Komentáře

Související články:

Za zdražování můžeme "poděkovat" Rusku. Dokud válku neukončí, cena obilí neklesne

Káva podražila a zlevnění je v nedohlednu. Důvodů je hned několik

Zatímco energie už nejen v tuzemsku zdražují několik měsíců za sebou, u jiných položek každodenního života, jakou je třeba káva, jsou cenové skoky znát, zjednodušeně řečeno, výrazněji jen několik týdnů. A proč je zrovna řeč o kávě? Inu proto, že právě nyní se česká spotřeba či lépe řečeno chování zákazníků začíná výrazněji, a to kvůli souběhu všemožných okolností, skutečně měnit.

Jsme kvůli inflaci opravdu chudí? Začátek léta ukazuje něco jiného

Snad mi dáte za pravdu, že všichni můžeme každý den vidět, slyšet, ale i na vlastní kůži zažít, jaké jsou nejrůznější následky všeobecného zdražování, vyjádřeného ukazatelem inflace. Přestože nejen ekonomové, analytici, ale i politici a lidé z centrální banky, kteří sledují či mají přímo na starosti nutné kroky pro udržení, či ještě lépe řečeno snížení inflace, netrpělivě čekají na červnová čísla o ní, jedno už je teď jasné. Zdá se, že navzdory neustálým výkřikům levicové a extrémistické politické opozice o katastrofální chudobě v tuzemsku, Češi tyhle „politické plky“ ignorují. A možná, že chudobu také.

Stát má lidem pomáhat. Nikoliv však "divně" a na úkor budoucnosti

Pamatujete si na to, jak jsme všichni rádi říkali: Všechno je relativní? Tak tedy je. Začnu ale zdánlivě „od lesa“. Když v říjnu loňského roku uspěly v parlamentních volbách koalice Spolu a PirStan, považovala řada analytiků jejich vítězství za výsledek chutí voličů změnit směřování, fungování, a především vystupování a činy vládních politiků. Lidé chtěli něco jiného, lepšího než osm let předvádělo hnutí ANO a ČSSD s komunisty v zádech. Zvláště když noví vítězové tvrdili, že mají připraveny recepty na nejeden problém. Hlavním trumfem byl navíc předseda ODS Petr Fiala, označovaný za klidného a slušného člověka, který bude mít jako předseda vlády zcela jinou autoritu nejen v tuzemsku, ale i ve světě. Ukázalo se, že to tak v řadě potíží, které Babiš neřešil, může být.

V Česku hrozí splasknutí realitní bubliny. Ceny však výrazně klesat nemusí

Snad každý člověk ví, že hospodářský cyklus má několik fází, které mohou být různě dlouhé. Definice říká, že se sestává obvykle z recese, kdy je tzv. ekonomická aktivita země podle statistik minimální, následovaná fází expanze neboli oživení, kdy je krize překonána a pak už je veseleji - přichází fáze tzv. konjunktury, či růstu ekonomiky a příznivého vývoje. No a celý cyklus by nebyl kompletní bez deprese, tedy poklesu výkonu celé ekonomiky. Tahle definice se dnes více než hodí, protože snad všichni dobře vědí a vidí, že nejen ČR, ale i celý svět neprožívá ekonomicky příliš příznivé období.

Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu

Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?

Dovolené zdražují, Čechům to ale nevadí. Sáhnou si hlouběji do kapsy

Už jen několik týdnů zbývá do startu letních dovolených, kdy se dají po Evropě do pohybu desítky milionů lidí, včetně Čechů. Tak si říkám, při sledování výkřiků nejrůznějších politiků, kteří v tuzemsku způsobili ve velkém zdražování snad všeho, co potřebujeme k životu, proč ještě takovou Alenu Schillerovou nebo Andreje Babiše, či Tomia Okamuru nebo nejednoho kandidáta na post prezidenta, nenapadlo vyhlásit stávku kvůli zdražování dovolených. No co, vždyť třeba sama šéfka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková, řekla novinářům ze zpravodajského serveru TN.cz, že „dochází k poměrně k výraznému zdražení (dovolených). V průměru o šest až deset procent.“ Tak proč se ještě nestávkuje? Já chci jet do Chorvatska nebo Turecka za stejné peníze jako před covidem, drahota nedrahota. Vy ne?

Zdražování paliv v Česku nepředstavuje tak závažný problém. Proč?

Taky vás už v poslední době pořádně štve (dosaďte si třeba i jadrnější sloveso, které bude lépe vyjadřovat vaše pocity), že benzínky v tuzemsku zdražují, i přes snahu všech možných institucí brzdit jejich cenovou expanzi, doslova jako utržené z řetězu? O důvodech, proč to tak je, tak nějak veřejnost ví, ale zatímco jedni - zejména ti z hnutí ANO, odborů a dalších „rozhazovačných“ partají, které se osm let podílely na plenění státního rozpočtu a zvyšování zadlužování země a nedělaly vůbec nic pro palivovou, energetickou a vůbec celkovou bezpečnost státu - chtějí ještě víc dluhů a ještě větší zadlužení, ti druzí alespoň navenek stěží vybírají rány mířené na jejich „solar“ od těch prvních.

Zaměstnanci se do kanceláří v plné míře nevrátí. Nejde jen o vlastní pohodlí

Kdoví, zda se mnou budete souhlasit, ale český pracovní trh je stále „tajuplným ostrovem“. Potvrzují to i nynější nálezy nejednoho tuzemského zpravodajského serveru o tom, že i když už nejspíš máme po covidových zákazech a příkazech o uzávěrách a (ne)chození do práce (kanceláří), stále je problém najít v těch místnostech víc lidí, tedy aspoň takový počet, který tam byl před pandemickou krizí. Proč? Nechce se těm lidem odcházet z pohodlí domova, nebo zkrátka firmy zjistily, že mohou za menší náklady „vytěžit“ od lidí z kanceláří ne-li stejné, tak hodně podobné výkony? Sami tušíte, milí čtenáři, že pravda může být někde uprostřed.

Česko v září čeká stávka proti chudobě. Půjde v ní o prezidentský post?

Letošní září má být horké. A to nikoliv podle posledních modelů superpočítače Aladin, který představuje povětrnostní odhady pro českou zemičku, ale podle odborových předáků. Někdo sice může říct, že odbory jsou v poslední době vidět jen u toho, když požadují zvyšování mezd (ale tahle akce má být prý o větším problému), ale jiný by třeba mohl správně namítnout, že se například taková Francie -hodně zjednodušeně řečeno - se svým naturelem lidí „prostávkovala“ a to často právě kvůli navyšování mezd, až do sedmičky ekonomicky nejsilnějších zemí světa, tak proč ne my. Jenže, jak se říká, když dva dělají totéž, není to totéž.

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.

Česku hrozí zhoršení ratingu. Co to znamená pro běžné občany?

Dalo by se říct, že si v Česku budeme muset po letech zdánlivého klidu rychle zvyknout na život s hodně nedobrými zprávami. Zatímco se intenzivně řeší následky a důsledky v podobě raketově rostoucích cen, způsobené velkou měrou i vyhazováním peněz plnými hrstmi - jak se říká „z vrtulníku“ - především za éry populisticko-levicových vládnoucích reprezentací, možná že ještě důležitější zpráva z tohoto ranku někde zapadla. Stojí proto za připomenutí, že už minulý týden mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, když oznámila, že nám hrozí zhoršení hodnocení schopnosti splácet naše závazky. Agentura Fitch ve svém novém posouzení uvedla, že výhled Česka zrevidovala ze stabilního na negativní stupeň. Říkáte si, že to vás přece nemusí zajímat, to tak ale úplně není.

Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační jízdy je ale na dohled

Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž člověk pročítá od začátku tohoto týdne většinu nejen ekonomických zpráv, které se týkají Česka, nemusí z nich mít moc dobrý pocit. Tak schválně: Počet dezinformací podle tří čtvrtin Čechů, dle průzkumu středoevropského výzkumného konsorcia Central European Digital Media Observatory, stoupá. Nebo: Zemědělci s obavami sledují rozšiřující se sucho, navíc pršet v dohledu nemá. A tak by se dalo pokračovat. Jistě ale namítnete, že mediální servis nechrlí, a to nejen tento týden, jenom ty špatné zprávy. A to budete mít, milí čtenáři, rozhodně pravdu. Jenže ‒ ještě tu nezazněla vůbec ta nejhorší zpráva. Tak tedy: Český statistický úřad oznámil, že tuzemská inflace v dubnu meziročně stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Je nejvyšší od prosince 1993 a jak upozorňují ekonomové společnosti Patria Finance, rostla podesáté za sebou.

Maďaři a Slováci proti všem? EU je na prahu utnutí finančních toků na Putinovu válku

Putinovo agresivní a dobyvačnou válkou posedlé Rusko má utrum. Tedy alespoň nyní co se dovozu ropy do Evropské unie (EU) týká. Evropská komise chce totiž prosadit, i když to zatím „jen“ navrhuje, aby členské státy unie do konce letošního roku úplně přestaly, rozuměj laskaví čtenáři ‒ zakázaly ‒ dovoz ruské ropy. Návrh je zajímavý po mnoha stránkách. Nejen proto, že EU o tomhle návrhu musí, aby mohl platit, rozhodnout jednomyslně a už nyní hrozí nejen Maďarsko, ale i Slovensko kvůli své závislosti na důležité ruské komoditě, vetem, ale i z mnoha dalších důvodů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale i přesto oznámila, že v rámci šestého balíku protiruských sankcí bude navíc rozhodováno i o odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT pro největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy.

Drahé potraviny mohou přinést další krize. Srazit ceny se můžeme pokusit i my sami

David Malpass, ředitel Světové banky, tedy World Bank, jedné ze dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě byl v rozhovoru pro britskou zpravodajskou stanici BBC dost nekompromisní. „Válka na Ukrajině zdraží potraviny až o 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Tato krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz na další věci, včetně například zaplacení školného. Kvůli dopadům na nejchudší je svým způsobem nefér krize, stejně jako to bylo za pandemie covidu-19,“ citovala i řada tuzemských médii Malpassovo vyjádření BBC.

Nejen Best in covid, ale i Best in debt. Babiš po sobě zanechal inflaci jako Ukrajina a Rusko

V těchto dnech se začíná nejrůznějšími institucemi a také médii hodnotit po všech, tedy i těch ekonomických a finančních, stránkách rok 2021. A pokud nepatříte ke skalním příznivcům populistických a levicových extremistů, budete si, stejně jako já, muset chtě nechtě přiznat, že žijete v zemi, která byla podobně jako v éře pandemie Best in covid, za rok 2021 The best in debt, tedy „nejšikovnější v růstu dluhu země“ z celé sedmadvacítky členských států Evropské unie.

Jaká je hodnota štěstí? Pro průměrného Čecha 126 tisíc měsíčně

Jeden z finančních citátů, které i renomovaná globální média řadí do seznamu pravých, říká, že peníze a moc nás nezmění, jen odhalí naše pravé já. A české pravé „Já“ možná odhalil mezinárodní průzkum sázkové společnosti Sazka, který se zaměřil na vnímání bohatství Evropany. Podle výsledků průzkumu by se Češi cítili „šťastní“, když by se hodnota jejich majetku pohybovala okolo deseti milionů korun. Otázka je, zda tomu tak je. Třeba podle výsledků indexu štěstí (World Happiness Index) platilo, tedy v roce 2021, že Češi byli šťastnější než Američané. Uvidíme proto, jak se po roce 2022, kdy do každodenní reality dopadaly důsledky souběhu několika vážných krizí, které svět za desetiletí nepoznal, projeví v posouzení vlastního štěstí.

Rusko neváhá nejen válčit a lhát, nyní už i tají podstatná data

Kdyby okolnosti zveřejnění následující zprávy nebyly opravdu nad míru vážné, určitě byste se tomu pousmáli. Posuďte sami: Agentura Reuters oznámila, že ruská centrální banka tento týden dočasně pozastavila zveřejňování údajů o zahraničním dluhu. Součástí zprávy byla i citace samotného regulátora, který tvrdí, že: „Banka Ruska dočasně pozastavuje zveřejňování čtvrtletních údajů o splátkovém kalendáři zahraničního dluhu Ruské federace". Říkáte si jistě: „A jéje, staré dobré praktiky utajování, lhaní a mlžení se jen a jen prohlubují. A v tom to právě je, kdyby to nebylo až příliš smutné, úsměvné. Vždyť v čele centrální banky, říkáte si, nesedí jen nějací hlupáci, kteří nevědí, která bije a co tímto krokem, chtě nechtě, ruský finanční regulátor způsobí. Jenže, to, co se nám zdá být „normální“ a „logické“, v Putinově říši zla už přestalo dávno platit.

Inflace i v politice? Česku hrozí vznik dalších podivných politických stran

Při čtení finančně-ekonomických zpráv nejen ze světa, ale hlavně z Česka, mám stále naléhavější pocit, že nám tu chybí několik důležitých ukazatelů. Nikoliv tedy těch, které by se týkaly peněz či financí, ale spíše těch společenských. Navrhoval bych třeba nějakou srovnávací jednotku ‒ například Intenzita obskurnosti na hlavu, nebo Úroveň chamtivosti na stejný objem. A napadnou vás určitě i další. A proč? Jednoduše proto, aby když každý člověk uvidí v televizi nebo si přečte v novinách či na internetu nějakou zprávu o tom, že někdo něco někde prohlásil, jako třeba, že nyní je právě nejvyšší čas na to, aby se v referendu odsouhlasil výstup ČR z Evropské unie, bylo mu hned jasné, odkud vítr vane.

Jsou sankce proti Rusku skutečně účinné?

Válečný konflikt na Ukrajině, vyvolaný Ruskem, se nezadržitelné blíží k další metě ‒ padesátému dni trvání. A už nejeden západní politik, naposledy šéf obranné Severoatlantické organizace NATO Jens Stoltenberg, varují před tím, že Rusko hned tak nepřestane dobývat a ničit samostatný stát Ukrajinu a zabíjet na jeho území nevinné lidí. „Válečný zločinec Putin a jeho krvelačná armáda si neváží lidských životů,“ zní stále častěji z úst lídrů Západu, ale i novinových článků či televizních reportáží.