Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Úřady v Los Angeles povolily natáčení filmů, kina jsou nadále zavřená

Námořníci na pokraji sil. Koronavirus uvěznil na nákladních lodích celé posádky

Kapitán ropného tankeru Rus Andrej Kogankov a jeho posádka už téměř čtyři měsíce nevstoupili na souš. Pandemie znemožňuje cestování, ale ohrožuje také provoz obchodních lodí. Kogankov i ostatní si museli prodloužit původní kontrakt a čekají na vystřídání. Informuje o tom agentura AP.

V Německu přibylo dalších 555 lidí nakažených koronavirem

V Německu testy nákazu koronavirem za poslední den prokázaly u 555 lidí, informuje dnes Institut Roberta Kocha. Na komplikace související s nemocí covid-19 zemřelo 26 lidí.

Čína eviduje dalších 11 importovaných případů nákazy koronavirem

V pevninské Číně přibylo za středu jedenáct nových případů nákazy koronavirem a také čtyři bezpříznakové případy infekce. Dnes o tom podle agentury Reuters informovala čínská národní zdravotnická komise.

V Brazílii zemřelo na koronavirus dalších 1274 lidí, Mexiko má rekordní nárůst nakažených

V Brazílii za posledních 24 hodin zemřelo dalších 1274 pacientů kvůli komplikacím v souvislosti s nemocí covid-19. To je o dva více než o den dříve. Nakažených přibylo 32.913 a jejich celkový počet činí 772.416. Informovala o tom agentura Reuters.

Volby v USA: Trump obnovuje MAGA mítinky, příští pátek bude v Oklahomě

Americký prezident Donald Trump oznámil, že příští týden obnoví předvolební mítinky přerušené kvůli pandemii nemoci covid-19. První uspořádá příští pátek ve městě Tulsa v Oklahomě.

Skandál belgického prince. Navzdory pandemii vyrazil do Španělka, trest ho neminul

Belgický princ Joachim dostal od španělských úřadů pokutu ve výši 10.400 eur (přes 276.000 korun) za porušení omezení pohybu, když na konci května navštívil Córdobu na jihu Španělska. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

V USA se koronavirus potvrdil už u dvou milionů lidí

Ve Spojených státech se potvrdil koronavirus již u více než dvou milionů lidí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vlastní statistiky. USA jsou podle absolutních čísel zdaleka nejvíce zasaženou zemí na světě, v souvislosti s komplikacemi covidu-19 tam zemřelo již přes 112.000 osob.

Ve Francii zemřelo dalších 23 lidí s covidem-19

Ve Francii za uplynulých 24 hodin zemřelo dalších 23 lidí s covidem-19. Celková bilance zemřelých od počátku epidemie tak vzrostla na 29.319, informoval dnes list Le Figaro. Vláda vzhledem k příznivému vývoji epidemie už nechce prodlužovat zdravotnický nouzový stav, který by tak měl skončit 10. července. Následovat ale bude přechodné období.

V USA začne v létě poslední fáze testů tří vakcín na koronavirus

Americká federální vláda bude financovat a řídit rozhodující testy tří experimentálních vakcín proti koronaviru, které začnou už letos v létě. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to prohlásil ředitel výzkumného očkovacího centra amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) John Mascola.

Pro výzkum covidu vznikne program s 50 až 100 miliony

Na zdravotnický výzkum související s covidem-19 by mohlo jít 50 až 100 milionů korun. Vznikne speciální program, řekl dnes na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví vládní zmocněnec pro tuto oblast, bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V nové pozici působí od začátku června. Vůli spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu podle něj už projevila řada zemí, například Rusko nebo Velká Británie.

V Británii za 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 245 lidí

V Británii za posledních 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 245 lidí. Na twitteru o tom dnes informovalo místní ministerstvo zdravotnictví. Celkem s nemocí, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, zemřelo v zemi už 41.128 lidí. Podle premiéra Borise Johnsona je nicméně celkový vývoj epidemie příznivý, a od pondělí se tak v Anglii budou moci otevřít všechny obchody, zoologické zahrady, safari parky a autokina.

EU posiluje boj s dezinformacemi, sociální sítě mají nasadit "ověřovače faktů"

Sociální sítě by měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací. Velké internetové platformy by také měly začít více spolupracovat s ověřovači faktů a poskytovat prostor oficiálním zdrojům informací.

Pandemie nemoci covid-19 není poslední, varují vědci lidstvo

Lidstvo by se mělo připravit na další pandemie, které přijdou po té koronavirové. Podle britských vědců lidé ke vzniku nových nebezpečných nemocí významně přispívají tím, jak se chovají k přírodě.

Rusko má půl milionu nakažených koronavirem, nízká úmrtnost je podezřelá

Rusko dnes ohlásilo 8404 nových případů nákazy koronavirem za 24 hodin, což je nejméně za poslední dva týdny, napsala agentura TASS s odvoláním na krizový štáb. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel od počátku pandemie infikovalo 493.657 lidí.

Nouzový stav na Slovensku skončí v sobotu, trval 90 dní

Nouzový stav na Slovensku v souvislosti s pandemii choroby covid-19 skončí v sobotu. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak využila maximální možnou délku jeho trvání, tedy 90 dnů. Zároveň dneškem podle mluvčí ministerstva vnitra končí zákaz práva pokojně se shromažďovat. Slovensko se řadí k zemím s nízkým počtem nakažených koronavirem.

Jak Rusko zvládlo pandemii covidu-19? Putinův mluvčí Peskov nečekaně promluvil

Exkluzivní rozhovor pro CNN o situaci v Rusku poskytl Dmitrij Peskov, tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimíra Putina. Rusko, které se v současné době řadí mezi tři nejvíce zasažené země světa pandemií covid-19 se dostává pod palbu kritiky kvůli kontroverzním číslům, které uvádí jako oficiální. V současné době má Rusko 484 630 nakažených a 6 134 mrtvých.

Brazílie ohlásila přes 32 tisíc nových případů koronaviru, pandemie sužuje i Peru

V Brazílii se za poslední den potvrdilo 32.091 nových případů nákazy koronavirem a 1272 lidí komplikacím souvisejícím s nemocí covid-19 podlehlo. Dosud se tak v této největší latinskoamerické zemi potvrdilo 739.503 případů, z nichž 38.406 zemřelo a 311.064 se už uzdravilo, uvedlo v noci na dnešek na svých stránkách ministerstvo zdravotnictví.

V Česku přibylo 54 nakažených, s nemocí covid-19 zemřelo 330 pacientů

Během úterý přibylo v Česku 54 nových případů koronaviru, méně než předchozí dva dny. Od začátku března se onemocnění covid-19 prokázalo u 9763 lidí. Bezmála tři čtvrtiny nakažených se už uzdravily, k dnešnímu ránu jich bylo 7057. Počet obětí vzrostl oproti předchozím údajům o dva na 330. Aktuálně nemocných je v zemi 2376 lidí, z toho 113 je v nemocnici.

Nikaragua tají skutečný rozsah epidemie covid-19, pohřbívá v noci

Nikaragua pohřbívá v tichosti a za tmy, aby zakryla skutečný počet úmrtí lidí s covidem-19. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na rodiny některých obětí a opozici. Autoritářský režim nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy při nynější pandemii nezavedl v šestimilionové zemi téměř žádná preventivní opatření a uvádí velmi nízké počty případů nákazy koronavirem (na 1500) i úmrtí s covidem-19 (55).