Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

ČSA dnes začnou létat. Obnoví provoz prvních tří linek

Němci se dožadují, aby mohli na Mallorku, pokud tam vlastní dům. Španělsko je proti

Němci se u španělských úřadů dožadují, aby jim umožnily cestu na Mallorku, jestliže tam vlastní nemovitost. Madrid to ale odmítá a trvá na tom, že si Němci musejí počkat, až skončí celostátní karanténa.

Salvadorský prezident se mění v diktátora. Vyhlásil nouzový stav, ignoroval parlament

Salvadorský prezident Nayib Bukele v sobotu v noci bez schválení parlamentu vyhlásil v zemi nouzový stav umožňující rozšířit restriktivní opatření proti šíření nákazy koronaviru. Vyvolal tak příval kritiky, že je tento postup neústavní, uvedla agentura Reuters. Salvadorští zákonodárci a žalobci dnes prohlásili, že prezidentský dekret napadnou, protože podle nich překračuje Bukeleho pravomoci.

Komentář

Komentář lékaře: Pomůže koronavirová pandemie rozpoznat svůdce od vůdce

KOMENTÁŘ VLADISLAVA CHVÁLY - Čeština je obdivuhodný jazyk. Rozdílem jediného písmenka umí rozlišit zcela zásadní diference. Například uvěření- ověření, nebo vůdce- svůdce. Jen jestli ono se nám to díky té podobnosti spíš neplete. Ale na to bychom se museli podívat podrobněji.

Těžký život domácích mazlíčků v době koronaviru. Nikdo netušil, co se stane

Pandemie koronaviru dopadá i na domácí mazlíčky. Velké téma je to v USA, kde nákaza podlehlo poměrně hodně lidí a o jejich zvířata se nyní nemá kdo postarat. Jak tam s touto nepříjemnou situací naložili?

V Praze přibylo 22 případů koronaviru, zajímavá je situace na jihu Čech

Laboratorní testy potvrdily v Praze za posledních 24 hodin 22 nových případů nákazy koronavirem, od začátku epidemie v březnu jich je tak 1927. Vyléčených od sobotního večera přibylo o jednoho na 1072 lidí. Počet zemřelých s koronavirem se několik dní nezměnil a zůstává na 80.

Ve Francii dnes výrazně vzrostl počet úmrtí na covid-19. Co se stalo?

Počet lidí, kteří ve Francii zemřeli s novým typem koronaviru, překonal hranici 28.000. Za poslední den přibylo dalších 483 mrtvých, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. Denní přírůstek je tak nejvyšší od 23. dubna. Případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 se ve Francii potvrdilo už 142.291.

Problém v boji s pandemií: Sars-CoV-2 je vysoce nakažlivý už před prvními příznaky

Vir Sars-CoV-2 muže nakažený člověk přenést na jiného ještě předtím, než se u něj projeví první příznaky nemoci covid-19.

Roušky snižují šíření koronaviru, prokázal experiment na křečcích

Pokusy na křečcích odhalily, že hromadné používání roušek snižuje přenos koronaviru, jenž způsobuje nemoc covid-19. Oznámil to dnes tým vědců z Hongkongu, které citovala agentura AFP.

Covid-19 v Česku slábne, dnes zatím přibylo jen pět případů

Potvrzených případů koronaviru v ČR dnes zatím přibylo pět na 8460. Konečná čísla budou ale známa až po půlnoci a o víkendu navíc laboratoře provádí méně testů než ve všední dny. Obdobně nízké denní přírůstky nakažených byly na počátku epidemie v prvních březnových dnech. Tento týden činily kolem 50 případů s výjimkou čtvrtku. Aktuálně se s nemocí potýká 2727 lidí.

Norsko oslavilo Den ústavy v koronavirovém stylu, na pomoc dorazil Schwarzenegger

Kapely hrající bez diváků, dětské průvody zrušené poprvé od války a národní hymna zpívaná z balkonů... Norský národní svátek Den ústavy je obvykle barvitou oslavou, ale dnes ho oslavily jen malé hrstky lidí, anebo se oslavy kvůli pandemii nemoci covid-19 přesunuly online.

Šéf Fedu: K plnému zotavení ekonomiky bude asi nutná vakcína

K tomu, aby se americká ekonomika plně zotavila z dopadů pandemie, bude zřejmě nutná vakcína proti koronaviru. V pořadu Face the Nation televizní sítě CBS to dnes řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Je tedy podle něj pravděpodobné, že proces zotavení se protáhne hluboko do příštího roku.

Itálie oznámila "pouze" 145 nových úmrtí na koronavirus, nejméně od 9. března

V Itálii za poslední den zemřelo dalších 145 lidí s koronavirem. To je nejnižší denní přírůstek od 9. března. Celková bilance zemřelých tak vzrostla na 31.908, informovala dnes agentura Reuters. V zemi se od začátku epidemie potvrdilo už 225.435 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2.

1,3 miliardy lidí musí zůstat doma. Indie prodloužila zákaz vycházení

Indická vláda dnes prodloužila zákaz vycházení do 31. května. V mírnějších oblastech nákazy bude ale možné zmírnit restrikce v zájmu usnadnění ekonomické aktivity, informovaly zahraniční agentury. K prodloužení zákazu vycházení, který se vztahuje na 1,3 miliardy lidí, přistoupilo ministerstvo vnitra na žádost celonárodního krizového štábu.

Covid-19: V Británii dnes zemřelo nejméně lidí od 24. března, má to ale háček

V Británii zemřelo s covidem-19 za poslední den dalších 170 lidí. Podle specializovaného vládního webu je to nejnižší denní přírůstek od 24. března. Celková bilance mrtvých vystoupila na 34.636, informovala dnes agentura Reuters. Případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 se v Británii potvrdilo už 243.303.

Jedna třída školky v Praze musela kvůli koronaviru do karantény

Mateřská škola v pražském Suchdole musela uzavřít jednu ze svých tříd, protože jedno dítě mělo pozitivní test na koronavirus. Podle nařízení hygieniků bude třída do 29. května ve 14denní karanténě. ČTK to dnes řekl ředitel školy Stanislav Zelený, škola o tom informovala i na webu.

VIDEO: Jak snadno se rozšíří virus v restauraci? Pokus to ukázal jasně

Na řadě míst světa se začínají uvolňovat opatření zavedená ve snaze zastavit šíření koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19. Leckde už jsou otevřené i restaurace a japonská televizní síť NHK se rozhodla vyzkoušet, jak snadno se v tomto prostředí může infekce šířit, napsal zpravodajský server CNN.

Babiš: Chytrou karanténu musí přebrat ministerstvo zdravotnictví

Premiér Andrej Babiš zkritizoval nízkou angažovanost ministerstva zdravotnictví v projektu chytré karantény, která má pomáhat ve vyhledávání kontaktů nakažených koronavirem nového typu a ohnisek nemoci. Vláda v pondělí projedná přechod projektu pod tento resort, řekl dnes v rozhovoru pro Českou televizi.

Důl Darkov má už 17 horníků s covid-19, hygienici zřejmě nařídí plošné testování

Důl Darkov na Karvinsku má k dnešnímu dni již 17 horníků s nemocí covid-19. Nemocných je i pět jejich rodinných příslušníků. Hygienici tam proto v pondělí s největší pravděpodobností nařídí plošné testování. ČTK to řekla ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) Ostrava Pavla Svrčinová.

Írán hlásí téměř 7000 obětí koronaviru, hlásí nová ohniska nákazy

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 se v Íránu blíží hranici 7000. Za poslední den zemřelo 51 pacientů s koronavirem, čímž se celková bilance úmrtí zvýšila na 6988. Nově nakažených přibylo 1806, více než o den dříve. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura AFP.