Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nový experimentální lék proti covid-19 na obzoru? Užívá se při pálení žáhy

Nový Zéland uvolňuje koronavirové restrikce, populární surfing opět povolen

Na Novém Zélandu se od úterý uvolní jedno z nejpřísnějších omezení pohybu na světě, které zde kvůli koronaviru platí od konce března. Novozélanďané se tak po více než měsíci budou moci vrátit k rybaření, surfování nebo výletům, píše dnes agentura Reuters. Přibližně 400.000 lidí znovu začne pracovat, ale obchody a restaurace zůstanou zavřené a lidé také mají i nadále omezovat osobní sociální kontakty.

Karanténa zafungovala. Koronavirem je nakaženo už jen osm studentů UP Olomouc

Z pěti desítek olomouckých zahraničních studentů, kteří se nakazili novým typem koronaviru, se již téměř všichni z nemoci vyléčili. Pozitivní test zůstává u osmi studentů, kteří tak musejí i nadále setrvat v izolaci. U dalších sedmi se čeká na výsledky druhého testu, který má nemoc definitivně vyloučit, řekl dnes ČTK ředitel správy kolejí a menz Josef Suchánek.

Na jihu Jemenu hrozí katastrofa. Saúdská Arábie vyzvala separatisty, aby odvolali autonomii

Koalice pod vedením Saúdské Arábie, která je zapojená ve válce v Jemenu na straně mezinárodně uznané vlády, dnes vyzvala separatistickou skupinu, která na jihu o víkendu vyhlásila autonomii, aby svůj krok odvolala. Rijád zdůraznil, že krok separatistů přispívá ke stupňování napětí v době, kdy by se Jemen měl soustředit na boj s koronavirem. Informovala o tom agentura Reuters.

Na ostrově Samos vypukl požár, 200 migrantů přišlo o střechu nad hlavou

V táboře pro migranty na řeckém ostrově Samos vypukl v neděli navečer požár, kvůli němuž přišlo o přístřeší 200 běženců. Oznámil to dnes generální tajemník ministerstva pro migraci Manos Logothetis. Podle agentury AFP zatím nejsou informace o obětech.

Norsko po šesti týdnech otevřelo první stupeň základních škol

V Norsku se dnes po šesti týdnech vrátili do tříd žáci prvního stupně základních škol, kteří se jako ostatní studenti doposud vzdělávali na dálku kvůli epidemii koronaviru. Výuka bude zatím probíhat ve skupinách po 15 dětech, informovala dnes agentura AFP.

Komunisté o nouzovém stavu rozhodnou až po vyslechnutí vlády

Komunisté rozhodnou o podpoře žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu až poté, co jim členové kabinetu ve Sněmovně vysvětlí důvody. ČTK to dnes řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, jehož vznik a řadu kroků komunisté podpořili, zatím ve Sněmovně vyjednanou podporu pro prodloužení nouzového stavu nemá.

Koronavirus: Rusko v počtu nakažených překonalo Čínu, mrtvých je téměř 800

Rusko hlásí za posledních 24 hodin 6198 nových případů nákazy koronavirem, což je téměř o 200 méně než předchozí den. Celkem je v zemi 87.147 nakažených a 794 lidí s nemocí covid-19 zemřelo.

Svatoanenská nemocnice Brno dostane remdesivir na léčbu covid-19

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně by měla do dvou týdnů dostat léčivo remdesivir pro léčbu nemoci covid-19. Bude sloužit pro pacienty v těžkém stavu na plicní ventilaci, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Zařízení bude patřit mezi čtyři nemocnice, které se stanou garanty léčby tímto přípravkem.

Lidé jsou jako teenageři. Hrozbu si vůbec neuvědomují, varuje expert na existenci lidstva

Na tuto otázku se snažil odpovědět filozof Toby Ord, vedoucí výzkumu na Oxfordském institutu o budoucnosti lidstva, kde se zaměřuje na existenční riziko. Ord ve své nové knize The Precipice, která byla vydána v březnu letošního roku, píše, že lidstvo neumí dobře předvídat potenciální katastrofy, protože je nemá s čím porovnat.

Opomíjený důsledek pandemie: Města se po koronaviru navždy změní. Vědci prozradili jak

Světové metropole hromadně zavádí v rámci pandemie nová opatření, jejichž cílem je udržitelnost, potravinová soběstačnost, ochrana obyvatelstva a zlepšení životní úrovně. Podle některých expertů ale tato opatření nezmizí a naopak se stanou běžnou součástí našeho života.

Obnovení výroby ve Škoda Auto doprovodí více než 80 opatření

Obnovení výroby v automobilce Škoda Auto po odstávce kvůli pandemii koronaviru doprovodí více než 80 hygienických opatření. Firma zaměstnancům poskytne roušky, pracoviště se budou pravidelně dezinfikovat, uvedla Škoda Auto v tiskové zprávě.

V ČR přibylo nejméně nakažených od půlky března, zemřelo 221 pacientů s covid-19

V Česku dosud s nemocí covid-19 zemřelo 221 lidí. Od večera se počet obětí zvýšil o jednu. Uzdravilo se zatím 2555 nakažených, což je o deset víc než v neděli večer. Případů nákazy bylo v Česku od vypuknutí epidemie zjištěno 7404. Aktuálně nemocných je 4628, v nemocnicích bylo 360 pacientů s covid-19.

Německá ekonomika letos klesne o 6,3 procenta, očekává vláda

Německá ekonomika letos vykáže propad o 6,3 procenta. Předpokládá to prognóza spolkové vlády, o níž dnes informuje list Süddeutsche Zeitung. Oficiálně ji vláda představí ve středu.

Škoda Auto nyní pojede jen na dvě směny, výroba se musí skloubit s dodavateli

Automobilka Škoda Auto bude po odstávce vyrábět na dvě směny místo standardních tří, noční směna odpadne. Auta začnou z výrobních linek sjíždět v příštích dnech, jejich montáž bude zahájena v úterý, řekl dnes ČTK člen představenstva Bohdan Wojnar.

Tchajwanský sommelier nabízí ochutnávky vína online

Mladý tchajwanský sommelier nehodlá dopustit, aby se koronavirus pletl do cesty jeho podnikání. A proto v době, kdy karanténní opatření zakazují shromažďování většího počtu lidí, přesunul své kurzy ochutnávání vína na internet, napsala agentura Reuters.

Život v rodině s deseti dětmi není za koronaviru jednoduchý

Když se někdejší maďarský mistr světa, kanoista Márton Joób oženil se snoubenkou Dórou, plánovali mít šest dětí. Zatím jich mají deset a jedenácté je na cestě. Teď, kdy jsou školy zavřené a v zemi platí omezení proti šíření koronaviru, se potomstvo postaralo páru o práci na plný úvazek s občas nepředvídatelnými důsledky, napsala agentura Reuters.

Škoda Auto obnovila výrobu, odstávka kvůli koronaviru trvala šest týdnů

Automobilka Škoda Auto obnovila dnes v 6:00 výrobu ve všech třech svých výrobních závodech v České republice. ČTK to řekl vedoucí komunikace podniku Tomáš Kotera. Škoda Auto zastavila kvůli koronaviru výrobu 18. března večer. Odstávku několikrát prodloužila. Nyní tedy výrobu rozjíždí téměř po šesti týdnech.

Německo hlásí 1018 nových případů covid-19, nejméně od poloviny března

V Německu se za předchozí den potvrdilo dalších 1018 případů nákazy koronavirem, což je nejmenší denní nárůst od poloviny března.

Petříček: Od července by turisté mohli na Slovensko a Rakousko

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že od července by mohli čeští turisté navštívit Slovensko či Rakousko, v případě příznivého vývoje epidemie koronaviru v regionu to může být i dříve. Šéf české diplomacie v dnešním rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) řekl, že v případě nejpoškozenějších států, jako jsou Itálie, Francie nebo Spojené státy, je ještě předčasné mluvit o tom, kdy do nich bude možné cestovat.