Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu je více uzdravených než nově nakažených, obavy vzbuzuje koeficient R

MFF Karlovy Vary letos nebude. 55. ročník se má konat až příští rok

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech se letos kvůli situaci kolem koronaviru neuskuteční. Organizátoři dnes v tiskové zprávě uvedli, že plánovaný 55. ročník se bude konat až příští rok od 2. do 10. července.

Počet Čechů v cizině výrazně klesl, vyplývá z dat mobilních operátorů

Počet Čechů v zahraničí klesl za poslední dva měsíce od vypuknutí koronavirové epidemie téměř o polovinu, z průměrných 550.000 denně na současných 292.000 za den. Vyplývá to z údajů o počtu aktivních SIM karet tuzemských mobilních operátorů v cizině.

Covid-19 je mnohem horší než chřipka. V čem se liší dopady na zdravotní systém?

Koronavirus si od začátku loňského podzimu vyžádal přes 3 miliony nakažených a více než 200 000 mrtvých. Chřipka ale každoročně zabije až 650 000 lidí a nakazí řádově desítky až stovky milionů dalších. Přesto má covid-19 na rozdíl od chřipky podstatně masivnější dopad na ekonomiku i chod celého světa. Čím je to způsobeno? Především tím, že covid-19 je ve skutečnosti mnohem horší, než chřipka, ač se to na první pohled nemusí zdát.

Nový Zéland vítězí nad koronavirem. Jak se to zemi daří?

Nový Zéland vyhrává v boji proti viru SARS-CoV-2, od 1. dubna detekovala pouze jeden zdroj nákazy COVID-19. Po téměř pěti týdnech zmírňují ochranná opatření, která Jacinda Ardernová, premiérka Nového Zélandu označila jako „nejpřísnější opatření uvalená na Novozélanďany v moderní historii“.

Je nutné dál bránit šíření koronaviru, řečnil Babiš. Vojtěch má obavy z druhé vlny epidemie

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl poslancům, že je nutné dál bránit případnému nekontrolovanému šíření epidemie novému koronaviru. Požádal proto Sněmovnu, aby souhlasila s žádostí menšinové vlády o prodloužení nouzového stavu do 25. května, aby do té doby zůstaly platné postupně uvolňované restrikce.

Mobily nakažených nelze špehovat. Izraelský soud zablokoval kontroverzní praxi

Izraelský nejvyšší soud zablokoval sledování polohy osob nakažených koronavirem s pomocí lokalizace mobilních telefonů na základě nouzových pravomocí, dokud nebudou schváleny nové zákony, které to umožní. Informoval o tom zpravodajský web BBC.

Ústavní soud odmítl první stížnosti proti koronavirovým opatřením

Ústavní soud odmítl stížnost směřující proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti omezení pohybu v Česku. Věcně se jí nezabýval. Neuspěla ani stížnost proti rozhodnutí, které omezilo konání zastupitelstev. V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel soud celkem 11 podnětů, jeden vzal pisatel zpět, dva jsou po dnešku odmítnuté, zbývá ještě osm.

Jak se vypořádat s epidemií: Piráti představili plán do budoucna, má tři fáze

Piráti představili plán s opatřeními, která by bylo vhodné přijmout ve třech fázích - do prázdnin, do konce roku a v dlouhodobém horizontu. Zahrnuje oblasti zdravotnictví, školství, ekonomiky nebo sociální politiky. Zprvu je podle první místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové nutné propojit fungování takzvané chytré karantény s komplexním projektovým řízením. Nutná je také národní testovací strategie, řekla novinářům před dnešní mimořádnou schůzí Sněmovny.

Rakousko ruší omezení pohybu, brzy otevřou restaurace a hotely

Rakousko dál uvolní opatření proti šíření koronaviru, přičemž od pátku budou mít lidé opět plnou volnost pohybu. Na tiskové konferenci to dnes ve Vídni řekl ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Na veřejnosti mají lidé od sebe držet metrový odstup, scházet se mohou v maximálně desetičlenných skupinách. Restaurace se v alpské zemi otevřou 15. května, o dva týdny později mohou začít fungovat i hotely.

Koronavirus se spletl? Lékař prozradil, co je jeho cílem, a nastínil scénář, o kterém se nemluví

Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující nemoc covid-19 je považován za smrtelný virus. Na kontě má už přes 200 000 lidských životů, podle biochemika, prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucího výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jana Konvalinky ale ve skutečnosti zabíjet nechce.

V Ekvádoru vstala z mrtvých oběť koronaviru, kvůli úřednímu omylu

Ekvádorská rodina, která se koncem minulého měsíce musela vyrovnat se smutnou zprávou, že jedna z příbuzných podlehla komplikacím způsobeným koronavirem, nyní slaví její nečekané zmrtvýchvstání. Čtyřiasedmdesátiletá Alba Maruriová se po třech týdnech probrala z kómatu a nechala kontaktovat šokované blízké, kteří už měli doma urnu s jejím údajným popelem.

Trump opět usvědčen ze lži. Varování ohledně koronaviru dostal od agentů mnohokrát

Americké tajné služby během ledna a února více než desetkrát zařadily varování ohledně nového koronaviru do ranního brífinku sestavovaného pro hlavu státu. Prezident Donald Trump, který četbu těchto hlášení běžně vynechává, nicméně v této době hrozbu zlehčoval. S odvoláním na současné a bývalé vládní činitele to v pondělí večer napsal deník The Washington Post.

Pořádat olympijské hry bez vakcíny na covid-19 by bylo složité, tvrdí lékař

Prezident Japonské lékařské asociace Jošitake Jokokura je dalším z odborníků, kteří považují za velmi komplikované pořádat olympijské hry v Tokiu i příští rok, pokud nebude nalezena vakcína či lék na nemoc covid-19. Klíčová podle něj bude nejen situace v pořadatelské zemi, ale na celém světě.

Česko: Z covid-19 vyléčeno přes 2800 lidí. Za pondělí přibylo nejmíň nakažených od 13. března

V Česku dosud s nemocí covid-19 zemřelo 223 lidí. Od večera se počet obětí zvýšil o jednu. Uzdravilo se zatím 2842 nakažených, což je o 16 víc než v pondělí večer. Případů nákazy bylo v Česku od začátku března zjištěno celkem 7449. S covidem-19 se aktuálně potýká 4384 lidí, z toho v nemocnicích je 359 z nich.

USA hlásí milion nakažených koronavirem, třetinu světové bilance

Nový typ koronaviru, který vyvolává onemocnění covid-19, se v Číně začal šířit začátkem loňského prosince. Dalším ohniskem nákazy byla Evropa, první případy infekce ohlásili lékaři 24. ledna ve Francii.

ČSSD trvá na nouzovém stavu do 25. května. Nemůžeme se vydat na tobogán, zdůvodnil Hamáček

Poslanecký klub vládní ČSSD podpoří prodloužení nouzového stavu v Česku do 25. května, jak žádá vláda. Novinářům to před dnešním zasedáním Sněmovny řekl předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček. Pokud by se kabinetu podařilo mezi poslanci prosadit kratší prodloužení, kabinet by později žádal o další, dodal.

Prodloužit nouzový stav? KDU-ČSL lavíruje, podpořila by přechodné období

KDU-ČSL je připravena uvažovat o podpoře přechodného období v řádu sedmi až deseti dnů, aby vláda mohla některé záležitosti ošetřit v rámci legislativní nouze. Podle lidoveckého předsedy Mariana Jurečky je některá opatření obtížné realizovat mimo nouzový stav, například nákup zdravotnických pomůcek nebo ukládání pracovních povinností jimi ale nejsou.

TOP 09 chce po vládě do konce května návrh odškodňovacího zákona

TOP 09 požádá dnes vládu, aby do konce května připravila odškodňovací zákon, který má přinést jistotu pro všechny postižené opatřeními proti koronaviru. S podporou prodloužení nouzového stavu do 25. května TOP 09 nesouhlasí, je ale připravena v případě nutnosti termín posunout.

Bude Bolsonaro sesazen? Brazilský soudce povolil vyšetřování proti prezidentovi

Soudce brazilského nejvyššího soudu povolil vyšetřit obvinění, že se prezident Jair Bolsonaro pokoušel zasahovat do vyšetřování případů členů své rodiny. Šéfa státu v tomto smyslu nařkl bývalý ministr spravedlnosti Sergio Moro, který v pátek odstoupil na protest proti odvolání šéfa federální policie Maurícia Valeixa prezidentem.