Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Austrálie sebrala polovinu pomoci lidem, kteří přišli za epidemie o práci

V Dole Darkov má 120 zaměstnanců a 12 jejich příbuzných covid-19

V souvislosti s hromadnou nákazou covidem-19 v Dole Darkov na Karvinsku hygienici aktuálně evidují 120 nakažených horníků a 12 jejich příbuzných, u nichž je hotovo epidemiologické šetření. Celkem mají hygienici ale okolo 150 pozitivních testů, jenže některé nakažené horníky stále dohledávají.

Zemřelo dvoudenní dítě nakažené koronavirem. Nejspíš se nakazilo od matky

Děti podle názoru některých odborníků nepatří k nejohroženějším skupinám, i u nich však může mít onemocnění covid-19 dalekosáhlé důsledky. Z Afriky dokonce dorazila zpráva o úmrtí teprve dvoudenního dítěte, které se nejspíš nakazilo přímo od matky.

Singapur povolal do boje s koronavirem robota

Nákupní centrum v Singapuru nasadilo do boje s koronavirem nově vyvinutého robota, který ale místo chemikálií využívá záření. Zatímco na mnoha místech po celém světě se stal normou chemický postřik, singapurský robot využívá k dezinfekci nejen povrchů, ale i obtížně dostupných trhlin a vzduchu, ultrafialové (UV) lampy píše agentura Reuters.

V Číně se nově nakazili koronavirem čtyři lidé

Čína zaznamenala ve čtvrtek čtyři případy koronavirové infekce, tedy o dva více než předchozí den.

V USA přibylo za den 1255 zemřelých s koronavirem

Ve Spojených státech zemřelo s nemocí covid-19 za posledních 24 hodin 1255 lidí. V porovnání s předchozím dnem je denní přírůstek o více než 300 nižší. Celkem už země eviduje 94.661 obětí pandemie, vyplývá z dat Univerzity Johnse Hopkinse (JHU).

Brazílie hlásí už více než 20 000 úmrtí po nákaze koronavirem

Počet úmrtí po nákaze koronavirem v Brazílii překročil 20.000. Ve čtvrtek zde zemřelo 1188 lidí s nemocí covid-19, což je doposud nejvyšší denní bilance. Celkem už jihoamerická země eviduje 310.087 případů koronavirové nákazy, přičemž 18.508 jich přibylo v posledních 24 hodinách. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

Další uvolňování omezení bude záležet na epidemiologické situaci

Výběr informací o dalším uvolňování opatření, zavedených kvůli pandemii nového typu koronaviru (v pondělí 25. května se otevře první stupeň škol, venku nebudou povinné roušky a uvolní se i řada dalších omezení):

Nárůst počtu případů covidu-19 byl ve čtvrtek nejnižší za týden

Denní nárůst počtu potvrzených případů nemoci covid-19 způsobované koronavirem byl v Česku ve čtvrtek nejnižší za celý týden. Přibylo 33 nových případů na celkových 8754.

Ve Stockholmu má bez karantény protilátky jen sedm procent lidí

Ve Švédsku se i bez nařízené karantény a bez větších omezení běžného života zatím nakazilo koronavirem jen minimum lidí. Z testování v metropoli Stockholmu vyplynulo, že protilátky proti viru SARS-CoV-2 má v krvi jen 7,3 procenta obyvatel a že ani liberální přístup v boji s nemocí covid-19 nejspíš nepomůže rychle vybudovat kolektivní imunitu, napsal dnes deník The Guardian.

Ve Francii evidují 83 nových úmrtí, 318 potvrzených infekcí

Dalších 83 úmrtí na nemoc covid-19 ohlásily za den nemocnice a domovy důchodců ve Francii, kde tak oficiální bilance epidemie narostla na 28.215 mrtvých. Od středy dále přibylo 318 známých případů nákazy koronavirem a zatím se tak nenaplňují obavy z rychlejšího šíření infekce v důsledku uvolňování karantény. To v zemi začalo minulé pondělí.

Brazílie láme rekordy, má skoro stejně nakažených jako Rusko

Brazílie dál láme rekordy v počtu lidí nakažených koronavirem během jediného dne. Za uplynulých 24 hodin jich přibylo 20.000, a celkem tak má jihoamerická země již téměř 300.000 infikovaných. Brzy by tak mohla předstihnout Rusko, které má s více než 317.000 infikovaných druhý nejvyšší počet nakažených na světě, po Spojených státech. Ty zůstávají dál nejpostiženější zemí světa co do počtu nakažených i mrtvých.

U předškolních dětí není nutné používání dezinfekce

U předškolních dětí není nutné, aby používaly dezinfekci. Při čištění rukou postačí důkladné půlminutové mytí tekutým mýdlem a teplou vodou a osušení jednorázovými papírovými ručníky. Takové doporučení k provozu mateřských škol či dětských skupin v souvislosti s covidem-19 dnes vydali pražští hygienici na webu. Dodali, že při použití dezinfekce u malých dětí se může citlivá dětská kůže poškodit či dostat například do očí.

Itálie má znovu nižší přírůstek obětí koronaviru i nakažených

V Itálii opět mírně klesla denní bilance úmrtí pacientů s koronavirem i nových případů nákazy. Mrtvých za posledních 24 hodin bylo 156, nově nakažených 642, informoval dnes úřad civilní ochrany. O den dříve počet obětí vzrostl o 161, infikovaných bylo 665.

Vědci pracující na vakcíně hlásí opatrný optimismus

Vědci z celého světa, kteří pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru, začínají být opatrně optimističtí, že toto úsilí do konce příštího roku přinese ovoce. Ve středeční analýze současného stavu "závodu o vakcínu" to napsal deník The New York Times (NYT). Naděje živí mimo jiné výzkum jisté bostonské laboratoře, jejíž prototyp očkovací látky údajně ochránil před nákazou opice.

MSF: Covid-19 způsobil v Adenu katastrofu. Lidem kolabují plíce, mnozí umírají doma

Covid-19 způsobuje v Jemenu katastrofu. Nasvědčují tomu mimo jiné počty mrtvých ve zdravotnickém středisku pro léčbu tohoto onemocnění Lékařů bez hranic v Adenu, což je jediné zařízení na jihu Jemenu, které se plně věnuje pacientům s touto nemocí. Země potřebuje urgentně mezinárodní pomoc.

V Česku dnes s covidem-19 přibylo 22 nemocných a dvě úmrtí

V Česku dnes zatím přibylo 22 nakažených novým typem koronaviru, celkový počet případů se dostal na 8743. Vyléčilo se 5922 lidí, počet od rána stoupl o 86. Dvě úmrtí zvýšila počet zemřelých s nemocí covid-19, kterou koronavirus způsobuje, na 306. Aktuálně nemocných tak ubylo na 2515. Vyplývá to z údajů k 17:30 na webu ministerstva zdravotnictví.

Rakousko opět nastartuje cestovní ruch, chce provádět tisícovky testů na covid-19

Rakouská vláda chce při obnovování turistického ruchu po 29. květnu otestovat na koronavirus co nejvíce zaměstnanců hotelů a ubytovacích zařízení. Kancléř Sebastian Kurz dnes ujistil, že země bude do testovacích kapacit investovat velké prostředky. Prezident rakouské hospodářské komory Harald Mahrer podle agentury APA řekl, že cílem je celoplošné provádění 65.000 testů týdně.

Pandemie covid-19 v Británii polevuje, denní bilance úmrtí klesá

Britské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo smrt dalších 338 lidí s pozitivním testem na koronavirus, čímž oficiální bilance epidemie covidu-19 v zemi narostla na 36.042 úmrtí. S novým denním součtem ale pokračuje sestupný trend statistiky obětí. O den dříve bylo nahlášeno 363 úmrtí s virem SARS-CoV-2, minulý čtvrtek jich vláda nově registrovala 428.

Trumpův exprávník Cohen předčasně propuštěn z vězení, kvůli koronaviru

Michael Cohen, někdejší právník amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyšel předčasně z vězení kvůli obavám, že by mohl přijít do styku s osobami nakaženými koronavirem. Napsala to agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj seznámený se situací. Podle předchozích zpráv amerických médií by si měl zbytek svého trestu odpykat v domácí izolaci.