Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve státě New York je více nakažených než v pevninské Číně

Bolest v krku, rýma nebo průjmy. Mohou obyčejné příznaky značit koronavirus?

Nejběžnější příznaky nakažení koronavirem jsou suchý kašel, horečka a potíže s dýcháním. Existují ale lidé, kteří nemají žádné příznaky nemoci COVID-19, a přesto jsou vysoce nakažlivý pro své okolí. Studie ukazuje, že významná část lidí nejprve vykazuje jiné atypické příznaky jako jsou střevní obtíže nebo ztráta chuti.

Policie asi dostane možnost pokutovat koronavirové přestupky

Policisté možná dostanou pravomoc ukládat lidem na místě pokuty až 10.000 Kč za porušení opatření zavedených vládou a ministerstvem zdravotnictví kvůli šíření nového typu koronaviru. Kabinet dnes na návrh Ústředního krizového štábu schválil předlohu ministerstva vnitra, která s tím počítá.

Počet nakažených koronavirem roste exponenciálně, za týden se zvýšil o půl milionu

enerální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus je silně znepokojený rychlým nárůstem počtů osob nakažených koronavirem a celosvětovým rozšířením infekce. Nakazili se podle něj už lidé ze 205 států a území světa.

Ve Franci přesáhl počet obětí viru 4000

Ve francouzských nemocnicích zemřelo už 4032 lidí s koronavirem. Ještě v úterý bylo zemřelých 3523; denní nárůst obětí tak přesáhl 500. Francie se tak nyní stala čtvrtou zemí, kde počet úmrtí překonal hranici 4000, po Itálii, Španělsku a Spojených státech.

Kam se poděl Babiš? Schillerová prozradila, proč nepřišel na tiskovky

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řídil jednání vlády, je v kondici a vypadá dobře. Novinářům to dnes řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na dotaz na Babišovu opakovanou nepřítomnost na tiskové konferenci. V úterý prošli lidé z Babišova nejbližšího okolí testováním na koronavirus, Česká televize (ČT) dnes uvedla, že všechny testy byly negativní.

Policie zřejmě dostane možnost pokutovat koronavirové přestupky

Policisté možná dostanou pravomoc ukládat lidem na místě pokuty až 10.000 Kč za porušení opatření zavedených vládou a ministerstvem zdravotnictví kvůli šíření nového typu koronaviru. Kabinet dnes na návrh Ústředního krizového štábu schválil předlohu ministerstva vnitra, která s tím počítá. Resort o tom informoval v tiskové zprávě. Kabinet žádá, aby Sněmovna zákon projednala ve stavu legislativní nouze. Policisté by mohli pokutovat lidi například za porušení zákazu pohybu či za nezakrývání dýchacích cest mimo domov.

Imunita proti koronaviru možná neexistuje. Vědci jsou ve slepé uličce

Pandemie kororonaviru SARS-CoV-2 se neustále rozvíjí. Jednou z hlavních otázek nyní je nejen to, jak ji zastavit, ale i jestli je možné chytit nemoc COVID-19 více než jednou.

Česko má přes 3500 nakažených. Koronavirus si vyžádal už 39 životů

V Česku zemřelo s nemocí COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, celkem 39 lidí, uvedlo ministerstvo zdravotnictví na webu. Oproti ranním údajům stoupl počet obětí o sedm. Roste ale také počet uzdravených, k 18:00 jich bylo 61, oproti úterku o 16 více.

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady spustila drive-in vyšetřovací stan na COVID-19

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze zahájila v úterý 31. března provoz drive-in vyšetřovacího stanu k odběru materiálu na koronavirovou infekci. Odběrové místo přímo z auta je určeno pro pacienty s žádankami od lékaře.

Kanada hlásí přes 9000 nakažených koronavirem a 105 mrtvých

Počet lidí nakažených koronavirem vzrostl v Kanadě za posledních 24 hodin o více než 1300 a překonal hranici 9000 osob. S odvoláním na místní zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Obětí nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, přibylo od úterý 31. Celkem tak v zemi na onemocnění zemřelo již 105 lidí.

Rozhovor

Vláda nás podvedla, jsou to sociopati. Osudy občanů jsou jim lhostejné, říká Bábek

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) představila plán, podle kterého stát vyplatí některým osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým koronavirem jednorázovou podporu ve výši 25 tisíc korun. O peníze musí podnikatel nejdříve požádat a splnit několik podmínek. Ty jsou ale podle Podnikatelských odborů nastaveny tak, že je dokáže splnit jen málokdo. "Vláda podvedla živnostníky a firmy, protože slíbila, že je podpoří a nesplnila to," zlobí se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéd odborů Radomil Bábek.

Bez nákazy koronaviru je posledních 19 zemí. OSN se obává vážné krize

Stále existují země, které nehlásí žádný případ koronaviru, přestože se počet nakažených po celém světě blíží k jednomu miliónu potvrzených případů. Více než 800 000 případů nemoci COVID-19 bylo potvrzeno ve 178 zemích a více než 38 000 lidí zemřelo, velká část v Evropě a v Americe.

Brno prodalo na neexistující zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun.

V Německu za úterý přibylo 5453 případů koronaviru, vzrostl i počet obětí

Německo v úterý potvrdilo nákazu koronavirem u 5453 lidí, celková bilance tak vzrostla na 67.366 případů. Vyplývá to ze statistiky Institutu Roberta Kocha (RKI). Velmi složitá je situace v některých zařízeních pro seniory. Na její zlepšení se chce zaměřit i kancléřka Angela Merkelová.

Zákaz vycestování z ČR a naopak platí do velikonoční neděle

Zákaz vycestování obyvatel ČR do ciziny platí až na výjimky zatím do 12. dubna, tedy do velikonoční neděle, stejně jako zákaz vstupu cizinců do Česka. Vláda své pondělní rozhodnutí, kterým nahradila svá dřívější opatření v této záležitosti, opřela o vyhlášený nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti a související krizový zákon.

Trump: Zakrývat si ústa není špatný nápad, použijte šálu, roušky nechte zdravotníkům

Zakrývat si kvůli šíření koronaviru na veřejnosti nos a ústa není podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vůbec špatný nápad. Lidé by ale měli používat spíše šály, roušky by měli přenechat zdravotníkům v nemocnicích, citoval dnes šéfa Bílého domu zpravodajský web BBC.

COVID-19: Jako vzorek bude testováno 5000 obyvatel Prahy, uvedl Prymula

Testování reprezentativního vzorku populace na koronavirus se bude týkat 5000 obyvatel Prahy. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula to dnes řekl České televizi (ČT). Chce tak zjistit promořenost, tedy podíl nakažených mezi obyvateli Česka.

Německo prodlužuje opatření proti koronaviru. Merkelová měla tiskovku ze svého bytu

Německo prodlužuje platnost stávajících opatření proti koronaviru nejméně do konce velikonočních prázdnin, tedy do 19. dubna. Dohodla se na tom dnes kancléřka Angela Merkelová při telefonické konferenci s ministerskými předsedy jednotlivých spolkových zemí. Se zavedením povinnosti nosit ochranné masky, která platí například v Česku, zatím spolková republika nepočítá.

Za porušení karantény padly ve Francii statisíce pokut. Neplánujte dovolenou, vyzval ministr veřejnost

Bezmála šest milionů kontrol a přes 350.000 sepsaných protokolů o pokutách. Taková je ve Francii bilance policie při vymáhání pravidel karanténního režimu, uvedl dnes francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. V televizním rozhovoru také důrazně vyzval obyvatele, aby si neplánovali žádné jarní dovolené.