Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počet mrtvých s covidem překročil 400 000. Nákaza sílí v Polsku a Indii

Počet nakažených v souvislosti s Dolem Darkov překročil 400

V souvislosti s ohniskem nákazy covid-19 na Dole Darkov společnosti OKD v Karviné přibylo od pátku 11 nakažených - devět zaměstnanců a dva rodinní příslušníci. Některé pozitivní případy byly zjištěny při plošném testování přímo v Darkově. Celkem je tak v souvislosti s darkovským ohniskem v evidenci hygieniků 407 pozitivně testovaných. ČTK to dnes řekl Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě.

Brazilská prokuratura vyšetřuje změnu ve statistikách covidu-19

Brazilská prokuratura dala ministerstvu zdravotnictví 72 hodin na to, aby jí vysvětlilo změnu ve statistikách týkajících se nemoci covid-19. Informovala o tom dnes agentura Europa Press. Brazilská vláda v sobotu přestala zveřejňovat souhrnné počty nakažených koronavirem a úmrtí s covidem-19 a publikuje pouze počty za posledních 24 hodin. Podle vlády souhrnná data neodrážejí současnou situaci.

V extrémní chudobě se kvůli pandemii ocitne 60 milionů lidí

Ekonomické dopady pandemie způsobené novým typem koronaviru budou možná patrné až deset let. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC Radio 4 to řekl prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pandemie podle něj zasadila globální ekonomice zničující ránu, po které se více než 60 milionů lidí ocitne v extrémní chudobě. Až miliardy lidí pocítí dopady na své životní úrovni.

Dušek věří, že nekontrolovaná vlna koronaviru nepřijde

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek věří, že přes Česko na podzim nepřejde nekontrolovaná vlna koronaviru. Řekl to dnes v České televizi v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Zároveň ale podotkl, že koronavirus nezmizí. K tomu, zda druhá vlna viru vůbec přijde, uvedl stejně jako prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, že neví a že tvrdit něco jiného by bylo nevědecké.

Papež varoval veřejnost, aby nevěřila ve vítězství nad koronavirem

Papež František dnes vyzval, aby lidé předčasně nevěřili, že se podařilo zvítězit nad koronavirem. Po tradiční polední modlitbě Anděl Páně nabádal věřící na Svatopetrském náměstí, aby nadále byli opatrní a dodržovali pravidla zavedená proti šíření nemoci covid-19, kterou koronavirus způsobuje.

Čína má šest nových případů nemoci covid-19, Indie hlásí rekord

Čína má za poslední den šest nových případů onemocnění novým typem koronaviru, což je o tři více než předchozí den. Z toho pět jsou lidé, kteří se vrátili ze zahraničí. S odvoláním na informace čínského zdravotnického úřadu to dnes uvedla agentura Reuters. Rekordní počet nově nakažených oznámila Indie.

Čína chce narušit vývoj vakcíny proti covidu-19, tvrdí americký senátor

Čína se snaží zpomalit nebo úmyslně narušit vývoj vakcíny proti nemoci covid-19 v západních zemích. Tvrdí to americký republikánský senátor Rick Scott, podle něhož k tomu Spojené státy mají i důkazy.

V Rusku vzrostl počet nakažených koronavirem, méně lidí ale zemřelo

V Rusku za poslední den mírně vzrostl počet nakažených koronavirem, méně lidí ale s nemocí covid-19 zemřelo. Oznámil to dnes ruský krizový štáb. Nově potvrzených případů je 8984, zatímco o den dříve jich bylo 8855. Nákaze podlehlo 134 lidí, proti předchozímu dni o 63 méně.

Poměr nakažených koronavirem k testovaným v sobotu stoupl

Poměr nakažených koronavirem k počtu testovaných v sobotu v ČR stoupl na 1,9 procenta. Je to nejvíce od 20. dubna. Testů ale bylo málo. Laboratoře jich provedly rovných 2000, nejméně od 22. března. Nakažených v zemi v sobotu přibylo 38, což není v posledních dnech nijak výjimečné číslo. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví k dnešním 9:00.

Polsko hlásí za sobotu rekordní počet nově nakažených

V Polsku se v sobotu objevilo 576 nových případů nákazy koronavirem, což je podle polských médií nejvíce od začátku epidemie nemoci covid-19, kterou koronavirus způsobuje. Velkou část mezi nově infikovanými tvoří horníci z uhelného dolu Zofiówka ve Slezském vojvodství.

V Německu klesl počet nově nakažených koronavirem

Počet lidí, kteří se v Německu za posledních 24 hodin nakazili koronavirem, se zvýšil o 301 na celkových 183.979. To je zhruba o 100 méně než o den dříve. Vyplývá to z dnes zveřejněné statistiky Institutu Roberta Kocha (RKI).

V Brazílii za poslední den zemřelo s covidem-19 přes 900 osob

V Brazílii za uplynulý den přibylo přes 27.000 nových případů nákazy koronavirem. Celkový počet zemřelých s koronavirem se zvýšil o 904. S odkazem na nová data ministerstva zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters. Celkem má země už 35.930 obětí covidu-19, což je nejvíce na světě po Spojených státech a Británii.

V Brazílii výrazně přibývá nakažených, vláda reviduje data

V Brazílii už několik dní v řadě přibývá za den kolem 30.000 potvrzených případů nákazy koronavirem, v pátek přibylo 30.830 nakažených a 1005 úmrtí s covidem-19. Ode dneška přitom přestala fungovat stránka ministerstva zdravotnictví, na níž byla data denně zveřejňována. Vláda k tomu řekla, že údaje je nutné revidovat, protože neodrážejí současnou situaci. Informovala agentura Reuters.

Koronavirem se nakazilo už 7 milionů lidí. 400 tisíc zemřelo

Ve světě je evidováno už sedm milionů lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na své propočty.

Oslavy vylodění v Normandii se kvůli pandemii nesly v komorních duchu

Téměř bez veteránů se letos musely obejít oslavy 76. výročí vylodění západních spojenců v Normandii během druhé světové války. Pietní akce se kvůli pandemii covidu-19 nesly spíše v komorních a formálním duchu, uvedla agentura AFP.

V Nizozemsku začalo usmrcování norků kvůli koronaviru

Na deseti nizozemských farmách dnes začali usmrcovat norky kvůli obavám, že z těchto zvířat nakažených koronavirem se infekce může přenést na člověka. Podle agentury Reuters úřady nařídily utratit norky z chovů zasažených nákazou, na kožešinových farmách, kde se virus neobjevil, tyto malé šelmy usmrcovány nebudou.

Rychlotesty na covid-19 zůstanou lékařům pro testování zájemců

Rychlotesty na covid-19, které zjišťují protilátky, zůstanou lékařům pro testování zájemců. Mohou být také do budoucna využity pro různé další populační studie. Do Česka jich bylo objednáno přes 709.000 kusů. Na dotaz ČTK to sdělila Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Testy z kapky krve zjistí, zda testovaný nemoc prodělal. Používaly se pro dubnovou studii zjištění imunity v populaci.

Počet nakažených koronavirem v Rusku se blíží k půl milionu

Počet nakažených koronavirem se v Rusku v předchozím dni přehoupl přes hranici 450.000. Potvrzených případů přibylo 8855 a nákaze podlehlo 197 lidí, o 53 více než o den dříve. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních informací krizového štábu.

Na Dole Darkov začala další část plošného testování zaměstnanců

Na Dole Darkov společnosti OKD v Karviné, kde je ohnisko koronaviru, dnes začala další část plošného testování zaměstnanců. ČTK to řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Celkem nyní chtějí hygienici otestovat okolo 1600 lidí, 387 z nich odebrali vzorky už v úterý.