Pošlapal Havlův sametový citát, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Otočil se zády i k Masarykově ctnosti nebát se a nekrást. Nejvyšší ústavní činitel utopil morální hodnoty v žumpě splašků, v níž nyní prezidentská kancelář tone.

Volby prezidenta ČR ve stínu ruské invaze na Ukrajinu

Jednotliví kandidáti se pomalu profilují, kampaně připravují, podpisy se sbírají a sázkové kanceláře vypisují kurzy. Zhruba za rok usedne nástupce Miloše Zemana na Pražský hrad. Předvolební kampaň a samotné volby zcela jistě ovlivní nynější mezinárodní situace. Nicméně vítězem bude kandidát, který dokáže odhadnout rozpoložení voličů v den voleb a několik týdnů až měsíců dopředu tomu správně přizpůsobí svou kampaň. Co víme deset měsíců před volbami a jaká nebezpečí číhají na ženy a muže, kteří chtějí obsadit nejvyšší, pravomocemi příliš neoplývající, ale o to více symbolický post v zemi?

Černý scénář české ekonomiky. Může zdražování všeho vést ke stagflaci?

Všeobecné zdražování všeho, co doma v Česku dennodenně používáme, konzumujeme či nakupujeme, se opravdu hned tak nezastaví. Hned zkraje tohoto týdne totiž přišly z povolaných úst, která sledují makroekonomické a finanční veličiny, hned dvě varovné zprávy. Nejprve sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že kvůli inflaci může letos na konci roku Česko vykázat „nulový“ hospodářský růst. A na to pak další den viceguvernér stejné instituce, Marek Mora dodal, že základní úrokové sazby v zemi půjdou „výrazně nad pět procent“. To nejsou opravdu ani pro lidi, natož pro samotnou ekonomiku, dobré vyhlídky.

Krize otestovaly povahu Čechů. Jací jsme po ekonomické stránce?

Kdo by si to byl pomyslel, že ještě všichni budeme rádi za nějaké zprávy o tom, jak a kde se na našem chování podepsala léta s pandemií covidu, že? Mezi těmi zprávami, které snad proto stojí opravdu za připomenutí, a nejenom proto, že se podle nich mohou do budoucna stavět výrazně lepší vládní, politická a já nevím ještě jaká rozhodnutí, protože mají dopady i do dnešního dění, jsou třeba tyhle: Češi umí i přes omezení a lockdowny hodně šetřit, i když třeba kvůli tomu musí přestat chodit do restaurací. Nebo: Služby v tuzemsku zdražily kvůli dopadům pandemie až o patnáct procent.

Kyjevská mise může Fialu katapultovat na Hrad a Babiše nasměřovat za mříže. Šéf ANO hraje o svobodu

Jeho odvaha nepřestává rezonovat. Aplaus neutichá. Statečná cesta premiéra Petra Fialy do Rusy rozstříleného Kyjeva, v němž riskoval svůj život, může výrazně promluvit do souboje o Hrad. Z profesora politologie, jehož osobní povzbuzovací mise za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ohromila i jeho dosavadní odpůrce, se stává horký favorit na prezidentský úřad, ačkoli o něm doposud nikdy nehovořil, ani o něm neuvažoval. Není ale žádnou sci-fi, že právě Fiala by mohl Andreji Babišovi uštědřit tvrdou porážku, která by mohla znamenat, že by někdejší ministerský předseda byl před orgány činnými v trestním řízením ohledně Čapího hnízda mnohem zranitelnější, zvláště když státní zástupce Jaroslav Šaroch celý případ dnes poslal k soudu. Babiš začíná hrát o svoji svobodu, neboť Fiala by jej svým triumfem mohl nasměřovat za mříže, šéf Hnutí Ano by si nemohl udělit milost. ODS či koalice Spolu najde kandidáta na premiéra snadněji než na prezidenta. Byl by velkou škodou ignorovat Fialovu klidnou sílu v bitvě o Hrad. Jednalo by se o hazard.

Ceny ropy odhalily českou slabinu. Lidé volají po nereálném řešení

Každá krize prý odhalí slabiny každého systému. Ať už demokratického či toho totalitního. A aktuální válka agresivního a vraždícího Ruska tohle moudro jen potvrzuje. Jednou z těch slabin může být i to, že nedokážeme adekvátně reagovat na rychle se objevující „krize“, které ovšem mají tvrdý dopad na každodenní život lidí, kteří nic nezavinili a za cizí válku nemůžou. Řeč je o tom, jak se postavit a zda to vůbec jde, rychle rostoucím cenám paliv, která cesta je ta správná, aby reálně nehrozilo to, že se ceny drahých paliv rychle „přelijí“ do všech ostatních cen ve společnosti a hlavně to, jak zabránit tomu, aby v případě, kdy se současný pokles zastaví a ceny na stojanech pump začnou opět narůstat, řada dopravců a přepravců zavřela krám.

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.

Jak válka ovlivní ceny bydlení? Ceny energií i Putinova agrese ovlivní statisíce lidí

Meziroční březnový nárůst průměrné ceny za 1 m² bytu ukázal, že nejvíc se ceny z vybraných měst zvýšily v tuzemsku v jihočeské metropoli, Českých Budějovicích. Jenže ani tamní, skoro dvaašedesáti procentní nárůst, v konečném důsledku nedosahuje nominále za jeden metr čtvereční bytu v Praze, který musí zaplatit všichni ti, kteří by si rádi koupili vlastní bydlení. V hlavním městě totiž stojí 1 m² bytu průměrných 126 078 korun.

Filozofa a chartistu Patočku před 45 lety utýrala StB. Byl hrdinou v období normalizace, jeho myšlení dodnes inspiruje

Mezi jeho žáky patřila mnohá významná jména naší intelektuální scény, jako byli Jan Sokol, který byl jeho zetěm, dále také například Ladislav Hejdánek, Daniel Kroupa, Jiří Němec nebo Radim Palouš. Filozof Jan Patočka, jeden z prvních signatářů Charty 77, svém životě zažil mnohé těžkosti a za svoji odvahu postavit se komunistickému bezpráví bohužel zaplatil životem. Přesně před 45 lety, 13. března 1977, ho Státní bezpečnost doslova utýrala při výslechu. Dnes si připomínáme výročí jeho smrti. Bezesporu se jednalo jednoho z největších českých myslitelů 20. století a vůbec v celých českých dějinách. Patočkovo myšlení dodnes inspiruje, byl hrdinou v období normalizace.

Co bude dřív? Energetická krize 70. let, nebo konec války na Ukrajině?

Cena ropy Brent zdražila od začátku letošního roku podle veřejně dostupných údajů již o 64 procent. Z ceny 79,323 amerických dolarů za barel na začátku roku totiž vystoupala na 130,328 dolarů a není vyloučeno, že čísla budou ještě vyšší. I když je pravda, že ani ne během dvou dnů spadla cena „černého zlata“ o 20 dolarů níž na aktuálních zhruba 110 USD za barel. Nicméně ukazuje se, že výše popsané zdražování se v tuzemsku velmi rychle promítá nejen do cen pohonných hmot, ale i do dalších položek. A že se říká, že nemáme ukazovat prstem na viníka, tak v tomhle případě to neplatí.

ANALÝZA Václavy Jandečkové: Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty

Od brzkého rána 10. března 1948 „usilujeme“ o rozluštění záhadného úmrtí poválečného ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo před 74 lety zůstalo ležet na nádvoří pod okny Černínského paláce. Čtyři desítky let jsme doufali, že přijde čas rozuzlení, kdy nám archivy dovolí podívat se pod pokličku. Záhadu se bohužel doposud nepodařilo rozluštit. Podle počtu zahájených vyšetřování bychom už pravdu měli znát, ale podívejme se pravdě do očí. Kalendář brzy ohlásí další čtyři dekády pátrání, které jsou za námi. Jenže místo, aby policie v případu postoupila, chrlí bábovičky uplácané z bláta. Pustit se do řádné rekonstrukce se nikomu nechce. Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz. Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty.