Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Británie ve válce s koronavirem. Vznikají dočasné nemocnice

V sociálních službách chybí respirátory FFP3, ukázal průzkum

Celkem 90 procent domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb nemá vůbec žádné respirátory nejvyšší třídy (FFP3). Každý dvanáctý poskytovatel péče pak nemá ani respirátory s nižší ochranou či roušky. Valná většina uvedla, že jejich požadavky dosavadní dodávky nepokryly. Vyplývá to z průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), do něhož se ve středu zapojilo 347 zařízení z celé republiky. ČTK má výsledky k dispozici.

Koronavirus si nevybírá. Nakažena je i česká fotbalová legenda Vízek

Ve světě se koronavirem nakazilo několik fotbalistů v Itálii, kouč Arsenalu Mikel Arteta či útočník Chelsea Callum Hudson-Odoi. Sportovní svět hlásilo už i první úmrtí koronavirem a to z Madridu, kde zemřel bývalý šéf Realu Madrid Lorenzo Sanzo. Nyní koronavirus zasáhl i českou sportovní scénu. Serveru deníku Sport v pátek večer potvrdil nakažení koronavirem způsobující nemoc COVID-19 Ladislav Vízek, bývalý fotbalový reprezentant. Ten má mírné příznaky na rozdíl od manželky, která nemá žádné a která byla taktéž pozitivně testována na koronavirus.

Domovy důchodců musí vyčlenit desetinu kapacity pro nakažené, nařídil Vojtěch

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo mimořádným opatřením domovům pro seniory a podobným lůžkovým zařízením vyčlenit pro případně nakažené desetinu své kapacity, musí mít zvláštní sociální zařízení. Musí také ráno a večer všem klientům měřit bezkontaktními teploměry teplotu, zakázané je společné stravování nebo aktivity. Více kontrolovat svůj zdravotní stav musí také zaměstnanci. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na otestování všech klientů podle něj není kapacita.

Česko má 2279 potvrzených případů koronaviru, za den jich přibylo 257

Česko má 2279 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, který způsobuje nemoc COVID-19. Údaje aktualizované k dnešním 17:45 zveřejnilo na webu ministerstvo zdravotnictví. Za dnešek tak zatím přibylo 257 nových případů. Počet vyléčených dnes stoupl z deseti na 11.

Petříček navrhne karanténu všem navrátilcům do ČR, Babiš se pře s Evropskou komisí

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí navrhne vládě kvůli zhoršení koronavirové pandemie ve světě, aby do povinné dvoutýdenní karantény musel každý po návratu do České republiky.

Boris Johnson se nakazil koronavirem, onemocněl i ministr zdravotnictví Hancock

Britský premiér Boris Johnson se nakazil koronavirem. Na twitteru uvedl, že má jen mírné příznaky a bude dál z domácí karantény stát v čele boje proti epidemii COVID-19 v zemi. Pozitivní test na koronavirus vyšel také ministru zdravotnictví Mattovi Hancockovi. S královnou Alžbětou II. se podle Buckinghamského paláce ministerský předseda sešel naposledy před více než dvěma týdny, kdy ještě nebyl infekční.

Kanada má přes 4000 případů koronaviru, zemřelo 39 infikovaných

Kanada dosud zaznamenala 4043 případů nákazy koronavirem, 39 infikovaných zemřelo. Dnes o tom s odvoláním na vládní bilanci informovala agentura Reuters. Nejpostiženější je provincie Québec, kde je přes 1600 nakažených. Jediným regionem bez potvrzeného koronaviru je severní a málo zalidněné teritorium Nunavut.

V Itálii zemřelo nejvíce lidí s koronavirem za den

Počet obětí koronaviru v Itálii za posledních 24 hodin vzrostl o 919 na celkových 9134. Je to nejvyšší denní nárůst úmrtí na nemoc COVID-19 v Itálii od vypuknutí epidemie v zemi před pěti týdny. Celkem se v zemi potvrdilo téměř 86.500 případů nákazy, což je nejvíce ve světě po USA. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na italskou civilní ochranu. Od čtvrtka přibylo v Itálii téměř 6000 nových případů nákazy.

Ministerstvo změnilo podmínky pro testy na koronavirus. Co teď stačí?

Ministerstvo zdravotnictví změnilo podmínky testování lidí s podezřením na COVID-19. Stačí buď horečka nad 37,5 stupně Celsia, suchý kašel, nebo dušnost. Dříve lékaři doporučovali test u lidí, kteří měli teplotu nad 38 stupňů. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Test může doporučit kromě krajské hygienické stanice a praktického lékaře pro dospělé nebo pro děti také ambulantní plicní lékař.

Francie očekává extrémní epidemickou vlnu, nemocnice v Paříži budou brzy plné

Přes Francii se valí "extrémně vysoká" epidemická vlna a následující dny budou pro zemi zatěžkávací zkouškou. Řekl to dnes francouzský premiér Édouard Philippe, podle kterého se situace kolem koronaviru jen tak brzy nezlepší. Krátce nato předseda vlády oznámil, že byla prodloužena platnost omezení pohybu obyvatel, a to o další dva týdny. Celostátní karanténa tedy potrvá nejméně do 15. dubna, informoval deník Le Monde.

New York paralyzuje nákaza COVID-19. Za den přibylo 7000 nakažených

Epidemie způsobená koronavirem tvrdě dopadá na americké zdravotníky, kritická situace je hlavně v New Yorku, kde jsou sestry nuceny pracovat i v případě, že jejich test na přítomnost viru je pozitivní a jsou zatím bez příznaků. "Naše ambulance je jako Petriho miska," přirovnal zdravotník Benny Mathew místnost urgentního příjmu k pomůcce pro kultivaci mikrobů.

Co ovlivní českou ekonomiku víc než pandemie? Analytici mají jasno

Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK.

Státy EU chtějí rychle použít kohezní peníze na boj s koronavirem

Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.

Španělsko má přes 64 tisíc nakažených koronavirem, počet mrtvých strmě roste

Ve Španělsku se nákaza koronavirem potvrdila už u více než 64.000 lidí. Za posledních 24 hodin přibylo přes 7800 nových případů. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informoval deník El País. Relativní nárůst o 14 procent je nejnižší za několik posledních dní, což podle agentury DPA představuje zárodek první konkrétní naděje. Na nemoc COVID-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, však zemřelo od čtvrtka dalších 769 pacientů, což je největší přírůstek za 24 hodin od počátku epidemie v zemi. Celková bilance obětí se vyšplhala na 4858.

Boj s koronavirem: Liberální Švédsko se vymyká, restrikce zavádí jen pozvolna

Za tři měsíce oslaví Öresundský most mezi dánskou Kodaní a švédským Malmö dvacetiletí své existence. Zatímco 1. července roku 2000 byl slavnostně otevřen jako symbol integrace dvou severských regionů a států, dnes naopak funguje jako výrazná hranice a dělící linie mezi nimi. Kvůli krizi spojené se šířením koronaviru Švédové do Dánska vůbec nesmějí a vzhledem k tomu, že i Dánové cestování radikálně omezili, je provoz na mostě pro automobilovou i vlakovou dopravu ve srovnání s normálem minimální.

Škoda Auto prodloužila odstávku výroby nejméně do 14. dubna

Automobilka Škoda Auto dnes prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli pandemii koronaviru nejméně do 14. dubna, informovalo vedení firmy zaměstnance v dopisu, který má ČTK k dispozici. Původně se měla výroba spustit 6. dubna.

Počet nakažených koronavirem v Rakousku překonal 7000, Švýcarsko je na tom ještě hůř

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem překonal v Rakousku hranici 7000. Za posledních 24 hodin přibylo více než tisíc nových případů, vyplývá z dat na webových stránkách místního ministerstva zdravotnictví. Obětí v Rakousku si nemoc COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, vyžádala už 58. Podle ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera se dá vrchol epidemie v zemi očekávat mezi polovinou dubna a polovinou května. Sousední Švýcarsko zaznamenalo denní narůst takřka 1500 případů, počet nakažených tak překonal 12.000.

Energetičtí šmejdi nabízejí roušky. Ve skutečnosti podepíšete smlouvu, varuje ERÚ

Takzvaní energetičtí šmejdi zneužívají současnou krizovou situaci pro nekalé praktiky. Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal několik případů, kdy podvodníci nabízeli roušky proti podpisu, ve skutečnosti šlo ale o podpis pod smlouvou o změně dodavatele energií. Další nabízejí po telefonu rekordně levné energie. ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Hongkong má rekordní růst nakažených, více než pevninská Čína

Hongkong dnes ohlásil dalších 65 nakažených koronavirem, což je zatím největší zaznamenaný denní nárůst v této čínské poloautonomní provincii. Denní rekord evidují rovněž Filipíny, kde počet nakažených vzrostl o 96 na celkových 803. Dalších devět lidí tam přitom nemoci COVID-19 podlehlo. Japonská prefektura Tokio ohlásila 40 nových případů, zatímco vietnamské úřady uvedly, že hodlají udržet počet nakažených v zemi do 1000. Dalších 130 infikovaných zaznamenala Malajsie, která je nejhůře zasaženou zemí v jihovýchodní Asii.