Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus v Česku: 5831 nakažených, 129 lidí zemřelo

Rusko hlásí nových 1667 případů nákazy koronavirem

Rusko za pátek potvrdilo 1667 případů nákazy koronavirem a 12 úmrtí. Dnes to podle agentury Reuters oznámily ruské úřady. Celková bilance v zemi dosud činí 13.584 infikovaných, z nichž 106 zemřelo a 1045 se vyléčilo.

Česko bojuje s koronavirem ukázkově, neobvyklé jsou jen roušky, píše na titulce CNN

Peter Drobac, odborník v oblasti zdraví na Oxford Saïd Business School, uvedl pro CNN, že země, mezi které patří i Česká republika jsou „důležitými a nadějnými příklady“ pro ostatní. Česká republika byla jednou ze zemí, která přijala ochranná opatření mezi prvními, díky tomu patříme mezi ukázkové státy, které se s virem SARS-CoV-2 dokážou vypořádat.

Írán má více než 70 000 nakažených, mrtvých je 4357

Počet případů nákazy koronavirem v Íránu překonal hranici 70.000. Za posledních 24 hodin přibylo více než 1800 nově infikovaných, informovala dnes agentura Reuters.

Školy v New Yorku zůstanou do konce roku zavřené

Školy v New Yorku zůstanou kvůli pandemii nemoci covid-19 uzavřeny do konce školního roku. Dnes to podle agentury AP oznámil starosta amerického velkoměsta Bill de Blasio. Školáci se tak do vyučovacích lavic vrátí až v září.

V Británii přibylo 917 obětí koronaviru

V Británii zemřelo dalších 917 lidí, celkový počet obětí koronaviru v nemocnicích stoupl na 9875 lidí, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na zdravotnické úřady. Denní nárůst, který zahrnuje stav od pátečních 18:00 SELČ, je nižší než předchozí den, upozornila agentura Reuters.

Německo má 117 658 nakažených koronavirem a 2544 obětí

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Německu za posledních 24 hodin vzrostl o 4133 na 117.658. V zemi zemřelo dalších 171 lidí, a dohromady je tak obětí nákazy 2544. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). V zemi se i tak stále častěji mluví o uvolňování některých přijatých opatření po skončení velikonočních prázdnin.

Zdravotní stav Borise Johnsona se zlepšuje. Sleduje Pána prstenů

Zdravotní stav britského premiéra Borise Johnsona, který trpí nemocí covid-19, se dál zlepšuje. S odvoláním na vládního mluvčího o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle stanice Sky News si Johnson čas v nemocnici krátí luštěním sudoku a sledováním filmů. Zhlédl mimo jiné fantasy trilogii Pán prstenů.

Koronavirus v USA pokořil další rekord. Celkem je nakažených více než 1,7 milionu lidí

Spojené státy se staly první zemí na světě, kde za jediný den zemřelo na nemoc covid-19 přes 2000 lidí. Celkový počet obětí v zemi přesáhl 18.500. Španělsko naproti tomu zaznamenalo nejnižší denní nárůst počtu obětí od 23. března. Nemoci, kterou způsobuje koronavirus, zde za 24 hodin podlehlo 510 lidí.

WHO prošetřuje pacienty podruhé nakažené koronavirem

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila, že prošetřuje případy, kdy někteří pacienti postižení nemocí covid-19 byli na základě testů označeni za vyléčené, ale později se u nich koronavirus opět prokázal. V pátek 91 takových případů oznámila Jižní Korea. Tamní zdravotnické úřady předpokládají, že tito lidé nebyli znovu infikováni, ale virus v jejich těle se nejspíše reaktivoval.

Ve Španělsku se koronavirem nakazilo už téměř 162 000 lidí

Ve Španělsku za pátek přibylo 4830 nakažených koronavirem a 510 lidí na komplikace související s infekcí podlehlo. Dosud se v zemi nakazilo 161.852 lidí, z nichž 16.353 zemřelo, oznámilo dnes podle agentury Reuters španělské ministerstvo zdravotnictví.

Chlapec, který inspiruje svět. Malý Archie trpí rakovinou, přesto porazil koronavirus

Síla čtyřletého chlapce dodává naději mnoha lidem. Archie Wilks, kterému byla diagnostikována velmi vzácná forma rakoviny se nakazil onemocněním COVID-19. Chlapec není v současné době v kritickém stavu a nemoc COVID-19 ustupuje.

Komentář

Komentář: Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

KOMENTÁŘ - I legendární voják Švejk by se musel pousmát. A jeho stvořitele, spisovatele Jaroslava Haška, kdyby žil, by se zhostily obavy, že jeho celosvětově slavné dílo v porovnání se zmatky českých politiků během koronavirové pandemie je nudné, fádní a bez jiskry. Rozdílná vyjádření členů kabinetu Andreje Babiše, kteří téměř každou hodinu představují své plány, jak zkrotit čínský virus, opravdu působí humorně, a lidé tak nevědí, co vlastně platí a co je jen fikce.

Milník v boji s koronavirem? Aplikace eRouška je dostupná ke stažení

Lidé mohou ode dneška využívat aplikaci eRouška, kterou připravili odborníci spolupracující na platformě COVID19CZ. Aplikace je jednou ze složek chytré karantény a má pomoci hygienikům dohledat, s kým přišel do kontaktu člověk nakažený novým koronavirem.

V Česku zemřelo už 123 lidí nakažených koronavirem

V Česku doposud zemřelo 123 lidí, u nichž byla potvrzena nemoc covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Podle aktualizovaných údajů na webu ministerstva zdravotnictví mezi oběťmi přibyli od pátečních 17:30 další čtyři lidé. Doposud se uzdravilo 370 nakažených, jejich počet stoupl o 24. Nakažených je 5735, testů bylo provedeno 120.285.

V Kanadě je koronavirem nakaženo více než 22 000 lidí

Počet případů nákazy koronavirem v Kanadě překonal hranici 22.000. Informoval o tom portál kanadské vlády. Infekci v této severoamerické zemi zatím podlehlo 569 lidí a dalších 6000 se vyléčilo.

V Maďarsku přibylo dalších 120 případů nákazy koronavirem

Maďarsku se za posledních 24 hodin zvýšil počet potvrzených případů nákazy koronavirem o 120. Celkem je tak v zemi již 1310 nakažených. Nemoci covid-19 podlehlo dalších osm lidí.

Vojtěch: Do měsíce otevřeme obchody, v květnu restaurace. Kdy sundáme roušky?

Vláda chce po Velikonocích uvolňovat další ochranná opatření. K prodejnám stavebnin či železářství budou přibývat další obchody, které se v průběhu dubna otevřou.

Jste doma, nic neděláte a jste více unavení? Vědci vysvětlili, proč se to děje

Sociální sítě jsou plné příspěvků od lidí, kteří se cítí unavenější více než obvykle. Lidé většinou vstávají v brzkých ranních hodinách, ale v době karantény je to přibližně kolem desáté ráno. Mnozí se proto ptají, proč jsou více unavení, když jejich vytížení je mnohem menší než v době před koronavirem.

Pravý opak Česka. V Koreji klesá počet nakažených, země zpřísní opatření

V Jižní Koreji za posledních 24 hodin přibyly jen tři desítky nových případů nákazy koronavirem. Podle specializovaného webu worldometers.info je to druhý nejnižší počet nově infikovaných za jeden den od 18. února. Soul chce nicméně dál zpřísňovat opatření proti šíření koronaviru. Lidem, kteří porušují domácí karanténu, hodlá nasazovat elektronické náramky, informovala agentura AP.