Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Loď Ocean Viking po třech měsících vyplula na moře, bude zachraňovat migranty

V Česku přibylo 50 nakažených, zemřel další pacient s covidem-19

V neděli přibylo v Česku 50 nových případů nemoci covid-19. Od začátku epidemie zdravotníci zaznamenali 10.498 případů nákazy novým koronavirem. Z nemoci se dosud uzdravilo 7505 pacientů, naopak 336 lidí v souvislosti s koronavirem zemřelo. Aktuálně je tak v Česku 2657 nemocných.

Indie hlásí rekordní nárůst nakažených, covid-19 těžce zasáhl nejchudší regiony

Indie dnes hlásí další rekordní nárůst v počtu nakažených koronavirem. Jejich počet za poslední den vzrostl o 14.821 na celkových 425.282 lidí, uvedla agentura AP s odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví. Celkový počet obětí v zemi s více než 1,3 miliardy obyvatel přesáhl 13.000, za posledních 24 hodin přibylo asi 300 mrtvých.

Světové celebrity uspořádají megakoncert, výtěžek půjde na boj s koronavirem

Hudebníci a filmové hvězdy z celého světa vystoupí v sobotu 27. června na dobročinném koncertě, jehož cílem je vybrat peníze na boj s pandemií způsobenou koronavirem. Na akci, kterou pořádají nezisková organizace Global Citizen a Evropská komise, zazpívají mimo jiné zpěvačky Shakira, Miley Cyrusová či skupina Coldplay, uvedla agentura Reuters.

Šíření covid-19 mezi zvířaty? Experti jsou znepokojeni, volají po dalších studiích

Britské vědkyně z londýnské univerzity UCL vybízejí odbornou veřejnost k tomu, aby prozkoumala, zda mohou domácí mazlíčci včetně koček a psů zpětně přenést koronavirus na člověka.

V Německu přibylo 537 nakažených koronavirem, hygieniky trápí několik ohnisek

V Německu přibylo za poslední den 537 potvrzených případů nákazy koronavirem, celkem se tak v zemi od začátku pandemie covidu-19 potvrdilo 190.359 nakažených.

Covid-19 zamořuje Latinskou Ameriku. Chile překonalo v počtu nakažených Itálii

V Chile přibylo za poslední den 5607 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, čímž se celkový počet nakažených evidovaných dosud v této zemi zvýšil na 242.355. Tento jihoamerický stát s 19 miliony obyvatel se tak stal osmou nejhůře postiženou zemí, když nově předstihl Itálii. Informovala o tom dnes agentura EFE. Aktuálně je v Chile 37.307 nakažených koronavirem.

Asijský Fotbalista roku 1988 Rází zemřel na koronavirus

Ve věku 56 let zemřel po nákaze koronavirem bývalý irácký fotbalový reprezentant Ahmed Rází, autor jediného gólu své země na mistrovství světa a držitel ocenění pro asijského Fotbalistu roku 1988.

Brazílie ohlásila přes 50 tisíc úmrtí na covid-19, dle expertů je realita mnohem horší

Počet zemřelých s nemocí covid-19 v Brazílii překročil v neděli 50.000, když se zvýšil o 641 úmrtí. Nakažených koronavirem se v této největší latinskoamerické zemi potvrdilo už 1,085 milionu, informovalo o tom v noci na dnešek ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách.

Změny v Česku: Dnes se uvolňují další protikoronavirové restrikce

Koupaliště, zoologické zahrady, památky či muzea na většině území ČR se dnes vrací do provozu, který byl běžný před pandemií koronaviru. Lidé je mohou navštěvovat bez omezení, dosavadní limit počtu návštěvníků počínaje dneškem neplatí stejně jako povinné odstupy. Vzhledem k příznivé epidemiologické situaci se zvýšil i limit pro hromadné akce. Povoleny jsou veletrhy nebo sportovní akce s maximální účastí do 5000 lidí ve stejný čas, ale jen po tisícových skupinách ve stavebně oddělených sektorech s vlastním zázemím.

Francie dnes hlásí sedm nových úmrtí po nákaze koronavirem

Francie dnes oznámila pouhých sedm nových úmrtí po nákaze koronavirem. Jde o výrazný pokles oproti předchozímu dni, kdy úřady informovaly o 17 nových obětech, napsala agentura Reuters. Celkově již v zemi s nemocí covid-19 zemřelo 29.640 osob.

V Brazílii už zemřelo téměř 50 000 lidí s covidem

V Itálii a ve Španělsku i nadále klesají počty úmrtí v souvislosti s koronavirem. V reakci na příznivou situaci ve Španělsku dnes po 14 týdnech skončil nouzový stav, začala však platit nařízení o nošení roušek na veřejnosti v případě, že nelze dodržet bezpečnou vzdálenost. Naopak Brazílie oznámila, že za poslední den v zemi přibylo 1022 obětí a jejich celkový počet tak dosáhl téměř 50.000.

Itálie hlásí 24 nových úmrtí, Španělsku pouze jednu oběť

Itálie dnes informovala o 24 nových úmrtích v souvislosti s nemocí covid-19, což je o více než polovinu méně než předchozí den. Nižší je i počet nakažených - potvrzených případů zaznamenaly úřady 224 oproti sobotním 262. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní civilní obranu. Pouze jednu novou oběť za posledních 24 hodin hlásí dnes úřady ve Španělsku, nakažených v této jihoevropské zemi přibylo 141.

V Británii přibylo za poslední den 43 úmrtí s koronavirem

V Británii za poslední den přibylo 43 úmrtí s koronavirem. Je to výrazně méně než v sobotu, kdy úřady ohlásily 128 obětí.

Írán oznámil 116 nových úmrtí v souvislosti s koronavirem

Írán dnes oznámil 116 nových úmrtí v souvislosti s koronavirem. Třetí den po sobě tak počet nových obětí nemoci covid-19 překročil stovku, poznamenal deník The Guardian. Írán je vůbec nejvíce postiženou blízkovýchodní zemí, celkový počet obětí tam nyní dosáhl 9623.

Počet testů na covid-19 v České republice rapidně klesl

V České republice klesá počet testovaných na covid-19, a proto se tento týden mohli výzkumníci vrátit ke své běžné práci. Počet odebraných vzorků se snížil více jak o polovinu ve srovnání s dubnem, kdy se nechalo testovat až osm tisíc lidí denně

Zdravotníci v Afghánistánu čelí kvůli pandemie cíleným útokům

Zdravotníci a zdravotnická zařízení v Afghánistánu čelí během pandemie nemoci covid-19 "cíleným útokům" ozbrojenců i afghánských vojáků. Podle agentury AP to vyplývá z dnes zveřejněné zprávy mise OSN v zemi.

Britská vláda možná manipulovala s počty mrtvých s covidem-19

Britská vláda čelí vlně kritiky poté, co uvedla nižší čísla úmrtí na covid-19 než analýza Národního statistického úřadu (ONS). Ministři jsou obviněni, že nižší počty uváděli záměrně, aby zlehčili dopad pandemie covid-19.

Denní přírůstek nakažených se v Rusku dál drží pod hranicí 8000

Ruský krizový štáb dnes oznámil dalších 7728 potvrzených případů koronavirové nákazy, denní přírůstek se již pátý den v řadě drží pod hranicí 8000. V souvislosti s covidem-19 zemřelo v Rusku za posledních 24 hodin dalších 109 lidí, tedy méně, než v předchozí den. Informovala o tom agentura TASS.

Počet nových případů koronaviru v Česku v sobotu klesl

Nakažených koronavirem v sobotu v ČR přibylo 42, když v uplynulé dva dny to bylo více než sto nových případů za den. Denní přírůstek se tak opět vrátil na úroveň z minulého týdne. Testů ale bylo málo, laboratoře jich provedly 1543, v týdnu jich prováděly minimálně jednou tolik. Aktuálně se s nemocí covid-19 léčí 2635 lidí, celkový počet potvrzených případů od začátku epidemie je 10.448, vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 9:00.