Rozhovory

Související články:

Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.

Rusko se posouvá k totalitě, naznačuje politolog. Holzer vysvětlil, jak Rusové přistupují k možné změně režimu

Politolog prof. Jan Holzer z Katedry politologie a Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil komplikovanost rozboru současného ruského režimu. Podle něj je těžké jej v tento moment hodnotit, jelikož se Rusko nachází ve válce a je pro okolí v podstatě uzavřené. Navíc si nemyslí, že by Rusové toužili po svržení režimu. „Ruské obyvatelstvo vždy bylo připraveno nést oběti, lidé jsou k tomu mentálně připraveni a vychováváni. Individuum je vůči státu podřízené,“ nastínil Holzer v rozhovoru.

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Kandidatura Babiše na prezidenta je ostuda, s jeho výhrou by politická kultura v ČR klesla, soudí politolog

Za šest týdnů vypukne volební klání mezi devíti kandidáty, jejichž přihlášky potvrdilo Ministerstvo vnitra jako platné. Největší rozruch způsobil bývalý premiér a nynější poslanec Andrej Babiš. Po roce mlžení a popírání své kandidatury ji 31. října potvrdil s tím, že povede pozitivní kampaň. Prezentuje se jako krizový manažer, který bude pracovat pro občany. Přitom společnost prokazatelně rozděluje, jak potvrdil politolog Pavel Šaradín v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. „Tím, že si vytváříte nepřítele, neustále na něj útočíte, tak si zároveň formujete tu část společnosti, která chce útočit s vámi. Jako prezident by v tom samozřejmě pokračoval,“ upozornil politolog, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

CBD se prosazuje i v Česku. Není návykové a je legální, zdůrazňuje Nosálková jeho pozitiva

I v Česku rozkvétá v poslední době byznys s CBD, kanabinoidem pocházejícím z konopí. Produkty z něj jsou přitom neustále pod drobnohledem. CBD je ovšem legální a není návykové, což v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůrazňuje Petra Nosálková, Marketing and Sales Manager v californiafarms.eu. Mimo jiné také prozradila, jak látka pozitivně působí na lidské tělo. 

Žádná z velmocí nechce riskovat jaderný útok na své území. Odborník popsal, jak se mění pozice USA, Ruska a Číny

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS), výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborný asistent na Mendelově univerzitě v Brně Richard Q. Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně popsal vzájemné vztahy Ruska, Číny a USA. Podle něj Čína uplatňuje své zájmy ve velkém kontrastu oproti těm ruským a americkým. „Ruský Dálný Východ, například území kolem současného Vladivostoku, byla historicky pod vlivem Číny – poslední císařská dynastie Qing například pocházela z blízkého území. V Číně se dnes toto téma příliš neotevírá hlavně z důvodu přátelských vztahů s Ruskem,“ popsal výzkumník. Ani v blízké době se na tom podle něj nic nezmění.

Volby zkomplikovaly plány Bidenovi i Trumpovi. Ani polarizovaná Amerika nechce příliš radikální kandidáty, míní Kotábová

Výsledky takzvaných midterm election ve Spojených státech jsou známy. S ohledem na malou podporu aktuálního prezidenta Joe Bidena se očekávalo, že voliči vystaví jeho Demokratické straně ve volbách zákonodárců a guvernérů pomyslný účet. O republikánském vítězství se dá ale nakonec hovořit jen omezeně, hodnotí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Věra Kotábová, která přednáší o americkém politickém systému na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. I tak podle ní republikáni posílili natolik, aby zásadně znepříjemnili Bidenovi zbytek mandátu. 

Zatýkání válečných zločinců může být komplikované a nebezpečné, popisuje vyšetřovatel mezinárodního tribunálu Dzuro

Jak se vyšetřují válečné zločiny? A jak těžké je stíhat zločince ze států, které s mezinárodním tribunálem nespolupracují? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly Vladimíra Dzuro, bývalého vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. S jeho přispěním se podařilo uskutečnit zatčení Slavka Dokmanoviće spoluzodpovědného za povraždění stovek nevinných lidí v chorvatském Vukovaru. Tento případ byl prvním zatčením válečného zločince od konce druhé světové války.

Raketa byla pod dohledem, na reakci bylo zřejmě málo času, vysvětluje expert. Naznačil možný další postup NATO vůči Rusku

Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu. 

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Deset let vlády Si Ťin-pchinga. Mao mu je inspirací, oproti němu však postrádá zásadní úspěchy, míní sinolog Hudeček

Uplynulo deset let od momentu, kdy do pozice generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny nastoupil Si Ťin-pching. Éra dnes devětašedesátiletého politika je v mediálním prostoru často spojována s utužováním vnitřních poměru v zemi. K němu však v Číně docházelo již před rokem 2012, a skutečný zlom během Siovy vlády tak přišel až s pandemií covidu-19, která čínskému vedení poskytla vhodné ospravedlnění k posílení zásahů do všech oblastí života, uvádí Jiří Hudeček, sinolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále také vysvětlil, že nejvýznamnější změna, kterou éra Si Ťin-pchinga zatím přinesla, spočívá v proměně postoje čínské elity i veřejnosti k okolnímu světu.

Jacques Rupnik exkluzivně: Rusko zaplatí vysokou cenu. Vidím tři možné scénáře konce války

Ruské vymývání mozků má sice možná omezený účinek v Moskvě nebo v Petrohradu, ale za Uralem jsou jeho argumenty přijímány, alespoň do chvíle, kdy se vyhlásí mobilizace. Tím se odřízne od Evropy a od Západu obecně, čímž ztratí hlavní možný nástroj modernizace své ekonomiky. V obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz to uvedl uznávaný politolog a historik a někdejší poradce Václava Havla Jacques Rupnik. Dodává, že ruští oligarchové byli připraveni o přístup ke svým kontům a zároveň i ruský stát byl poprvé připraven o možnost propojení s mezinárodním finančním systémem, což znamená, že Rusko bude platit za válku vysokou cenu.

Kubka mrzí, že během pandemie neplatilo příměří. Šéf lékařské komory varuje před chřipkou a upozorňuje na krizi ve zdravotnictví

Ředitel České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jsou zdravotnická zařízení v krizi. „Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit,“ říká lékař. Zmínil také momentální stav pandemie covidu a přicházející chřipkové období. „U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko,“ konstatoval.

Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.

Jednání o pražské koalici není o osobních animozitách, ale o střetu hodnot, říká zastupitelka

Zatímco jednotlivé pražské části už uzavírají koalice, křeslo primátora zůstává stále neobsazené a největší tuzemská metropole zůstává jedním z posledních českých měst, kde ještě nedošlo k podpisu koaliční smlouvy. Zastupitelka za Prahu sobě Mariana Čapková se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz domnívá, že je stále šance sestavit smysluplnou koalici, ale pouze tehdy, bude-li se zakládat na hodnotovém konsenzu.

EU musí v boji s migrací dělat víc, říká Zdechovský. Pomoc Ukrajině i pražský summit hodnotí pozitivně

Evropská unie se naráz musí vážně zabývat mnoha tématy - energetika, válka na Ukrajině či migrace. V centru dění je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle jehož názoru může především v problematice migrace dělat unie více. Kladně naopak hodnotí pomoc členských zemí válkou zmítané Ukrajině či nedávný pražský summit v rámci českého předsednictví.

Student Petýrek se přímo v Bruselu podílí na českém předsednictví EU. Nasazení všech lidí je obrovské, konstatuje

Student Dominik Petýrek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci od letošního června do prosince podstupuje stáž v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně zastává pozici člena týmu, který má na starost digitální a telekomunikační agendu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. „Zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Hodnotí také kladně, že Rada EU nyní žije českým předsednictvím.