Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Machu Picchu se opět otevře 1. července, turisté budou muset mít roušky

Slovensko ruší většinu zbylých restrikcí. Vyhráno ale ještě není, varuje Matovič

Slovensko od středy postupně zruší většinu zbylých karanténních omezení, která přijalo proti šíření koronavinu a která zůstala v platnosti i pro předchozím uvolnění restrikcí. Novinářům to dnes řekl premiér Igor Matovič. Bratislava například umožní cestování do dalších 16 zemí, nebudou omezení pro provoz škol či regulace počtu zákazníků v prodejnách a nošení roušek na veřejnosti bude dobrovolné.

Rusko má téměř půl milionu nakažených, rozvolňování se nevztahuje na demonstrace

Rusko dnes ohlásilo 8595 nových případů nákazy koronavirem a 171 úmrtí s covidem-19 za uplynulých 24 hodin. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na krizový štáb. O den dříve to bylo 8985 nových případů a 112 úmrtí. Celkem se od počátku pandemie v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel nakazilo 485.253 lidí, z nichž 6142 zemřelo a 242.397 se vyléčilo.

Koronakrize těžce zasáhla ekonomiku Francie, vzpamatuje se nejdříve v roce 2022

Francouzská ekonomika se na úroveň před koronavirovou krizí vrátí nejdříve v roce 2022. Předpověděla to dnes francouzská centrální banka, která odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) Francie v letošním roce klesne o 10,3 procenta. Zaznamená tak nejhlubší propad od druhé světové války. Francie má druhou největší ekonomiku v eurozóně.

Koronavirus v ČR: Vyléčilo se přes 7000 lidí, tři čtvrtiny nakažených

Počet vyléčených z nemoci covid-19 v Česku překročil o devět 7000. Uzdravily se už téměř tři čtvrtiny lidí s prokázanou nákazou. Aktuálně se s ní potýká 2362 lidí. V pondělí přibylo 69 případů nákazy, což byl nejvyšší přírůstek za posledních pět dní. Za sto dnů šíření nákazy se do pondělí covidem-19 nakazilo 9697 lidí, za dnešek byly potvrzeny zatím další dva případy.

V USA se prezidentská kampaň vede ve stínu tří krizí. Jsou strašné pro Afroameričany

Amerika Donalda Trumpa čelí výjimečné kombinaci tří závažných krizí: pandemii, hluboké hospodářské recesi a vyostření rasového problému, které nově vymezují hlavní politické otázky pět měsíců před prezidentskými volbami s čím dál hůře předvídatelným výsledkem, píše agentura AFP.

V Německu přibylo 350 nakažených, zemřelo dalších 37 pacientů s koronavirem

Německo v pondělí zaznamenalo 350 nových případů nákazy koronavirem, což je o téměř 140 více než v neděli. Komplikacím souvisejícím s nemocí covid-19 podlehlo dalších 37 lidí. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

Koronavirus: Karanténní opatření zachránila v Evropě tři miliony lidí, ukázala studie

Rozsáhlá karanténní opatření včetně uzavření obchodů a škol omezila v Evropě šíření koronaviru a pomohla zachránit více než tři miliony životů.

Komik zesměšňuje Putina. Rusové si za koronavirové krize pomáhají černým humorem

Rusové čerpají ze studnice černého humoru, aby si zlepšili náladu během koronavirové krize. Přestože počet nových případů klesá, Rusko je v množství nakažených třetí na světě, po Spojených státech a Brazílii.

Pandemie v Brazílii nepolevuje. Koronavirem je nakaženo přes 700 tisíc lidí

Počet nakažených koronavirem v Brazílii přesáhl 700.000 lidí. Tamní ministerstvo zdravotnictví v pondělí ohlásilo 37.134 úmrtí spojených s covidem-19, za den se jejich počet navýšil o 679 lidí. Nově přibylo 15.564 nově nakažených koronavirem.

60letý řidič s cukrovkou? Analýza ukázala, které skupiny lidí covid-19 zabíjí nejvíce

Je známo, že nový typ koronaviru ohrožuje zejména seniory, pro které může být smrtelný. Analýza televize Sky News ale odhalila další čtyři skupiny lidí, které může současná pandemie ohrozit více, než jiné.

Přes polovinu obyvatel Bergama má protilátky na covid-19, ukázal výzkum

Výzkum na vzorku obyvatel severoitalského města Bergamo ukázal, že více než polovina z nich má protilátky na covid-19. S odvoláním na dnešní prohlášení tamních úřadů o tom informovala agentura Reuters. Město bylo jednou z nejhůře zasažených oblastí v Itálii.

Izrael brzdí uvolňování, nakažených přibývá

Izrael kvůli novému růstu případů koronaviru zbrzdil uvolňování, s nímž vláda počítala tento týden. Premiér Benjamin Netanjahu po setkání s ministry odpovídajícími za řešení epidemie oznámil, že byl zaznamenán "prudký nárůst onemocnění". V zemi minulý týden zaznamenali 800 nových případů koronaviru, zatímco v předchozích čtrnácti dnech pouze 300.

V případě nedohrání sezóny Serie A se nebude v Itálii vyhlašovat vítěz soutěže

Fotbaloví fanoušci na Apeninském poloostrově netrpělivě vyhlíží datum 20. června. Právě tehdy se má rozeběhnout znovu ročník Serie A 2019/20, jenž je ještě stále přerušený kvůli koronavirové pandemii. Stále ale i tak hrozí, že by se sezóna i přes její rozehrání nemusela dohrát do konce tak, jak se plánuje. V takovém případě by se ligový titul v Itálii neuděloval. O tom v pondělí večer rozhodla samotná Italská fotbalová federace (FIGC).

New York se otevírá, lidé se po měsících vrací do práce

Přesně 100 dní poté, co se v největším americkém městě New Yorku potvrdil první nakažený koronavirem, se statisíce místních obyvatel začínají vracet do práce. Místní úřady ode dneška částečně uvolňují ochranná opatření, která zavedly v reakci na pandemii, jež si v tomto více než osmimilionovém městě vyžádala téměř 22.000 obětí.

V souvislosti s Dolem Darkov přibylo 19 nově nakažených

Dalších 19 nových případů nákazy koronavirem evidují od neděle hygienici v souvislosti s ohniskem v Dole Darkov těžební společnosti OKD v Karviné. Celkem už covidem-19 onemocnělo 426 zaměstnanců a jejich blízkých. V úterý by v dole měla skončit druhá vlna testování. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila Krajská hygienická stanice v Ostravě.

Ve Francii s covidem-19 zemřelo dalších 54 lidí

Ve Francii za posledních 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 54 lidí. Celková bilance mrtvých se tak vyšplhala na 29.209, informoval dnes list Le Figaro. Francie tak zůstává co do počtu zemřelých pátou nejpostiženější zemí světa.

Polsko oznámilo rekordních 599 nových případů koronaviru, 12 dolů zastavuje těžbu

Polské ministerstvo zdravotnictví dnes večer ohlásilo rekordní denní přírůstek téměř 600 nových případů nákazy koronavirem a dalších devět úmrtí. Od začátku epidemie se v zemi s přibližně 38 miliony obyvateli nakazilo 27.160 lidí, z nichž 1166 zemřelo. Kvůli rychlému šíření nákazy mezi horníky ve Slezsku na jihu Polska se na tři týdny zastaví těžba uhlí ve 12 dolech.

Itálie má 65 dalších úmrtí s covidem-19, více než v neděli

Itálie v posledních 24 hodinách zaregistrovala dalších 65 úmrtí lidí nakažených koronavirem, infekce se nově prokázala u dalších 280 lidí. Oproti neděli obě bilance mírně vzrostly. S odvoláním na italskou civilní ochranu o tom informovala agentura Reuters.

WHO: V Evropě se situace zlepšuje, globálně je ale horší

I když v Evropě se situace kolem pandemie způsobené koronavirem zlepšuje, globálně se zhoršuje. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus a vyzval svět, aby zvýšil úsilí o zadržení šíření nákazy. Tedros zdůraznil, že teprve před sebou má pandemie vrchol ve Střední Americe.