Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Respirátory z Číny netěsní, pokud se nepřilepí, píše server

Británie už má po Itálii nejvíce mrtvých s covid-19 v Evropě

V Británii dnes po změně vedení statistiky narostl počet zemřelých s covidem-19 o téměř 4500 na 26.097, a země má tak po Itálii (27.682) nejvíce obětí v Evropě. Zdaleka nejpostiženější zemí světa ale zůstávají USA, kde je přes milion nakažených a počet mrtvých se blíží k 60.000.

Počet nakažených překročil v USA o 23 tisíc hranici jednoho milionu

Počet pacientů nakažených koronavirem překročil v USA o 23.000 hranici jednoho milionu. Vyplývá to ze souhrnné statistky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Na komplikace spojené s onemocněním covid-19 zemřelo ve Spojených státech 59.000 lidí. Nejhorší zůstává situace ve státě New York s hlavním epicentrem ve stejnojmenném městě.

Situace na Slovensku, v Polsku a Maďarsku zůstává stabilní

Údaje o denním přírůstku osob nově nakažených koronavirem a úmrtí spojených s touto infekci jsou nadále stabilní v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku. Vyplývá to z aktuálních údajů zveřejněných úřady těchto tří zemí. Varšava ale v posledních dnech naznačuje mírně stoupající tendenci v počtech nakažených.

Francie už eviduje přes 24 tisíc mrtvých s covid-19

Francie eviduje od 1. března již 24.087 zemřelých v souvislosti s koronavirem. Za poslední den tam komplikacím spojeným s nákazou podlehlo dalších 427 lidí, což je mírný nárůst oproti předchozímu dni. V zemi však již dva týdny ubývá pacientů v nemocnících i na jednotkách intenzivní péče.

Britové změnili metodiku a nově evidují přes 26 tisíc obětí covid-19

Británie k dnešnímu dni eviduje již 26.097 mrtvých s koronavirem, což je druhý největší počet v evropských zemích. Počet obětí nákazy skokově vzrostl poté, co britské úřady začaly do statistik započítávat zemřelé ze všech prostředí, například z pečovatelských domů, které jsou nákazou silně zasaženy.

WHO se hájí. Jednali jsme rychle a důrazně, tvrdí její šéf

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes prohlásil, že jeho organizace od počátku konala rychle a rozhodně, aby varovala svět před koronavirovou nákazou.

Pandemie ohrožuje živobytí poloviny pracovníků po celém světě

Zhruba 1,6 miliardy lidí pracujících v šedé ekonomice, tedy téměř polovina globální pracovní síly, čelí v důsledku koronavirové krize bezprostřední hrozbě ztráty svého živobytí. Uvedla to ve své dnešní zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO).

Z nemoci covid-19 už se v ČR vyléčilo 3000 lidí. Dnes nikdo nezemřel

Počet vyléčených z covidu-19 se v Česku přehoupl přes 3000. Dnes se uzdravilo 137 lidí, celkem jde už o 3096 vyléčených. Nikdo s nemocí covid dnes nezemřel, což se stalo naposledy 15. dubna. Definitivně to potvrdí až údaje po půlnoci. Nových případů nákazy zatím dnes testy prokázaly 59, tedy stejně jako za celé úterý. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:25.

Američané chtějí vidět laboratoř ve Wu-chanu, Čínu žádají o přístup

Washington dnes znovu vyzval čínské úřady, aby umožnily kontrolu virologické laboratoře ve Wu-chanu, kterou někteří označují za původce nákazy koronavirem způsobujícím covid-19. Ministr zahraničí Mike Pompeo na tiskové konferenci ve Washingtonu prohlásil, že svět se musí seznámit s tím, jak ve Wu-chanu epidemie vznikla. "Peking musí být transparentní," řekl ministr.

Belgie má dalších 170 úmrtí na koronavirus, Nizozemsko 145. Jaká je situace ve Švédsku?

V Belgii v uplynulých 24 hodinách zemřelo dalších 170 lidí s koronavirem, čímž počet mrtvých stoupl na 7501, informoval dnes tamní krizový štáb. V Nizozemsku zemřelo dalších 145 nakažených, čímž počet mrtvých stoupl na 4711, uvedl nizozemský Národní ústav pro veřejné zdraví (RIVM).

V Praze bude fungovat tzv. létající zdravotnický tým

V pražských domovech pro seniory či lidi s postižením budou se zdravotnickou péčí pomáhat tzv. létající zdravotnické týmy. Krizový tým lékařů a sester bude fungovat od pondělí 4. května a dále v pracovních dnech od 08:00 do 18:00. Denně by mohli zdravotníci navštívit čtyři nebo pět zařízení. Novinářům to dnes řekla radní Milena Johnová (Praha Sobě).

Řízení kvůli přestupkům za zrušená opatření se zastaví, oznámil Hamáček

Správní orgány budou podle právníků ministerstva vnitra muset zastavit řízení o přestupcích proti vládním opatřením, která zrušil soud, řekl Hamáček. Ministerstvo vnitra uzavřelo osm smluv s českými firmami na dodávky ochranných pomůcek v hodnotě 76 milionů korun. Dodají nanoroušky, štíty a brýle.

"Malá Čína" v Itálii. Město u Florencie budí údiv, pandemii covid-19 zvládlo

Italskému městu Prato ležícímu nedaleko Florencie se někdy přezdívá "malá Čína". Koncentrace čínských obyvatel je zde největší v celé Evropě a mnozí proto v začátcích pandemie covidu-19 očekávali, že na tomto místě nákaza udeří obzvlášť tvrdě. Nastal však opačný vývoj, přičemž přítomnost početné čínské menšiny zřejmě městu pomohla, napsal web Politico.

Děti se prarodičům vyhýbají zbytečně? Švýcaři po zjištění vědců mění názor

V řadě zemí doporučují epidemiologové, aby se děti vyhýbaly prarodičům i ostatním důchodcům kvůli hrozbě nákazy novým koronavirem. Ve Švýcarsku ale s odvoláním na zjištění vědců mění názor. Experti se však zcela neshodnou.

Na pohřeb rabína v New Yorku se sjely stovky židů, starosta Bill de Blasio zakročil

Newyorský starosta Bill de Blasio osobně zakročil při pohřbu rabína židovské ultraortodoxní komunity v Brooklynu. V úterý večer na něj přišlo několik set příslušníků této komunity bez ohledu na opatření zavedená v New Yorku kvůli koronaviru.

Austrálie trvá na vyšetřování původu koronaviru, Čína se opět ohradila

Austrálie nepolevuje ve snaze prosadit mezinárodní vyšetřování původu koronaviru, proti čemuž se Čína ostře vymezuje. Stupňující se roztržka mezi těmito dvěma státy by mohla ovlivnit jejich diplomatické a ekonomické vztahy, píše dnes agentura Reuters.

Ošetřovné zavedené kvůli zavření škol vzroste na 80 procent, Senát schválil novelu

Ze 60 na 80 procent denního vyměřovacího základu vzroste ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s potomky v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi. Senát dnes novelu schválil hlasy 64 ze 68 přítomných členů, proti nebyl nikdo. Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Rozvolňování mě děsí. Česko by promořovalo 10 let, nebo zemře 100 000 lidí, říká lékař

Molekulární imunolog AV ČR Václav Hořejší tvrdí, že ho děsí, že by se koncem května měly otevřít vnitřní prostory restaurací a umožnit některé akce s až 50 účastníky. Obává se jak druhé vlny pandemie nového typu koronaviru, tak i promořování, které by v Česku způsobilo katastrofu.

Počet nakažených v Rusku atakuje hranici 100 tisíc, nejhůř je na tom Moskva

Rusko zaznamenalo 5841 nově potvrzených případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin, což je méně než předchozí den, kdy tento počet činil 6411.