Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Malé podniky vítají uvolnění restrikcí, upozorňují na nejasnosti

Slovenská ekonomika letos klesne o 7,2 procenta, odhaduje vláda

Slovenská ekonomika letos podle odhadu ministerstva financí klesne kvůli dopadům koronaviru o 7,2 procenta. To je více než za globální finanční krize v roce 2009. Příští rok by se exportně orientované slovenské hospodářství už ale mělo vrátit k silnému růstu, který by mohl dosáhnout 6,8 procenta. Ministerstvo to dnes uvedlo ve své aktualizované ekonomické prognóze.

Průzkum: Češi se kvůli koronaviru bojí ekonomických dopadů, zdraví je tolik netrápí

Ekonomických dopadů mimořádných opatření spojených se zamezením šíření koronaviru se lidé obávají víc než dopadu pandemie na vlastní zdraví. Tři čtvrtiny oslovených respondentů ale považují přijatá opatření za adekvátní a účinná.

Inspekce: Školy se snaží učit na dálku podle stanovených rozvrhů

Většina základních a středních škol v Česku se snaží při současné výuce na dálku držet stanovených rozvrhů. U středních škol je komunikace učitelů se studenty o něco intenzivnější, zejména u maturantů. Novinářům to dnes řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na základě šetření, které provedla Česká školní inspekce mezi zhruba 5000 řediteli základních a středních škol. Inspektor ocenil učitele a rodiče, jak se se situací po uzavření škol kvůli koronavirové nákaze vypořádali.

Pražští hasiči mají 11 nakažených koronavirem, v karanténě jich je 27

Mezi pražskými hasiči je 11, kteří mají pozitivní test na koronavirus, a 27 jich zůstává v karanténě. Hasiči to dnes uvedli na twitteru. Podle mluvčího hasičů Martina Kavky se z nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, vyléčilo sedm hasičů a někteří čekají na druhé negativní testování.

V Německu přibylo za den 2500 nakažených, Berlín chce prodloužit opatření proti covid-19

Nakažených koronavirem v Německu za den přibylo 2486, poprvé od soboty je to větší denní nárůst než předchozí den. Úmrtí za čtyřiadvacet hodin podle dnešních ranních údajů přibylo 285, což je rovněž více, než bylo oznámeno v úterý.

Hamáček: Vláda zvolila rozumný postup pro uvolňování opatření

Harmonogram rozvolňování opatření zavedených kvůli šíření nemoci covid-19 je podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyvážený a opatrný. Novinářům po dnešním jednání Ústředního krizového štábu řekl, že je s výsledkem úterního jednání vlády spokojen. Plán podle něj umožňuje v případě nárůstu počtu lidí nakažených novým koronavirem "zatáhnout za záchrannou brzdu".

Koronavirus drtí české firmy. Vážné finanční problémy má čtvrtina podnikatelů

Deset procent podnikatelů už zastavilo své podnikání nebo to udělají v nejbližší době. Další 18 procent firem má vážné finanční problémy. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C. Dvě třetiny veřejnosti předpokládají, že Česká republika bude krizí způsobenou koronavirem oslabená. Zároveň ale klesá například ochota nosit roušky a mezi lidmi se snižuje pocit ohrožení.

Hlasování v rouškách a rukavicích. Jižní Korea pořádá volby navzdory pandemii covid-19

V Jižní Koreji se dnes navzdory koronavirové krizi konají parlamentní volby. Voliči dostali nařízeno přijít do volebních místností v obličejových rouškách a ve frontách musejí dodržovat metrové rozestupy. U vchodu je jim měřena teplota, dezinfikují si ruce a dostávají ochranné rukavice, píše zpravodajský server BBC News.

Čína zjišťuje, kolik je v zemi lidí s koronavirem bez příznaků

Čína zahájila průzkum, jehož cílem je zjistit počet nakažených koronavirem bez příznaků a posoudit, jaká je imunita populace, píše dnes japonská agentura Kjódó s odvoláním na čínský vládní list China Daily. Průzkum se zaměřuje na devět různých oblastí včetně provincie Chu-pej, která byla koronavirem z celé Číny nejhůře zasažená.

Trump: USA pozastaví financování Světové zdravotnické organizace (WHO)

Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes přikázal své administrativě, aby dočasně přerušila financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Důvodem je podle něj způsob, jakým si WHO počínala při boji s pandemií způsobenou koronavirem.

Rusko poprvé zaznamenalo přes 3000 případů koronaviru za den, Moskva je paralyzována

Rusko dnes ohlásilo 3388 nových výskytů koronavirové nákazy, což je další rekordní nárůst během jediného dne. Celkový počet infikovaných dosáhl 24.490, uvedly tiskové agentury s odvoláním na operativní štáb pro boj s infekcí. Nemoci covid-19, kterou koronavirus způsobuje, podlehlo během noci dalších 28 pacientů, celkem 198 lidí.

Piráti podali trestní oznámení kvůli 11 e-shopům s rouškami

Pirátská strana podala trestní oznámení na 11 internetových prodejců roušek, respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu. Jejich zákazníci podle strany například nedostali objednané zboží po více než měsíci, obchody také zveřejňovaly nepravdivé informace, fiktivní recenze či vyzývaly k platbě již zaplaceného zboží.

Jedna vakcína proti covid-19 nebude světu stačit, obává se šéfka GSK

Svět bude potřebovat více vakcín proti nemoci covid-19 a je proto nutné, aby farmaceutické společnosti ve snaze potlačit pandemii spolupracovaly. V rozhovoru se zpravodajskou společností BBC dnes tento názor vyjádřila výkonná ředitelka výrobce léčiv GlaxoSmithKline (GSK) Emma Walmsleyová. Její firma hodlá při výrobě vakcíny spolupracovat s francouzským konkurentem Sanofi.

Brusel schválil miliardovou pomoc pro ČR, peníze mají dostat malé a střední firmy

Evropská komise (EK) schválila České republice státní podporu pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem. Celková výše pomoci může dosáhnout až jedné miliardy Kč, oznámila dnes komise v tiskové zprávě. Česko hodlá v první fázi programu poskytnout firmám 300 milionů korun.

Omezení volného pohybu v ČR: Nařízení bude platit nejméně do konce dubna

Dosavadní omezení volného pohybu a sdružování se na veřejnosti kvůli pandemii koronaviru bude platit s přesně danými výjimkami až do ukončení nouzového stavu, který zatím platí do konce dubna. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Koronavirus v Česku: 6151 nakažených, třetí den je nárůst nových případů pod stovkou

Počet vyléčených z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, v Česku dál stoupá, od úterního večera přibylo 34 uzdravených, celkem jich je podle ministerstva zdravotnictví 676. Zemřelých v nemocnicích je 163, proti úterý o dva více. Potvrzených případů nákazy je 6151.

Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí

Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová.

Odhady: Na konci dubna bude v Česku 10 tisíc případů covid-19

Ke konci dubna bude podle modelu připraveného Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) kumulativně asi 10.000 pozitivně diagnostikovaných případů covid-19. Seniorů mezi nimi bude asi 25 procent. Novinářům to dnes řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Vojtěch: Česko má pandemii covid-19 pod kontrolou, nemocnice situaci zvládly

Česko má i nadále pandemii koronaviru pod kontrolou, podařilo se zabránit nekontrolovanému šíření nemoci covid-19, zdravotnický systém zvládá péči o nakažené včetně těžkých případů. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Díky tomu může stát v následujících týdnech postupně uvolňovat část restriktivních omezení, zdravotnictví může začít obnovit běžnou ambulantní i lůžkovou péči a dosud odkládané operační zákroky.