Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo oznámilo 126 tisíc nakažených, nemoci covid-19 podlehlo 2942 lidí

Zatčen ředitel srbského domova pro seniory se 139 nakaženými

V jihosrbském městě Niš byl dnes zatčen ředitel domova pro seniory, kde se koronavirem nakazilo 139 lidí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra. Muž byl obviněn ze závažného zločinu proti veřejnému zdraví a z šíření nemoci.

Počet obětí covid-19 v New Yorku překonal 10 tisíc. To nejhorší je za námi, tvrdí Cuomo

Počet obětí onemocnění covid-19 v americkém státě New York překonal hranici 10.000. Nově přibylo 671 mrtvých, v neděli zemřelo 758 lidí. Stát, který je koronavirem nejhůře stiženou oblastí Spojených států, je však "z nejhoršího venku", domnívá se tamní guvernér Andrew Cuomo.

Belgie má další mrtvé na koronavirus, je zasažena víc než Itálie

Belgie má dalších 303 mrtvých na koronavirus za posledních 24 hodin, počet obětí v zemi tak vystoupil na 3903. I když se bilance zdá nižší v porovnání s některými dalšími evropskými zeměmi a Spojenými státy, Belgie má jen přes 11 milionů obyvatel.

Češi o Velikonocích porušovali opatření proti covid-19, naopak ubylo dopravních nehod

I v neděli řešili policisté o polovinu víc přestupků proti opatřením kvůli šíření koronaviru, než je obvyklé. ČTK to dnes řekl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Dodal však, že od pátku do neděle klesl počet dopravních nehod o třetinu.

Koledování zakázáno. Místo klasické pomlázky lidé telefonovali i posílali vzkazy

Místo klasické pomlázky jen symbolické šlehání přes videoaplikace, proti tradičním návštěvám rodiny a přátel jen telefonické hovory nebo nahrávání pozdravů a vzkazů. Takto netradičně strávili v řadě případů letošní Velikonoční pondělí lidé ve Zlínském kraji. Ulice byly vzhledem k opatřením kvůli novému koronaviru téměř prázdné.

V Británii přibylo dalších 717 obětí covid-19, méně než v neděli

V britských nemocnicích zemřelo dalších 717 pacientů, u nichž se prokázala nákaza koronavirem. Je to méně než v posledních dnech, v neděli země oznámila 737 nových obětí. Celkový počet mrtvých ve Spojeném království nyní činí 11.329, uvedlo dnes tamní ministerstvo zdravotnictví.

Ve FN Hradec Králové zemřel pacient s covid-19, trpěl i dalšími vážnými nemocemi

V hradecké nemocnici dnes zemřel 83letý muž, měl covid-19 a trpěl dalšími vážnými chorobami. Jde o šesté úmrtí ve fakultní nemocnici v souvislosti s koronavirem. ČTK to řekl náměstek ředitele hradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl.

Chytrá karanténa: Hygienici na jihu Moravy vytvořili první "vzpomínkovou mapu"

Hygienici na jihu Moravy poprvé vytvořili u člověka s covid-19 takzvanou vzpomínkovou mapu. Jde o součást chytré karantény, která se má naplno začít rozšiřovat po Velikonocích. Na jihu Moravy je ale nyní málo případů, na kterých by se to dalo vyzkoušet, řekl dnes ČTK ředitel krajské hygienické stanice David Křivánek.

Epidemie covid-19 v Rusku ještě nedosáhla vrcholu. Počet nových případů je rekordní

V Rusku vzrostl za den počet nakažených koronavirem o 2558, celkem je jich už 18.328, informovala dnes agentura TASS. Jde o dosud nejvyšší denní nárůst případů v absolutních číslech, v neděli oznámily místní úřady 2186 nových případů. Počet úmrtí z řad nakažených se v Rusku za den zvýšil o 18 na 148.

Na Tchaj-wanu se už opět hrají ligy. Diváky nahradili bubnující roboti +VIDEO

Na Tchaj-wanu se o víkendu začaly hrát ligy v baseballu a fotbalu. V době pandemie koronaviru se tak asijský ostrovní stát přiřadil k hrstce zemí, v nichž pokračují profesionální sportovní soutěže. Diváci do hlediště nesměli, o atmosféru na baseballovém stadionu se však postarali bubnující roboti a dojem ještě větší zaplněnosti dvacetitisícových ochozů vytvořily figuríny fanoušků.

Epidemie covid-19 komplikuje život třem pětinám Čechů, odhalil průzkum

Dopady koronavirové pandemie a souvisejících opatření pociťují téměř tři pětiny Čechů. Pět procent z nich přišlo o práci, u 63 procent má aktuální situace vliv na domácí rozpočet. Vyplývá to z průzkumu srovnávacího portálu Ušetřeno.cz mezi 1837 respondenty.

Většině sportovišť hrozí v nejbližších měsících krach, státní podpora nestačí

Většině sportovišť v České republice hrozí, že bez podpory státu v nejbližším měsíci či v tom následujícím zkrachují. Za nejvhodnější formu pomoci považují necelé dvě pětiny provozovatelů sportovišť dotaci na mzdové náklady, zhruba třetina podnikatelů by ocenila úlevy a odklad daní ve větším rozsahu a na delší dobu, než je nyní schváleno.

Covid-19: Počet mrtvých a nakažených v Íránu roste, přesto se otevřely obchody

Počet nakažených koronavirem v Íránu za poslední den vzrostl o 1617 a dostal se na 73.303. Počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19, kterou koronavirus způsobuje, se zvýšil o 111, takže celkový počet mrtvých činí 4585.

Vrácení peněz za zájezdy? Zákon může být pro některé cestovky likvidační

Zákon, díky kterému cestovní kanceláře (CK) budou moci odložit vrácení peněz za zájezdy zrušené kvůli koronaviru, je likvidační pro ty kanceláře, jež pořádají výhradně školní zájezdy. V dopise Senátu to napsali zástupci některých těchto CK, text dopisu má ČTK k dispozici. Zákon už schválila Sněmovna a nyní ho posoudí Senát.

Někteří podnikatelé v turistickém ruchu na jižní Moravě skončí

Nynější stav působí podnikatelům v turistickém ruchu na jižní Moravě mnohamilionové ztráty. I za předpokladu, že se na přelomu května a června otevřou památky, hotely a další instituce, dá se podle analýzy Centrály cestovního ruchu jižní Moravy očekávat, že některé z nich provoz ukončí. Čím déle budou restrikce kvůli šíření nemoci covid-19 trvat, tím více podnikatelů skončí, řekla ČTK ředitelka Centrály Pavla Pelánová.

Le Figaro: V době koronaviru záleží více na oblečení pro doma

Od kabátců se živůtkem z 18. století přes domácí šaty z 50. let 20. století až po současný jogging styl - domácí oblečení vypovídá o našem vztahu k soukromí. A jak svět postupně vstupuje do karantény, nabývají na významu nové zvyky v domácím prostředí.

Papež František ocenil práci žen za pandemie, upozornil na domácí násilí

Papež František (83) při dnešní velikonoční mariánské modlitbě ocenil práci žen v nynější pandemii způsobené koronavirem. Upozornil také na to, že některé ženy mohou kvůli nařízenému omezení volného pohybu trpět domácím násilím. Informovala o tom dnes agentura EFE.

Fotbalista Oulare zaplatil pokutu za grilování, Ronaldo zachraňuje amatérské kluby

Fotbalista Standardu Lutych Obbi Oulare dostal o víkendu pokutu za porušení opatření zavedených kvůli pandemii koronaviru. Podle belgických médií byl jedním z pěti lidí, které policie v Hasseltu napomínala kvůli společnému grilování. Všichni dostali pokutu 250 eur (6750 korun) za nedodržení zákazu shromažďování.

Češi opět nakupují. Karanténa způsobila e-shopům s módou jen dočasný propad

Vyhlášení nouzového stavu a následné omezení volného pohybu způsobilo internetovým prodejcům s módou jen dočasný propad. V týdnu vyhlášení karantény jim tržby klesly téměř o pětinu, Češi se ale rychle k nákupům vrátili a tržby se na konci března dostaly na vyšší hodnoty, než jakých dosahovaly na počátku měsíce. Vyplývá to z dat vyhledávače módy Glami.