Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Od pondělí se rozvolní další opatření. Roušky ale nesundají všichni

V Číně přibylo 26 případů koronaviru

Pevninská Čína za poslední den zaznamenala 26 nových případů nákazy koronavirem, z toho 22 v Pekingu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na čínskou Národní zdravotnickou komisi. Údaje jsou podobné jako ty z předchozího dne.

Brazílie už má skoro 50 000 lidí, kteří zemřeli s koronavirem

Již téměř 50.000 dosáhl počet lidí, kteří v Brazílii zemřeli s nemocí covid-19. Za poslední den přibylo 1022 obětí, takže jejich počet vystoupil na 49.976, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví.

Koronavirus ukázal, jakým problémem je obezita. Lékař navrhuje razantní řešení

NÁZOR - Většina lidí již pochopila, že staří lidé jsou mimořádně ohrožení nemocí covid-19, ale studie pacientů z Francie, Itálie, Číny a Spojených států identifikovaly chronické podmínky, které ohrožují také mladší osoby, upozorňuje americký internista Kermit Jones v komentáři pro server Guardian. Dodává, že téměř na vrcholu tohoto seznamu je obezita.

Francie hlásí dalších 19 úmrtí s covidem a 641 nakažených

Francie hlásí za poslední den 19 obětí po nákaze koronavirem. Celkově již v zemi s nemocí covid-19 zemřelo 29.633 osob. Nových případů infekce zaznamenaly úřady 641. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

Překvapivé zjištění: Vakcínu proti koronaviru už možná dávno máme, jen jsme si jí nevšimli

V současné době je vývoj možného kandidáta vakcíny covid-19 zatím ve fázi experimentů, ale tým vědců ze Spojených státu amerických tvrdí, že již existující vakcína by mohla být účinnou prevencí.

V Německu přibylo přes 600 případů koronaviru

V Německu testy potvrdily za poslední den nákazu koronavirem u 601 dalších lidí. Je to méně než páteční údaj, kdy bylo nově infikovaných 770, ale znatelně více než v předchozích dnech, kdy bylo nových případů méně než 400. Dalších 11 lidí na komplikace provázející onemocnění covid-19 zemřelo, celková smrtelná bilance činí k dnešku 8883. Vyplývá to z poslední statistiky zveřejněné Institutem Roberta Kocha (RKI).

Brazílie hlásí více než milion nákaz koronavirem

Počet lidí nakažených koronavirem v Brazílii překročil hranici jednoho milionu, za den přibylo rekordních 54.771 případů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví.

Část světa rozvolňuje opatření, jiné hlásí rekordní počty nakažených

Část zemí světa i nadále přistupuje k uvolňování koronavirových opatření. Francouzská vláda v noci na dnešek oznámila, že se v zemi v pondělí znovu otevřou kina a kasina. Saúdská Arábie zase sdělila, že od neděle ukončí celostátní zákaz vycházení a umožní otevřít obchody a mešity. Nakažených koronavirem ale i nadále rekordně přibývá v Brazílii a velké nárůsty infikovaných hlásí i Indie.

Británie má dalších 128 obětí s covidem, přibylo 1295 nakažených

V Británii za posledních 24 hodin zemřelo 128 pacientů s koronavirem, což bylo méně než předchozí den, kdy úřady hlásily 173 obětí. Nových případů nákazy přibylo 1295. Celkem se v zemi od začátku epidemie infekce virem SARS-CoV-2 prokázala u 303.110 lidí, 42.589 z nich zemřelo. Vyplývá to z dnes zveřejněné statistiky ministerstva zdravotnictví.

Počet obětí i nakažených v Itálii za poslední den vzrostl

V Itálii za poslední den zemřelo s koronavirem dalších 49 lidí, což je o dva více než předcházející den. Mírně vyšší je i počet nově nakažených - potvrzených případů zaznamenaly úřady 262 oproti pátečním 251. Dnes o tom s odvoláním na úřad civilní ochrany informovala agentura Reuters.

Indie hlásí rekordní počet nakažených za jediný den

Indie dnes oznámila další rekordní nárůst v počtu nakažených koronavirem. Za poslední den v zemi přibylo 14.516 infikovaných, uvedla agentura Reuters s odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví. Celkový počet nakažených v zemi s více než 1,3 miliardy obyvatel dosáhl 395.047, počet obětí se vyšplhal na 12.948.

Lucembursko zavede kvůli prevenci plošné testy na koronavirus

Lucembursko chce kvůli prevenci před nástupem možné druhy vlny nákazy koronavirem zavést plošné testování obyvatel, které by mělo šíření infekce zabránit. Hygienici proto rozdělí všech více než 600.000 obyvatel do menších skupin, jejichž náhodně vybrané členy budou v pravidelných intervalech testovat. Agentuře DPA to řekl šéf lucemburského zdravotního ústavu (LIH) Ulf Nehrbass.

Vědci možná objevili lék proti koronaviru. Může výrazně snížit počet úmrtí

Lékařská veřejnost po celém světě hledá lék na nemoc covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Kromě u nás testovaného remdesiviru objevili britští vědci protizánětlivý medikament dexametazon, který by měl výrazným způsobem snižovat úmrtnost pacientů s těžkým průběhem.

Porazíme covid-19 vitamíny? Vědci z Velké Británie rozjeli nový výzkum

V současné době vědci z Velké Británie studují vitamín D jako potenciálního pomocníka v boji proti covid-19. Naléhavost k přezkoumání jeho účinku se ukázala poté, co vzrostlo znepokojení s nepřiměřeným počtem úmrtí černochů a v asijských a etnických menšinových skupinách.

V Rusku se počet nově nakažených drží pod hranicí 8000

Rusko za uplynulých 24 hodin oznámilo dalších 7889 případů nákazy koronavirem. Denní přírůstek nakažených se již čtvrtý den za sebou drží pod hranicí 8000. Kvůli komplikacím souvisejícím s covidem-19 zemřelo dalších 161 lidí, informoval dnes podle agentury TASS ruský krizový štáb.

Na krvi záleží? Vědci objevili další nečekanou souvislost mezi lidským tělem a koronavirem

Evropský výzkum zjistil, že lidé s krevní skupinou A jsou více náchylnější k závažnějšímu průběhu nemoci covid-19 oproti krevní skupině O. Vědci navázali na podobnou studii z Číny, která byla zveřejněna již v březnu letošního roku. Studie tvrdila, že lidé s krevní skupinou O jsou pravděpodobně odolnější vůči viru SARS-CoV-2, ale podle slov krevního specialisty Parameswara Hariho se jednalo o velmi hrubou studii.

V Číně přibylo 27 lidí nakažených koronavirem

V pevninské Číně bylo za poslední den zjištěno dalších 27 nových případů nákazy koronavirem, z toho 22 v Pekingu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na údaje čínské Národní zdravotnické komise.

V Česku přibylo dalších více než 100 nakažených koronavirem

V Česku přibylo v pátek podruhé za sebou více než 100 nových případů koronaviru. Ministerstvo zdravotnictví eviduje 126 nově nakažených nemocí covid-19, ve čtvrtek jich bylo o osm méně.

Počet úmrtí s koronavirem v Mexiku přesáhl 20 000

Mexiko eviduje již více než 20.000 úmrtí spojovaných s nemocí covid-19. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo mexické ministerstvo zdravotnictví.