Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

New York zdvojnásobí kapacitu testování na koronavirus

Na světě zemřelo přes 200 000 nakažených lidí

Na světě už zemřelo více než 200.000 lidí nakažených koronavirem, z toho více než čtvrtina ve Spojených státech. Na 120.000 obětí má nemoc covid-19 v Evropě, kde se však situace začíná pozvolna zlepšovat například v Itálii či ve Francii, kde statistici zaznamenali nejnižší denní bilanci obětí od konce března.

Karanténa přeprogramovává tělo. Experti vysvětlili, co se v lidech mění

V současné době, kdy jsou lidé v důsledku pandemie viru SARS-CoV-2 doma, trpí ospalostí, ve skutečnosti ale spí méně, než by spali za normálních okolností. Může za to biologický rytmus těla.

Itálie hlásí nejméně úmrtí od března

Bilance obětí koronaviru v Itálii se za poslední den zvýšila o 415, což je nejméně od poloviny března. Nejnižší za pět dní je i počet nově nakažených, pozitivních testů bylo od pátku 2357. Informoval o tom úřad civilní ochrany.

Člověk nakažený koronavirem může infikovat až 59 000 lidí, tvrdí britský expert

Pandemie koronaviru ve světě nabírá na síle. Nejrizikovější oblastí nákazy se po Číně stala Evropa. Dle odborníků stačí jen jedna jediná infikovaná osoba k tomu, aby nakazila dalších 59 000. Informoval o tom deník Business Insider. I proto se omezení mezilidského kontaktu na minimum zdá k poražení tohoto viru klíčové.

Při testování imunity chybí hlavně děti. Počet nakažených roste pomalu

Bilance obětí koronaviru v Itálii se za poslední den zvýšila o 415, což je nejméně od poloviny března. Nejnižší za pět dní je i počet nově nakažených, pozitivních testů bylo od pátku 2357. Informoval o tom úřad civilní ochrany.

Na koronavirus zemřel Steve Dalkowski, baseballista s nejrychlejším nadhozen v historii

Po nákaze koronavirem zemřel v 80 letech bývalý americký baseballista Steve Dalkowski. I když se neprosadil do elitní profesionální soutěže MLB, proslul díky svému rychlému nadhozu.

Španělsko dnes hlásí 378 nových úmrtí

Španělsko registruje za poslední den 378 nových úmrtí lidí s onemocněním covid-19. Jde o mírný nárůst proti předchozímu dni, kdy zemřelo 367 lidí, informoval dnes španělský list El País. V zemi, která má asi 47 milionů obyvatel, se se od února potvrdilo 223.759 případů nákazy. Z toho 22.902 lidí zemřelo a naopak 95.708 se uzdravilo.

V Praze už budou v rámci studie testovat na koronavirus pouze děti

V Praze byla dnes odpoledne naplněna kapacita odběrů pro studii kolektivní imunity vůči covid-19 i u dospělých ve věku 18 až 39 let. Dnes dopoledne byla kapacita naplněna již u dospělých osob v kategorii 40 až 59 let a v kategorii 60 až 89 let. Testovat se tak budou v dalších dnech pouze děti. ČTK to dnes řekla mluvčí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petra Klusáková.

Počet nakažených v Česku stoupl na 7333. Vyléčených je 2453

Lidí vyléčených z nemoci covid-19 způsobené koronavirem přibylo v Česku od pátečního večera 82 na 2453. Počet úmrtí nakažených koronavirem podobně jako v předchozích dnech vzrostl mnohem mírněji, za posledních 24 hodin o čtyři na 218.

Británie hlásí přes 20 000 obětí koronaviru

Počet obětí koronaviru v Británii překročil 20.000. V nemocnicích zemřelo za poslední den 813 pacientů, což je nejvíce od úterý a o 129 více než v pátek. Informovalo o tom na twitteru ministerstvo zdravotnictví.

Česká sestra popsala boj s covid-19: Bezmoc, nebylo do čeho balit mrtvé

Fyzické a psychické vyčerpání, nedostatek vybavení, obrovské počty pacientů a pocit bezmoci z toho, že mnohým není možné pomoci. S tím vším v posledních týdnech bojovala zdravotní sestra Martina Němcová, která pečuje o pacienty s covid-19 v nemocnici ve White Plains nedaleko New Yorku. Na vrcholu epidemie zažila situace do té doby nepředstavitelné. Mrtvé pacienty jí pomáhaly balit studentky, "které ještě ani nematurovaly", a v určité fázi nemocnici došly i "věci, do kterých se ti mrtví lidi balí". ČTK řekla, že by podobným svědectvím sama nevěřila, kdyby krizi neprožila.

Nizozemsko má za den 120 úmrtí s covid-19, Belgie 241

Nizozemsko má za poslední den 120 mrtvých s onemocněním covid-19, což je více než v pátek. Celkový počet smrtelných případů v zemi s přibližně 17,5 milionu obyvatel tak vystoupil na 4409. Ve své denní bilanci to dnes uvedl Nizozemský institut pro veřejné zdraví (RIVM). Počet potvrzených případů nákazy vzrostl o 655 na 37.190.

Kde vzal Trump nápad na injekci dezinfekce? Od lídra konspirátorů, kteří se léčí bělidlem

S nápadem léčit nemoc covid-19 dezinfekcí nebo ultrafialovým zářením zřejmě americký prezident Donald Trump nepřišel jako první. Tyto i další metody, před nimiž vědci a lékaři varují, propagují na internetu zastánci různých konspiračních teorií a "extrémní" skupiny zabývající se "alternativní medicínou".

Počet mrtvých s covid-19 v Íránu za den klesl na 76

V Íránu za poslední den zemřelo 76 lidí s nemocí covid-19. Jde o pokles proti předchozímu dni, kdy bylo oznámeno 93 úmrtí.

Německo se během předsednictví EU zaměří na boj s virem

Německo se během svého šestiměsíčního předsednictví Evropské unii, které začne 1. července, zaměří na boj s koronavirem a na sociální a ekonomické dopady současné pandemie. Bude se ale také zabývat otázkami týkajícími se životního prostředí. Prohlásila to dnes německá kancléřka Angela Merkelová.

Bělorusko hlásí rekordní nárůst nových případů nákazy

Bělorusko dnes hlásí rekordních 817 nových případů nákazy koronavirem za posledních 24 hodin, celkem už se v zemi nakazilo 9590 lidí. Uvedl to nezávislý server Tur.by, který se odvolává na ministerstvo zdravotnictví. To prudký nárůst vysvětluje rozsáhlejším testováním. Pozitivní výsledek mělo podle agentury Reuters i několik lidí v sirotčinci pro 170 postižených dětí u Mogileva, přesný údaj místní úřady neuvedly.

Let na Měsíc v ohrožení. NASA kvůli koronaviru mění plány

Kvůli pandemii koronaviru se ekonomiky po celém světě ocitají v ohrožení. Situace kolem vývoje nákazy už zasáhla i vesmírný program Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA, který byl nucen pozastavit práce ve dvou ze svých výzkumných center. Tento odklad by mohl narušit plány NASA vyslat astronauty na Měsíc v roce 2024. Informovala o tom agentura Reuters.

Neexistuje důkaz, že se nelze koronavirem nakazit znovu

Zatím neexistuje důkaz, že lidé, kteří se vyléčili z nákazy koronavirem, jsou chráněni před druhou stejnou koronavirovou infekcí. A to i přesto, že mají protilátky.

Singapur hlásí méně nových nakažených než na začátku týdne

Koronavirem silně zasažený Singapur hlásí v porovnání se začátkem týdne pokles počtu nových případů. Úřady tohoto ostrovního státu registrují asi 600 nových nakažených, například v úterý a ve středu jich evidovaly zhruba 1000 denně. Nové případy nákazy i mrtvé mají i další státy jihovýchodní Asie, více než 300 nakažených pak přibylo v Indonésii.