Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V USA za den zemřelo 1330 nakažených koronavirem

Objevil se nový problém: Britské zdravotní sestry kvůli koronaviru odmítají ošetřovat pacienty

Společnost, která zprostředkovává domácí péči uvedla, že až 10 % zaměstnanců odmítá ošetřovat pacienty ve svých domovech, protože se necítí dostatečně chráněni před nákazou viru SARS-CoV-2. „Nyní čelíme velké výzvě, protože nejsme schopni zajistit kvalitní péči v důsledku ztráty některých pečovatelů,“ uvedla společnost poté, co bylo u jednoho pacienta potvrzeno onemocnění COVID-19.

Rozhovor

Babiš lidem nepomohl, vláda zabíjí ekonomiku, věděla, že jedná protiprávně, říká pro EZ Fiala

ROZHOVOR – V jeho dříve diplomaticky uhlazené rétorice začíná převládat až nebývale ostrý tón. Předsedovi Občanské demokratické strany (ODS) Petru Fialovi během koronavirové krize dochází s vládou trpělivost a tvrdě se pustil i do premiéra Andreje Babiše. „ Jako manažer nedokázal lidem pomoci. Řídit stát není to samé jako řídit firmu. A pokud jde o restart republiky, už nyní je jasné, že naprosto selhal,“ říká v obsáhlém exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf strany Petr Fiala s tím, že „vláda zabíjí ekonomiku, protože jedná pomalu, a navíc ještě špatně.“

Ke studii na covid-19 už bylo testováno přes 15 500 lidí

Po potřeby studie kolektivní imunity proti covid-19 bylo k dnešnímu dni v Česku vyšetřeno 15.508 lidí z plánovaných 27.000. Pátým dnem se testovalo v Praze a v Brně, čtvrtým dnem organizátoři odebírali vzorky v Litoměřicích, třetím dnem se testovalo v Olomouci, Litovli a v Uničově.

Část nejvíce zasažených zemí hlásí ústup pandemie. Jinde se situace zhoršuje

Řada koronavirem nejvíce zasažených zemí světa dnes v souvislosti s pandemií hlásí relativně příznivé zprávy. Ve Španělsku za poslední den zemřelo nejméně osob za více než měsíc, stejně jako v Itálii a ve Francii.

Chytrá karanténa nebude fungovat? Desítky epidemiologů a hygieniků poslaly vládě dopis

Systém chytré karantény je účinný, pokud přibývají stovky nakažených. Při nízkých počtech případů dohledání nemocných a jejich kontaktů neurychluje. V otevřeném dopise vládě a poslancům to uvedlo šest desítek epidemiologů a hygieniků z krajských hygienických stanic a některých zdravotnických institucí.

V New Yorku klesá počet úmrtí, stát začne uvolňovat opatření

Denní bilance úmrtí v americkém státě New York poprvé v tomto měsíci klesla pod hranici 400, oproti sobotě se snížila o 70 na 367. Na pravidelné tiskové konferenci to řekl guvernér Andrew Cuomo. Podle starosty města New York Billa de Blasia je i přes pozitivní zprávy na případné uvolnění karanténních opatření ještě brzy. Podmínkou pro zmírnění restrikcí je, aby klesající trend pokračoval nejméně dalších deset dní.

Koronavirus a covid-19: Pět otázek, na které svět nezná odpověď

V době celosvětové pandemie, existuje 5 otázek, které zůstávají stále nezodpovězeny. Doposud si věda neví rady s porozuměním nového typu koronaviru a prestižní server Politico upozornil na zásadní problémy, které zatím neumíme vyřešit.

V Itálii zemřelo nejméně lidí s koronavirem od půlky března

V Itálii za poslední den zemřelo 260 lidí s koronavirem, což je nejméně od 14. března. Oproti předchozímu dni, kdy se bilance také dostala na nejnižší úroveň za poslední týdny, se počet mrtvých snížil o více než 150. Celkový počet obětí dosáhl 26.644. Informoval o tom úřad civilní ochrany.

Za dnešek jen 35 nakažených. Další lidé ale zemřeli

Lidí vyléčených z nemoci covid-19 přibylo v Česku od sobotního večera 92 na 2545. Počet úmrtí nakažených koronavirem podobně jako v předchozích dnech vzrostl mnohem mírněji, za posledních 24 hodin o dvě na 220. Počet potvrzených případů covid-19 stoupl za dnešek zatím o 35 na 7387.

V Británii přibylo nejméně obětí covid-19 od konce března

V britských nemocnicích zemřelo za 24 hodin dalších 413 lidí s onemocněním covid-19. Ve srovnání se sobotními daty je mrtvých téměř o polovinu méně. Celkem se bilance obětí nemoci, kterou způsobuje virus SARS-CoV-2, vyšplhala v Británii na 20.732. Nákaza koronavirem se potvrdila u více než 152.000 testovaných.

Polovina Britů věří konspiračním teoriím o vzniku koronaviru

Téměř polovina Britů si myslí, že virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byl vytvořen člověkem. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil list The Independent. Osm procent oslovených lidí v něm také uvedlo, že v souvislosti s pandemií věří nejrůznějším konspiračním teoriím včetně té, podle níž se na šíření viru podílí mobilní telefonní sítě 5G.

Polsko hlásí 526 mrtvých, Slovensko "jen" 18

V Polsku se potvrdila nákaza koronavirem už u 11.395 lidí. V zemi s více než 38 miliony obyvatel zemřelo 526 pacientů s nemocí covid-19, informovalo dnes místní ministerstvo zdravotnictví. V téměř desetimilionovém Maďarsku se virus SARS-CoV-2 prokázal u 2500 lidí, z nichž 272 zemřelo. Hlavní město Budapešť zavádí od pondělí povinné zakrývání úst a nosu na veřejnosti. Na Slovensku je podle aktuálních dat 18 mrtvých a 1379 nakažených.

Česko má oproti většině EU velkou ekonomickou výhodu

Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora. Scénář vývoje krize způsobené pandemií covid-19 přirovnal k logu americké firmy se sportovním oblečením Nike.

Nizozemští chovatelé nakazili koronavirem norky

Na dvou nizozemských kožešinových farmách, které chovají norky, se nakazila zvířata od lidí koronavirem. S odvoláním na informace ministerstva zemědělství o tom dnes informovala agentura ANP. Norky nakazili zaměstnanci farem, kteří měli příznaky nemoci covid-19, a podobné symptomy nyní mají i zvířata, která mají trávicí a dýchací obtíže.

Infekce jde dolů, zaměřme se na návrat k běžnému životu, říká Dušek

Česká republika epidemii nového koronaviru zvládla a nyní je třeba se zaměřit na kontrolovaný návrat k normálního životu, řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Pravidla ve fitness: Odstupy, větrání a dezinfekce

Časový harmonogram lekcí ve fitness centrech, která mohou od pondělí po nucené pauze obnovit provoz, musí být upraven tak, aby se prostor vždy uklidil, vyvětral a dezinfikoval. V sálech na skupinová cvičení musí být mezi lidmi alespoň dvoumetrové rozestupy, jedné lekce se smí účastnit maximálně osm lidí a jeden trenér.

Ve švýcarských Alpách odhalena obří malba na trávě "světa po koronaviru"

Louku ve švýcarských Alpách ozdobilo netradiční grafitti. K zasněženým vrcholkům zde vzhlíží klečící dívenka s pytlíkem kříd a namalovanými panáčky, která má znázorňovat svět po koronaviru.

V Paříži rostou fronty před potravinovými bankami, pro jídlo chodí i negramotní

Fronta před potravinovou bankou na předměstí jednoho z nejbohatších evropských měst klikatí stovky metrů: od zavřeného tržiště obklopeného věžovými domy až po čtyřproudou dálnici. Na sklíčených pařížských předměstích počet lidí závislých na potravinové pomoci rychle roste. Přísná karanténní opatření přijatá v boji s koronavirem totiž zemi uvrhla do nejhlubší recese od druhé světové války, napsala agentura Reuters.

Počet nakažených v Rusku se rapidně zvyšuje

Počet nakažených koronavirem v Rusku se opět zvýšil, za posledních 24 hodin vzrostl o 6361.