Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid zabíjí Brazilce, Bolsonaro raději bojuje s demokracií, píše vlivný deník

Francie hlásí dalších 27 úmrtí s covidem-19

Ve Francii za uplynulých 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 27 lidí. Celková bilance zemřelých od počátku epidemie tak vzrostla na 29.346, informoval dnes list Le Figaro. Více než sto mrtvých za den hlásila Francie naposledy před více než týdnem.

Šíření koronaviru se v Africe zrychluje, konstatuje WHO

V Africe se zrychluje šíření koronaviru. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO) a upozornila, že trvalo 98 dní, než se na kontinentu nakazilo 100.000 lidí, a pouhých 18 dní, než se počet infikovaných zdvojnásobil.

V USA už se nepočítá se zavřením ekonomiky v případě druhé vlny

Spojené státy v případě druhé vlny pandemie nemoci covid-19 ekonomiku podruhé nezavřou. Na dotaz televize CNBC to dnes uvedl americký ministr financí Steven Mnuchin.

Itálie hlásí 53 úmrtí s covidem, aplikaci stahují miliony lidí

V Itálii za poslední den zemřelo kvůli komplikacím spojeným s nákazou koronavirem 53 lidí, což je podle agentury ANSA nejnižší bilance od začátku března. Nových případů infekce přibylo 379, což je ale výrazně více, než ve středu, kdy bylo nakažených 202. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany. Novou aplikaci, která sleduje kontakty nakažených, si za deset dní stáhlo už 2,2 milionu lidí.

Švédsko hlásí rekordní nárůst počtu nakažených koronavirem

Švédsko zaznamenalo rekordní denní nárůst počtu případů koronavirové nákazy. Dnes přibylo 1474 nově infikovaných, informovala agentura Reuters. Podle úřadů je to způsobeno dlouho odkládaným zvýšením počtu prováděných testů.

Koronavirus v Česku: Nárůst nakažených je nejvyšší za poslední týden

Ve středu přibylo v Česku 73 potvrzených případů nákazy koronavirem, denní přírůstek byl nejvyšší za uplynulých sedm dní. Od začátku března se nákaza prokázala dohromady u 9855 lidí, z toho 7166 - tedy skoro tři čtvrtiny - se už vyléčilo. S nemocí covid-19 dosud zemřelo 328 nakažených.

Vlády na boj s virem daly deset bilionů dolarů, uvádí MMF

Vlády po celém světě již na boj s šířením koronaviru a s jeho ekonomickými dopady vynaložily v rámci rozpočtových opatření zhruba deset bilionů dolarů (234 bilionů Kč). Budou však zapotřebí ještě další rozsáhlé výdaje, uvedla dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Od 15. června se uvolní další část omezení, potvrdil ministr Vojtěch

Ministerstvo zdravotnictví chystá od pondělí další uvolnění některých omezení, která měla bránit šíření koronavirové nákazy. Od 15. června bude možné v divadlech a kinech koupit občerstvení. O týden později by se pak mohly začít pořádat akce do 1000 účastníků. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O povinnosti nosit roušky budou podle něj epidemiologové ještě příští týden jednat.

V Británii zemřelo dalších 151 lidí s koronavirem, přibylo i nakažených

V Británii za uplynulých 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 151 lidí. Celkem se tak bilance zemřelých vyšplhala na 41.279, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví na twitteru. Potvrzených případů nákazy mají v Británii od počátku epidemie již více než 291.000.

Ministr Vojtěch uklidňuje: Ve většině regionů ČR nejsou žádné nové případy covid-19

Ve většině regionů ČR nejsou podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) žádné nové případy nemoci covid-19. Problém není plošný, epidemie má lokální ohniska zejména v Moravskoslezském kraji a Praze, dále na Olomoucku a částečně ve Středočeském kraji.

WHO varuje: Pandemie covid-19 v Africe zrychluje, tři země jsou ohniskem nákazy

Pandemie způsobená koronavirem se v Africe zrychluje, jelikož se případy šíří mimo hlavní města, kde se infekce nejprve objevila u cestovatelů. Nezdá se však, že by těžké případy onemocnění covid-19 a s ním spojená úmrtí unikly pozornosti úřadů.

Senát chce prověřování investic i u zdravotnických výrobků

Senát doporučuje, aby se vládou navržený zákon na ochranu důležitých firem před rizikovými investory vztahoval i na odvětví zdravotnických a ochranných výrobků a zdravotnického výzkumu a vývoje. Senát to dnes přijal v usnesení k evropskému o prověřování přímých zahraničních investic. Vláda už zákon o prověřování zahraničních investic letos v dubnu předložila Sněmovně. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) nevylučuje, že by se jím mohli poslanci zabývat už v příštím týdnu.

Indie nezvládá nápor koronaviru. Bombaj v počtu nakažených dohnala Wu-chan

Indické finanční centrum Bombaj zaznamenalo 51.000 případů koronaviru, čímž dohnalo čínský Wu-chan, kde se virus objevil poprvé a nakazilo se jím přibližně 50.000 lidí, píše server BBC. V celé Indii se virus prokázal u více než 276.000 lidí, čímž se tato druhá nejlidnatější země na světě s více než miliardou obyvatel dostává na páté místo na celosvětovém žebříčku. Nemocnice ve velkých indických městech se potýkají s náporem pacientů s covidem-19.

Ústřední krizový štáb dnes ukončil činnost, během pandemie se zabýval 60 úkoly

Ústřední krizový štáb k dnešnímu dni ukončil činnost. Na tiskové konferenci to řekl šéf štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Štáb byl v souvislosti s epidemií koronaviru ustanoven v polovině března. Nouzový stav vláda kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásila 12. března, krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Původně jej vedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do jeho čela ustanoven Hamáček.

Pandemie koronaviru: USA mohou mít v září 200 tisíc mrtvých, varuje expert

Počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 by mohl ve Spojených státech v září dosáhnout 200.000, uvedl expert Ashish Jha z Harvardovy univerzity. Jak řekl v rozhovoru s televizní stanicí CNN, jestliže země nepřistoupí k nějaké "drastické akci", počet mrtvých bude i nadále stoupat.

Z Číny do Česka jedou vlaky s ochrannými pomůckami, první dorazí v neděli

První ze tří vlaků, které dovezou zbytek nakoupených ochranných pomůcek z Číny, dorazí do Česka v neděli. Na tiskové konferenci po posledním jednání Ústředního krizového štábu to dnes uvedl jeho šéf a ministr vnitra Jan Hamáček. Centrální nákup ochranných pomůcek, jako jsou roušky či respirátory, byl jedním z úkolů, za něž štáb během nouzového stavu odpovídal.

Brazílie se vrací k normálnímu životu. Moc brzy, varují experti

Největší město Brazílie Sao Paulo po třech měsících znovu otevírá obchodní centra, i když počet nakažených nemocí covid-19 činí přes 700 tisíc a počet mrtvých brzy dosáhne rozměrů epidemie ve Velké Británii, která v současné době eviduje 41 213 obětí.

Povodně devastují jih Číny. Mnoho mrtvých, ohroženo je i město Wu-chan

Záplavy, které začátkem června postihly části Číny, zasáhly téměř tři miliony lidí, nejméně 20 osob je mrtvých nebo pohřešovaných. Dalších 228.000 lidí se muselo kvůli velké vodě a sesuvům bahna přesunout, píše dnes agentura AP s odvoláním na čínské úřady. V regionech v jižních částech země pokračují odklízecí práce, podle předpovědí by zde ale v příštích dnech měly přijít další srážky.

Covid-19: Rusko má přes půl milionu nakažených, koronavirus řádí i na Ukrajině

V Rusku přibylo za poslední den bezmála 8800 nakažených koronavirem, čímž jejich celkový počet překonal hranici půl milionu. Na 6500 lidí s nemocí covid-19 zemřelo, informovala dnes s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Interfax. Nejvyšší denní přírůstek nakažených od začátku epidemie dnes ohlásila Ukrajina.