Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Španělsko hlásí rekordní počet uzdravených z covid-19, uvolňování karantény bude mít 4 fáze

Nejen lék a vakcína. Lékaři narazili na přístroj, který může pomoci pacientům s covid-19

Lékaře v souvislosti s nemocí covid-19 nezajímají jen léky či vakcína, ale také přístroje, které by mohly pomoci pacientům. V USA na jeden takový narazili. Jeho využití ale dává smysl jen v přesně určených případech.

Latinská Amerika eviduje 9000 úmrtí s covidem-19, nejvíc je zasažena Brazílie

V Latinské Americe zemřelo podle oficiálních statistik téměř 9000 lidí z celkem 177.000 osob, u nichž se potvrdila nákaza koronavirem. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Reálné počty jsou ale vyšší, protože v regionu se provádí málo testů. Navíc podle Panamerické zdravotnické organizace (OPS) nákaza koronavirem v regionu ještě vrcholu nedosáhla.

Nosíte kontaktní čočky? Během pandemie covid-19 je odložte, radí experti

Experti doporučují nechat kontaktní čočky doma a vyrazit ven v brýlích, protože nošení brýlí vás může ochránit před onemocněním covid-19. Brýle vám znemožní se dotýkat tváře a podle American Academy of Ophthalmology je to klíčový způsob, jak zamezit šíření viru SARS-CoV-2.

Počet obětí koronaviru v USA? Víc, než padlých Američanů ve Vietnamu

Zdravotní komplikace související s koronavirem už vedly v USA k úmrtí více než 59.000 lidí, jak vyplývá z aktuální statistiky serveru worldometers.info. Předchozí překonání počtu 58.000 mrtvých ve Spojených státech všeobecně vyvolalo upomínku na počet někdejších amerických obětí války ve Vietnamu, byť jde svou podstatou o nesrovnatelné události.

V Číně roste počet případů nákazy koronavirem

Pevninská Čína v úterý zaznamenala 22 nových případů nákazy koronavirem, o den dříve jich bylo šest. S odvoláním na čínské úřady o tom dnes informovala agentura Reuters.

Promořenost Čechů koronavirem? Dílčí výsledky studie mohou být 5. května

Předběžné dílčí výsledky studie kolektivní imunity by mohly být kolem 5. května, řekl dnes novinářům v Brně ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něj ale nebudou tyto výsledky hned komplexní, studie navíc půjde na oponenturu zahraničním oponentům.

Epidemiologická situace v ČR se zlepšuje. Pozor na lokální ohniska, říká expert

Epidemiologická situace v souvislosti s nemocí covid-19 se v České republice lepší, už několik dní je méně než 60 nových případů za den. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Testů je přitom stejně nebo mírně více. Podle Duška se covid-19 v populaci nikde nekontrolovaně nešíří, je ale třeba dát pozor na některá lokální ohniska.

Koronavirus více ohrožuje profesionální sportovce. Lékaři vysvětlují důvod

Podle studie italských imunologů a plicních lékařů z institutů v Berlíně, Římě a Veroně hrozí vrcholovým sportovcům při nákaze novým typem koronaviru zvýšené nebezpečí, že covid-19 zasáhne jejich plíce. Důvodem je velká fyzická námaha, při které se může virus dostat až do spodní části plic.

Šéflékař FIFA: Fotbalové soutěže bych teď kvůli nepřipravenosti světa nedohrával

Podle předsedy lékařské komise Mezinárodní fotbalové federace FIFA Michela D´Hoogheho je proti dohrání sezón jakýchkoli světových fotbalových národních soutěží v situaci, kdy svět není připravený a nedisponuje stále ještě vakcínou proti koronaviru. A to i přesto, že by se jednalo o zápasy bez diváků. Připomeňme, že většina fotbalových soutěží je aktuálně od poloviny března přerušena právě kvůli aktuální pandemii.

Insider: Čína zažívá bonanzu díky rouškám, jejich kvalita ale kolísá

Čína díky koronaviru zažívá prudký rozmach výroby obličejových roušek a masek. Ale kontrola kvality často představuje problém a podvodníci využívají nastalého chaosu, aby obrali potenciální zahraniční kupce a investory, napsal zpravodajský server Insider.

Covid-19 v Česku: Počet nových případů mírně vzrostl, zemřelo 227 nakažených

V Česku dosud s nemocí covid-19 zemřelo 227 lidí. Od večera se počet obětí zvýšil o dvě. Uzdravilo se 2960 nakažených, což je o 18 víc než v úterý večer. Od začátku března bylo dosud zjištěno 7504 případů nákazy novým koronavirem, aktuálně je nakažených 4317 lidí. Za úterý přibylo 59 infikovaných a laboratoře provedly 8665 testů, což je druhý nejvyšší počet od začátku testování.

Ženu po úmrtí na koroanvirus zpopelnili. Žije, oznámili rodině lékaři po měsíci

Překvapivý případ se odehrál v ekvádorském městě Guayaquil. Alba Maruriová podlehla nemoci covid-19 a rodina ji nechala zpopelnit. O necelý měsíc později ale lékaři rodině řekli, že jejich příbuzná žije.

Německo překročilo hranici 6000 obětí koronaviru

Německo v úterý zaznamenalo 1304 nových případů nákazy koronavirem, což je o 160 více než v pondělí. I tak jsou ale čísla několikanásobně nižší než na začátku měsíce.

Mike Pence si nevzal roušku ani v nemocnici, posléze přispěchal s vysvětlením

Americký viceprezident Mike Pence při své úterní návštěvě nemocnice Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě jako jediný člen delegace neměl roušku, přestože to nemocnice má ve svých pravidlech. Bez roušky se Pence ocitl i v laboratoři, kde se testuje na koronavirus, a neměl zakrytá ústa a nos ani při následném jednání.

Ve svatoanenské nemocnici zemřel pacient s covid-19, další čtyři jsou ve vážném stavu

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně zemřel pacient s nemocí covid-19. Zůstávají tam čtyři pacienti s touto nemocí ve vážném stavu, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská. V kraji je od začátku pandemie k dnešnímu ránu 443 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Vyplývá to z webových stránek ministerstva zdravotnictví. V úterý večer bylo 441 potvrzených případů.

U dětí v Británii se objevila záhadná nemoc. Pacienti končí v nemocnici

U dětí ve Velké Británii se objevila záhadná nemoc, která možná souvisí s koronavirem SARS-CoV-2. Podle serveru Business Insider lékaři uvádějí, že se díky tomu enormně zvýšil počet dětí, které jsou hospitalizovány na jednotce intenzivní péče.

Průzkum: Takřka polovina Němců nechce otevřít hranice pro letní dovolené

Takřka polovina Němců kvůli pandemii nemoci covid-19 odmítá otevření hranic pro letní dovolené v cizině. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který si zadala agentura DPA.

Kolektivní imunita: Za pět dní otestovali v IKEM zhruba 1300 chronicky nemocných

Za pět dní testování pro studii kolektivní imunity, která má zjistit výskyt nemoci covid-19 v populaci, bylo v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vyšetřeno asi 1300 jeho pacientů. V Česku by mělo být pro studii otestováno 2000 chronicky nemocných. Dnes to na dotaz ČTK uvedla přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM a garantka studie za IKEM Věra Adámková.

Nepřímé oběti covid-19: Stresovaní muži v Jižní Americe vraždí své manželky

V Latinské Americe, jakož i na jiných kontinentech, vede nucená izolace v době epidemie nemoci covid-19 k prudkému nárůstu počtu telefonátů, v nichž se oběti domácího násilí, které nemohou uniknout z domova, dožadují pomoci. Píše o tom agentura AFP.