Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Připravili jsme se na ty nejhorší scénáře, přiznává sestra z hospice

Rozmach pirátství. Kvůli koronaviru strmě roste zájem o nelegální kopie filmů

Omezení pohybu ve snaze zabránit šíření koronaviru vedlo v řadě zemí po celém světě k výraznému růstu zájmu o internetové stránky s pirátskými kopiemi filmů.

Ve Švédsku si lze nechat vytetovat tvář vrchního epidemiologa, je "miláčkem národa"

Švédský tatér Zashay Rissanen Tastas zahrnul do nabídky svého salonu zvěčnění tváře vysoce populárního hlavního epidemiologa země, 64letého Anderse Tegnella. Zatím si ho nechal na paži vytetovat 32letý Gustav Lloyd Agerblad, informovala agentura Reuters.

Kde se stala chyba v nejhůře postižené Lombardii?

Zatímco se Itálie připravuje na zmírnění omezujících kroků zavedených kvůli pandemii koronaviru, je stále jasnější, že v Lombardii, nejhůře postiženém regionu v nejvíce zasažené evropské zemi, se musela stát obrovská chyba, píše agentura AP.

V USA skoro milion případů, za den zemřelo 1303 lidí

Skoro milion lidí ve Spojených státech se nakazil koronavirem od začátku pandemie, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na údaje Univerzity Johnse Hopkinse, která situaci s koronavirem globálně monitoruje.

USA vyšetřují Čínu: Podle Trumpa mohla zabránit rozšíření nákazy do světa

Spojené státy vedou opravdové vyšetřování ohledně počínáni Číny v reakci na propuknutí koronavirové nákazy, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Nevyloučil, že USA budou požadovat od Číny odškodnění za to, že nezabránila tomu, aby se nákaza rozšířila do celého světa. Trump na tiskové konferenci také prohlásil, že ví, co se děje se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, ale nemůže to říct, a ujistil, že nikdy nepomýšlel na odložení prezidentských voleb v USA z 3. listopadu kvůli koronaviru.

Rozhovor

Covid-19 můžete chytit u kadeřníka i v obchodě. Čísla mohou opět narůstat, varuje pro EZ epidemiolog

ROZHOVOR - Přehnaný optimismus ještě brzdí. Hlavní epidemiolog z Institutu Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM) doktor Petr Smejkal si uvědomuje, že nejnovější typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, ještě není definitivně poražen. „Úplně vyhráno nemáme, vše záleží na odpovědnosti lidí. Čísla nakažených ale mohou opět začít narůstat, neboť se domnívám, že naprostá většina populace se s virem nesetkala. Může se také stát, že se objeví další vlna. Neřekl bych ale, že by udeřila větší silou, než jakou jsme zažili nyní,“ tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odborník Petr Smejkal, který je zároveň infektologem.

Bude vakcína na covid-19? Existuje důvod, proč se dívat do Indie

USA a Indie spojily síly a začaly spolupracovat na vývoji vakcíny proti onemocnění COVID-19. Není to však poprvé, co obě země spolupracují na vývoji nových vakcín. Mezinárodně uznávaný program společně provozují již tři desetiletí a pomohl k zastavení horečky dengue, tuberkulózy nebo chřipky.

Ve Španělsku opět vzrostl počet úmrtí na covid-19, začíná testování promořenosti

Ve Španělsku znovu vzrostl počet úmrtí lidí s onemocněním covid-19. Oproti nedělním 288 novým případům jich za minulých 24 hodin přibylo 331. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Podle jeho údajů má země nyní 23.521 úmrtí a 209.465 nakažených.

Britové prověřují souvislost vzácné dětské choroby s covidem-19

Britští lékaři prověřují, zda neexistuje spojitost mezi vzácnou zánětlivou chorobou, jež postihuje děti, a nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus. Na tiskové konferenci to dnes podle Reuters prohlásil ministr zdravotnictví Matt Hancock, podle nějž je nyní brzy na to činit jasné závěry.

Pro studii kolektivní imunity již otestovali přes 18 tisíc lidí

Ve studii zjišťující kolektivní imunitu proti covidu-19 bylo od čtvrtka otestováno v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku 18.185 lidí. Organizátoři nyní vyzývají k účasti převážně osoby pozvané Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

WHO varuje před ukvapeným rozvolňováním opatření

Pokud budou země uvolňovat opatření proti koronaviru příliš brzy, mohou se vrátit do situace, kdy budou muset znovu zavádět omezení pohybu. Varoval před tím dnes zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zároveň prohlásil, že pandemie covidu-19 ještě zdaleka není u konce.

Trump končí s koronavirovými brífinky, oznámil Bílý dům. Prezident je proti

Bílý dům zrušil pravidelné tiskové konference prezidenta Donalda Trumpa, na nichž dosud šéf Bílého domu spolu se zdravotnickými experty informoval novináře o vývoji koronavirové krize. Oznámila to dnes prezidentská mluvčí Kayleigh McEnanyová. Po několika hodinách ale překvapeným žurnalistům sdělila, že tisková konference hlavy státu se dnes uskuteční. Tématem bude koronavirus.

Ve Francii již s covid-19 zemřelo přes 23 tisíc lidí

Ve Francii zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 od začátku pandemie již 23.293 lidí. Za poslední den úřady zaznamenaly 437 nových obětí, což je nárůst oproti klesající tendenci předchozích tří dnů.

V Polsku přibylo 285 nakažených a 27 úmrtí, v Maďarsku 83 a osm

V Polsku přibylo od nedělního večera 285 potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 a 27 úmrtí pacientů s nemocí covid-19, kterou koronavirus způsobuje. Podle médií to dnes večer oznámilo polské ministerstvo zdravotnictví. Naopak Maďarsko hlásí relativně nízký počet obětí a spolu se Slovenskem také nízké počty nově zjištěných infikovaných osob.

Počet úmrtí ve státě New Yorku je nejnižší od konce března

Zdravotníci ve státě New York silně zasaženém koronavirem testovali 7500 lidí na přítomnost protilátek. Bezmála 15 procent testovaných bylo pozitivních, a tudíž prodělalo nemoc covid-19, kterou virus způsobuje. Na tiskové konferenci to dnes oznámil guvernér Andrew Cuomo. Při testu 3000 lidí minulý týden bylo pozitivních 13,9 procenta lidí.

Covid-19 v Izraeli slábne, poprvé po měsíci hlášeno méně než 100 nových případů

Izraelské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že za uplynulých 24 hodin se v zemi potvrdilo pouze 68 nových případů nákazy koronavirem, z toho 23 v noci na dnešek. Naposledy bylo v zemi hlášeno méně než 100 nových případů 20. března, kdy epidemie v Izraeli začínala.

V Itálii přibylo nejméně nakažených od 10. března, zemřelo dalších 333 lidí

V Itálii za uplynulý den zemřelo 333 lidí s koronavirem, což je více než o den dříve. Tehdy úřady informovaly o 260 nových obětech. Nově nakažených je ale 1739 oproti 2324, o kterých úřad civilní ochrany informoval v neděli. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o nejnižší denní nárůst infikovaných od 10. března.

V Británii přibylo za den nejméně mrtvých za celý duben

V britských nemocnicích zemřelo za posledních 24 hodin 360 pacientů s onemocněním covid-19. Je to nejmenší denní přírůstek za duben, nižší údaj úřady zaznamenaly naposledy 30. března, kdy epidemie v zemi propukala. Počet zemřelých však v zemi překonal hranici 21.000. Podle agentury Reuters to dnes oznámil ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Vojtěch varuje před koncem stavu nouze. Sněmovna by nesla zodpovědnost, řekl

Pokud by Sněmovna nevyhověla žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu i po 30. dubnu, znamenalo by to otevření nejrizikovějších provozoven ze dne na den. Po dnešním zasedání vlády to řekl novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).