Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Papež František ocenil práci žen za pandemie, upozornil na domácí násilí

Fotbalista Oulare zaplatil pokutu za grilování, Ronaldo zachraňuje amatérské kluby

Fotbalista Standardu Lutych Obbi Oulare dostal o víkendu pokutu za porušení opatření zavedených kvůli pandemii koronaviru. Podle belgických médií byl jedním z pěti lidí, které policie v Hasseltu napomínala kvůli společnému grilování. Všichni dostali pokutu 250 eur (6750 korun) za nedodržení zákazu shromažďování.

Češi opět nakupují. Karanténa způsobila e-shopům s módou jen dočasný propad

Vyhlášení nouzového stavu a následné omezení volného pohybu způsobilo internetovým prodejcům s módou jen dočasný propad. V týdnu vyhlášení karantény jim tržby klesly téměř o pětinu, Češi se ale rychle k nákupům vrátili a tržby se na konci března dostaly na vyšší hodnoty, než jakých dosahovaly na počátku měsíce. Vyplývá to z dat vyhledávače módy Glami.

Indie a Pákistán chtějí oživit ekonomiku. Lidé umírají na covid-19, ale i hlady

Indie a Pákistán mají v plánu obnovit chod některých částí ekonomiky dříve, než budou uvolněna všechna omezující opatření zavedená kvůli šíření koronaviru. S odvoláním na představitele vlád v obou zemích o tom dnes informovala agentura Reuters.

Španělsko má za den méně nakažených, klesl i počet obětí covid-19

Ve Španělsku za poslední den zemřelo 517 lidí nakažených koronavirem, což je o stovku méně, než oznámily místní úřady v neděli. Též případů nákazy přibylo podle dnešních údajů méně, a to 3477 oproti 4167 nahlášeným v neděli. Počet nových případů nákazy koronavirem je dnes ve Španělskku nejnižší za předchozí tři týdny.

V řeckém kempu uvázlo 40 zahraničních turistů, mezi nimi i dva Češi

Zhruba 40 zahraničních turistů, včetně dvou Čechů, uvázlo kvůli koronavirovým omezením v kempu na severu Řecka. Informoval o tom dnes řecký deník Kathimerini. Někteří z turistů podle něj chválili řeckou vládu, že začala brzy přijímat opatření proti šíření nákazy. Dva britští turisté připomněli, že Atény s těmito kroky začaly dříve než vláda v jejich zemi.

Objevila se "reaktivace" koronaviru. Více nakažených hlásí Japonsko či Jižní Korea

Japonské ministerstvo zdravotnictví oznámilo za uplynulý den 530 nových případů nákazy koronavirem. Čtyři lidé v neděli zemřeli, informoval server CNN. K dnešnímu dni země eviduje nejméně 7967 nakažených, včetně 712 případů infekce z výletní lodi Diamond Princess, která v únoru kotvila v karanténě nedaleko Tokia. Celkový počet obětí na životech dosahuje 114 včetně 12 úmrtí souvisejících s výletní lodí. Nově nakažené má například i Thajsko nebo Singapur.

Původ pandemie covid-19? Čína utajuje informace, platí nové nařízení o výzkumu

Čína zavedla omezení týkající se zveřejňování jakéhokoli akademického výzkumu o původu pandemie způsobené koronavirem. Akademické publikace o nemoci covid-19 musejí nově schvalovat centrální čínské orgány.

Česko má 5991 nakažených, v neděli přibylo méně než 100 nových případů covid-19

S nákazou covid-19 v Česku dosud zemřelo 139 lidí. Od nedělního podvečera tak přibyl jeden zemřelý. Počet vyléčených se od té doby zvýšil o tři na 467. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 8:30. Nakažených ministerstvo eviduje 5991. Za neděli tak jejich počet stoupl o 89. Je to nejnižší nárůst od 17. března, kdy se podle údajů ministerstva nemoc covid-19 potvrdila u 67 lidí.

Jižní Korea pošle do USA 600 tisíc testů na covid-19, objednala si je Trumpova vláda

Jižní Korea plánuje v úterý poslat do Spojených států 600.000 testovacích sad na přítomnost koronaviru. Půjde o první podobnou zásilku poté, co o testy požádal americký prezident Donald Trump. S odvoláním na nejmenovaného zástupce Soulu o tom dnes informovala agentura Reuters.

Španělsko zmírnilo koronavirové opatření. Lidé mohou do práce

Tisíce Španělů smí ode dneška po dvou týdnech opět chodit do práce. Přestalo totiž platit opatření, jímž vláda kvůli koronaviru zastavila všechny provozy nenutné pro chod země. Ostatní omezení volného pohybu ale trvají, stejně tak zůstávají uzavřeny školy, obchody, restaurace, divadla či velká část obchodů.

Jak se vypořádat s pandemií covid-19: Psychologové na webech radí rodinám s dětmi

Na internetu je v současnosti k nalezení celá řada návodů, jak se mohou rodiny s dětmi psychicky vypořádat se současnou pandemií koronaviru. Například ministerstvo školství vypracovalo příručku a komiks, které mají dospělým pomoct o tomto tématu mluvit s dětmi. Doporučení nabízí také například web SpoluDoma.cz, Linka bezpečí nebo ministerstvo vnitra.

Ekvádorský prezident Moreno si kvůli koronaviru snížil plat, nařízení dopadlo i na vládu

Ekvádorský prezident Lenín Moreno v neděli na twitteru oznámil, že si kvůli pandemii nemoci covid-19 o polovinu sníží plat. Stejně tak bude snížen plat všem členům vlády, uvedl Moreno.

Pandemie Covid-19: Kalifornii od nejhoršího zachránila včasná opatření, píše LA Times

Americkému státu Kalifornie k relativně klidnému průběhu pandemie covid-19 pomohla včasná rozhodnutí uzavřít obchody a nařídit karanténu, napsal list Los Angeles Times. Stát na jihozápadě USA se tak vyhnul zběsilému šíření viru, které zasáhlo stát New York a jeho nemocnice, které se potýkají s velkým počtem nemocných.

Čína hlásí nejvíce nově nakažených koronavirem za pět týdnů

V pevninské Číně za posledních 24 hodin přibylo 108 nových případů nákazy koronavirem a dvě další úmrtí na nemoc covid-19, kterou virus způsobuje. S odvoláním na čínskou zdravotní komisi o tom dnes informovala agentura Reuters. Počet infikovaných je o devět vyšší než v neděli a je nejvyšší za posledních více než pět týdnů. Kromě deseti byly všechny nové případy nákazy zjištěny u lidí, kteří se do Číny vrátili z ciziny.

Na covid-19 zemřelo v USA přes 22 tisíc lidí, Trump napadl "zkorumpovaná média"

Za posledních 24 hodin podlehlo v USA nemoci covid-19 dalších 1514 lidí. Celkem tak již v zemi bilance obětí přesáhla hranici 22.000. Informovala o tom dnes americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), která situaci kolem šíření koronaviru SARS-CoV-2 dlouhodobě sleduje. Potvrzených případů nákazy v USA je již více než 557.000.

Cizinci porušili v Indii opatření proti koronaviru, policie jim udělila nezvyklý trest

Neobvyklého postihu se v Indii dočkala skupina zahraničních turistů, kteří se rozhodli nerespektovat protikoronavirová opatření. Deset cizinců, které policie přistihla na procházce navzdory zákazu vycházení, muselo podle zpravodajského webu France24 pětsetkrát napsat, že svého činu litují.

Na covid-19 zemřel bývalý izraelský vrchní rabín Bakši-Doron

V Izraeli v neděli zemřel na nemoc covid-19 bývalý vrchní rabín Elijahu Bakši-Doron. S odvoláním na prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura Reuters. Bakši-Doron byl v letech 1993 až 2003 hlavním rabínem sefardských Židů.

Slovensko vyvíjí vlastní vakcínu proti koronaviru. Do výroby má jít za tři měsíce

Slovenská společnost AXON Neuroscience s více jak 20letou zkušeností ve vývoji peptidových vakcín, má možnost pracovat se špičkovými technologiemi, které ji umožňují rychle pracovat na vývoji nové vakcíny proti onemocnění COVID-19. Peptidové vakcíny dokáží zvyšovat imunitu pomocí buněk.

Imunitu proti koronaviru mají převážně starší lidé. U mladých se nevypěstuje

V případě nového typu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, odborníci stále nemají dostatek informací o jeho biologickém chování. Svědčí o tom stále nové a detailnější studie, které například přinesly nové informace o tvorbě protilátek u lidí, kteří nemoc prodělali, řekl ČTK ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch.