Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus: Plošné nošení roušek může dostat pandemii pod kontrolu, tvrdí britští vědci

Nikdo neví, co přijde, tvrdí ekonom. Politikům vysílá jasný vzkaz

NÁZOR – Při absenci účinné koronavirové vakcíny se politici snaží minimalizovat nákazu spolu s pozvolným otevíráním ekonomiky, konstatuje Guglielmo Briscese v komentáři pro server Politico. Ekonom působící na Chicagské univerzitě tvrdí, že velkou zbraň v tomto směru představuje důvěra občanů.

Koronavirus se ve Wu-chanu zřejmě šířil už v srpnu, tvrdí studie

První případy záhadné nemoci, která připomíná zápal plic, ohlásily čínské úřady až koncem loňského roku. Nová studie Harvardské univerzity ale tvrdí, že koronavirus se mezi lidmi ve Wu-chanu mohl šířit už v létě loňského roku. Dokládají to například satelitní snímky tamních nemocnic.

Vědci zjistili, kdy jsou nakažení lidé nejvíce infekční

Lidé s koronavirem jsou nejvíce infekční ve chvíli, kdy poprvé pocítí nevolnost. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO) s poukazem na vědecké studie. Podle WHO je to komplikace pro kontrolu šíření viru SARS-CoV-2, ale lze jí docílit důsledným testováním a dodržováním vzdáleností mezi lidmi.

V USA, Brazílii, Rusku a dalších zemích přibývá mrtvých s covidem-19

Počet případů nákazy koronavirem v Brazílii přesáhl 700.000 a počet obětí 37.000. Stovky mrtvých za posledních 24 hodin hlásí i Spojené státy. Rusko má skoro půl milionu nakažených a přes 6000 mrtvých, nicméně nejpostiženější Moskva zmírňuje od dnešního dne přísná omezení.

Koronavirus povede v USA k rekordnímu uzavírání prodejen

Maloobchodníci ve Spojených státech by v letošním roce mohli v důsledku koronavirové krize oznámit uzavření 20.000 až 25.000 prodejen. Vyplývá to podle serveru CNBC ze studie výzkumné společnosti Coresight Research. Znamenalo by to výrazné překonání rekordu z loňského roku, kdy maloobchodníci v USA ohlásili uzavření zhruba 9300 prodejen.

Polsko kvůli testům horníků očekává velký nárůst případů covidu

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes upozornil, že v příštích osmi až deseti dnech v Polsku přibude velký počet nových případů nákazy koronavirem. Souvisí to s rozsáhlým testováním ve Slezském vojvodství, kde se v tamních uhelných dolech nachází epicentrum nemoci covid-19 v Polsku. Dnes koronavirus testy nově potvrdily u 400 lidí, 19 pacientů zemřelo, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Itálie hlásí dalších 79 úmrtí s covidem-19

Itálie dnes oznámila dalších 79 úmrtí v souvislosti s covidem-19, oproti předchozímu dni jde o mírný nárůst. Italská civilní ochrana však poznamenala, že jsou v bilanci započítáni i zemřelí z předchozích dní. Testy koronavirus potvrdily u dalších 283 lidí, v porovnání s pondělím je nárůst nakažených stabilní, píše agentura Reuters.

Výsledek testu na covid-19 se lidé nově dozví přes aplikaci

Výsledek svého testu na covid-19 si lidé mohou bezpečně stáhnout přes novou aplikaci. Uživatelé, kteří se nechají otestovat v některé ze zapojených laboratoří, se do ní přihlásí na počítači, v mobilu a dalších chytrých zařízeních. Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová o tom informovala ČTK v dnešní tiskové zprávě.

Makaci s covidem léčení remdesivirem neonemocněli

Lék remdesivir podávaný při výzkumu makakům nakaženým koronavirem zabránil tomu, aby se u nich rozvinulo respirační onemocnění. O výsledcích nové studie týkající se přípravku, který vyvinula společnost Gilead Sciences pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, informoval podle dnešní zprávy agentury Reuters časopis Lancet.

Rumunský prezident chce prodloužit koronavirový stav pohotovosti

Stav pohotovosti zavedený v Rumunsku 15. května v rámci boje proti šíření koronavirové nákazy musí zůstat v platnosti ještě dalších 30 dnů do poloviny července. Podle agentury Reuters to dnes řekl rumunský prezident Klaus Iohannis.

Na Baleáry může už tento měsíc jet 10 900 německých turistů, do karantény nepůjdou

Baleárské ostrovy se jako první autonomní region Španělska příští pondělí opět otevřou pro zahraniční turisty, jejichž cesty do země byly omezeny od března kvůli pandemii covidu-19. Jde o pilotní projekt, který schválila španělská vláda a který umožňuje dovézt německým kancelářím až 10.900 německých turistů už tento měsíc. Upřesnilo dnes podle španělských médií vedení Baleár, dříve média informovala o počtu 6000.

V nemocnici Karviná onemocnělo koronavirem sedm sester, dělají se jen akutní operace

Sedm zdravotních sester z chirurgického oddělení krajské Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj má pozitivní test na koronavirus. Zřejmě se nakazily od pacientky. Dvě chirurgické stanice jsou proto sestěhovány do jedné. Chirurgové aktuálně dělají pouze akutní operace. Plánované zákroky jsou zastaveny. Novináře o tom dnes informovala Miroslava Chlebounová z krajského úřadu.

Británie chce na konci června otevřít cestovní koridory do Evropy

Británie chce k 29. červnu otevřít cestovní koridory do evropských zemí s dobrou epidemickou situací. Britští občané by se tak po návratu z dovolené vyhnuli povinné dvoutýdenní karanténě. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo britské turistické sdružení s odvoláním na vysoké vládní činitele.

Šíří virus SARS-CoV-2 i lidé bez příznaků? WHO a odborníci se neshodnou

Hrozba přenosu viru SARS-CoV-2 asymptomatickými lidmi je podle WHO minimální, s tímto názorem se však rozcházejí někteří odborníci. Podle nich v této problematice stále není úplně jasno.

Babiš jednal s Netanjahuem, pozval ho na návštěvu Česka

Premiér Andrej Babiš (ANO) telefonicky hovořil se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem a pozval ho na návštěvu Česka. Politici se také dohodli, že se příští společné jednání české a izraelské vlády uskuteční v Praze, až to okolnosti dovolí. Babiš na dotaz ČTK napsal, že by jednání v Praze vyrovnalo asymetrii ve vzájemných návštěvách.

V USA za poslední den přibylo 450 úmrtí s koronavirem, pandemie slábne

Ve Spojených státech za posledních 24 hodin přibylo 450 úmrtí způsobených koronavirem, uvedla dnes (v pondělí večer místního času) Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). Mezidenní nárůst počtu obětí pandemie je nejnižší za zhruba dva měsíce. Kvůli nemoci covid-19 už podle databáze JHU v zemi umřelo 110.900 lidí a virem SARS-CoV-2 se v USA nakazilo přes 1,96 milionu lidí. V mnoha amerických státech přitom v posledních dnech křivka nových nákaz směřovala nahoru.

Nová statistika: V Británii zemřelo s koronavirem již 64 tisíc lidí

Britský statistický úřad ONS dnes uvedl, že skutečný počet obětí s koronavirem dosáhl v zemi 64.000. K číslu dospěl srovnáním letošních úmrtí s dlouhodobým průměrem, uvedla agentura Reuters. Podle oficiálních dat ministerstva zdravotnictví od začátku epidemie v zemi zemřelo po komplikacích doprovázejících nemoc covid-19 přes 40.500 lidí.

Machu Picchu se opět otevře 1. července, turisté budou muset mít roušky

Jedna z nejvyhledávanější památek Jižní Ameriky - Machu Picchu, které loni navštívilo na 1,5 milionu turistů, se má opět otevřít pro veřejnost 1. července. Informovala dnes agentura Europa Press s odvoláním na peruánské úřady.

Slovensko ruší většinu zbylých restrikcí. Vyhráno ale ještě není, varuje Matovič

Slovensko od středy postupně zruší většinu zbylých karanténních omezení, která přijalo proti šíření koronavinu a která zůstala v platnosti i pro předchozím uvolnění restrikcí. Novinářům to dnes řekl premiér Igor Matovič. Bratislava například umožní cestování do dalších 16 zemí, nebudou omezení pro provoz škol či regulace počtu zákazníků v prodejnách a nošení roušek na veřejnosti bude dobrovolné.