Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nepřímé oběti covid-19: Stresovaní muži v Jižní Americe vraždí své manželky

Udržet odstup je v epidemii klíčové. Státy po celém světě vtipně radí, jak na to

S postupným uvolňováním karanténních opatření kvůli koronaviru se na veřejnosti pohybuje čím dál více lidí, a jednotlivé země se tak spoléhají zejména na to, že občané budou mezi sebou nadále udržovat bezpečnou vzdálenost, aby předešli nákaze. Ne každý si ale dokáže vzdálenost dvou metrů dobře představit, a tak leckde nabízejí pomůcky ušité na míru místním.

Amerciké ceny Oscar kvůli koronaviru mění pravidla

O ceny americké filmové akademie Oscar se v roce 2021 budou moci ucházet i snímky, které byly zveřejněny výhradně na streamovacích službách.

Aerolinky Austrian Airlines žádají o státní pomoc

Rakouské aerolinky Austrian Airlines (AUA), které jsou součástí největší německé letecké společnosti Lufthansa, požádaly v Rakousku o státní pomoc v hodnotě 767 milionů eur (téměř 21 miliard Kč). Oznámil to dnes mluvčí podniku.

Majitel Googlu zvýšil tržby a zisk, pocítil však vliv koronaviru

Čistý zisk americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového gigantu Google, se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o necelá tři procenta na 6,84 miliardy dolarů (zhruba 172 miliard Kč).

Brazílie má přes 5.000 mrtvých s covid-19, Peru 30.000 nakažených

V Brazílii zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 již více než 5000 lidí. V sousedním Peru přitom počet nakažených překonal hranici 30.000 lidí. S odkazem na sdělení úřadů obou zemí o tom informovaly agentury Reuters a AFP.

Agentura Fitch kvůli koronaviru zhoršila úvěrový rating Itálie

Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie o jeden stupeň na úroveň BBB-. Tento krok podle agentury odráží výrazný dopad pandemie způsobené koronavirem na italskou ekonomiku.

EU promeškala historickou příležitost, obává se ekonom. Naznačil, co bude dál

NÁZOR - Evropský summit z minulého týdne byl považován za moment pravdy, konstatuje ekonom Shahin Vallée v komentáři pro server The Guardian. Analytik z think tanku German Council on Foreign Relations připomíná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že evropští politici mohli vejít do dějin, pokud by se sjednotili a ukázali, že EU dokáže pod tlakem jednohlasně a společně reagovat na koronavirovou krizi.

Úmrtnost na covid-19. Nový výzkum zpochybnil předchozí výsledky

Nový výzkum zpochybnil doposud zjištěné informace, že COVID-19 má poměrně nízkou úmrtnost. Podle vědců je riziko smrti osmkrát vyšší v porovnání s klasickou chřipkou. Vědci své závěry získali sledováním neobvyklých úmrtí v Itálii od konce ledna.

V britských nemocnicích zemřelo dalších 586 pacientů s covidem-19

V britských nemocnicích zemřelo dalších 586 pacientů s covidem-19. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr zdravotnictví Matt Hancock. Celková bilance obětí nemoci, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, tak v zemi vzrostla na 21.678. Nákaza se potvrdila už u více než 160.000 lidí.

Polsko i Maďarsko chystají zmírnění protikoronavirových opatření

Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámí ve středu podrobnosti další etapy uvolňování restrikcí přijatých kvůli šíření koronaviru, sdělil dnes vládní mluvčí Piotr Müller. Údaje o denním přírůstku nových nakažení a úmrtí jsou v Polsku nadále stabilní. Stejně tak v Maďarsku, kde se další zmírňování omezujících opatření čeká příští týden, byť s povinnými rouškami.

V USA počet nakažených koronavirem překročil milion

Počet Američanů infikovaným koronavirem dosáhl jednoho milionu, uvedla dnes ve svém propočtu agentura Reuters. Podle statistiky americké univerzity Johnse Hopkinse přesáhlo množství nemocných 990.000. S diagnózou covid-19 zemřelo v zemi přes 56.000 lidí.

Počet zemřelých s covidem-19 narostl ve Francii opět mírněji

Ve Francii zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 od začátku pandemie 23.660 lidí. Za poslední den úřady zaznamenaly 367 nových obětí, což je pokles oproti předchozímu dni a znamená po pondělním výkyvu návrat ke klesající tendenci ze závěru minulého týdne. Výrazně se snížil počet pacientů na jednotkách intenzivní péče. Dnes jich francouzské ministerstvo zdravotnictví hlásí 4387, zatímco ještě v pondělí jich bylo 4608, informovala agentura Reuters.

Covid-19 bude mít katastrofální dopady na ženy, varuje OSN

Omezení svobody pohybu zavedené v řadě zemí kvůli šíření koronaviru může vést k dvacetiprocentnímu nárůstu případů domácího násilí, protože oběti jsou uvězněny doma se svými trýzniteli, předpověděla dnes Organizace spojených národů. Varovala také, že pandemie covidu-19 bude mít na ženy "katastrofální dopad", píše agentura Reuters.

V Belgii s covidem-19 zemřelo již 7331 lidí, v Nizozemsku 4566

V Belgii i Nizozemsku ve srovnání s pondělím mírně vzrostla denní bilance úmrtí s covidem-19, v obou zemích je ale i za dnešek zemřelých výrazně méně než v uplynulých týdnech. V Belgii s koronavirem SARS-CoV-2 spojují nyní již celkem 7331 úmrtí, v Nizozemsku 4566, informovala dnes místní média. Lucembursko, kde s covidem-19 zemřelo 88 lidí, plánuje otestovat všechny obyvatele země.

Putin prodloužil karanténní opatření, vrchol krize teprve očekává

Rusko prodlužuje období pracovního klidu do 11. května, oznámil dnes na schůzi krizového štábu gubernátorů prezident Vladimir Putin. Epidemii se podle něj v Rusku podařilo zabrzdit, vrchol ale zemi teprve čeká. "Cesta bude těžká a složitá," varoval ruský prezident.

Turecko chystá uvolnění restrikcí ve druhé půlce května

Turecko, které patří mezi nejhůře zasažené země současnou pandemií covidu-19, se chystá uvolňovat společenská omezení a zahájit snahy o nastartování pozastavené ekonomiky v druhé polovině května. S odkazem na vyjádření nejmenovaného vládního činitele to napsala agentura Reuters.

Brzké zrušení restrikcí zabije v USA 74 000 lidí, tvrdí vědci

Pokud americké státy zruší omezení vyvolaná pandemií příliš brzy, zemře v USA do srpna letošního roku dalších 74.000 lidí. Vyplývá to z analýzy Washingtonské univerzity, o níž dnes informovala agentura Reuters. K dnešnímu dni s diagnózou covid-19 ve Spojených státech zemřelo podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse přes 56.000 lidí, počet nakažených se blíží milionu.

Počet vyléčených lidí z covidu-19 se blíží 3000. 7486 nakažených

Od dnešního rána se v Česku vyléčilo z nemoci covid-19 sto lidí a dva zemřeli. Počet vyléčených tak stoupl na 2942 a mrtvých na 225. Případů nákazy dnes zatím přibylo 41, což je stejný nárůst jako za celé pondělí. Pondělní přírůstek byl nejnižší od 13. března. Případů nákazy bylo v Česku od začátku března zjištěno 7486, aktuálně se s covidem-19 potýká 4319 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:30.

Kvůli francouzským opatřením se zřejmě Tour de France neuskuteční ani v srpnu

Velké sportovní akce všude po světě padají kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru jako hrušky, ovšem dosud třeba taková cyklistická Tour de France odolávala. Bylo zpočátku jasné, že tento závod se neodjede v původním termínu od 27. června a tak pořadatelé slavného závodu doufali, že by se mohl jet až v srpnu. Francouzský premiér Édouarde Philippe ovšem v úterý oznámil, že až do září je zakázano ve Francii pořádání velkých sportovních akcí s účastí více než 5000 osob. Tím pádem v zemi padá nejen možnost dohrát sezónu fotbalové ligy, ale i onio srpniové pořádání Tour de France. Pořadatelé tohoto závodu totiž nadále počítají s diváckou účastí.