Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kdy se otevřou školy? Zdravotní rizika jsou stále příliš vysoká, varuje zástupce rodičů Chaluš

Rozhovor

Enormní nárůst přestupků. Vláda má při uvolňování opatření zvážit dopad Velikonoc, říká Hamáček

Vláda by měla při rozhodování o dalším uvolňování omezení přijatých kvůli šíření nákazy nemoci covid - 19 vzít v úvahu případný dopad velikonočních svátků na růst počtu nakažených, řekl dnes po jednání stálé pracovní skupiny Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Izrael má téměř 12 tisíc nakažených, v Íránu zemřelo na covid-19 už 4683 lidí

Počet obětí koronaviru v Izraeli dnes vystoupil na 117, nakažených země zaznamenala již 11.868. S odvoláním na dnešní sdělení izraelského ministerstva zdravotnictví o tom informoval zpravodajský web The Times of Israel.

Na covid-19 zemřelo ve Španělsku přes 18 tisíc lidí, nákazu překonala vicepremiérka

Ve Španělsku zemřelo už 18.056 lidí nakažených koronavirem. Za posledních 24 hodin se počet úmrtí zvýšil o 567, což je 50 více oproti pondělním údajům. Nakažených přibylo za den 3045, což je nejnižší počet nových případů nákazy za den v předchozích třech týdnech.

Konec stavu nouze? Evropská komise chystá novou strategii boje s covid-19

Evropská komise chce ve středu zveřejnit plán na koordinované uvolňování koronavirových omezení, návrh už předložila členským zemím. Po kritice od některých států obávajících se tlaku na příliš rychlé rušení restrikcí přišla komise se strategií, která doporučuje postupný přechod od stavů nouze k cíleným opatřením, aniž by ovšem zmiňovala konkrétní časový harmonogram.

Čínská ekonomika letos poroste nejpomaleji za 44 let, domnívají se analytici

Čínská ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru patrně vzroste jen o 2,5 procenta, a vykáže tak nejslabší vzestup za 44 let. Myslí si to většina analytiků, které v anketě oslovila agentura Reuters. Takový vývoj by představoval prudké zpomalení druhé největší ekonomiky světa proti loňským 6,1 procenta a byl by hluboko pod březnovým odhadem 5,4 procenta.

Česko darovalo Severní Makedonii milion roušek, místopředseda vlády děkuje

Česká republika darovala Severní Makedonii v souvislosti s bojem proti šíření nákazy novým typem koronaviru milion roušek. Zdravotnické roušky do země v pátek přepravil český armádní speciál.

Tchaj-wan nemá žádný nový případ nákazy koronavirem

Tchaj-wan dnes po více než měsíci nezaznamenal žádný nový případ nákazy koronavirem. Předchozí den bez nových nakažených byl 9. březen. Na ostrově se zhruba 24 miliony obyvatel se nemoc covid-19 zatím prokázala u 393 lidí, z nichž šest zemřelo, informovala agentura Reuters.

Covid-19 v Latinské Americe: Oficiální statistiky příliš neodrážejí realitu

Latinská Amerika zatím nehlásí tolik případů nákazy koronavirem jako Evropa či Spojené státy, což je podle expertů mimo jiné důsledek toho, že v latinskoamerických zemích se neprovádí tolik testů. Navíc ne všechny místní vlády zřejmě informují objektivně, například venezuelská či nikaragujská. Kromě toho vrchol epidemie v regionu ještě nenastal, kupříkladu Chile ho očekává na přelomu dubna a května.

Koronavirus šíří dál podrážky našich bot? Nová studie má zajímavé závěry

Vědci se dál snaží přijít na to, jakými cestami se může šířit nový koronavirus SARS-CoV-2. V nové studii se zaměřili na boty a zjistili zajímavé věci. Obuv podle nich může sloužit k rozšíření viru z nemocnic mezi lidi.

Vznikla další petice. Tentokrát za dobrovolný návrat dětí do škol

Odpůrci požadavku uzavření škol až do konce školního roku vyzývají v petici ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby umožnil dobrovolný návrat dětí do škol. Děti podle nich mají právo na kvalitní vzdělávání a setkávání s vrstevníky. Mnozí rodiče podle autorů petice nezvládají svým dětem s učením doma pomoct. Petici podepsalo dosud kolem 6000 lidí. K jiné petici za zavření škol do prázdnin se připojilo zhruba 91.000 lidí.

V Rusku už je přes 21 tisíc nakažených, ruší se "tradiční jarní subbotniki"

Rusko dnes ohlásilo 2774 nových případů nákazy koronavirem, což je další rekordní denní nárůst. Za uplynulých 24 hodin dalších 22 lidí nemoci podlehlo. Celkem se nakazilo 21.102 lidí, z nichž 170 zemřelo a 1694 se uzdravilo, uvedla dnes ruská média s odvoláním na operativní štáb pro boj proti nákaze.

Chlopčík chce roztančit seniory, v roušce připravuje nový pořad

Taneční mistr Zdeňek Chlopčík chce roztančit seniory v jejich domovech. V roušce proto připravuje v ostravském studiu České televize nový pořad Taneční pro starší a pokročilé. Vysílat se bude od soboty na programu ČT3. ČTK to řekla mluvčí studia Jana Fabiánová.

Česko má 6059 nakažených, zemřelo 147 pacientů s covid-19

V Česku dosud zemřelo v nemocnicích 147 lidí s nemocí covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Od pondělního podvečera počet obětí stoupl o čtyři. Uzdravilo se 527 lidí, v pondělí vpodvečer bylo vyléčených 519 lidí. Nakažených je 6059, za pondělí přibylo 68 případů, což je nejnižší nárůst od 17. března, kdy se onemocnění novým koronavirem potvrdilo u 67 lidí.

Koronavirus: O Velikonočním pondělí ubylo přestupků, důvodem bylo i počasí

O Velikonočním pondělí policisté předali do správního řízení zhruba 400 přestupků souvisejících s porušováním opatření proti šíření koronaviru. Oproti předchozím třem dnům jich ubylo, od pátku do neděle evidovali policisté v průměru 600 přestupků denně, o polovinu více, než je obvyklé. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Plošný odklad DPH by byl neospravedlnitelnou výhodou, tvrdí ministerstvo financí

Plošný odklad daně z přidané hodnoty (DPH) by podle ministerstva financí (MF) byl neospravedlnitelnou výhodou pro firmy, které i přes pandemii koronaviru nepřišly o tržby. Ministerstvo to uvedlo v reakci na návrh ekonomů z občanské iniciativy KoroNERV-20. Ti o víkendu navrhli, aby MF předložilo novelu zákona, která by podnikatelům umožnila odklad odvodu DPH minimálně do ledna 2021.

Češi si "promořování" vysvětlili po svém. Policie v Praze eviduje tisíce prohřešků

Obyvatelé hlavního města o velikonočním víkendu nejčastěji porušovali nařízení mít zakrytá ústa a nos a zákaz shlukování. Strážníci zaznamenali 3758 porušení. Většinu případů tvořila sundaná rouška. ČTK to dnes sdělila mluvčí městské policie Irena Seifertová. Od doby zavedení opatření proti koronaviru se už strážníci zabývali 14.634 případy.

Moderní Romeo a Julie. Ve Veroně během karantény vznikla láska na balkónech

Severoitalská Verona jako dějiště ikonického příběhu lásky Romea a Julie svou karmu města zamilovaných nezapře ani během koronavirové karantény: osudové vztahy tu totiž mohou vzniknout i za krajně neobvyklých okolností.

Polská vláda začne "rozmrazovat" ekonomiku od 19. dubna

Polská vláda začne od 19. dubna s "pomalým rozmrazováním" ekonomiky, ochromené opatřeními proti šíření koronaviru. Uvedl to dnes v rozhlasové stanici RMF FM ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Dalších podrobností neuvedl. Podle vládního mluvčího Piotra Müllera by se mohla zmírnit omezení týkající se obchodů a rozhodnutí má být oznámeno v příštích dnech.

Účtenkovka vydržela 2,5 roku. Provázely ji problémy, teď končí kvůli úsporám

Poslední slosování Účtenkovky se uskuteční 15. dubna. Ministerstvo financí se rozhodlo loterii ukončit v souvislosti s úsporami kvůli boji s novým typem koronaviru.