Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Gruzie kvůli koronaviru uzavírá města, v izolaci je také Tbilisi

Ve Velké Británii umřelo dalších 778 lidí s nemocí covid-19

V britských nemocnicích za poslední den zemřelo dalších 778 pacientů nakažených koronavirem, mrtvých je tak 12.107. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

Ve Švédsku narůstá počet obětí covid-19, ministryně odmítla Trumpovu kritiku

Pandemie nemoci covid-19 si ve Švédsku vyžádala už více než 1000 životů. Ve skandinávské zemi, která proslula svým liberálním přístupem k boji s koronavirem, se dosud nakazilo 11.445 osob. Vyplývá to podle agentury AFP z oficiální bilance švédských úřadů.

Čína rozjela "rouškovou diplomacii". Upevňuje vliv i v ČR, Zeman je důkazem, píše agentura AP

Zatímco jinde ve světě je Čína kritizovaná za to, jakým způsobem se zpočátku k pandemii nemoci covid-19 stavěla, v zemích střední a jihovýchodní Evropy, jako je Čeko, Maďarsko a Srbsko, si Peking v současné situaci bez větších potíží udržuje svůj těžce vydobytý vliv, napsala dnes agentura AP. K tomu, aby se Číňané mohli stavět do role štědrého a strategického spojence, pomáhají dodávky roušek a dalších ochranných pomůcek.

ODS chce další pomoc podnikatelům či pravidla pro mírnění zákazů

Další pomoc podnikatelům, definice pravidel a termínů pro uvolňování opatření či stanovení podmínek pro školy a letní tábory. To jsou podle opoziční ODS některé z bodů, které musí být naplněny jako předpoklad k návratu k běžnému fungování země v době pandemie koronaviru. Občanští demokraté to uvedli v dnešní tiskové zprávě. Zásadní je podle nich také připravit zdravotní systém na další kroky či ihned otevřít některé obchody.

Zbídačená Venezuela čelí další krizi: Z Kolumbie se vrátilo přes 33 tisíc emigrantů

Do Venezuely se z Kolumbie v posledních dvou týdnech vrátilo už přes 33.000 emigrantů, kteří svou vlast v předchozích letech opustili kvůli ekonomické krizi a represím režimu. Důvodem, proč se nyní vrací, jsou omezení nařízená kolumbijskou vládou v boji proti šíření koronaviru. Mnozí venezuelští emigranti si totiž v Kolumbii vydělávali pouličním prodejem a přišli tak o zdroj obživy.

Belgie hlásí přes 4000 úmrtí na covid-19, Nizozemsko skoro 3000

V Belgii těžce zasažené koronavirem dnes bilance epidemie covid-19 stoupla o dalších 262 úmrtí na celkových 4157. Země s necelými 12 miliony obyvatel hlásí více obětí než řada lidnatějších evropských států včetně Německa, přes 1200 lidí nakažených koronavirem tam dnes leželo na jednotkách intenzivní péče. Sousední Nizozemsko hlásí 2945 smrtelných případů covid-19 poté, co bilance za den narostla o 122 mrtvých.

Na světě je 3500 mutací koronaviru. Jedna zneklidňuje vědce, nemusí na ni fungovat vakcíny

Koronaviry podobně jako ostatní viry mutují. Ve většině případů ale jde o menší mutace, které výrazně neovlivňují chování viru. Vědci ale nyní objevili mutaci, která by mohla předem odsoudit dosavadní práce na výrobě vakcíny.

USA dokončují plán na spuštění ekonomiky, oznámil Trump. Pak pustil kontroverzní video

Plán na opětovné spuštění hospodářského života ve Spojených státech, který tvrdě zasáhla pandemie nemoci covid-19, je takřka hotov. Na tiskové konferenci v Bílém domě to v noci na dnešek SELČ prohlásil americký prezident Donald Trump. Zdůraznil také, že o ukončení karanténních opatření rozhoduje výhradně on a ne guvernéři jednotlivých států a že jeho vláda boj proti koronaviru nepodcenila.

NATO nemá být závislé na lécích z jiných zemí, míní Stoltenberg

Země Severoatlantické aliance by měly v návaznosti na koronavirovou krizi snížit svou závislost na dovozu lékařských a ochranných potřeb ze zahraničí. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož bude alianční spolupráci v boji proti koronaviru věnována středeční videokonfenrence ministrů obrany spojeneckých států.

Automobilka Hyundai v Nošovicích obnovila výrobu, odstávka trvala tři týdny

Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku dnes po třítýdenní odstávce zapříčiněné pandemií nového typu koronaviru jako první velký podnik v Česku obnovila výrobu. ČTK to řekl její mluvčí Pavel Barvík. Zpočátku se v továrně i kvůli hladkému náběhu výroby bude místo obvyklých tří pracovat jen na dvě směny. Obnova výroby se v kraji týká až 12.000 lidí - 3300 zaměstnanců má Hyundai a 8700 její přímí dodavatelé.

V Německu je dalších 2082 nakažených, řeší se uvolnění restrikcí

Německo v pondělí zaznamenalo 2082 nových případů nákazy koronavirem a dalších 170 úmrtí infikovaných. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI), podle něhož se celkem nakazilo 125.098 lidí, z nichž 2969 zemřelo. V plném proudu je ve spolkové republice debata o uvolnění některých opatření přijatých v boji proti epidemii.

Ve svatoanenské nemocnici zemřel pacient s covid-19, dalších pět ve vážném stavu

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně zemřel další pacient s nemocí covid-19. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. V nemocnici, která se stará o pacienty s koronavirem v těžkém stavu, je to pátá oběť. Nyní tam leží pět pacientů s covid-19 v těžkém stavu. Podle posledních informací je v Jihomoravském kraji 355 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru.

Rakousko má přes 14 tisíc nakažených, ekonomické dopady covid-19 jsou tvrdé

Počet nakažených koronavirem v Rakousku přesáhl hranici 14.000. Dnes to na svém webu oznámilo rakouské ministerstvo zdravotnictví. Alpská republika mezitím jako jedna z prvních zemí v Evropě přikročila k uvolňování karanténních opatření, dnes se otevřely obchody do 400 metrů čtverečních prodejní plochy a také hobbymarkety a zahradnictví. Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober vyzval obyvatele, aby nadále dodržovali preventivní opatření.

Vědci převedli koronavirus na zvuk. Úchvatná skladba může urychlit vývoj vakcíny

Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) převedl strukturu koronaviru do hudební formy. Ačkoliv zní jako vcelku uspořádaná skladba, zdání klame, podobně jako koronavirus obelhává tělo.

Čína má 89 nových případů nákazy koronavirem, provinční vláda platí udavačům

V pevninské Číně v pondělí přibylo 89 nových případů nákazy koronavirem. Nikdo na nemoc covid-19, kterou koronavirus způsobuje, nezemřel. Počet nově nemocných se snížil ze 108 předchozí den. Z celkového počtu se jich 86 nakazilo v zahraničí. S odvoláním na čínskou zdravotní komisi o tom dnes informovala agentura Reuters.

V karanténě je 250 policistů a 87 hasičů

V České republice je nyní 47 policistů s onemocněním covid-19. Zhruba 250 příslušníků policejního sboru je v karanténě, řekl dnes novinářům policejní prezident Jan Švejdar. Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Drahoslava Ryby má pozitivní testy na nový typ koronaviru také 26 hasičů, z toho dvacítka je pražských. V karanténě je 87 členů hasičského sboru.

Francouzská ekonomika letos klesne o osm procent, očekává vláda

Francouzská ekonomika letos kvůli koronaviru patrně vykáže osmiprocentní propad, řekl dnes ministr financí Bruno Le Maire. Za poslední týden už vláda zhoršila výhled podruhé, ještě před pár dny čekala celoroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o šest procent. Ministr pro státní rozpočet Gérald Darmanin očekává, že deficit veřejných financí letos dosáhne rekordních devíti procent HDP.

Vysoký krevní tlak? Pacienti by bez rady lékaře neměli léky vysazovat, varuje SÚKL

Pacienti by bez konzultace s lékařem neměli vysazovat léky na vysoký tlak neboli hypertenzi. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) není jejich vliv na průběh infekce covid-19 prokázán, informoval ústav na twitteru.

Opatření proti covid-19 dopadla na postižené. Třetina jich nemá dostupnou péči

Téměř třetina lidí s postižením či chronickým onemocněním, kteří se neobejdou bez pomoci, nemá nyní kvůli nařízeným omezením proti šíření koronaviru dostupnou péči. Omezeně se k ní dostane šest z deseti potřebných. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes na tiskové konferenci zveřejnila Aliance pro individualizovanou podporu (AIP).