Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Latinská Amerika je novým epicentrem pandemie: Brazílie trhla další rekord v počtu nakažených

Ohnisko koronaviru v Dole Darkov: Dalších 27 nakažených, mezi nimi i školák

Testy potvrdily nákazu koronavirem u dalších 27 lidí, která souvisí s ohniskem nemoci v Dole Darkov v Karviné. ČTK to dnes řekla Irena Martinková z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Celkem tak v návaznosti na Důl Darkov bylo pozitivně testováno už téměř 150 lidí, zaměstnanců OKD a jejich rodinných příslušníků. Další stovky kontaktů musejí hygienici prověřit.

Pandemie: Na covid-19 zemřelo v Evropě už přes 170 tisíc lidí

V Evropě s covidem-19 zemřelo již více než 170.000 lidí. Vyplývá to z dat, která ke dnešku shromáždila agentura AFP. Téměř tři čtvrtiny všech evropských obětí pandemie pochází jen ze čtyř zemí: Británie, Itálie, Francie a Španělska. Na celém světě si pandemie covidu-19 vyžádala již přes 328.000 mrtvých.

Itálie se vzpamatovává z koronaviru. To nejhorší je za námi, tvrdí Conte

Itálie se, pokud jde o pandemii covidu-19, dostala z nejhoršího, prohlásil dnes podle agentury AP italský premiér Giuseppe Conte. Přísná karanténní opatření v zemi se pomalu uvolňují a podle ministerského předsedy je třeba do nové fáze vstoupit s důvěrou a odpovědností. Jak dodal, Itálie v rámci úsilí o "znovunastartování ekonomiky" otevře své hranice pro obyvatele celé Evropské unie od 3. června a nebude vyžadovat povinnou karanténu.

Covid-19: Hygienici budou dělat preventivní testy v ubytovnách, oznámil Prymula

Hygienici by měli zahájit preventivní testování zejména ve větších ubytovnách, kde je největší riziko přenosu nákazy. Vedou se o tom jednání s cizineckou policií. Průběžné testování by měly v těchto místech zvážit i firmy. Opatření podniků pro návrat pracovníků k běžnému provozu by měla počítat s případnou další vlnou nákazy.

Projde německo-francouzský plán? Politiky čeká souboj o fond klíčový pro budoucnost EU

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik - tedy Německa a Francie - měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun).

Spoléhat se na vakcínu proti covid-19? Průkopník v oblasti HIV lidstvo varuje

Uznávaný vědec ze Spojených států ve středu oznámil, že lidé se vakcíny proti viru SARS-CoV-2 nemusí nikdy dočkat. Ačkoliv vědec uznal, že vakcína může být vyvinuta, tak o její účinnosti pochybuje. „S tím bych moc nepočítal,“ řekl vědec.

Covid-19: Demokratické okresy v USA evidují víc obětí než republikánské. Proč?

V okresech v USA, které se kloní k demokratům, zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 v průměru třikrát více lidí než v republikánských baštách, všimla si agentura Reuters. Podle ní může být tato statistika vysvětlením, proč v pandemií nejvíce zasažené zemi světa, tedy ve Spojených státech, panují mezi lidmi tak rozdílné názory na kvalitu, rychlost a dostatečnost reakce vládní administrativy i na podobu dalších vhodných kroků do budoucna.

Španělsko se turistům otevře zřejmě v červenci. Jaká budou pravidla na plážích?

Španělsko by se pro zahraniční turisty mělo otevřít v červenci, řekla dnes v rozhovoru s agenturou EFE místopředsedkyně španělské vlády Teresa Riberaová. Oficiální termín ale kabinet zatím nestanovil. Už v pondělí ministr dopravy José Luis Ábalos avizoval, že země se neotevře turistům dříve, než koncem června přestane platit omezení pohybu mezi španělskými provinciemi, zavedené v březnu kvůli pandemii covidu-19.

Zotavovací akce pro děti jsou povoleny od 27. června, školy v přírodě budou až na podzim

Školy v přírodě a jiné vícedenní výlety, které pro děti pořádají školy, se kvůli opatřením proti koronaviru zřejmě budou moct konat až na podzim. Vyplývá to z informací ministerstev školství a zdravotnictví na dotaz ČTK. Podle tiskového oddělení ministerstva školství schválila vláda v pondělí 18. května mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které vícedenní akce škol zakazuje do odvolání.

V Rusku zemřelo už více než 3000 lidí s koronavirem

Počet pacientů s koronavirem, kteří zemřeli, v Rusku překročil hranici 3000. Celkem jich je 3099 poté, co za poslední den komplikacím provázejícím covid-19 podlehlo 127 osob, informují dnes tamní úřady. Nově se nakazilo 8849 lidí, což je o 85 více než o den dříve. Podle agentury Reuters má dnes do Ruska ze Spojených států dorazit první dávka pomoci ve formě zdravotnického materiálu.

Hromadná nákaza koronavirem na Dole Darkov: Chystá se další testování

Tento víkend se na Dole Darkov na Karvinsku, kde vypukla hromadná nákaza koronavirem, chystá další testování zhruba pro 1000 lidí. Prověří se tak všichni zaměstnanci dolu, kteří ještě nebyli testováni. ČTK to dnes řekla ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Pavla Svrčinová. Podle výsledků se rozhodne o dalších opatřeních.

Člověk v tísni vyhlásil kvůli koronaviru sbírku SOS Svět

Nevládní organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku SOS svět na pomoc lidem z nejchudších zemí, kteří se kvůli koronavirové pandemii dostali do ještě tíživější situace, než ve které byli před tím, a přišli o zdroje obživy.

Fastfoody v Česku se připravují na otevření, někde instalují plexiskla

Řetězce rychlého občerstvení se připravují na pondělní otevření poboček po 72 dnech. Snižují počty míst v interiérech, například v KFC si budou pracovníci mýt ruce každou půlhodinu, dříve to bylo po hodině. V případě možné kontaminace, například po doteku oblečení, si je půjdou umýt okamžitě, uvedl prezident KFC pro Česko a Rakousko Libor Hubík. V řetězci McDonald´s se instalovala plexiskla.

V Íránu se koronavirem nakazilo 10 tisíc zdravotníků

Koronavirem se v Íránu nakazilo 10.000 zdravotníků. S odvoláním na náměstka ministra zdravotnictví o tom informovala íránská agentura ILNA. Celková íránská bilance mrtvých s covidem-19 je nyní podle americké Univerzity Johnse Hopkinse 7183 lidí. Podle oficiální statistky úřady registrují téměř 127.000 infikovaných.

Německé prostitutky chtějí zpět do práce, předložily nový hygienický plán

Do složité finanční situace se kvůli omezením, k nimž vedl koronavirus, dostala značná část německých prostitutek. Usilují proto o co nejrychlejší návrat do práce. Aby to bylo možné, předložily nový hygienický plán, který počítá například se sexem maximálně ve dvou nebo vždy nasazenou ochranou úst a nosu. V rozhovoru s ČTK to řekla Susanne Bleierová Wilpová z německého Svazu pro erotické a sexuální služby.

Čtyři z pěti obětí koronaviru v USA mohli žít dál, tvrdí studie. Kde se stala chyba?

USA jsou jednou z nejpostiženějších zemí epidemií nemoci covid-19. Podle nejnovější studie ale situace v zemi vůbec nemusela být tak zlá. Čtyři z pěti obětí nákazy koronavirem mohli dle odborníků stále žít. Co bylo zapotřebí udělat?

Operace Warp Speed: Trumpův slib rychlé vakcíny posiluje odpor k očkování, šíří se konspirace

Příslib amerického prezidenta Donalda Trumpa, že do konce letošního roku zajistí v rekordně krátkém čase vakcínu proti covidu-19 dostupnou pro všechny Američany, posiluje u některých lidí strach a odpor k očkování.

V Británii začali testovat hydroxychlorochin, který bere Trump

Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin, který podle svých slov preventivně užívá americký prezident Donald Trump. Výsledek studie se očekává na konci tohoto roku, informoval dnes zpravodajský web BBC.

Americké zdravotní sestry jsou v době pandemie v ohrožení života, potvrdil průzkum

Zdravotníci jsou jednou z nejvíce zasažených skupin onemocněním covid-19, zejména pak zdraovtní sestry, které jsou s nemocnými v neustálém kontaktu. Podle průzkumu v USA musí zdravotní sestry opakovaně používat ochranné masky, téměř třetina z nich nebyla testována. Vedlo to ke smrti více než 100 sestřiček.