Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Česku výrazně přibývá vyléčených, nových případů je dál pod 100 za den

Koronavirus už se prokázal u více než tří milionů lidí po celém světě

Koronavirus se po celém světě potvrdil již u více než tří milionů lidí. Uvádí to specializovaný server worldometers.info. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie rovněž globálně monitoruje, chybí k překročení této hranice něco přes 7000 potvrzených případů.

Americké státy přes hrozbu nákazy postupně uvolňují omezení

Americké státy postupně obnovují hospodářský život ochromený v minulých týdnech šířením koronaviru a uvolňují omezení obchodu a služeb i pohybu osob na veřejnosti. Prezident Donald Trump jim dnes vyčetl, že po Kongresu k revitalizaci hospodářství požadují masivní finanční pomoc. Počet osob s nákazou koronavirem se v USA blíží milionu, nemoci podlehlo téměř 55.000 lidí.

Boris Johnson se vrátil do Downing Street. Vyzval Brity, aby vytrvali v boji proti koronaviru

Británie se zdá být z nejhoršího venku, omezení zavedená v boji proti koronaviru ale musí zůstat v platnosti a jednotlivci i firmy musí být trpěliví. S takovým vzkazem dnes vystoupil premiér Boris Johnson, který se po třítýdenní absenci způsobené nemocí covid-19 vrací do čela kabinetu. Nepochybuje, že pokud Britové zachovají "odhodlání a odvahu" z posledních týdnů, Spojené království z krize vyjde "silnější, než kdy bylo".

Epidemiolog Maďar narovinu o kolektivní imunitě: Vytvoří se pomalu, pokud vůbec

Kolektivní imunita proti covidu-19 se podle epidemiologa Rastislava Maďara, kteří patří v době pandemie k poradcům ministra zdravotnictví, vytvoří v české populaci velmi pomalu, pokud vůbec. Protilátky může mít i méně než procento testovaných, řekl dnes v rozhovoru s ČTK.

Belgie a Nizozemí mají nejhorší za sebou? Počet úmrtí na covid-19 klesá

Úřady v Belgii i Nizozemsku dnes ohlásily nejnižší denní statistiky k epidemii nemoci covid-19 za posledních několik týdnů. Belgické nemocnice údajně v neděli přijaly 127 nemocných, což je nejméně od 18. března, kdy v zemi začala celostátní karanténa. V Nizozemsku zase od neděle přibylo 400 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je nejmenší přírůstek od 19. března.

Do VFN dorazil lék na covid-19 favipiravir, čeká i remdesivir

Do pražské Všeobecné fakultní nemocnice dnes dorazil japonský lék favipiravir, bude ho distribuovat pro nemocné s covid-19 v dalších nemocnicích, zájem už projevily Thomayerova nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Odpoledne nemocnice čeká i dodávku amerického léku remdesivir, řekla ČTK mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. Ředitel nemocnice David Feltl dnes na tiskové konferenci uvedl, že očekávají zájem i z dalších zařízení.

Znovuotevřené obchody lákají na slevy, Češi se příliš nehrnou

Lidé si krátce po zahájení provozní doby z obchodů, které se po nucené pauze dnes znovu otevřely, odnášeli první nákupy. Zákazníky bylo v centru Prahy podle zpravodajky ČTK možné vidět v prodejnách obuvi, oblečení i elektra. Nakupovaly téměř výhradně ženy, převážně staršího středního věku.

V Litoměřicích skončilo testování lidí ve věku 40 až 59 let

V Ústeckém kraji počet lidí s nákazou koronavirem zůstal k dnešnímu ránu na čísle 481. Tolik jich bylo i v neděli. V Litoměřicích pokračuje testování do studie kolektivní imunity. Už ráno byly zastaveny odběry od lidí ve věku 40 až 59 let. Bylo dosaženo cílového stavu, tedy tisícovky otestovaných v této věkové kategorii. Odpoledne skončily odběry seniorů od 60 do 89 let. Přicházet mohou ještě mladí od 18 do 39 let. ČTK to řekla mluvčí radnice Eva Břeňová.

Na Slovensku výrazněji ubylo nových případů koronaviru

Na Slovensku v posledních třech dnech výrazněji klesl počet potvrzených nových případů koronaviru. V neděli přibyli v pětimilionové zemi jen dva infikovaní. To je nejméně od první poloviny března, kdy Slovensko zaznamenalo prvního nakaženého. Vyplývá to z oficiálních statistik. Slovensko začíná plošně testovat zaměstnance a klienty domovů sociálních služeb, ve kterých žijí také senioři.

Bavorský soud označil uzavření velkých obchodů za protiústavní

Bavorský nejvyšší správní soud dnes jako protiústavní označil nařízení, které v této německé spolkové zemi zakazuje prodej v obchodech s více než 800 metry čtverečními. Omezení, které je součástí karanténních opatření proti pandemii nemoci covid-19, ale soud nezrušil, takže nadále platí.

Česko má prvního vyléčeného remdesivirem, taxikář je na běžném oddělení VFN

Pacient s jedním z nejvážnějších průběhů nemoci covid-19 v Česku, který se jako první léčil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) experimentálním lékem remdesivir, je v dobrém zdravotním stavu. Dnes ho přeložili na standardní oddělení, řekl novinářům ředitel VFN David Feltl.

Dezinformace o covid-19: Brusel podléhá propagandě Číny? Europoslanci žádají vysvětlení

Diplomacie Evropské unie čelí podezření, že po tlaku Číny upravila zprávu o působení čínské propagandy. V době, kdy v Evropě sílí tlak na vyšetření čínského postupu při vypuknutí koronavirové nákazy, se podle některých diplomatů Peking opakovaně snažil působit na Brusel, aby zmírnil tón zprávy hovořící o čínských propagandistických snahách.

Rakousko o letní turistice jedná s EU, hranice možná otevře Čechům

Letní pobyty cizinců v Rakousku a zahraniční dovolené Rakušanů mohou být reálné, vzájemná turistika bude ale omezená jen na ty státy, které v tažení proti koronaviru dosahují podobných výsledků jako alpská republika. V rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Bild to prohlásil rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.

Analýza

Analýza Financial Times: Obětí covid-19 je zřejmě o 60 procent víc, než je hlášeno

Skutečný počet úmrtí způsobených pandemií covid-19 by mohl být i o 60 procent vyšší, než kolik jich je nemoci oficiálně připisováno. V neděli to napsal deník Financial Times (FT), který u 14 zemí srovnával vládní bilance z posledních týdnů a nárůst celkové úmrtnosti oproti průměrným hodnotám za uplynulé roky.

Trump dementoval zprávy o odvolání ministra zdravotnictví, opět napadl média

Americký prezident Donald Trump dementoval nedělní zprávy médií, že se chystá odvolat ministra zdravotnictví Alexe Azara kvůli pochybením v rané fázi boje proti koronaviru.

Milion chvilek se vložil do dění kolem koronaviru, Minář spustí akci #PtameSeVlady

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář na webu oznámil, že ve středu vyjde s transparentem do Letenských sadů v Praze. Vládě chce touto formou položit otázky týkající se jejího působení v době koronavirové epidemie. Se svým dotazem se chce Minář vyfotit a obrázek zveřejnit na sociálních sítích. Kvůli šíření infekce vydala vláda v polovině března nařízení, kterým mimo jiné výrazně omezila volný pohyb osob.

Čína zaplavila svět nekvalitními respirátory a neúčinnými dezinfekcemi, úřady zakročily

Čínská vláda oznámila, že od propuknutí pandemie koronaviru zabavila více než 89 milionů respirátorů vyrobených místními firmami, které svou kvalitou neodpovídaly normám. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se úřady po stížnostech některých zemí nyní snaží rozptýlit obavy o kvalitu čínského zboží. Zatím není jasné, jaká část zabavených respirátorů byla určena na export.

V Itálii trvá zákaz bohoslužeb. Zásah do svobody vyznání, protestují biskupové

Italská biskupská konference kritizovala vládu za to, že zákaz sloužit mše má platit i po 4. květnu, kdy se začnou postupně uvolňovat omezení zavedená kvůli koronaviru. Podle prohlášení biskupů jde o zásah do svobody náboženského vyznání.

Nový experimentální lék proti covid-19 na obzoru? Užívá se při pálení žáhy

Hledání léku na onemocnění covid-19, které vyvolává koronavirus SARS-CoV-2, pokračuje po celém světě. V USA, konkrétně v New Yorku, spustili nový experiment s přípravkem, který se používá proti pálení žáhy.