Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pracovník FN Brno se nakazil koronavirem, onemocněla i sestra z onkologie v Novém Jičíně

VFN: Stav pacienta, který dostává lék remdesivir, se výrazně zlepšil

Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil. Muž, kterého nemocnice přijímala se selháním plic, mohl být odpojen od přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve.

FBI zkoumá vliv pandemie COVID-19 na chování a plány teroristů

Americké tajné služby zkoumají vliv nynější pandemie na chování teroristů, zejména domácích amerických radikálů, islamistů a extremistů. Podle Johna Demerse, náměstka ministra spravedlnosti zodpovědného za otázky národní bezpečnosti, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jiné bezpečnostní agentury pečlivě sledují, jak koronavirus mění plány potenciálních útočníků.

EU přidá peníze na návraty občanů a zásoby ochranných prostředků

Evropská unie hodlá vyčlenit další desítky milionů eur ze svého rozpočtu na přepravu svých občanů z mimounijních zemí a na nákup zásob ochranných prostředků a lékařského vybavení. Evropská komise dnes navrhla pro tyto účely uvolnění částky 75 milionů eur (přes dvě miliardy korun).

Kraje nedostaly respirátory z druhého letu Ruslanu, stěžuje si hejtman Netolický

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) si stěžuje, že v kraji se stále nedostává ochranných pomůcek proti nákaze koronavirem. Avizovaná zásilka respirátorů N95, které přivezl v druhé zásilce z Číny letoun Ruslan v noci na středu, podle něj krajům zatím nedorazila.

Itálie ještě nedosáhla vrcholu epidemie COVID-19, tvrdí expert

Tempo, jímž v Itálii roste počet nakažených, ještě nedosáhlo svého vrcholu. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil šéf místního národního institutu pro zdraví Silvio Brusaferro.

OECD: Každý měsíc karantény sníží růst HDP o dva procentní body

Každý měsíc, který hospodářsky silné země stráví v karanténě, povede ke snížení ročního hrubého domácího produktu (HDP) o dva procentní body. Lídrům hospodářsky nejsilnějších zemí světa sdružených ve skupině G20 to ve čtvrtek řekl během videokonference generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. Jeho komentář byl zveřejněn až dnes.

Z COVID-19 se v Česku vyléčil 11. pacient, je první v Ústřední vojenské nemocnici

V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze se uzdravil první pacient z nemoci COVID-19 způsobené novým typem koronaviru. Celkový počet vyléčených v České republice se zvýšil na 11. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Jde o první oznámené vyléčení od úterý.

Německo zvažuje výrazné zvýšení testovacích kapacit na COVD-19, chystá studii

Německá vláda podle listu Süddeutsche Zeitung uvažuje o zvýšení testovacích kapacit na koronavirus až na 200.000 denně. To by spolu s důslednou izolací nakažených podle expertů mělo pomoci zastavit šíření koronaviru. Nyní má Německo kapacitu na 300.000 až 500.000 testů týdně. Země také připravuje rozsáhlou studii o imunitě vůči nemoci COVID-19, do níž se zapojí přes 100.000 občanů.

Správa rezerv rozváží do nemocnic další ochranné pomůcky, pomáhají vojáci

Správa státní hmotných rezerv začala dnes ráno ze svého skladu rozvážet do fakultních nemocnic v Česku další ochranný materiál proti šíření nemoci COVID-19. V zásilce je 960.000 roušek, 100.000 respirátorů FFP2, 25.000 respirátorů vyšší třídy FFP3, 8500 rukavic, 15.700 ochranných obleků, brýle, ochranné štíty a dezinfekce.

Řidiči na D2 musí u hranic se Slovenskem opět počítat s kolonou

Řidiči musejí na D2 u přechodu Lanžhot-Brodské směrem na Slovensko dnes po poledni počítat s kolonou kamionů, která kolem 12:30 byla čtrnáctikilometrová. Vyplývá to z údajů na webu Ředitelství silnic a dálnic Dopravniinfo.cz. Problémy vznikají už na hranicích Slovenska s Maďarskem. Maďaři zavedli na přechodech přísná opatření kvůli šíření koronaviru. Dlouhé kolony na hranici byly i minulý týden.

Lékaři v New Yorku budou léčit COVID-19 plazmou uzdravených

Lékaři v New Yorku brzy začnou prověřovat novou metodu boje s koronavirem, která spočívá ve využívání krevní plazmy uzdravených pacientů pro léčbu nakažených. Informoval o tom list The New York Times. Podle lékařů z nemocnice Mount Sinai obsahuje krevní plazma uzdravených účinné protilátky, které mohou pomoci pacientům v počátečních fázích choroby.

Videosummit EU: Politici se přeli kvůli "koronovým dluhopisům", Merkelová je odmítá

Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy.

Věznice v USA nejsou připravené na šíření COVID-19. Experti varují před pohromou

Pandemie způsobená koronavirem zastihla nepřipravené americké věznice, proslulé násilnostmi vězňů i dozorců a chronickým nedostatkem personálu. Upozornila na to dnes agentura AP. Odborníci už řadu let varují před možnou katastrofou, kterou by v amerických vězeních mohla způsobit nekontrolovaná epidemie. Odsouzení žijí v těsných celách, sdílejí záchody a volný čas tráví pohromadě.

Mexičané požadují uzavření hranic s USA, bojí se šíření nákazy COVID-19

Obyvatelé severozápadu Mexika požadují důsledné uzavření hranic s USA. Obávají se, že návštěvníci ze Spojených států v Mexiku rozšíří koronavirus. V USA je nyní nejvíce nakažených lidí na světě, Mexiko eviduje několik stovek případů.

Čína neoznamuje reálné údaje o koronaviru. Existuje skrytá infekce, zjistil list Financial Times

Přestože čínská vláda již delší dobu potvrzuje poměrně nízká čísla nově infikovaných koronavirem na svém území, čínská lokální média nebo zdravotníci v provincii Chu-pej mluví o tom, že ne všechny případy se dostávají do oficiálních statistik. Upozornil na to dnes list Financial Times.

Digitální nástroje pomáhají v boji proti pandemii COVID-19, ukazuje analýza

Krize kolem pandemie nemoci COVID-19, kterou šíří koronavirus SARS-CoV-2, ukazuje velký potenciál digitálních nástrojů pro zachování běžných činností, ale i pro pomoc nyní přetíženým zdravotnickým systémům, úsporu peněz a času. Poukazuje na to studie českého Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

KLDR dál testuje rakety, koronaviru navzdory. Analytik popsal, co zřejmě přijde

NÁZOR - Koronavirová pandemie změní svět, ale nezastaví severokorejské raketové testy, ke kterým došlo již třikrát od začátku globální zdravotní krize, konstatuje Eric Gomez v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku Cato Institute uvádí, že tyto testy připomínají přetrvávající pat, který nastal po neúspěšném hanojském summitu v únoru 2019.

Ordinace přes sklo nebo telefon?! U Jílkové se to navzdory nouzovému stavu opět pohádalo

Po 14 dnech se diskuzní pořad Máte slovo Michaely Jílkové znovu vrátil na obrazovky. Z důvodu nouzového stavu a karantény se bohužel musel opět odehrát bez zástupců veřejnosti, tedy pouze s hlavními hosty. Tématem byla pandemie koronaviru, respektive její dopady na naše životy. Jsou přijatá opatření adekvátní nebo přehnaná? Nepropadáme panice?

Trump navzdory šíření COVID-19 nabádá ke zmírnění restrikcí, epidemiolog oponuje

Americký prezident Donald Trump se znovu vyslovil pro uvolnění restrikcí vyvolaných nákazou koronavirem, která v USA nabývá znepokojivých rozměrů. V rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že například v zemědělských oblastech amerického středozápadu "můžeme začít otevírat regiony a nechat je žít, než se otevře celá země".