Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

WHO: V Evropě se situace zlepšuje, globálně je ale horší

Koronavirus: V Česku přibylo za neděli 61 nakažených, testů bylo nejméně od března

Poměr nakažených koronavirem k počtu testovaných v neděli v Česku stoupl na 3,39 procenta, což je nejvíc od 11. dubna. Laboratoře provedly jen 1798 testů na covid-19, tak málo jich bylo naposledy v druhé polovině března. Nakažených v neděli přibylo 61, nejvíc za poslední čtyři dny.

Evropská léková agentura chce o remdesiviru rozhodnout zrychleně

Evropská léková agentura (EMA) chce urychlit proces schvalování léku remdesivir, po kterém se někteří pacienti s covidem-19 rychleji uzdravili. V tiskové zprávě dnes uvedla, že by rozhodnutí o podmínečné registraci mohlo padnout během několika týdnů. Ve Spojených státech úřady již na počátku května povolily nouzové a omezené používání remdesiviru.

V Irsku začala druhá fáze uvolňování, otevřely se obchody

V Irsku se dnes otevřely obchody, které byly kvůli šíření koronaviru uzavřené od konce března. Obyvatelé ostrovní země mohou ode dneška také cestovat do vzdálenosti 20 kilometrů od svých domovů, informovala agentura AFP. Dosud se směli Irové od domovů vzdálit jen na pět kilometrů. Poslední fáze uvolňování čeká Irsko až 20. července.

Německý Göttingen zůstává v zajetí koronaviru, školy budou dál uzavřené

Na rozdíl od zbytku Německa, které se po rozvolnění opatření proti koronaviru vrací k normálnímu životu, jednoho více než stotisícového města přímo uprostřed země se to netýká. Právě naopak. Univerzitní Göttingen se stal ohniskem nákazy. Už před týdnem tu byly opět uzavřeny školy a toto opatření bylo v neděli prodlouženo o další týden. Obyvatelé města se přitom možná budou muset připravit na zavádění dalších omezení, upozorňuje dnes agentura DPA.

Velká Británie hlásí nejméně mrtvých s covidem-19 od 22. března

V Británii za posledních 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 55 lidí. Na twitteru o tom dnes informovalo místní ministerstvo zdravotnictví. Podle specializovaného vládního webu se jedná o nejnižší denní přírůstek mrtvých od 22. března. Celkem s nemocí, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, zemřelo v Británii již 40.597 lidí.

Írán vyzývá své občany, aby nosili roušky. Nemoc covid-19 se opět rychle šíří

Írán dnes doporučil všem svým občanům, aby nosili na veřejnosti roušky, počty potvrzených případů nákazy koronavirem totiž v islámské republice opět ve vyšší míře narůstají. Za uplynulý den v Íránu podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Kijánuše Džahánpúra zemřelo s onemocněním covid-19 dalších 70 lidí a nakažených přibylo 2043.

Počet nakažených v Rusku atakuje půlmilionovou hranici, mrtvých téměř 6000

Počet nových případů nákazy koronavirem v Rusku v uplynulých 24 hodinách činil 8985. Celkem se od počátku pandemie v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel nakazilo 476.658 lidí. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na údaje krizového štábu. O den dříve bylo nových případů o jeden méně, tedy 8984.

Latinská Amerika má přes 1,3 milionu nakažených, dvě země jsou epicentra koronaviru

V Latinské Americe se dosud potvrdilo 1,3 milionu nakažených koronavirem, což je asi pětina evidovaných případů ve světě. Úmrtí s covidem-19 registrují v Latinské Americe téměř 70.000. A zatímco v Jižní Americe je epicentrem nákazy Brazílie, ve Střední Americe je to Mexiko, uvedla dnes agentura Europa Press. Brazílie i Mexiko, stejně jako další země regionu, přitom už uvolňují koronavirová omezení.

Vyhláška navyšuje náklady na zdravotní péči, letos se počítá s 354 miliardami

Návrh kompenzační vyhlášky počítá pro letošní rok s 354 miliardami korun na zdravotní péči proti původním 340 miliardám v úhradové vyhlášce pro rok 2020. Pět miliard půjde na kompenzace za covid-19, většinou na odměny zdravotníků v nemocnicích.

Bezpečnostní rada státu hodnotila krizový štáb, řešily se i povodně na Olomoucku

Bezpečnostní rada státu (BRS) na dnešním zasedání hodnotila činnost Ústředního krizového štábu v době nouzového stavu, který byl v Česku od 12. března do 17. května vyhlášen kvůli pandemii covidu-19. Úřad vlády o tom informoval v tiskové zprávě. Šéf krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) v té souvislosti představil návrh ministerstva vnitra na změny v zákoně o bezpečnosti ČR. Podle Hamáčka se BRS zabývala i aktuálními lokálními povodněmi na Olomoucku.

Britští vědci jsou prý blízko průlomu v léčbě nemoci covid-19. Jasno bude v červenci

Hledání účinné léčby onemocnění covid-19 pokračuje. Blízko velkému průlomu mají být britští vědci, kteří pracují s protilátkami. O účinnosti jejich látky má být jasno nejpozději v červenci, zatím to však vypadá slibně.

V Řecku se otevírají bary a noční kluby, omezení pohybu nadále platí pro migranty

V Řecku se dnes v rámci uvolňování restrikcí otevřely bary, noční kluby a internetové kavárny, informovala agentura AP. První větší krok k zahájení letošní turistické sezóny udělala země již před týdnem 1. června, kdy povolila otevření všech hotelů s celoročním provozem zavřených od března kvůli pandemii covidu-19.

Bolsonaro rozdělil Brazílii. Do ulic vyšly tisíce příznivců i odpůrců prezidenta

Tisíce lidí demonstrovaly v neděli proti brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi v metropoli země Brasílii, Riu de Janeiro či Sao Paulu. Ve všech těchto městech ale vyšli do ulic i jeho příznivci. Informovala o tom agentura EFE, podle níž byly manifestace pokojné. Nicméně po skončení jedné z demonstrací zasáhla policie slzným plynem v Sao Paulu, kde se skupina prezidentových kritiků střetla s jeho příznivci.

Remdesivir dochází? Úřady v USA řeší nepříjemný problém

Zásoby léku remdesivir, který v několika případech použili k léčbě onemocnění covid-19 také čeští lékaři, se ztenčují. Platí to alespoň pro USA, kde hrozí, že v létě nebude dostatek tohoto léku pro všechny pacienty.

Pandemie postupuje. Koronavirem se ve světě nakazilo přes sedm milionů lidí

Počet nakažených koronavirem ve světě překonal sedm milionů. Vyplývá to z aktuální bilance americké Univerzity Johnse Hopkinse (UJH), podle které na komplikace související s infekcí zemřelo přes 400.000 lidí. Milník šesti milionů případů svět podle propočtu JHU dosáhl 30. května.

Covid-19 se objevil v domově důchodců v Litovli, nejméně 16 nakažených

V domově pro seniory v Litovli na Olomoucku se nakazilo novým koronavirem nejméně 16 lidí z řad klientů i personálu. První dva případy se objevily mezi pracovníky domova pro seniory. Zatímco jeden zaměstnanec už nebyl v práci, druhý chodil do zaměstnání i v době, kdy už měl příznaky. Informuje o tom dnešní regionální vydání deníku Mladá fronta Dnes (MfD).

Chaos v Brazílii. Vláda zveřejnila dvě různé statistiky covidu-19

Brazilská vláda v noci na dnešek vnesla další chaos do koronavirových statistik největší země Latinské Ameriky, když s dvouhodinovým odstupem zveřejnila dvě různé bilance. Druhá čísla jsou v počtu denních úmrtí s covidem-19 zhruba o polovinu nižší než první údaje, počty nakažených jsou naopak vyšší. Informovala o tom agentura AFP s tím, že jí ministerstvo neřeklo, která data jsou správná.

"Masakr" Česku nehrozí, tvrdí vědec. Jedno nebezpečí ale koronavirus prý představuje

Jan Konvalinka z Ústavu biochemie a chemie Akademie věd ČR neví, jestli přijde druhá vlna koronaviru. Existuje ale podle něj riziko, že se nemoc smísí s chřipkou, což by mohlo znamenat vážný problém pro české zdravotnictví.

Německo hlásí 214 nových případů nákazy koronavirem

V Německu bylo za neděli zaznamenáno 214 nových případů nákazy koronavirem, dalších šest lidí pak komplikacím souvisejícím s infekcí podlehlo. Vyplývá to z dnes zveřejněné bilance Institutu Roberta Kocha (RKI). Za sobotu v zemi přibylo 301 infikovaných, což bylo o asi stovku méně než o den dříve, a 22 zemřelo.