Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve svatoanenské nemocnici přibyl pacient s covid-19, jeho stav je vážný

USA překonaly tragický rekord: Za den koronaviru podlehlo 2400 lidí

Růst počtu obětí nemoci covid-19 dosáhl v úterý ve Spojených státech nového maxima. Podle televize CNN bylo po celé zemi ohlášeno nejméně 2405 nových úmrtí, zatímco přibylo dalších více než 26.500 potvrzených případů nákazy koronavirem. USA jsou co do počtu nakažených i mrtvých nejhůře zasaženým státem na světě.

Koronavirus: Autisté jsou ve Španělsku kvůli úlevám terčem hněvu

Španělka Susana Cristová a další rodiče autistických dětí to teď během přísné koronavirové karantény vůbec nemají jednoduché a kromě omezení plynoucích z domácí izolace se musí navíc potýkat s urážkami, napadáním, a dokonce s pokutami.

Chile chce kvůli covid-19 propustit část vězňů, mimo těch z Pinochetovy éry

Chile chce z tamních přeplněných věznic propustit část trestanců, v první řadě ty, kteří jsou v rizikové skupině při nákaze koronavirem. Rozhodnutí se nebude týkat vězňů, kteří jsou za mřížemi kvůli porušování lidských práv za režimu diktátora Augusta Pinocheta. Informovala o tom agentura Reuters.

Jordánsko o ramadánu nedovolí modlení v mešitách, Egypt má potíže s pohřby

Jordánsko nedovolí občanům chodit se modlit do mešit o muslimském postním měsíci ramadánu. Oznámil to jordánský ministr pro náboženské záležitosti. Ramadán začne příští týden a kvůli koronaviru na toto období připravují omezení i další muslimské státy, například Írán a Egypt.

Nečekaný efekt pandemie covid-19: Prudce roste zájem o bidety

V důsledku pandemie nemoci covid-19 stoupá v amerických domácnostech obliba bidetů. Informoval o tom list The Guardian, který náhlý zájem o toto hygienické zařízení vysvětluje obavami o možný nedostatek toaletního papíru v obchodech. Na mnoha místech země totiž toaletní papír v prvních dnech po rozmachu nákazy došel, protože jej řada lidí hromadně nakupovala v přípravě na restriktivní opatření.

Proč Trump a Bolsonaro zlehčují koronavirus? Filozof má jasno

NÁZOR - Americký prezident Ronald Reagan během celého svého prvního funkčního období odmítal závažnost AIDS a tvrdil, že "odezní", navzdory jasným důkazům, že nemoc představuje zdravotní krizi, připomíná Robin Dembroff v komentáři pro server The Guardian. Filozof z prestižní Yale University dodává, že do roku 1987 ale AIDS zabil přes 29 tisíc Američanů.

Studie spočítala, kolik lidí zemře v Česku na koronavirus

Česká republika aktuálně hlásí 6 059 lidí nakažených koronavirem a 147 lidí, kteří boj s nemocí prohráli. Podle nové studie ale může celkový počet zemřelých být až desetkrát vyšší.

V Praze zemřel čtyřicátník, bezprostřední příčinou byl covid-19

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) zemřel muž narozený v roce 1976. Bezprostřední příčinou jeho úmrtí byla podle nemocnice zřejmě přímo nemoc covid-19, informovala v dnešní tiskové zprávě mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. Mezi 147 úmrtími nemocných s prokázanou nákazou novým typem koronaviru je devět lidí mladších 49 let.

Vláda představila plán. Další provozy se otevřou za týden, hospody částečně v květnu

Vláda dnes představila plán pro otevírání obchodů a dalších zařízení a provozoven uzavřených kvůli novému typu koronaviru. Rozdělila ho do pěti etap od nejbližšího pondělí 20. dubna do pondělí 8. června. Nejprve by měli otevřít řemeslníci, farmářské trhy a autobazary, postupně by se měly každý týden a později po 14 dnech přidávat další obchody či akce.

Obětí koronaviru v USA je přes 25 tisíc

Koronavirus se ve Spojených státech prokázal již u více než 600.000 lidí. Nemoci covid-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, tam podlehlo přes 25.000 z nich. Dnes to oznámila agentura Reuters. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se v zemi nakazilo zatím 598.670 lidí. Největším ohniskem nákazy zůstává New York.

Koronavirus asi nepochází z laboratoře, uzavřel Pentagon

Velení americké armády se přiklání k názoru, že původ nynější globální nákazy je přírodní a že koronavirus nebyl vyvinut v čínských laboratořích. Na tiskové konferenci ve Washingtonu to dnes řekl šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley. Úplnou jistotu ale Pentagon nemá, dodal americký generál.

Počet úmrtí na covid-19 v Británii? Údaje nemocnic a statistiků se značně liší

Skutečný počet úmrtí spojených s koronavirem je v Británii nejméně o několik stovek vyšší než součet zveřejňovaný vládou. Vyplývá to z dnešního hlášení britského statistického úřadu ONS, který jednou týdně publikuje vlastní údaje o epidemii nemoci covid-19. Ta byla podle něj uvedena na 6235 úmrtních listech v Anglii a Walesu do 3. dubna. Vláda přitom k tomuto datu evidovala na 4300 smrtelných případů covid-19.

Šíří se koronavirus v supermarketech? Německý expert přišel se zajímavou teorií

Přední německý virolog Hendrik Streeck tvrdí, že dosud nebyl prokázán přenos koronaviru Sars-CoV-2 v supermarketech, restauracích či kadeřnictvích. Podle něj se příliš nedrží ani na površích a pravděpodobnost jeho přenosu dotekem s takzvaně kontaminovaným povrchem je podle něj malá. Streeck dnes v rozhovoru se stanicí RTL poukázal na to, že přenášení virů se většinou odehrává mezi lidmi, kteří jsou po delší dobu v těsném kontaktu.

Francie zaznamenala nejvyšší přírůstek počtu obětí koronaviru

Počet lidí nakažených koronavirem, kteří zemřeli ve francouzských nemocnicích a domovech s pečovatelskou službou, vzrostl za poslední den o 762 na 15.729. Dnes o tom informovaly zdravotnické úřady.

Fotbalisté v Česku mohou od příštího týdne začít s trénováním, zápasy budou možné v červnu

Vláda České republiky v úterý představila pětifázový scénář uvolňování vládních opatření, ke kterým vláda přišla v polovině března a které mají za úkol zamezit šíření koronaviru. Z onoho scénáře vyplýbá, že už od pondělí 20. dubna budou moct profesionální sportovci začít s trénováním ve venkovním protření, avšak pouze ve skupinách. Od 8. června pak se budou moct konat sportovní akce maximálně s 50 zúčastněnými osobami. Tudíž nejdříve 8. června budou moct začít v Česku fotbalové zápasy bez diváků.

Nakažených koronavirem je 6111 lidí v ČR. Úmrtí přibylo o více než desetinu

Počet vyléčených z nemoci covid-19 způsobované koronavirem stoupl v Česku od pondělního večera o čtvrtinu na 642. Úmrtí lidí nakažených koronavirem přibylo o více než desetinu na 161. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 18:45. Množství potvrzených případů covid-19 v republice se za dnešek zvýšilo o 52 na 6111.

Přes 10 % nakažených jsou zdravotníci, uvedla lékařská komora

Mezi 6000 případy nemoci covid-19 v Česku je podle České lékařské komory (ČLK) 11 procent nakažených zdravotníků. Onemocnělo 243 zdravotních sester, 135 lékařů, 14 laborantů a 192 dalších zdravotníků, uvedla dnes komora. První případy byly v ČR uveřejněny 1. března, první lékař onemocněl 5. března.

V Itálii se koronavirem nakazilo nejméně lidí od 13. března

Nákaza koronavirem se v Itálii nově potvrdila u 2972 lidí, jedná se o nejmenší denní přírůstek od 13. března. Počet obětí se naopak druhý den po sobě zvýšil, s nemocí covid-19 zemřelo za posledních 24 hodin dalších 602 lidí. Pondělní bilance činila 522 mrtvých. S odvoláním na italskou civilní ochranu o tom informovala agentura Reuters.

Kdy nebudou povinné roušky? Podle Vojtěcha to zatím není téma

Zatím není na místě stanovovat termín, kdy nebude povinné nosit roušky. Po dnešním jednání vlády to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj se nařízení osvědčilo v boji s epidemií koronaviru. Náměstek ministra Roman Prymula dodal, že je třeba sledovat další vývoj epidemie a zajistit, aby nezačal skokově růst počet nakažených.