Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Anglie po třech měsících otevírá obchody či zoo, v MHD jsou roušky povinné

Přehledně: Dnes končí řada omezení. Jak je to s cestováním a rouškami?

S dneškem končí v Česku mimo vnitřní prostory a hromadné akce povinnost zakrývat si kvůli nákaze koronaviru ústa a nos. Na trzích lidé opět mohou jíst a pít občerstvení, které si tam koupí. Restaurace mohou obnovit švédské stoly, do provozu se vrátí parní sauny a na koupalištích atrakce s vlnami a proudící vodou. Na venkovní hromadné akce, jako jsou třeba sportovní zápasy, může přijít až 2500 lidí, pokud pořadatelé areál rozdělí do sektorů po nejvýše 500 návštěvnících.

Ústavní soud odmítl přes 70 stížností na koronavirová opatření, zbývají tři

Ústavní soud (ÚS) už odmítl nebo odložil více než 70 podnětů proti opatřením vlády, případně ministerstev v době šíření nového typu koronaviru. Zbývají tři dosud neuzavřená řízení, vyplývá z přehledu takzvaných plenárních věcí na webu soudu.

Rusko má 8246 nově nakažených, jde o nejnižší denní přírůstek od 1. května

V Rusku za uplynulých 24 hodin přibylo dalších 8246 potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Je to nejnižší denní přírůstek infikovaných od 1. května. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil krizový štáb. Od začátku vypuknutí pandemie se už nakazilo 537.210 lidí.

Francie otevírá památky, v Paříží mohou lidé do kaváren. Virus ještě není mrtvý, varuje ministr

V Paříži a okolí se dnes znovu otevřely vnitřní prostory kaváren a restaurací, do kterých hosté nemohli od poloviny března. O zrušení omezení, které vláda schválila kvůli epidemií covidu-19, informoval v neděli prezident Emmanuel Macron. Francie dnes také zrušila omezení na hranicích s většinou sousedních zemí.

Itálie otevírá 25 letišť. Koronavirus ale stále hrozí, problematická je Lombardie

Itálie dnes zahájila třetí fázi uvolňování restrikcí zavedených kvůli koronaviru. Fungovat opět začíná 25 letišť včetně prvního terminálu na největším severoitalském letišti v Miláně. V druhé polovině června se očekává oživení leteckého provozu. Itálie, která je v první desítce epidemií nejpostiženějších zemí na světě, své hranice cizincům z většiny evropských zemí otevřela na začátku června.

Počet případů koronaviru v ČR přesáhl 10 tisíc, za neděli přibylo 33 nakažených

Počet případů koronaviru v Česku překročil 10.000, dosud se nemoc covid-19 prokázala u 10.024 lidí. Za neděli přibylo 33 nakažených, což bylo nejméně za zhruba tři týdny. Testů na koronavirus laboratoře provedly 1057, mezi testovanými se tak nákaza prokázala u 3,12 procenta lidí. To je podobný podíl jako v sobotu. O víkendu se ale testuje méně než ve všední dny.

Vietnamci byli v Česku na koronavirus připraveni dříve než ostatní. Blogerka prozradila proč

Česko začalo reagovat na pandemii koronaviru v březnu, kdy se na našem území objevily první tři případy. Nešlo si ale nevšimnout, že vietnamská komunita dlouhodobě žijící u nás už byla připravena. A to natolik, že v některých městech předčila všechny ostatní.

Covid-19 v Německu ustupuje. 192 nově nakažených koronavirem a čtyři úmrtí

Německo za neděli zaznamenalo 192 nových případů nákazy koronavirem a čtyři úmrtí související s nemocí covid-19.

Turecko má největší denní nárůst případů covidu-19 za měsíc

V Turecku se v neděli potvrdilo 1562 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvyšší denní nárůst v zemi od poloviny května. Nové údaje oznámil ministr zdravotnictví Fahrettin Koca na twitteru.

Covid-19: Brazílie oznámila další tisíce nakažených, dle expertů je realita mnohem horší

V Brazílii přibylo za neděli 612 úmrtí s nemocí covid-19 a 17.110 nakažených koronavirem, informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. Oba denní nárůsty jsou nižší než o den dříve, kdy ministerstvo oznámilo 892 úmrtí s covidem-19 za den a 21.704 nově nakažených.

Druhá vlna koronaviru? Některé státy USA mají alarmující nárůst nakažených

Řada amerických států v posledních dnech hlásí rekordní počty hospitalizací a nových nákaz koronavirem, zatímco napříč Spojenými státy pokračuje uvolňování karanténních opatření. Informují o tom dnes agentura Reuters nebo deník The New York Times (NYT). Epidemická situace se v poslední době zhoršila hlavně na jihu země včetně Texasu a Floridy a také na západním pobřeží.

Macron nastínil další rušení karantény, chce Evropu méně závislou na Číně a USA

Boj proti nemoci covid-19 neskončil, ale Francie si v něm připsala první vítězství. Takto ve večerním projevu hodnotil vývoj francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámil, že od pondělka už bude celá metropolitní Francie brána jako "zelená zóna" s nízkým rizikem šíření koronaviru. Rovněž od 22. června by měly naplno obnovit prezenční výuku základní i střední školy.

Bulharsko má nárůst nakažených koronavirem, přesto uvolní restrikce

Navzdory nárůstu nových případů koronaviru Bulharsko uvolní opatření zavedená proti šíření koronaviru. Od pondělka už Bulhaři nebudou muset mít roušky ve vnitřních prostorách, jako jsou obchody, ale až do konce června je musí nosit v prostředcích hromadné dopravy, v lékárnách a zdravotnických zařízeních.

V Itálii zemřelo na koronavirus dalších 44 lidí, obavy vzbuzují dvě nová ohniska

Itálie dnes ohlásila nejméně nových úmrtí souvisejících s covidem-19 za více než tři měsíce. Oficiální bilance epidemie tam narostla o 44 úmrtí na celkových 34.345, informovala agentura Reuters. Nižší denní součty mrtvých italské úřady naposledy registrovaly na začátku března.

Koronavirus: V souvislosti s ohniskem na Dole Darkov přibylo pět nakažených

V Moravskoslezském kraji v souvislosti s ohniskem nákazy na Dole Darkov těžební společnosti OKD v Karviné přibylo za víkend pět nakažených. V sobotu počet nemocných s covidem-19 vzrostl o čtyři osoby, dnes to byl jeden případ nákazy. Celkem tak hygienici evidují 490 nemocných. ČTK to za Krajskou hygienickou stanici Ostrava řekl Petr Kopřivík.

Ředitel školy v pražské Vinoři má covid-19, v pondělí nebude výuka

Ředitel základní a mateřské školy v pražské Vinoři byl pozitivně testován na nemoc covid-19. Základní škola se kvůli tomu v pondělí uzavře, mateřská škola bude fungovat dál. O dalším postupu se rozhodne v pondělí, kdy mají ředitele kontaktovat hygienici. Ředitel školy Alfred Teller to dnes uvedl na jejím webu. Základní školu navštěvuje zhruba 650 dětí, vyplývá z jejích internetových stránek.

Čína hlásí 57 nových případů nákazy koronavirem, je to nejvíc za dva měsíce

Pevninská Čína zaznamenala v sobotu 57 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od 13. dubna. Šestatřicet nových případů eviduje Peking, což je největší denní nárůst v hlavním městě od začátku zveřejňování dat.

Covid-19: Saúdská Arábie trhla rekord. Přes 4000 nových případů za den

Saúdská Arábie vůbec poprvé zaznamenala více než 4000 nových případů nákazy koronavirem za jediný den. Vyzvala občany, aby dodržovali opatření, jež mají šíření epidemie pomoci bránit.

Covid-19 v Česku: 53 nových případů, celkem dosud onemocnělo téměř 10 tisíc lidí

V Česku v sobotu přibylo 53 případů koronaviru, zhruba stejně jako v pátek. Sobotních 1200 testů na nemoc covid-19 bylo nejméně za poslední tři měsíce. Z testovaných lidí se tak onemocnění prokázalo v sobotu u 4,42 procenta, což je nejvíce od počátku dubna. Covidem-19 dosud onemocnělo 9999 lidí, 7219 z nich se vyléčilo a 329 zemřelo.