Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus připraví o práci v New Yorku půl milionu lidí

Počet nakažených stoupl na 6216, přes 800 vyléčených

Vyléčených z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, od dnešního rána přibylo 143 na 819. Počet úmrtí s tímto onemocněním v nemocnicích se podle záznamů ministerstva zdravotnictví zvýšil o tři na 166. Dnes zatím nikdo nezemřel. Případů nákazy dnes před 17:30 bylo 6216, od úterní půlnoci se jejich počet zvýšil o 75. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Babiš chce o prodloužení nouzového stavu odborně debatovat

K posouzení otázky, zda by měla vláda usilovat o další prodloužení nouzového stavu v Česku, bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nutné vést odbornou a konkrétní debatu. Babiš ČTK sdělil, že kabinet bude muset posoudit, jestli i po 30. dubnu budou potřeba opatření, která z platnosti nouzového stavu plynou. Šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes zopakoval, že nouzový stav bude kvůli epidemii nového typu koronaviru nutné znovu prodloužit.

V britských nemocnicích zemřelo na covid-19 dalších 761 pacientů

V britských nemocnicích zemřelo za 24 hodin dalších 761 lidí nakažených koronavirem. Celkem má tak země už 12.868 obětí nemoci covid-19, informovala dnes agentura Reuters. Počet potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 se blíží k hranici 100.000, kterou zatím překonalo jen pět zemí světa.

Covid-19 v Íránu: Kolik je mrtvých? Parlament zpochybnil údaje vlády

V Íránu podlehlo nákaze koronavirem již 4777 lidí, informuje Reuters. Za posledních 24 hodin se počet obětí zvýšil o 94, což je nepatrně méně než v úterý, kdy země hlásila 98 mrtvých. Íránský parlament ve své zprávě zpochybnil správnost vládních informací o koronaviru. Mrtvých může být podle zprávy téměř dvojnásobek a nakažených i desetkrát více.

Slovensko oznámilo čtyři nová úmrtí pacientů s koronavirem

Na Slovensku zemřeli další čtyři lidé nakažení koronavirem. Celkově tak země eviduje šest úmrtí na nemoc covid-19. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Gates pokládá zastavení financování WHO za nebezpečné. Velmoci kritizují Trumpa

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit financování Světové zdravotnické organizace (WHO) je nebezpečný krok. Na twitteru to dnes napsal zakladatel technologické společnosti Microsoft a jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates, jehož nadace je po USA největším sponzorem WHO. Trumpův krok nepovažuje v době nynější pandemie nemoci covid-19 za vhodný také Německo.

Švýcarsko má 973 obětí koronaviru, Rakousko takřka 400. Nákaza nepolevuje ani v Belgii

V Rakousku se počet obětí koronaviru přiblížil ke čtyřem stovkám, v sousedním Švýcarsku komplikacím souvisejícím s nemocí covid-19 podlehlo skoro tisíc lidí. Vyplývá to z dnešních bilancí zveřejněných rakouským ministerstvem zdravotnictví a švýcarským Spolkovým zdravotním úřadem (BAG).

Termín přijímaček na SŠ závisí na vývoji epidemie. Plaga apeluje na učitele ohledně hodnocení žáků

Se stanovením termínu přijímacích zkoušek na střední školy je nutné počkat na epidemiologickou situaci, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (ANO). Vyhlásí jej v dostatečném předstihu, aby se studenti i školy dokázali nachystat, uvedl. Podle některých zástupců školských asociací nejasný termín zkoušek uvádí rodiče, děti i školy do nejistoty.

Budou si od sebe Američané držet odstup další dva roky? Rozhodne vakcína

Vědci z the Harvard T.H. Chan School of Public Health v úterý zveřejnili v publikaci Science, že USA budou možná dodržovat ochranná opatření až do roku 2022. Společenský odstup, který slouží jako jedno z ochranných opatření bude pokračovat do doby, než bude vyvinuta vakcína. Toto zjištění je v rozporu s výzkumem, který nabízí Bílý dům. V něm se tvrdí, že pandemie bude ukončena letos v létě.

Plaga: Školní skupiny by měly fungovat částečně i odpoledne. Budou roušky povinné?

Školní skupiny, v nichž by se od 25. května mohli učit žáci prvního stupně základních škol, nebudou fungovat jen dopoledne. Plynule se překlopí v něco jako školní družinu, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (ANO). I tak ale nebudou slučováni děti z různých skupin. Pokud rodiče umístí dítě do školní skupiny, neměli by mít podle Plagy nadále nárok na ošetřovné.

Covid-19: Dezinformátoři narazili? Lidé důvěřují hlavně vědcům

Lidé v čase šíření koronaviru důvěřují hlavně vědcům a dalším odborníkům, celkově více vyhledávají zpravodajství a hovoří o poměrně častém kontaktu s dezinformacemi.

Češi nakupují webkamery a počítače ve velkém, některé zboží je nedostupné

Češi ve velkém nakupují webkamery, internetoví prodejci mají mnoho modelů vyprodaných. Někteří očekávají dodávku dalších kusů ještě tento týden, jinde by se v nabídce mohly objevit až v květnu. Zvýšená poptávka přetrvává také po počítačích a tiskárnách.

Vláda nepomohla. Změna čeká 40 procent minipivovarů, oznámil svaz

Zavření českého restauračního trhu na tři měsíce bude mít nepříznivý dopad i na minipivovary. Majitelé je budou muset prodávat nebo zavřít. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se tak rozhodne až 40 procent z nich. Zhoršil tak svůj březnový odhad, podle kterého byla nucena vzdát se svého podniku čtvrtina majitelů.

Zástupci církví chtějí jednat s vládou o možnosti bohoslužeb

Ekumenická rada církví (ERC) a Česká biskupská konference (ČBK) se obrátily na premiéra, představitele vlády a krizový štáb s žádostí, aby se mohly konat veřejné bohoslužby při zachování preventivních opatření.

Jak působí karanténa na vztahy? Párům přináší odloučení i strach o život

Vědce nezajímá pouze původ a možný způsob léčby nového koronaviru, ale také jeho dopad na vztahy mezi lidmi, kteří v mnoha zemích po celé světě skončili v domácí izolaci. Jaké problémy to přináší?

Koronavirus dopadá i na obchod s banány

Pandemie nemoci způsobené koronavirem by mohla omezit dostupnost banánů v Asii. Pěstitelé na Filipínách již upozornili, že jejich dodávky do zahraničí mohou kvůli opatřením, která omezují pohyb a stanovují odstupy mezi lidmi, letos klesnout o téměř 40 procent.

Španělsko má za den 523 obětí covid-19, je to méně než v pondělí

Ve Španělsku zemřelo za předchozí den 523 lidí s nemocí covid-19, je to méně než denní nárůst oznámený v úterý dopoledne, kdy to bylo 567. Infikovaných přibylo pět tisíc, oznámilo dnes ministerstvo zdravotnictví. Podle něj se v zemi dosud nakazilo 177.633 lidí, z toho 18.579 zemřelo a 70.850 se uzdravilo.

EK doporučuje státům rušit koronavirová omezení koordinovaně

Země Evropské unie by měly začít postupně uvolňovat koronavirová omezení, až to vývoj nákazy dovolí. Státy by přitom měly vycházet ze své specifické situace a zároveň své kroky koordinovat s ostatními. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila společnou unijní strategii pro postupný návrat k běžnému životu.

Pozor na trojské koně: V Česku útočí nejvíc, zneužívají koronavirus

V březnu v Česku nejčastěji z internetu útočily trojské koně, které kradou hesla z prohlížečů. Šíří se v nakažených e-mailech, které zneužívají téma koronaviru. Slibují například preventivní rady nebo léky. Uvedla to dnes antivirová firma Eset v tiskové zprávě.