Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Čínský vývoz a dovoz klesl méně, než se čekalo. Vyhlídky zůstávají nejisté

Změna na hranicích: Lidé mohou v odůvodněných případech vycestovat z ČR

Češi mohou ode dneška v nezbytných a jasně odůvodněných případech vycestovat do zahraničí. Do ciziny mohou jet například z pracovních důvodů, navštívit lékaře nebo rodinu. Hranice ale kvůli šíření koronaviru nadále zůstávají uzavřené a stále platí zákaz vstupu cizinců.

Georgievová odvážně kormidluje MMF v koronavirové bouři, píše Reuters

V době pandemie způsobené novým koronavirem, která uvrhla svět do recese, jež může rozpoutat chaos v rozvojových zemích, se bulharská ekonomka Kristalina Georgievová jeví jako silný hlas pro chudé.

MMF dočasně odpustí splácení dluhu 25 zemím bojujícím s pandemií

Mezinárodní měnový fond odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 nejchudším členským zemím v rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT). Tyto země tak budou mít více finančních zdrojů na boj s koronavirem. Oznámila to výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgievová.

PwC: Čtyři z pěti českých firem očekávají pokles příjmů či zisků

Téměř čtyři pětiny českých firem očekávají kvůli pandemii nemoci covid-19 pokles příjmů nebo zisků. Více než polovina firem ale zároveň věří, že kdyby mimořádná opatření nyní skončila, vrátil by se do tří měsíců jejich byznys do normálu. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, ve kterém minulý týden odpovídali finanční ředitelé firem z 21 zemí.

Covid-19: Počet nakažených v ČR překročil 6000, uzdravených je přes 500

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku dnes překročil 6000, za dnešní den přibylo zatím 31 nakažených, celkem podle ministerstva zdravotnictví onemocnělo 6022 lidí. Počet zemřelých s nákazou stoupl od rána o čtyři, dosud tak zemřelo v nemocnicích celkem 143 pacientů. Uzdravených ministerstvo zdravotnictví eviduje 519, což je o 52 více než ráno.

KoroNERV-20: O otevření škol by měla rozhodnout analýza rizik, navrhují ekonomové

Při rozhodování o otevření škol uzavřených v polovině března kvůli epidemii koronaviru je nutné vyloučit emoce a jednat na základě znalosti skutečných rizik. V tiskové zprávě to uvedla iniciativa ekonomů KoroNERV-20 polemizující s některými argumenty petice, jejíž signatáři žádají, aby školy zůstaly zavřené až do konce školního roku.

EXKLUZIVNĚ: Zásadní chyba by při epidemii byla pro desítky lidí rozsudkem smrti, říká pro EZ šéf lékařů Kubek

ROZHOVOR - Odhodil diplomacii a dal průchod svým emocím. Prezidenta České lékařské komory Milana Kubka vytočilo chování politiků i odborníků, kteří na nedávné lánské návštěvě u hlavy státu Miloše Zemana během koronavirové pandemie nedodržovali předepsané odstupy, v malé místnosti se jich tísnilo několik a na stole bylo připravené občerstvení, které lze přes roušku obtížně konzumovat.„Uveřejněným snímkem jsem byl zhnusen. Bylo to trapné a buranské a ještě trapnější a buranštější byly výmluvy, jež v této souvislosti z Hradu zaznívaly,“ rozčiluje se v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf českých lékařů doktor Milan Kubek.

Češi nedodržují pravidla, další úlevy nebudou. Uvolnit nošení roušek byla podle Hamáčka chyba

Rozvolňovat pravidla pro nošení roušek nebylo dobrým řešením. Dnes to řekl ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj vůle nosit roušky polevuje. Lidé by ale měli roušky nosit dále, uvedl ministr. Více přestupků souvisejících s porušováním vládních opatření podle serveru evidují také strážníci.

Hromadná imunita? Ve Švédsku roste počet úmrtí na covid-19, platí jen mírná opatření

Hloučky lidí se prochází po stockholmských nábřežích, někteří na slunci popíjí koktejl. Na první pohled se situace velmi liší od většiny zemí světa, kde bylo shromažďování kvůli šíření koronaviru zakázáno. Epidemiolog Anders Tegnell, který je v této skandinávské zemi hlavním stratégem v boji proti koronaviru, ale z pohledu na lidi procházející se po městě obavy nemá.

Pět měsíců hledají odpovědi. Co už vědci vědí o koronaviru?

SARS-CoV-2 je nový typ viru, se kterým svět bojuje od konce roku 2019. Onemocnění covid-19, které virus způsobuje, bylo poprvé detekováno v čínském městě Wu-chan. Téměř pět měsíců vznikají otázky, na které se vědci pokoušejí najít odpověď. Co už víme o viru SARS-CoV-2? Pomůžou nám tyto informace ukončit pandemii?

Poslední a nejnáročnější repatriační let. 329 Čechů bude evakuováno z Austrálie

Poslední plánovaný repatriační let dopraví v úterý do Prahy 329 Čechů a další Evropany, kteří uvízli v Austrálii a na Novém Zélandu po opatřeních přijatých kvůli šíření koronaviru. České ministerstvo zahraničí využilo spolupráci s jihokorejskými aerolinkami a na organizování letu se podílela také korejská ambasáda v Praze.

Epidemiologové nejsou pro úplné otevření škol do konce června

Epidemiologové nedoporučují úplné obnovení povinné školní docházky do konce června. Prioritu by měli mít ti, kteří zakončují ročník nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to dnes řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. O možnostech otevírání škol, které jsou jsou kvůli šíření koronaviru zavřené od 11. března, bude v úterý jednat vláda při debatě o celkovém uvolňovacím scénáři, řekl ČTK ministr školství Robert Plaga (ANO). Podrobnosti nechce sdělovat předem.

Macron prodloužil karanténní opatření do 11. května. Francie zakouší těžké časy, řekl

K Francouzům dnes promluvil jejich prezident Emmanuel Macron, který oznámil prodloužení karanténních opatření do 11. května. Přiznal, že země nebyla na pandemii způsobenou koronavirem řádně připravena. Šíření nákazy podle šéfa Elysejského paláce sice zpomaluje, ale Francouzi by přesto neměli polevovat. Informovala o tom agentura Reuters.

Světová banka vidí ochotu odložit nejchudším zemím splátky dluhů

Světová banka (SB) vidí "velkou ochotu" oficiálních věřitelů odložit nejchudším zemím světa splátky dluhů, aby se mohly soustředit na boj s koronavirem. Agentuře Reuters to dnes řekl Axel van Trotsenburg, který je členem vedení banky.

Hygienici evidují v Praze 1432 případů covid-19, ministerstvo 1444

Hygienici evidují v Praze k dnešním 18:00 celkem 1432 případů covid-19. Za posledních 24 hodin přibylo ve městě 18 případů. Nárůst tak stejně jako předchozí den zpomalil. Počet vyléčených v Praze vzrostl na 123. Zemřelých naopak od nedělního večera podle hygieniků nepřibylo, zůstává jich 51.

Německo by mohlo začít uvolňovat opatření, domnívají se experti

Německo by mohlo začít s uvolňováním některých opatření, která země zavedla v souvislosti s šířením koronaviru. Vláda spolkové republiky by například mohla znovuotevřít školy, obchody a restaurace, pokud zároveň dohlédne na dodržování hygienických předpisů a bezpečných rozestupů.

WHO: Covid-19 je desetkrát smrtelnější než prasečí chřipka

Onemocnění covid-19 způsobené novým koronavirem je desetkrát smrtelnější než takzvaná prasečí chřipka či chřipka A (H1N1), která se koncem března 2009 objevila v Mexiku. Podle agentury AFP to dnes uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) a vyzvala země, aby zpomalily uvolňování přísných opatření.

Itálie má přes 20 tisíc obětí koronaviru. Pandemie ustupuje pomaleji, než se čekalo

V Itálii počet obětí nemoci covid-19 překročil hranici 20.000. Za posledních 24 hodin zde onemocnění podlehlo 566 lidí, tedy o 135 více než předchozí den. Celkem si zde nákaza vyžádala už 20.465 životů. Informovala o tom dnes italská civilní ochrana. Test zde koronavirus dosud potvrdil u 159.516 lidí. Oficiální počet nakažených je větší vedle USA ještě ve Španělsku.

Pandemie dolehla na Ford. Automobilka čeká za 1. čtvrtletí ztrátu 600 milionů dolarů

Americká automobilka Ford Motor předpokládá, že za letošní první čtvrtletí kvůli negativním dopadům koronaviru na poptávku i výrobu vykáže hrubou ztrátu kolem 600 milionů dolarů (téměř 15 miliard Kč) po zisku 2,4 miliardy dolarů před rokem. Oznámila to dnes firma. Cena akcií podniku na tuto informaci reagovala více než pětiprocentním poklesem.